Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

175 A 19/2026 - 16

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Derflem ve věci

žalobce:

D. K. T., narozen X

státní příslušnost Vietnamská socialistická republika

bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Vratislavem Polkou

sídlem Berní 2261/1, 400 01 Ústí nad Labem

proti

žalované:

Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie

sídlem Olšanská 2176/2, 130 51 Praha 3

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. CPR-24212-3/ČJ-2026-930310-V243 ze dne 8. 7. 2026, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě

takto:

I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 14. 5. 2026, č. j. KRPU-197048-32/ČJ-2025-040026, Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (dále jen „ “) uložila žalobci povinnost opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaná zamítla žalobou napadeným rozhodnutím.

2. Proti rozhodnutí žalované se žalobce brání žalobou, ve které současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu , , (dále jen „ “).

3. V návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě žalobce uvedl, že výkon napadeného rozhodnutí by pro něj znamenal povinnost opustit území ČR, čímž by mu vznikla závažná a obtížně napravitelná újma spočívající v přerušení jeho dosavadního soukromého života na území ČR a ve faktickém znemožnění osobní účasti na dalším soudním řízení. V případě pozdějšího zrušení napadeného rozhodnutí soudem by dle žalobce již nebylo možné vzniklé následky plně nahradit.

4. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že napadené rozhodnutí má odkladný účinek ze zákona a není tudíž nutné žádat soud o přiznání odkladného účinku.

5. Podle a 2 platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Odkladný účinek představuje zcela mimořádný institut, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.

7. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek (újma hrozící žalobci se poměřuje s újmou jiných osob a veřejným zájmem). Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.

8. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět.

9. Při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, vycházel soud především z toho, že napadeným rozhodnutím byla žalobci pravomocně uložena povinnost opustit území.

10. Podle § 172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců žaloba proti rozhodnutí podle odstavce 2 (rozhodnutí o povinnosti opustit území a rozhodnutí o správním vyhoštění) má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.

11. Žalobce opírá svůj návrh na přiznání odkladného účinku žalobě o zásah do soukromého života, neboť by byl nucen opustit území ČR a navíc by se nemohl zúčastnit soudního jednání. Dle soudu však těmto pro žalobce negativním následkům v dostatečném rozsahu brání již zákonný odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Soud si je vědom skutečnosti, že Nejvyšší správní soud ve své judikatuře dospěl k závěru, že účinky zákonného odkladu vykonatelnosti v § 172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců jsou užší oproti soudem přiznanému odkladnému účinku, přičemž se jednalo o případ správního vyhoštění (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2012, č. j. -83) V nyní projednávané věci však žalobce neuvádí žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že je třeba přiznat žalobě odkladný účinek, který by přesahoval již existující zákonný odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

12. Soud dospěl k závěru, že není splněna již první podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě, a to existence újmy. Dle soudu je žalobce dostatečně zabezpečen zákonným odkladným účinkem a žádná újma spočívající v povinnosti opustit území mu nehrozí. Soud proto návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl.

13. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích). Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti ( zákona o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [ zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. -21, bod 21]. Soud proto uložil žalobci povinnost příslušný soudní poplatek zaplatit.

14. Soudní poplatek je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1754901926.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.

Ústí nad Labem 25. srpna 2026

JUDr. Jiří Derfl v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.