Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)10 A 36/2026 - 40.pdf
PDF · 0 B
No categories available
10 A 36/2026 - 40
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové ve věci
žalobců: a) Bc. J. K., narozen X
bytem X
b) POD CZ, s. r. o., IČO 074 29 649
sídlem Jaurisova 515/4, 140 00 Praha 4
proti
žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti
sídlem Vyšehradská 16, 128 00 Praha 2
o žalobách na ochranu před nečinností žalovaného v exekučním řízení vedeného soudní exekutorkou JUDr. Jitkou Wolfovou pod sp. zn. 106 EX 251/23
takto:
I. Návrh žalobkyně b) na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení č. j. 10 A 36/2026 -22 z 6. 8. 2026 se zamítá.
II. Žaloby se odmítají.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Dosavadní průběh soudního řízení.
1. Žalobci podali 12. 7. 2026 v rámci jednoho podání žaloby proti nečinnosti žalovaného v exekučním řízení vedeném soudní exekutorkou JUDr. Jitkou Wolfovou pod sp. zn. 106 EX 251/23. Žaloba přišla soudu z e-mailové adresy [soukromá e-mailová adresa 1] jako prostý e-mail s přílohami bez zaručeného elektronického podpisu (to platí jak o samotném e-mailu, tak o jeho přílohách).
2. V rubru žaloby bylo mimo jiné uvedeno: „Kontakt (doručovací adresa, písemná forma): [soukromá e-mailová adresa 1] a [soukromá e-mailová adresa 2] (žalobce i.).“
3. Usnesením ze 17. 7. 2026 soud vyzval oba žalobce podle § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , (dále jen „s. ř. s. “) k odstranění vad žaloby spočívající v absenci podpisu tím, že ji řádně podepíší a takto doplněnou žalobu ve lhůtě sedmi dnů předloží soudu. Toto usnesení soud zaslal 22. 7. 2026 do datové schránky žalobce a), do datové schránky žalobkyně b) a na e-mailovou adresu [soukromá e-mailová adresa 1]. Téhož dne v 15.18 hodin bylo usnesení do uvedených datových schránek dodáno a v obou případech bylo doručeno fikcí 3. 8. 2026.
4. Doručení písemnosti na e-mail žalobci bylo neúčinné, jelikož žalobce do tří dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí řádně podepsanou datovou zprávou, jak vyžaduje § 47 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále „o. s. ř. “), jelikož úprava doručování se v soudním řízení správním použije přiměřeně (§ 42 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ).
5. Zároveň soud zaslal žalobci a) 22. 7. 2026 do jeho datové schránky i na e-mailovou adresu [soukromá e-mailová adresa 1] přípis, v němž ho poučil o možnosti požádat o zasílání písemností elektronickou adresou, ale vysvětlil, že podmínky pro tento postup dosud nebyly splněny. Také tato písemnost byla dodána žalobci a) do datové schránky 22. 7. 2026 v 15.18 hodin a doručena fikcí 3. 8. 2026. Doručení písemnosti na e-mail žalobce a) zákonem předvídaným způsobem nepotvrdil (k tomu srov. závěr předchozího odstavce).
6. Dne 22. 7. 2026 v 17.07 hodin bylo soudu doručeno podání z adresy [soukromá e-mailová adresa 1], v němž žalobkyně b) uvedla, že obdržela e-mailové upozornění na dodání písemnosti – usnesení č. j. 10 A 36/2026 -13 ze 17. 7. 2026 do své datové schránky. Vyložila, že do této datové schránky nemá přístup a nemůže jej reálně získat, a navrhla vyslovení neúčinnosti doručení tohoto usnesení. Současně požádala o jeho zaslání na e-mailovou adresu [soukromá e-mailová adresa 1].
7. Usnesením z 6. 8. 2026 soud návrh žalobkyně b) na vyslovení neúčinnosti doručení zamítl, jelikož neshledal existenci omluvitelného důvodu, pro nějž se žalobkyně nemohla s výzvou k odstranění vad žaloby seznámit.
8. Toto usnesení soud zaslal žalobkyni b) 6. 8. 2026 jednak na e-mailovou adresu [soukromá e-mailová adresa 1], jednak do datové schránky. Z uvedené e-mailové adresy přišla soudu v třídenní lhůtě odpověď, podle níž žalobkyně b) „potvrzuje její přijetí“, ale toto podání nebylo podepsáno způsobem vyžadovaným v § 47 o. s. ř. o. s. ř. Usnesení bylo doručeno žalobkyni do její datové schránky fikcí 17. 8. 2026.
9. Je třeba zdůraznit, že doručování na elektronickou adresu postupem dle § 46 a 47 o. s. ř. o. s. ř. je možné na žádost adresáta jen v případě, že nedošlo k doručení písemnosti při jednání či jiném soudním úkonu nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky (§ 45 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Nad rámec tohoto doručování soud zaslal uvedené písemnosti také na označenou e-mailovou adresu, ale jelikož žalobci nepotvrdili jejich přijetí zákonem vyžadovaným způsobem, doručení tímto způsobem bylo neúčinné. Soud proto žalobcům bude nadále doručovat písemnosti pouze do jejich datových schránek.
2. Návrh na neúčinnost doručení.
10. Dne 6. 8. 2026 bylo soudu doručeno z adresy [soukromá e-mailová adresa 1] podání obsahově totožné s podáním z 22. 7. 2026. Žalobkyně b) v něm uvedla, že obdržela e-mailové upozornění na dodání písemnosti – usnesení č. j. 10 A 36/2026 -22 z 6. 8. 2026 do své datové schránky. Vyložila, že do této datové schránky nemá přístup a nemůže jej reálně získat, a navrhla vyslovení neúčinnosti doručení tohoto usnesení.
11. Podle § 50d odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 ) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.
12. Žalobkyně b) spatřuje důvod, pro který se nemohla seznámit s doručovanou písemností v tom, že nemá přístup do své datové schránky, a to dle svých tvrzení přinejmenším od 29. 6. 2023. Žalobkyně sice má možnost požádat o vytvoření nových přístupových údajů, ale žádný ze dvou způsobů nabízených Digitální a informační agenturou (dále „Agentura“) „neni realizovatelny v dobe a vhodnym zpusobem tak, aby nam nevznikly neucelne naklady anebo jine skody. Navrzene, sdelene a pouze mozne resení je neúměrně zdlouhave, nákladne, administrativně náročne […]“. Žalobkyně podle svého vyjádření navrhla jiný – blíže nespecifikovaný – způsob, jak by jí bylo možné nové přístupové údaje doručit, ale tomu Agentura nevyhověla.
13. V těchto skutečnostech soud omluvitelný důvod pro neseznámení s doručovanou písemností nespatřuje.
14. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, Agentura zneplatní přístupové údaje osoby oprávněné k přístupu do datové schránky neprodleně po jejím oznámení, zejména při ztrátě či odcizení přístupových údajů, a současně zašle této osobě výlučně do vlastních rukou adresáta nové přístupové údaje.
15. Žádosti a oznámení podle tohoto zákona lze podat prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (§ 27 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. ). Oznámení podle § 12 odst. 1 může osoba uvedená v § 8 odst. 1 a 2 podat rovněž s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku (§ 27 odst. 2 ). Tímto prostředkem se rozumí přístup s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (§ 9 odst. 3 ). Nové přístupové údaje jsou žadateli v obou případech zaslány do vlastních rukou.
16. Žalobkyně b) netvrdí, že by neměla možnost požádat o zaslání nových přístupových údajů ke své datové schránce, nebo tyto údaje obdržet, některým ze způsobů stanovených zákonem č. 300/2008 Sb. Žalobkyně však tyto způsoby označuje za příliš nákladné, administrativně zatěžující a celkově nevhodné. Nijak však nevysvětlila, v čem konkrétně podle jejího názoru tvrzená obstrukčnost a nepřiměřená zátěž spojená s těmito postupy spočívá.
17. Soud proto jen stručně podotýká, že citovaná ustanovení nepovažuje za protiústavní, jelikož nároky v nich obsažené jsou přiměřené významu, jaký má ochrana přístupových údajů k datové schránce právnické osoby před zneužitím ze strany osob, jež nejsou oprávněny s nimi nakládat. Pouhá skutečnost, že žalobkyni b) žádná ze zákonných možností nevyhovuje, například proto, že během více než tří let nenašla čas dojít na pobočku Czech POINT, není důvodem protiústavnosti zákonné úpravy a v žádném případě nemůže být „omluvitelným důvodem“ ve smyslu § 50d odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
18. Žalobkyně b) nespecifikovala a nedoložila existenci omluvitelného důvodu, pro který se nemohla seznámit s usnesením č. j. 10 A 36/2026 -22 z 6. 8. 2026, proto soud její návrh na vyslovení neúčinnosti doručení tohoto usnesení zamítl.
19. Soud nepovažuje za hospodárné rozhodovat o tomto návrhu samostatným usnesením, jelikož toto rozhodnutí nemůže mít žádný vliv na výsledek řízení s ohledem neodstranění vad samotných žalob ve lhůtě stanovené soudem v usnesení, které bylo oběma žalobcům řádně doručeno (k tomu podrobněji níže).
20. Nakonec soud oba žalobce poučuje, že opakovaná podání totožného obsahu, která nebudou uvádět žádné nové relevantní skutečnosti a budou zjevně směřovat pouze k prodlužování řízení, mohou být podle okolností posouzena jako zneužití procesního práva, a soud k nim nebude přihlížet (srov. přiměřeně např. rozsudek NSS 10 As 380/2021 z 29. 9. 2021). Soudu je z jeho činnosti (nejen z tohoto řízení) známo, že žalobci takto automaticky reagují na doručení takřka jakékoli písemnosti do své datové schránky, aniž by jakkoli zohledňovali konkrétní okolnosti věci či argumentaci soudu, což by v případě nutnosti rozhodovat o každém takovém návrhu nutně vedlo k tomu, že by řízení nebylo možné skončit.
3. Projednatelnost žalob.
21. Náležitosti úkonů účastníků řízení upravuje § 37 s. ř. s. s. ř. s. , podle nějž musí být podání ve věci samé učiněno písemně, a to buď v listinné nebo elektronické podobě (odst. 2). Podle odstavce 3 musí být takové podání podepsáno. Je-li podání učiněno v elektronické podobě, je požadavek podpisu splněn jakýmkoli způsobem, s nímž zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.
22. Tímto předpisem je zákon č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, podle jehož § 6 lze k podepisování elektronickým podpisem použít pouze uznávaný elektronický podpis, jde-li o elektronický dokument, jímž se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti (odst. 1). Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis (odst. 2).
23. Absence podpisu představuje nedostatek žaloby, bez něhož nelze v řízení pokračovat, jelikož není postaveno na jisto, že žalobu podal ten, kdo je v ní uveden jako účastník soudního řízení.
24. Ani jedna z žalob nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem, proto soud usnesením ze 17. 7. 2026 vyzval oba žalobce k odstranění této vady ve lhůtě jednoho týdne a poučil je, že v opačném případě žalobu odmítne. Výzva byla žalobcům doručena 3. 8. 2026 a poslední den lhůty připadl na 10. 8. 2026. Ani jeden z žalobců však vytýkanou vadu v této lhůtě ani později neodstranil.
25. Nad rámec nezbytného odůvodnění soud poznamenává, že žalobci opatřili některé soubory přiložené k některým e-mailovým datovým zprávám (ovšem nikoli žaloby) určitým elektronickým podpisem [pokaždé šlo o podpis J. K., ať už jako fyzické osoby nebo jednatele žalobkyně b)], jenž však nesplňuje shora popsané náležitosti uznávaného elektronického podpisu. Ze záznamu o ověření elektronického podání i z detailu samotného certifikátu, jenž odkazuje na přílohu III nařízení č. 910/2014, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 z 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
je však zřejmé, že se nejednalo ani o zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis, ani o kvalifikovaný elektronický podpis. Soubor je sice vybaven kvalifikovanou elektronickou pečetí ve smyslu přílohy III nařízení, ale tu lze použít jen v případech, kdy jiný právní předpis nestanoví jako náležitost úkonu nebo právního jednání podpis (§ 7 zákona č. 297/2016 Sb. ). Zároveň podání v těchto souborech obsahovalo vlastnoruční podpis, ale jelikož se jednalo o prostý sken dokumentu zaslaného e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu, nesplňuje požadavky § 37 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. Ani jedna z žalob však nebyla opatřena ani tímto nedostatečným elektronickým podpisem, jak je zřejmé ze záznamu o ověření elektronického podání na č. l. 11 spisu. (Obdobně srov. usnesení zdejšího soudu 11 A 20/2026 z 10. 8. 2026 v jiné žalobcově věci.)
26. Jelikož žaloby nebyly podepsány způsobem stanoveným právním předpisem a žalobci tento nedostatek žaloby na výzvu soudu neodstranili, soud obě žaloby odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s.
27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. s. ř. s. , dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti výroku I. tohoto usnesení není kasační stížnost podle § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. s. ř. s. přípustná (např. právní věta usnesení NSS 3 Ans 13/2010 z 25. 8. 2010).
Proti výrokům II. a III. tohoto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, Brno, a to v tolika vyhotoveních, aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis (podává-li se v listinné podobě). O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
Praha 18. srpna 2026
JUDr. Jaromír Klepš
předseda senátu