Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 Co 339/2025-64
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Víta Pejška a soudců Mgr. Miloše Zdražila a JUDr. Aleny Pokorné ve věci
žalobce:
Jméno žalobce., IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 12 980,56 Kč s příslušenstvím
k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 26.11.2024, č.j. 10 C 273/2024 - 40,
takto:
I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku II. ohledně částky částka s úrokem ve výši částka, s 15% úrokem z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále ve výroku III. zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.
II. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku II. ohledně úroků z prodlení ve výši částka a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení potvrzuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem ani právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku II. ohledně částky , částka, s úrokem ve výši , částka, , s 15% úrokem z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši , částka, a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále ve výroku III. zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.II. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku II. ohledně úroků z prodlení ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení potvrzuje.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem ani právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky částka, úroku ve výši částka, 15% úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši částka a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok II.). Žalovanému bylo uloženo nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka k rukám jeho zástupce (výrok III.).
2. Okresní soud shora uvedeným rozsudkem rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení pohledávky vzniklé na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum. Žalovaný čerpal úvěr ve výši částka. Na úvěr plnil celkem částka. Žalobce z důvodu prodlení žalovaného zesplatnil úvěr ke dni datum ve výši částka (rozdíl mezi úvěrem a částí plateb žalovaných započtených na jistinu), částka na poplatcích, částka na nákladech vymáhání a částka na smluvní pokutě, celkem částka. Úrok a úrok z prodlení od datum do dne datum (sepis návrhu) kapitalizoval, za dobu následující tyto úroky vyčíslil úrokovou sazbou z dlužné částky od datum do zaplacení.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že při posuzování úvěruschopnosti vycházel žalobce z údajů od žalovaného, s to z příjmu žalovaného ve výši částka, příjmu ostatních členů domácnosti ve výši částka a výdajů domácnosti uvedených v žádosti ve výši částka. To vše vyplynulo z písemnosti žalobce označené jako Potvrzení o provedení ověření bonity klienta. Z listiny však nevyplývá, z jakých důkazů, respektive dokladů žalobce čerpal údaje o výši příjmu žalovaného, jeho výdajích, závazcích a podobně. Nebylo tedy možno ověřit pravdivost uvedených údajů, a navíc i pokud by bylo možno z těchto údajů vycházet není zřejmé, zda je o mzdu či plat žalovaného, zda je o mzdu či plat ostatních členů domácnosti, na základě jakého právního titulu žalovaný bydlí, jaké jsou jeho konkrétní výdaje. Z tohoto úhlu pohledu se jeví měsíční výdaje domácnosti ve výši částka jako absurdně nízké. Je zřejmé, že výdaje domácnosti musel mít žalovaný, respektive jeho domácnost daleko vyšší. Je zřejmé, že žalobce před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru řádně neprověřil tzv. úvěruschopnost žalovaného, kdy příjmy žalovaného a členů domácnosti jsou sice uvěřitelné, ale neprokázané, a výdaje žalovaného nejsou ani uvěřitelné ani prokázané. Dle názoru soudu tak žalobce nesplnil povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného, která vyplývá z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
5. Po právní stránce posoudil okresní soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť zde byly tedy důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a žalobkyně tak nesplnila povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobci jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši částka sníženou platby žalovaného ve výši částka, celkem částka. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
6. Proti výrokům II. a III. rozsudku okresního soudu podal žalobce včasné odvolání. Namítal, že okresní soud nesprávně vyhodnotil nárok žalobce na úrok z prodlení. Podle názoru žalobce nezaniká nárok na úrok z prodlení neplatností smlouvy. Žalobce odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka, v němž dovolací soud dovodil, že v poměrech zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neuplatní a na posouzení splatnosti bezdůvodného obohacení a úroků z prodlení z něj se použije obecná úprava bezdůvodného obohacení v § 2991 a násl. o.z. a obecná úprava času plnění v § 1958 odst. 2 o.z. Současně žalobce vzal žalobu částečně zpět ohledně částky částka, úroku částka, 15% úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši částka a úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu ve výrocích II. a III. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě pravomocně přiznané částky částka ještě úrok z prodlení ve výši částka a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dále žalobce navrhoval, aby mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
7. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.
8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o. s. ř., rozsudek okresního soudu v odvoláním napadených výrocích II. a III. přezkoumal (§ 212 a § 212a o. s. ř.).
9. V části výroku II. ohledně částky částka, úroku částka, 15% úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši částka a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a v závislém nákladovém výroku III. odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil (§ 222a o.s.ř.).
10. Při přezkumu zbývající části výroku II., v níž okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit mu úrok z prodlení ve výši částka a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vycházel odvolací soud ze skutkového stavu zjištěného okresním soudem.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Nejprve je třeba předeslat, že klíčová odvolací námitka žalobce – odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka – není pro posuzovanou věc nijak významná, neboť Nejvyšším soudem projednávaný spotřebitelský úvěr byl poskytnut v poměrech zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož se § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neuplatnil a na posouzení splatnosti bezdůvodného obohacení a úroků z prodlení z něj se použila obecná úprava bezdůvodného obohacení v § 2991 a násl. o.z. a obecná úprava času plnění v § 1958 odst. 2 o.z. V nyní projednávané věci však došlo k poskytnutí spotřebitelského úvěru za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a proto se § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatní.
14. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání jsou stěžejní závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (Rc 11/2026). Je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá.
15. Z odůvodnění citovaného rozsudku Nejvyššího soudu dále vyplývá mimo jiné to, že samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).
16. Z uvedeného plyne, že právní názor žalobce, který okamžik vzniku prodlení žalovaného se splněním povinnosti podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. povinnosti vrátit nesplacenou část jistiny spotřebitelského úvěru, váže na uplynutí lhůty k plnění obsažené ve své výzvě není správný. V řešeném případě byla v důsledku závěru o absolutní neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy nová doba splatnosti zbývající dlužné části jistiny úvěru stanovena okresním soudem ve výroku I. rozsudku. To znamená, že žalobci může vzniknout právo na zaplacení úroku z prodlení teprve tehdy, pokud mu žalovaný nezaplatí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené okresním soudem. Z toho důvodu odvolací soud shledal rozsudek okresního soudu ve zbývající části napadeného výroku II. věcně správným, a proto jej potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
17. O nákladech řízení před soudem prvního stupně i odvolacím soudem rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1, 2 a § 146 odst. 2 věty první o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. V rozsahu předmětu řízení před soudem prvního stupně byl žalobce úspěšný s částkou částka, ale neuspěl nebo procesně zavinil zastavení řízení s požadavkem na zaplacení částky částka, úroku ve výši částka, 15% úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši částka a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, v důsledku čehož je na obou stranách úspěch jen částečný. V rozsahu předmětu řízení před odvolacím soudem byl žalobce zcela neúspěšný, ale žalovanému v odvolacím řízení náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání u Okresního soudu ve Svitavách ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. O dovolání by rozhodoval Nejvyšší soud ČR. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.