Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 58/2026-105
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci
žalobce:
Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce, sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného,
o zaplacení částky 25 063,488 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24 914 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5% p.a. z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,5% z částky 3 562,43 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 562,43 Kč od datum do datum, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a částku 149,48 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24 914 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5% p.a. z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,5% z částky 3 562,43 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 562,43 Kč od , datum, do , datum, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a částku 149,48 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým by soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24 914 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5% z částky 28 476,43 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 562,43 Kč od datum do datum, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, částku 149,48 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 9 416 Kč. Žalobce uvedl, že dne datum byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. číslo, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch finanční prostředky, i postupně a/nebo opakovaně do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na 25 000 Kč. Žalovaný v jednotlivých tranších načerpal celkem částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku 1 250 Kč. Žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes upomínku ze dne datum a ze dne datum. Žalobce následně úvěr zesplatnil dne datum. Žalobce po žalovaném požaduje zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 24 914 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 562,43 Kč, náklady na upomínkování ve výši 1 000 Kč. Dluh žalovaný neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne datum.
2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne datum uvedl, že nárok uplatněný žalobcem neuznává, neboť mu nebyly dostatečně doloženy všechny rozhodné skutečnosti, zejména způsob výpočtu požadované částky a příslušenství. Žalovaný dále uvedl, že je v dlouhodobé pracovní neschopnosti ze zdravotních důvodů a jeho finanční situace je velmi nepříznivá, neboť je odkázán pouze na nemocenské dávky.
3. Z jednání nařízeného na datum se žalobce, právní zástupce žalobce a žalovaný řádně písemně omluvili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalobce, právního zástupce žalobce a žalovaného, když vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Z listin y „Předsmluvní informace“ soud zjistil, že tuto listin u žalovaný obdržel dne datum a svým podpisem potvrdil, že se s jejím obsahem seznámil. Předsmluvní informace obsahují roční procentní sazbu nákladů a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dále údaje o žalobci, údaje o spotřebitelském úvěru.
6. Ze Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. číslo soud zjistil, že tuto smlouvu účastníci uzavřeli dne datum. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou a žalobce poskytl žalovanému neúčelový revolvingový úvěr. Úvěrový rámec byl stanoven na částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkovou výši úvěru nejpozději do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 57,99% p.a. z čerpané a dosud nesplacené části jistiny. Účastníci si sjednali, že žalovaný je povinen celkovou dlužnou částku hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši alespoň 5% z částky čerpané a dosud nesplacené výše jistiny k okamžiku čerpání poslední tranše úvěru, zaokrouhleno na celé koruny nahoru, až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka je splatná vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, za který se splátka hradí. Ke dni uzavření smlouvy činí minimální splátka částku ve výši 1 250 Kč. V bodu 5.3 smlouvy si účastníci sjednali, že v případě prodlení žalovaného s úhradou minimální splátky vzniká žalobci právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného a právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. V bodu 5.5 smlouvy si účastníci sjednali, že pokud nedojde ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je žalobce oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. Žalobce je v takovém případě oprávněn požadovat po žalovaném rovněž naběhlý kapitalizovaný smluvní úrok, smluvní pokutu dle čl. 5.8 této smlouvy, zákonný úrok z prodlení a náklad na upomínky dle čl. 5.4 této smlouvy.
7. Z Přílohy č. číslo – Posouzení úvěruschopnosti Spotřebitele, soud zjistil, že finanční zůstatek žalovaného činí 9 258 Kč, žalovaný deklaroval příjem částka, na bankovním účtu bylo nalezeno částka, žalovaný deklaroval náklady na bydlení částka, na bankovním účtu bylo nalezeno částka, náklady domácnosti deklaroval žalovaný ve výši částka, na bankovním účtu bylo nalezeno částka, finanční závazky deklaroval žalovaný ve výši částka, na bankovním účtu bylo nalezeno částka. V části Základní informace o spotřebiteli je uvedeno, že žalovaný je svobodný, počet vyživovaných dětí je 0, e-mailová adresa je e-mail. V části Lustrace v insolvenčním rejstříku je uvedeno, že se žalovaný nenachází v procesu insolvence. V části Nejnižší příjem spotřebitele je uveden výsledný příjem částka. Výsledné náklady na bydlení jsou uvedeny částka, v další tabulce jsou uvedeny výsledné náklady na bydlení částka. Výsledné náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti činí částka, když v další tabulce je uvedeno, že výsledné náklady na potraviny a běžné zboží činí částka. Finanční závazky žalovaného činí částka. Náklady žalovaného na sázení a hazardní hry činí částka.
8. Z listin y právnická osoba. – Detail pohybu – Bezhotovostní platba, soud zjistil, že dne datum byla z účtu č. č. účtu odepsána platba částka ve prospěch účtu žalovaného č. č. účtu se zprávou pro příjemce „jméno FO úvěr“.
9. Z listin y právnická osoba. – Detail pohybu – Bezhotovostní platba, soud zjistil, že dne datum byla z účtu č. č. účtu odepsána platba částka ve prospěch účtu žalovaného č. č. účtu se zprávou pro příjemce „jméno FO“.
10. Z listin y „Bankovní historie – smlouva č. číslo“ soud zjistil, jaké příjmy a výdaje měl žalovaný z účtu č. účtu za období datum – datum.
11. Z listin y „Upomínka č. číslo“ ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo ze dne datum v celkové výši částka se splatností datum, a to do 4 dnů od vystavení této upomínky. Tato upomínka byla žalovanému zaslána e-mailem na e-mailovou adresu e-mail.
12. Z listin y „Upomínka č. číslo“ ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo ze dne datum v celkové výši částka. Tato upomínka byla žalovanému zaslána e-mailem na e-mailovou adresu e-mail.
13. Z listin y „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“ ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k neprodlené úhradě dluhu ve výši částka. Tato částka se sestává ze zbývající jistiny úvěru částka, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka, z nákladů na upomínkování ve výši částka a z nákladů právního zastoupení ve výši částka. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána doporučeným dopisem, což soud zjistil z Podacího lístku právního zástupce žalobce.
14. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, jak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů.
15. Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ “) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.
16. Podle § 1725 NOZ je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
17. Podle § 2395 NOZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
19. Podle § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
20. Podle § 2048 NOZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
21. Podle § 2049 NOZ zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
22. Podle § 1968 NOZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
23. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
25. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
26. Dne datum uzavřel žalobce s žalovaným Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. číslo. Jedná se tedy o smlouvu o úvěru. Obsahem této smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 25 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. Žalobce dle úvěrových podmínek poskytnutý úvěr dopisem ze dne datum zesplatnil.
27. Soud dospěl k závěru, že Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. číslo ze dne datum nebyla sjednána platně, tato smlouva je absolutně neplatná, tudíž nárok žalobce je třeba posuzovat z titulu bezdůvodného obohacení.
28. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
29. Podle § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné, než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168.
30. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
31. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
32. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
33. Podle § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
34. Podle § 2993 NOZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
35. V posuzovaném případě uzavíral žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měl tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný smlouvu o úvěru uzavíral jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel (srovnej § 419 NOZ ). Poskytnutý úvěr je proto spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nejedná se přitom o spotřebitelský úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Proto je třeba předmětnou smlouvu o úvěru a navýšení úvěrového rámce posuzovat dle zákona o spotřebitelském úvěru jako spotřebitelský úvěr.
36. Soud se zabýval otázkou platnosti Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. číslo ze dne datum ve smyslu § 580 a § 588 NOZ .
37. Zákon o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 , § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Východiskem spotřebitelské ochrany je postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s podnikatelem (profesionálem), a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost, lepší znalost práva a snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 342/09 , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 144/2009). Ochrana spotřebitele je rovněž celoevropským zájmem (srovnej čl. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie) a spotřebitelské právo, ačkoli působící ve formě vnitrostátních zákonů, má svůj původ ve směrnicové úpravě na unijní úrovni. Při aplikaci právních předpisů v oblasti spotřebitelských vztahů je proto nutné na věc nahlížet také pohledem unijního práva. Aplikovatelnost spotřebitelské právní úpravy tedy vede i k aplikovatelnosti čl. 38 Listin y základních práv Evropské unie, který garantuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele. I pro moc soudní z toho plyne povinnost interpretovat a aplikovat vnitrostátní právo eurokonformním způsobem (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. III. ÚS 1996/13 , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 130/2015; nález ústavního soudu ze dne 27. 11. 2017, sp. zn. I. ÚS 1844/17 , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 218/2017).
38. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto je na věřiteli, aby schopnost dlužníka (spotřebitele) úvěr splácet náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva absolutně neplatná. Důležitost posuzování úvěruschopnosti spotřebitele opakovaně vyzdvihl ve vztahu k výkladu čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, když zdůraznil, že tato povinnost má rovněž za cíl, aby poskytovatel úvěru jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní (srovnej například rozsudek ze dne 10. 6. 2021 ve věci C-303/20, nebo rozsudek ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13).
39. Dopady porušení povinnost poskytovatele úvěru prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit shodně posoudil i Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 , ze dne 26. 2. 2019, který je použitelný i na projednávanou věc. Ústavní soud se v něm zabýval neplatností úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy v intencích exekučního řízení, když dospěl k závěru, že je třeba zkoumat, za jakých konkrétních okolností byla úvěrová smlouva uzavřena. Pakliže Ústavní soud v tomto nálezu zdůraznil, že ani v exekučním řízení, které je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv pro autoritativní nalézání práva, nelze připustit, aby státní moc poskytovala ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů – dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil, je zcela zřejmé, že tyto závěry jsou tím spíše použitelné v řízení nalézacím. Je tudíž třeba vycházet z toho, že poskytovatel úvěru, kdy úvěrovaný je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj dluh splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
40. Při poskytování spotřebitelských úvěrů nemůže věřitel rezignovat na prověřování schopnosti spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to i když chce prodlení s jejich vrácením spojit se smluvní sankcí.
41. Soud dospěl k závěru, že před uzavřením Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. číslo ze dne datum žalobce řádně neprověřil úvěruschopnost žalovaného.
42. U žalovaného se žalobce spokojil s informacemi, které mu poskytl sám žalovaný, a to, že je svobodný, je vyučený, nemá žádné vyživované dítě. Přitom žalovaný v podání ze dne datum, kterým se omlouval z jednání nařízeného na datum uvedl, že je otcem dcery jméno FO, nar. datum.
43. U žalovaného se žalobce spokojil s informacemi, kterou mu poskytl žalovaný o svých příjmech a výdajích. Vycházel z příjmů a výdajů žalovaného zaznamenaných ve výpisu z účtu č. účtu.
44. Žalobce v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedl v Příloze č. číslo Posouzení úvěruschopnosti Spotřebitele v tabulce „Hodnoty finančních závazků“, že výsledné finanční závazky žalovaného činí částka.
45. Jak vyplývá z Insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, který na sebe dne datum podal žalovaný k Městskému soudu v Praze, žalovaný uvedl, že vůči společnosti právnická osoba., IČO: IČO má závazek částka splatný dne datum, vůči právnická osoba, IČO: IČO, má závazek částka splatný dne datum, vůči společnosti právnická osoba., IČO: IČO, má závazek částka splatný dne datum, vůči společnosti právnická osoba., IČO: IČO má závazek částka splatný dne datum (dluh ze smlouvy o úvěru), vůči společnosti právnická osoba., IČO: IČO, má závazek částka splatný dne datum (dluh ze smlouvy o úvěru) a vůči společnosti právnická osoba., IČO: IČO má závazek částka splatný dne datum (dluh ze smlouvy o úvěru).
46. Z úřední činnosti je soudu známo, že probíhalo řízení vedené pod sp. zn. spisová značka, ve kterém se společnost právnická osoba., IČO: IČO, se po žalovaném domáhala zaplacení úvěru, který byl žalovanému poskytnut dne datum a žalovaný ho nesplácel. Dále probíhalo řízení vedené pod sp. zn. spisová značka, jehož předmětem byl úvěr ve výši částka s příslušenstvím, který žalovanému dne datum poskytla společnost právnická osoba., IČO: IČO.
47. V době, kdy byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. číslo (datum), měl žalovaný prokazatelně dluhy u nebankovních subjektů poskytujících úvěry ve výši nejméně částka a přesto žalobce v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedl, že výsledné finanční závazky žalovaného činí částka.
48. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce rezignoval na prověřování úvěruschopnosti žalovaného, a posoudil ji ledabyle.
49. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele sjednaný spotřebitelský úvěr pravidelně splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladem na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba na splácení úvěru.
50. Žalobci by při řádném zhodnocení výše uvedených poměrů žalovaného muselo být zřejmé, že uzavření Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. číslo ze dne datum s žalovaným je rizikové, neboť žalovaný v době, kdy žalobce smlouvu s žalovaným uzavřel, měl dluhy z několika smluv o úvěru u jiných nebankovních subjektů ve výši nejméně částka, měl jedno dítě a jeho partnerka byla těhotná a příjem ze zaměstnání měl průměrně částka měsíčně. Pokud by žalobce přistoupil k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nemohl by s nejvyšší mírou pravděpodobnosti Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. číslo dne datum s žalovaným uzavřít, neboť výše uvedené skutečnosti objektivně vzbuzují pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.
51. Uvedené okolnosti, za nichž došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru dne datum, způsobují její absolutní neplatnost pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 NOZ .
52. Žalobce poskytl žalovanému plnění ve výši částka bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy) a tudíž se žalovaný na jeho úkor bezdůvodně obohatil (§ 2991 odst. 2 NOZ ). Toto bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen žalobci vrátit (§ 2993 NOZ ). Žalovaný na nesplacené jistině úvěrového rámce žalobci dluží částka, a tuto částku je povinen žalobci zaplatit. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s touto částkou dostal vůči žalobci do prodlení, má žalobce nárok i na zaplacení úroku z prodlení z této částky dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
53. Vzhledem ke všem výše uvedeným důvodům soud pak ostatní nároky uplatněné žalobcem vůči žalovanému zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem II. výroku rozsudku.
54. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , když každý z účastníků měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
55. Lhůtu k plnění dle výroku I. rozsudku soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem, když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu toto rozhodnutí ukládá, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.