Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

94 Ncp 109/2026-65

Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Gabriely Kučerové a soudců Mgr. Jiřího Čurdy a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně A., IČO IČO žalobkyně A

sídlem Adresa žalobkyně A

insolvenční správce dlužníka Jméno žalobkyně B., IČO IČO žalobkyně B

sídlem Adresa žalobkyně B

zastoupené Jméno Zástupce, advokátem

sídlem Adresa žalobkyně A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A

bytem Adresa žalovaného A

zastoupenému Jméno žalovaného B, advokátem

sídlem adresa

o zaplacení 1 700 000 Kč s příslušenstvím,

vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o určení věcné příslušnosti

takto:

K projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy.

Odůvodnění:

K projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy.

1. Žalobkyně jako insolvenční správce dlužníka se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem (dále jen „předkládající soud“) dne 16. 7. 2024 domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky s tvrzením, že jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve prospěch majetkové podstaty dlužníka. Věcnou příslušnost předkládajícího soudu odůvodnila žalobkyně odkazem na , (dále jen „ “), neboť jde o spor mezi obchodní korporací (dlužníkem) a jejím aktuálním společníkem (žalovaným), který vznikl v přímé souvislosti s účastí žalovaného ve společnosti dlužníka, tj. žalovaný toto bezdůvodné obohacení nabyl přímo z tohoto svého postavení. Žalovaná částka totiž představuje vyplacenou (6 platbami v únoru a březnu 2020) část podílu žalovaného (ve výši 1/3, tj. 2 000 000 Kč) nerozděleného zisku ve výši 6 000 000 Kč, o jejímž vyplacení rovnoměrně mezi 3 společníky (žalovaného a další dva) bylo rozhodnuto na valné hromadě společnosti dlužníka konané 13. 1. 2020. Žalobkyně je však přesvědčena, že k vyplacení podílů na nerozděleném zisku nebyly splněny předpoklady dle , o obchodních korporacích (dále jen „ “), takže rozhodnutí valné hromady bylo jen zdánlivé a vyplacená částka představuje bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat.

2. Předkládající soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze (dále jen „nadřízený soud“) k rozhodnutí podle , s tím, že podle jeho názoru věc do věcné příslušnosti krajských soudů nepatří, neboť předmětem řízení je bezdůvodné obohacení, které mělo vzniknout výběrem hotovosti z pokladny společnosti dlužníka a předáním vybraných prostředků společníkům, což podle nich mělo být jen fiktivní, stejně jako byla fiktivní, resp. jen zcela formální valná hromada, jejímž účelem bylo vyhotovit zdánlivě platné účetní podklady. K vyplacení peněz společníkům však ve skutečnosti nikdy nedošlo, přestože faktické převzetí peněz potvrdili podepsanými pokladními doklady. V další části předkládací zprávy předkládající soud uvádí možné scénáře dalšího vývoje řízení, resp. skutkových okolností a následně uzavírá, že v projednávané věci se jedná o řízení, jehož předmětem je bezdůvodné obohacení, jež mělo vzniknout plněním bez právního důvodu podle , , a které tak nevyplývá z práv a povinností souvisejících z právních jednání mezi společníky a společností, jakkoliv by tomu mohly skutkové okolnosti naznačovat. Celé dokazování v řízení bude podle názoru předkládajícího soudu redukováno na prokázání tvrzení, zda, komu a případně v jakém rozsahu došlo k faktickému předání tvrzené finanční hotovosti z pokladny společnosti, aniž by se soud musel zabývat otázkami vyplývajícími z právních vztahů mezi společností a společníky ve smyslu korporátního práva.

3. K příslušné informativní výzvě předkládajícího soudu ve smyslu věta druhá se vyjádřila žalobkyně, která má za to, že spor náleží do věcné příslušnosti krajských soudů, protože, jak už uvedla v žalobě, je nesporné, že žalovaný byl a nadále je společníkem dlužníka, a důvodem tvrzené výplaty finančních prostředků žalovanému byl podíl na zisku, odpovídající jeho účasti na společnosti, o níž bylo rozhodnuto na valné hromadě této společnosti. Uvedené přitom platí i v případě, že se jednalo o fiktivní operaci, jak uvádí žalovaní. Nebýt toho, že žalovaný byl (a je) společníkem dlužníka, k výplatě předmětných prostředků by se nedostal. Žalobu a celé řízení je třeba vnímat jako snahu o jakési narovnání právních poměrů mezi dlužníkem a žalovaným, které jednoznačně vyplynuly z účasti žalovaného na dlužníkovi. Předmět sporu tedy jednoznačně spadá do režimu právních vztahů mezi obchodní korporací a společníkem ve smyslu K tomuto hodnocení žalobkyně odkázala na rozhodnutí nadřízeného soudu v podobné věci sp. zn. . Navíc v pochybnostech by se s ohledem na to, že žaloba byla podána insolvenčním správcem v rámci konkursního řízení, mělo přihlédnout k zásadě „vis attractiva concursus“ („přitažlivá síla konkursu“), podle níž spory, které se týkají insolvenčního řízení a majetkové podstaty úpadce, mají být řešeny zásadně insolvenčními (tj. krajskými) soudy, kterým je v tomto konkrétním případě předkládající soud, jenž vede insolvenční řízení. Žalovaný se k výše uvedené výzvě předkládajícího soudu k věcné příslušnosti nevyjádřil.

4. Řízení se koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení ( ). Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení ( ).

5. Ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou. Nárok uplatněný žalobou je charakterizován vylíčením skutkových okolností, jimiž žalobce svůj nárok zdůvodňuje, a skutkovým základem vylíčeným v žalobě ve spojitosti se žalobním petitem je pak vymezen základ nároku uplatněného žalobou, který je předmětem řízení. Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, a které, budou-li prokázány, umožňují žalobě vyhovět (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. ). Jinými slovy řečeno, z uvedeného plyne, že při určení předmětu řízení pro účely zjištění věcné příslušnosti nelze vycházet z toho, jak se k žalobě vyjádřila protistrana.

6. Podle , nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje Podle , krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci. Účastí na obchodní korporaci se míní být jejím členem, tj. mít v ní podíl, který představuje majetkovou účast společníka v obchodní korporaci, z něhož plynou práva a povinnosti ( an. ), mimo jinými právo podílet se na zisku ( ).

7. V projednávané věci žalobkyně uplatnila peněžitý nárok, který v žalobě odůvodnila tím, že předmětnou částku žalovaný obdržel jako podíl na zisku, na základě (zdánlivého) rozhodnutí valné hromady společnosti dlužníka, na který neměl nárok, neboť nebyly splněny předpoklady podle . Z uvedeného je zřejmé, že předmět tohoto řízení vyplývá z účasti žalovaného v obchodní korporaci dlužníka, takže k jeho projednání jsou věcně příslušné krajské soudy podle , jak rozhodnuto ve výroku.

8. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.