Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 164/2026 - 20

- 21

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Karla Šimky a Václava Štencla v právní věci žalobce: G. C., zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2026, č. j. OAM655/ZAZA15ZA012026, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2026, č. j. , o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ze dne 7. 9. 2026,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný posoudil opakovanou žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako nepřípustnou podle , o azylu a řízení podle téhož zákona zastavil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Brně shora označeným rozsudkem zamítl.

[2] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností. S jejím podáním spojil návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu uvedl, že nabudeli vykonatelnosti napadené rozhodnutí, pozbude oprávnění k pobytu na území ČR, bude muset její území opustit a nemá jinou možnost jak svůj pobyt zde upravit. Nucené vycestování do vlasti (Moldavské republiky) pro něj představuje bezpečnostní riziko a může vést k ohrožení jeho života a zdraví. Případný pozdější procesní úspěch v řízení o kasační stížnosti by již byl pouze akademický, neboť by nemohl napravit následky jeho předchozího navrácení do země původu. Nucené opuštění ČR by pro něj současně znamenalo citelný zásah do soukromého života. Stěžovatel pak odkázal především na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, č. j. , a dodal, že podle judikatury z rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze předjímat o věci samé.

[3] Žalovaný považoval návrh na přiznání odkladného účinku za nedůvodný, neboť stěžovatel v návrhu neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by v jeho individuálním případě odůvodňovaly odložení účinků napadeného rozhodnutí.

[4] Podle , , kasační stížnost nemá odkladný účinek ( zákona o azylu a contrario). Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat ( zákona o azylu). Ustanovení až 5 se užije přiměřeně.

[5] Podmínkou přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ve spojení s je, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a že to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. NSS také připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným procesním krokem soudu, vyhrazeným jen pro ojedinělé případy (srov. usnesení NSS ze dne 26. 3. 2023, č. j. , bod 6).

[6] Břemeno tvrdit a osvědčit naplnění zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku tíží navrhovatele (například usnesení NSS ze dne 18. 9. 2026, č. j. , bod 8). Úkolem navrhovatele je tak předložit dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlit, v čem tato újma spočívá, a uvést její rozsah. Tvrzení, kterými navrhovatel odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, pak musí rovněž řádně doložit (srov. usnesení NSS ze dne 20. 8. 2026, č. j. , bod 7). Jak připomněl NSS v usnesení ze dne 18. 9. 2026, č. j. , bodě 10, „[j]ednáli se o první zákonnou podmínku, žadatel (stěžovatel) je povinen tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by utrpěl v návaznosti na rozhodnutí městského soudu. Byť si je Nejvyšší správní soud vědom toho, že ve věcech mezinárodní ochrany začasté může být vhodnější před posouzením věci samé stěžovateli umožnit setrvat na území ČR (viz například usnesení NSS ze dne 20. 8. 2026, c. j. ), a stejně tak nelze stěžovatele nutit vědomě porušovat zákony nelegálním pobytem v ČR (viz stěžovatelem v návrhu odkazovanou judikaturu), shora zdůrazněné požadavky na podobu tvrzení stěžovatele alespoň v určité míře musí platit i ve věcech mezinárodní ochrany (viz například usnesení NSS ze dne 3. 9. 2026, č. j. ).“

[7] V nyní projednávané věci stěžovatel předně tvrdí, že nebude mít v České republice jinou možnost legálního pobytu. Učinil tak však pouze v obecné rovině, aniž by jakkoli přiblížil svou aktuální pobytovou situaci nebo vysvětlil, proč by případně nemohl využít jiné prostředky, s nimiž právní úprava počítá. Obecná jsou rovněž jeho tvrzení o bezpečnostních rizicích a ohrožení života či zdraví v Moldavské republice. Návrh neobsahuje žádné konkrétní skutečnosti, které by takové obavy individualizovaly nebo alespoň v základní míře osvědčovaly. Stejně obecně je formulováno i tvrzení o zásahu do soukromého života. Nejvyšší správní soud přitom nepřehlédl, že argumentace obsažená v návrhu na přiznání odkladného účinku je z převážné části tvořena obecnými tvrzeními a citacemi judikatury, které nejsou navázány na individuální okolnosti stěžovatele a které jsou bez podstatnějších změn použitelné v širokém okruhu obdobných věcí. Takto formulovaný, v podstatných rysech standardizovaný návrh však sám o sobě nemůže vést k přiznání odkladného účinku, neboť posouzení zákonných podmínek musí vždy vycházet z konkrétních a individualizovaných poměrů dotčeného stěžovatele.

[8] Z napadeného rozsudku přitom vyplývá, že stěžovatel v opakované žádosti uvedl, že žije v České republice s družkou a dítětem, u něhož není v rodném listě zapsán jako otec, družka má další tři děti z předchozího vztahu, v České republice pobývá delší dobu a obává se návratu do Moldavska zejména z ekonomických důvodů. Ani na tyto okolnosti však návrh na přiznání odkladného účinku konkrétně nenavazuje. Neobsahuje bližší údaje o rodinných příslušnících, jejich závislosti na stěžovateli, jeho pracovním či majetkovém zázemí, zdravotním stavu ani o jiných skutečnostech, z nichž by bylo možné dovodit, že by vycestování mohlo právě v jeho případě vyvolat mimořádně závažné nebo nevratné následky. Samotný obecný odkaz na rodinný a soukromý život v České republice k osvědčení nepoměrně větší újmy nepostačuje.

[9] Opačný závěr by fakticky vedl k téměř automatickému přiznávání odkladného účinku v každé věci neudělení mezinárodní ochrany, v níž by žadatel obdobně obecnou argumentaci použil, což by neodpovídalo mimořádné povaze tohoto institutu (srov. též usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 6. 2020, č. j. , č. 4039/2020 Sb. NSS).

[10] Stěžovatel neuvedl (a tím spíše ani neosvědčil) relevantní důvody, kvůli nimž by mu nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti vznikla významná újma ve smyslu Nejvyšší správní soud proto jeho návrh zamítl. S ohledem na tento závěr se již nezabýval splněním dalších zákonných podmínek, neboť ty musí být naplněny kumulativně. Tímto rozhodnutím nepředjímá rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. , č. 1072/2007 Sb. NSS).

[11] Jelikož je stěžovatel osvobozen od soudních poplatků [ , o soudních poplatcích], nepodléhá jeho návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti poplatkové povinnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. září 2026

Eva Šonková

předsedkyně senátu