Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 108/2026-65
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno
o 198 090,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem ve výši částka, dále s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum%, dále s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce dále domáhal po žalované zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně za dobu od datum do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa, adresa částku o jejíž výši bude rozhodnuto v samostatném usnesení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , dále s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, %, dále s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Pokud se žalobce dále domáhal po žalované zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , , adresa, částku o jejíž výši bude rozhodnuto v samostatném usnesení.
1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, to je s úrokem ve výši 25,9 % ročně, posléze 11,5 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota uzavřené dne datum poskytl žalované revolvingový úvěr formou úvěrového rámce ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2,93 % sjednaného úvěrového rámce, svou povinnost však řádně a včas neplnila. Žalovaná postupně vyčerpala z úvěrového rámce celkem částka, přičemž uhradila pouze částka. Žalobce proto ke dni datum úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě celého dluhu. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, požaduje žalobce zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka (částka za každý měsíc vymáhání) a smluvních pokut ve výši částka (částka za každé prodlení se splátkou).
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce, který poskytuje nebankovní úvěry (výpis z obchodního rejstříku žalobce), uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota. Na jejím základě poskytl žalobce žalované revolvingový úvěr formou úvěrového rámce ve výši částka. Dodatkem ze dne datum byl úvěrový rámec navýšen na částka a dodatkem ze dne datum Na částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 2,93 % sjednaného úvěrového rámce (úvěrová smlouva č. hodnota+ dodatky, úvěrové podmínky a splátkový kalendář). V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala celkem částka a na splátkách uhradila částka. Na jistině tak zůstala neuhrazená částka částka (výpis čerpání, splátek a úhrad). V důsledku prodlení žalované se splácením úvěru žalobce dne datum využil smluvně sjednaného oprávnění a celý dluh zesplatnil (Výzva ke splacení celého úvěru +podací arch). Žalované vznikla dále povinnost uhradit smluvní pokuty v celkové výši částka a náklady na vymáhání v celkové výši částka (úvěrové podmínky). Při posuzování úvěruschopnosti žalované žalobce vycházel z údajů o jejích příjmech a výdajích, údajů získaných z klientských registrů a databází, provedl vyhodnocení prostřednictvím systému MLS a interního scoringového modelu a nahlížel do Nebankovního registru klientských informací (karta klienta, ověření bonity MLS, NRKI zpráva, úvěrová zpráva a výpis z běžného účtu žalované č. č. účtu z října 2023). Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani dodatečně poté, co byla žalobcem písemně vyzývána (předžalobní výzva k plnění +podací arch).
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti.
8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku . Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši částka, přičemž na jejich úhradu zaplatila pouze částka. Na jistině tak zůstala neuhrazena částka částka. Současně bylo prokázáno, že žalobce před uzavřením smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalované prostřednictvím údajů poskytnutých žalovanou, kontrolou klientských registrů včetně NRKI a využitím interních scoringových modelů a také měl přehled o příjmech a výdajích žalované z výpisu z jejího běžného účtu, kterým podrobně ověřoval finanční situaci při navýšení úvěrového rámce. Úvěrující měl tedy v době uzavření dodatků k úvěrové smlouvě, kterými byl navýšen úvěrový rámec až na částka výpis z běžného účtu žalované. Z tohoto výpisu bylo možné zjistit pravidelnost a výši příjmů žalované, její běžné výdaje, případné splátky jiných závazků i celkový způsob nakládání s finančními prostředky. Takové podklady poskytují žalobci dostatečný a konkrétní přehled o ekonomické situaci žalované a umožňují posoudit její schopnost řádně splácet spotřebitelský úvěr. Za této situace lze mít za to, že věřitel disponoval relevantními informacemi potřebnými pro posouzení úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Soud proto neshledal důvod pro závěr, že by žalobce porušil svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky v rozsahu jistiny dosud nevrátila, soud ji uložil tuto částku žalobci zaplatit.
9. Úprava spotřebitelských smluv vychází z práva Evropské unie, zejména ze směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vnitrostátní soud je povinen přezkoumat z úřední povinnosti, zda smluvní ujednání neobsahují zneužívající podmínky, které by byly v rozporu s ochranou spotřebitele.
10. Základ národní právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku . Soud proto přezkoumal obsah smlouvy a dalších smluvních ujednání i z hlediska možného rozporu s požadavkem ochrany spotřebitele a dobrých mravů.
11. Součástí žalobního nároku je kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka a dále smluvní úrok ve výši 25,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Soud posoudil sjednanou úrokovou sazbu s přihlédnutím k povaze revolvingového spotřebitelského úvěru, době uzavření smlouvy a tehdejším podmínkám na úvěrovém trhu. Neshledal přitom, že by ujednání o smluvním úroku představovalo nepřiměřenou podmínku či bylo v rozporu s dobrými mravy, a proto žalobě v této části vyhověl.
12. Při posuzování nároku na smluvní pokutu soud vycházel z její preventivní a sankční funkce. Žalobce požaduje zaplacení smluvních pokut v celkové výši částka, tedy dvou smluvních pokut po částka za prodlení s úhradou splátek. S ohledem na výši poskytnutého úvěru, rozsah porušení povinností žalovaného i celkovou výši sankce dospěl soud k závěru, že ujednání o smluvní pokutě není nepřiměřené.
13. Stejný závěr nemohl soud učinit ohledně nákladů na vymáhání ve výši částka, které sestávají ze dvou paušálních položek ve výši částka za každý měsíc vymáhání. Paušálním poplatkem totiž věřitel neprokazuje skutečné náklady, poplatek je fakticky další sankcí za prodlení, a tudíž jde o nepřípustné obcházení zákonných limitů spotřebitelského úvěru (§122 ZSÚ) . K tomu lze uvést rozsudek Anonymizováno ve věci Anonymizováno (Anonymizováno ze dne datum). Soudní dvůr uvedl, že smluvní ujednání ukládající spotřebiteli hradit vysoké neúrokové náklady může být samo o sobě zneužívající, jestliže vede k významné nerovnováze v neprospěch spotřebitele. Nerovnováha může vyplývat již z toho, že požadované náklady jsou zjevně nepřiměřené vzhledem k poskytovanému plnění. Paušální sazby za vymáhání pohledávky k takovéto nerovnováze nepochybně vede, neboť spotřebitel by byl povinen takové náklady nést, bez ohledu na konkrétní kroky úvěrujícího, tedy bez ohledu na jeho skutečné náklady. Soud proto žalobu v této části zamítl.
14. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši částka kapitalizovaný ke dni podání žaloby a dále zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila a dostala se do prodlení, vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl i v této části.
15. Co se týče žádosti žalované o odročení jednání ze dne datum, které soud nevyhověl, tak soud dospěl k závěru, že se jedná pouze o snahu žalované o zdržení soudního jednání, a to z následujících důvodů. Předně žalobkyně o podání žaloby věděla již ode dne datum, kdy ji byla žaloba vhozena do její domovní schránky. Na případné zajištění právního zastoupení tak měla dostatek času (6 týdnů), ale soudu se ozvala až v den samotného jednání. Navíc žalovaná je účastníci dalších osmi podobných soudních sporů a ani v jednom případě se nenechala právně zastoupit.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 věta prvá zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Protože v době rozhodování soudu nebyla konkrétní výše těchto nákladů známa, bude o ní rozhodnuto v samostatném usnesení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce.