Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 64/2026-23
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně. sídlem Adresa žalobkyně, Anonymizováno, Anonymizováno zastoupená odštěpným závodem Jméno Zástupce., organizační složka, Anonymizováno, sídlem Adresa Zástupce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 126 667,71 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 158 049,39 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 12,75 % jdoucími z částky 126 667,71 Kč od 11. 12. 2025 do zaplacení a s úroky ve výši 7,9 % ročně jdoucími z částky 126 667,71 Kč od 11. 12. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 158 049,39 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 12,75 % jdoucími z částky 126 667,71 Kč od 11. 12. 2025 do zaplacení a s úroky ve výši 7,9 % ročně jdoucími z částky 126 667,71 Kč od 11. 12. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru reg. č. Anonymizováno ze dne datum (dále jen „smlouva o úvěru“). Na jejím základě poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se podle čl. 2.1. smlouvy o úvěru ve spojení s čl. 5.1. zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 7,9 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný byl oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě o úvěru. Nedílnou součástí smlouva o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů (dále jen „VOP“), Podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů Anonymizováno (dále jen „Podmínky“). Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, zejména na základě údajů získaných z bankovních a nebankovních registrů klientských informací, databází sdružení SOLUS, jakož i dalších dostupných evidencí (zejména insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů a interních databází). Současně byla komplexně vyhodnocena celková finanční situace žalovaného. Žalovaný však své smluvní povinnosti porušil, neboť se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, které nehradil řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně v souladu s čl. 6.1.1 písm. a) ve spojení s čl. 6.1.3 písm. b) Podmínek od smlouvy o úvěru odstoupila (oznámením doručeným žalovanému), čímž se celý dosud nesplacený závazek stal splatným. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit vyčerpanou a neuhrazenou jistinu úvěru společně s jejím příslušenstvím v podobě smluvního úroku. Ke dni datum byl dluh vyčíslen na částku celkem částka, z toho jistina částka, kapitalizovaný smluvní úrok částka a kapitalizovaný úrok z prodlení částka. Žalovaný dluh přes výzvy neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Před projednáním věci soud zohlednil existenci mezinárodního prvku spočívajícího v tom, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Anonymizováno republiky. Mezinárodní příslušnost soud posoudil podle čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), podle něhož může podnikatel podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Vzhledem k tomu, že žalovaný má bydliště na území České republiky, je k projednání a rozhodnutí věci dána pravomoc soudů České republiky.
5. Soud se dále zabýval určením rozhodného práva. Vzhledem k tomu, že uplatněný nárok má smluvní povahu, postupoval podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I). Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení si účastníci mohou zvolit právo rozhodné pro jejich smluvní vztah, přičemž v daném případě si ve smlouvě o úvěru výslovně zvolili právo České republiky. Rozhodným právem je proto právo České republiky.
6. Soud učinil následující skutková zjištění, která jsou shodná se závěrem o skutkovém stavu:
7. Ze smlouvy o vedení běžného účtu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vést pro žalovaného účet č. č. účtu, přičemž žalovaný byl oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu, a to i prostřednictvím internetového bankovnictví. Podrobnosti týkající se zřízení, nastavení a užívání internetového bankovnictví byly upraveny v samostatných smluvních dokumentech. Smluvní strany se dále dohodly na vydání platební karty, přičemž limity pro provádění plateb byly stanoveny v českých korunách a byly specifikovány v příslušné smluvní dokumentaci, zejména v obchodních podmínkách a na internetových stránkách banky. Žalovaný svým podpisem na smlouvě rovněž potvrdil, že se před jejím uzavřením seznámil se smluvními podmínkami, včetně obchodních podmínek a sazebníku bankovních poplatků, a tyto převzal. Na uvedené smlouvě je připojen vlastnoruční podpis žalovaného.
8. Z žádosti žalovaného o poskytnutí hotovostního úvěru Anonymizováno“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši částka. V rámci žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnán, přičemž jeho čistý měsíční příjem činí částka, má základní vzdělání, je svobodný a žije ve společné domácnosti se svou rodinou. Ze žádosti dále vyplývají parametry úvěru, podle nichž měl být úvěr splácen ve 60měsíčních splátkách, splatných vždy do 20. dne v měsíci, přičemž výše jedné splátky činila částka. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla stanovena ve výši 8,19 % a roční úroková sazba sjednaná ke dni podání žádosti činila 7,90 %. Žalovaný žádost opatřil svým podpisem prostřednictvím bankovní identity.
9. Z výpisů z účtu žalovaného č. č. účtu (dále i jen „Anonymizováno“) vzal soud za prokázané, že zachycují veškeré pohyby na tomto účtu v období od datum do datum, přičemž jejich celkový rozsah činí 250 stran.
10. Z výpisu o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných z veřejně dostupných databází, a to zejména ve vztahu k existenci jeho dluhového zatížení a případného prodlení při plnění úvěrových závazků. Dále vycházela z údajů o pohybech na účtu žalovaného vedeném u žalobkyně (Anonymizováno). Na tomto základě hodnotila jeho platební schopnost a platební morálku. Současně vycházela z údajů o výši a pravidelnosti příjmů žalovaného, které z těchto podkladů vyplývaly. Na základě těchto podkladů žalobkyně hodnotila platební schopnost, platební morálku a celkovou důvěryhodnost žalovaného, přičemž vycházela zejména z průměrné výše jeho příjmů a jejich stability v čase. Uzavřela, že zjištěné příjmy žalovaného svou výší a pravidelností odpovídaly závěru o jeho schopnosti splácet úvěr až do výše přibližně částka.
11. Ze smlouvy o hotovostním úvěru pod číslem Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka jednorázově převodem na jeho účet č. č. účtu v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě si strany sjednaly úrok ve výši 7,9 % ročně (článek 5. bod 5. 1.). Žalovaný se naopak zavázal vrátit úvěr nejpozději do datum, a to v 60měsíčních splátkách, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Výše měsíční splátky byla stanovena na částku částka s tím, že každá měsíční splátka zahrnuje vždy splátku jistiny a platbu úroků. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit při řádném splácení činila částka. Podle článku 7. 1. se smluvní strany dohodly, že v případě, že žalovaný nezaplatí splátku úvěru nebo jinou pohledávku řádně a včas, bude povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena platnými právními předpisy a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou. Podle článku 7. 2. další důsledky vyplývající z případného prodlení klienta s plněním peněžitých dluhů z úvěrového vztahu jsou upraveny v Podmínkách, podle nichž může banka především (i) vypovědět smlouvu, (ii) požadovat okamžité vrácení jistiny a splacení všech pohledávek z úvěru nebo jejich část, (iii) provést blokaci finančních prostředků klienta na jeho Anonymizováno, (iv) pozastavit nebo odmítnout s konečnou platností právo klienta čerpat úvěr, (v) požadovat dodatečné zajištění dluhu z úvěru nebo (vi) zablokovat klientovy platební nebo kreditní karty. Výše a druh poplatků vyplývá ze Sazebníku. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že se seznámil se smlouvou, obchodními podmínkami, sazebníkem a úrokovým lístkem žalobkyně, a že s jejich obsahem souhlasí. Podpis smlouvy ze strany žalovaného byl proveden prostřednictvím mobilní aplikace, přičemž byl identifikován číslem potvrzovací žádosti.
12. Z historického výpisu z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši částka, a dále způsob, jakým tento úvěr splácel jednotlivými splátkami. Z uvedeného výpisu je rovněž patrno, jakým způsobem žalobkyně jednotlivé platby žalovaného započítávala na úhradu jistiny a úroků, a jak postupně docházelo k umořování dluhu. Ke dni datum činila výše dluhu částku částka. Současně soud zjistil, že žalovaný od datum na svůj dluh ničeho neuhradil.
13. Z listin y označené jako „Předžalobní upomínka“ ze dne datum soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě jeho dluhu. V listin ě bylo uvedeno, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splatných splátek úvěru, neboť tyto nehradil řádně a včas, a že žalobkyně z tohoto důvodu od úvěrové smlouvy odstoupila. Dále bylo uvedeno, že žalovaný byl o odstoupení od smlouvy informován samostatným oznámením, přičemž v důsledku odstoupení vznikla žalovanému povinnost vrátit dosud čerpanou a neuhrazenou jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Ke dni vyhotovení předžalobní upomínky byl dluh žalovaného vyčíslen na částku částka, kapitalizovaný úrok činil částka a kapitalizovaný úrok z prodlení byl vyčíslen ke stejnému dni ve výši částka, tj. celkem částka plus náklady právního zastoupení. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky ve výši částka, a to ve lhůtě nejpozději do datum.
14. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh po podání žaloby cokoliv zaplatil.
15. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní hodnocení věci nemají žádný význam.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
18. Podle § 2664 o. z. s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele.
19. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
22. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
23. Co se rozumí odbornou péčí stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
24. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 o. z.).
25. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
26. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud posoudil předmětnou smlouvu jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., neboť z jejího obsahu vyplývá závazek žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky do určité výše a závazek žalovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr dle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z., neboť žalovaný při uzavření smlouvy nejednal v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalobkyně vystupovala jako podnikatel. Soud proto přezkoumal smluvní ujednání i bez návrhu z hlediska jejich přiměřenosti a transparentnosti. Žalobkyně tvrdila, že byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného s odkazem na bankovní a nebankovní registry, jakož i z údajů z jeho účtu, který pro žalovaného vedla. Soud při hodnocení splnění povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného přihlédl rovněž k následnému průběhu splácení úvěru. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaný úvěr ve výši částka splácel po dobu více než tří let, a to od datum do datum, přičemž po tuto dobu svůj závazek průběžně umořoval. Ke dni datum činil jeho zbývající dluh na jistině již jen částka, tedy méně než polovinu původně poskytnuté částky. Takto dlouhodobé a fakticky významné splácení závazku svědčí o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy objektivně schopen dostát podstatné části svých povinností z úvěrového vztahu. Uvedený průběh splácení proto zřetelně podporuje závěr, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z dostatečného okruhu relevantních informací a její závěr o jeho schopnosti splácet úvěr nebyl zjevně nepřiměřený, lehkomyslný ani v rozporu s odbornou péčí.
28. Soud proto uzavřel, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí a v souladu s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Skutečnost, že žalovaný později přestal své závazky plnit řádně a včas, sama o sobě neznamená, že by původní posouzení jeho úvěruschopnosti bylo nedostatečné či vadné. Žalovaný však poskytnutý úvěr od datum dále nesplácel, a proto žalobkyně úvěr v souladu se smluvními ujednáními zesplatnila ke dni datum.
29. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, posouzeného ve světle citovaných právních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.
30. Soud přiznal žalobkyni i příslušenství pohledávky ve smyslu § 1970 o. z., neboť období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, odpovídá době, kdy byl žalovaný v prodlení s plněním své povinnosti. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění, a soud ji proto shledal důvodnou.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu anebo u exekutora návrhem na exekuci.