Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 Ad 2/2026 - 29

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci

žalobkyně: A. Ch., nar. X

bytem X

X

proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí

sídlem Na Poříčním právu 1

Praha 2

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 18.12.2025, č. j.: MPSV-2025/254390-925

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět věci

1. Úřad práce České republiky – krajská pobočka pro hlavní město Prahu, Kontaktní pracoviště v Praze 2 a 3 rozhodnutím ze dne 17. 12. 2024, č. j. 32678/2025/AAB, (dále jen prvostupňové rozhodnutí) zamítl návrh žalobkyně na změnu výše příspěvku na péči od června 2024 podle , o sociálních službách. Zachována tak byla stávající výše příspěvku 880 Kč měsíčně.

2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.

II. Žaloba a vyjádření žalovaného

3. Žalobkyně v žalobě uvedla, že napadeným rozhodnutím jí byla uznána za nezvládanou schopnost orientace, předtím (prvostupňovým rozhodnutím) také mobilita, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. Žalobkyně uvedla, že ke zlepšení zdravotního stavu u ní nemůže dojít, naopak se zhoršuje již od dětství – poukázala na 11 zdravotních obtíží, které ji doprovázejí.

4. Navrhla tedy, aby na základě zdůvodnění nezvládaných bodů v rozhodnutí ze dne 17. 12. 2024 (4 nezvládané schopnosti) a dále v rozhodnutí ze dne 18. 12. 2025 (1 nezvládaná schopnost orientace) jí byl přiznán příspěvek na péči ve II. stupni za 5 nezvládaných schopností.

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul podstatu prvostupňového a napadeného rozhodnutí, uvedl, že vycházel z posudku Posudkové komise MPSV, který byl vypracován na podkladě zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře, dalších odborných nálezů v něm uvedených a sociálního šetření z 11. 7. 2024.

6. Žalobkyně v replice nesouhlasila s tím, že nyní jí byly uznány za zvládané jen 2 schopnosti ze 4 původně uznaných za nezvládnuté. Podle žalobkyně posudkový lékař její schopnosti posoudil správně, pozdější závěry žalovaného o vadách posudku jsou podle ní účelové.

7. Žalovaný na repliku žalobkyně nijak nereagoval

III. Posouzení věci Městským soudem v Praze

8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal na základě skutkového i právního stavu v době vydání rozhodnutí správního orgánu a v mezích uplatněných žalobních bodů v souladu s a 2 , , v platném a účinném znění (dále jen “ ”), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti.

9. O věci soud rozhodl bez jednání. Žalobkyně s projednáním věci bez jednání souhlasila, resp. výslovně nevyslovila nesouhlas s rozhodnutím bez jednání (srov. ), žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání. Jeho souhlas s takovým projednáním věci se tedy presumuje dle věty druhé. Soud neshledal důvod nařídit jednání ani z důvodu dokazování. Veškeré podklady potřebné pro rozhodnutí věci totiž vyplývají z předloženého správního spisu žalovaného, přičemž tím se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. -117, č.‏ 2383/2011 Sb. NSS z 29. 1. 2009), přičemž strany sporu se s těmito listinami mohli seznámit a vyjádřit se k nim.

10. Podstata toho, v čem žalobkyně spatřuje nezákonnost žalovaného rozhodnutí, je ze žaloby naprosto zřejmá. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že prvostupňovým rozhodnutím jí byly uznány za nezvládnuté 4 schopnosti zvládat životní potřeby (mobilita, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost), zatímco v napadeném rozhodnutí jí nově byla uznána za nezvládnutou schopnost orientace, avšak oproti prvostupňovému rozhodnutí jí nebyly uznány za nezvládnuté 2 schopnosti zvládat životní potřeby (mobilita, péče o zdraví). Za nezvládnuté tak žalovaný uznal celkem 3 schopnosti (orientace, osobní aktivity, péče o domácnost). Žalobkyně tedy nesouhlasí s tím, jak žalovaný hodnotil její schopnost zvládat životní potřebu mobilita a péče o zdraví.

11. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

12. Žalobkyni byl přiznán příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od dubna 2023 rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajské pobočky pro hlavní město Prahu, Kontaktní pracoviště v Praze 2 a 3 ze dne 3. 4. 2024, č. j. 8196/2024/AAB. U žalobkyně podle citovaného rozhodnutí bylo shledáno nezvládnutí 3 základních životních potřeb – mobilita, aktivita a péče o domácnost.

13. Žalobkyně dne 26. 6. 2024 navrhla změnu výše přiznaného příspěvku na péči na 2. stupeň závislosti.

14. Dne 11. 7. 2024 se u žalobkyně uskutečnilo sociální šetření. Poskytovatelem péče je její neteř M. M., péči poskytuje v rozsahu 2x týdně hygiena, 7x v týdnu, dle potřeby pravidelně, obden. Protokol o sociálním šetření obsahuje hodnocení jednotlivých úkonů soběstačnosti (mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivita, domácnost).

15. Institut posuzování zdravotního stavu vyhotovil posudek dne 19. 11. 2024 (dále jen prvostupňový posudek). Vycházel ze zdravotnických podkladů žalobkyně – zdravotnická dokumentace MUDr. J. S. ze dne 5. 11. 2024 (3x zpráva), dalšími podklady byly nálezy odborných lékařů z oboru Neurologie (MUDr. O. H. ze dne 7. 10. 2024), ÚBLG (MUDr. P. L. ze dne 30. 1. 2024), pneumologie (MUDr. E. G. ze dne 24. 6. 2024), psychologie (Mgr. H. H. ze dne 30. 1. 2023), oční (MUDr. J. Ř. ze dne 12. 7. 2024), ortopedie (MUDr. V. M. ze dne 20. 6. 2024), RDG (MUDr. J. M. ze dne 27. 5. 2024), osteologie (MUDr. O. H. ze dne 17. 9. 2024). Posudek rovněž vycházel ze sociálního šetření ze dne 11. 7. 2024.

16. Posudkový orgán shledal dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně způsobený chronickým bolestivým syndromem páteřní, artrózou nosných kloubů, chronickým onemocněním srdce, poruchou zraku, perimetr k 10 st. Konstatuje rovněž zdravotní obtíž familiární hemiplegická migréna. Blíže pak shrnuje, že dle ošetřujícího lékaře 5.11.2024, je plně orientovaná, komunikace přiměřená, paměť přiměřená, chronické potíže s páteří, těžce slabý zrak trubicové vidění, stoj a chůze samostatná se signalizační holí. Dle zprávy centra zdraví z 7.10.2024, bolesti zad, po RHB subj. zlepšení. OBJ: spolupracuje, orientovaná, bez fatické poruchy, PM tempo t.č. přiměřené, výrazná tupozrakost oka vpravo, zhoršení vizu (řešeno na očním), HKK norma, Ming negativní, DKK norma, hybnost zachována, Ming negativní. Stoj s titubacemi, chůze o širší bázi. Závěr: hemiplegická migréna, stav po encefalitis v 9 letech, páteřní syndrom. Dle centra zrakových vad 7/2024, vizus: VODS 0,12 s korekcí. Perimetr koncentrické zúžení zorného pole k 10 stupňům (trubicovité vidění). Zrakové funkce lze s přihlédnutím k perimetru hodnotit jako těžce slabý zrak. Nelze očekávat zlepšení. Zpráva ortopedie 6/2024 - dg. osteoporóza mnohočetné lokalizace, dle zprávy osteologie 17.9.2024, bolesti celé páteře, migrény od 23 let, neuroborelióza, chronický únavový syndrom. Migréna 5-6x do měsíce. Dle centra zdraví 6/2024, spirometrie, jen periferní obstrukce, nejedná se o CHOPN, dle zprávy neuropsychologie 1/2023, závěr: lehký kognitivní deficit. Podle posudku tedy posuzovaná osoba potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc při následujících základních životních potřebách: a) mobilita, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost.

17. Žalobkyně se s posudkem seznámila dne 4. 12. 2024. Podáním ze dne 11. 12. 2024 doplnila spis o lékařskou zprávu ze dne 8. 11. 2022.

18. Úřad práce pak prvostupňovým rozhodnutím ze dne 17. 12. 2024, č. j. 32678/2024/AAB žádost žalobkyně zamítl, ponechal výši příspěvku na péči ve výši 880 Kč měsíčně.

19. K odvolání žalobkyně žalovaný přerušil řízení a požádal Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí o posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Posudek ze dne 17. 9. 2025 diagnostikuje zdravotní obtíže žalobkyně jako kombinovaná oční vada, částečný albinismus, amblyopie vpravo, anamnesticky konvergentní strabismus pravého oka, artefakie bilaterálně, hypermetropie bilaterálně, vrozený nystagmus, referováno koncentrické zúžení zorného pole Srdeční selhání se Zachovalou ejekční frakcí levé komory Familiární hemiplegická migréna, vertebrogenní algický syndrom lumbosakrálního úseku, iritace v dermatomu L4 vlevo, intervertebrální artroza, centrální protruze L3/4 dorzálně, dle rentgenu stav po kompresní fraktuře obratle Th12, L3, L5. Snížení kostní denzity v pásmu osteopenie (denzitometrie 8/20104, dle endokrinologického vyšetření 5. 8. 2022 osteoporoza), zjištěné významné rizikové faktory zlomenin - denzitometrie 8/2017, pro rentgenem verifikovanou zlomeninu obratle Th7,8. Koxartroza ll.st., gonartroza II.st., aplazie štítné žlázy, laboratorně euthyroidní, protilátky negativní, normokalcemická, primární hyperparathyreoza, hypofosfatemie, neuroborelioza anamnesticky sledována pro chronicitu, pareza zvratného nervu vpravo, refluxní laryngitida, tinnitus od r. 2018 , ataky kašle, diferenciálně diagnosticky astma bronchiale, zatím neprokázána bronchiální hyperaktivita, encefalitida v 9 letech, fibroadenom pravého horního kvadrantu prsu vpravo.

20. Komise konstatovala, že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Dominujícím postižením byla kombinovaná oční vada, dále pak další postižení uvedená

v diagnostickém souhrnu. Dle zprávy revmatologie ze dne 14. 1. 2025 subjektivně noční bolesti ramen, při fyzikálním vyšetření ramena s elevací i oběma rotacemi volné, symetrické, bez synovitidy, kyčle s flexí do 145st., napínací manévry Lasegue do 90st., omezená dynamika a rotace krční páteře, skolióza thorakálního úseku, Thomayerova distance 10cm, konstatována erosivní destruktivní polyartroza, vyloučena nasedající revmatoidní artritida, sledována na osteologii pro osteoporozu, v léčbě. Dle zprávy kardiologie ze dne 8. 11. 2022 referována dušnost do 1. patra, z fyzikálního vyšetření konstatováno, že posuzovaná kardiopulmonálně kompenzovaná v závěru dušnost ll-lll.st., velmi suspektně při srdečním selhání se Zachovalou ejekční frakcí. Dle zprávy praktického lékaře ze dne 5. 11. 2024 byla posuzovaná základními kvalitami orientovaná, kognitivní deficit nebyl zjištěn, BMI dle údajů této zprávy byl 24,4, referovány chronické potíže s páteří a kombinovaná oční vada s těžce slabým zrakem -trubicovitým viděním, stoj samostatný, chůze samostatná s bílou signalizační holí, referována familiární hemiplegická migréna se záchvatovými stavy ochrnutí, několikrát ročně, většinou levostranné končetiny, náhlé stavy slabosti a citlivosti, dále postižení, jak uvedeno v diagnostickém souhrnu. Dle zprávy očního lékaře společnosti „Centrum zrakových vad s.r.o." ze dne 12. 7. 2024 koncentrické zúžení k 10st., vizus oboustranně 0,125 s korekcí, Jäger č. 6 partim, referováno, že „vzhledem k povaze a stupni zrakového postižení nelze očekávat zlepšení zrakových funkcí" (v dokumentaci Oční klinicky ÚVN Praha tato zpráva nezaložena, dle zprávy Oční kliniky ÚVN ze dne 31. 12. 2024 přitom referován suspektní edém levého optického nervu toho času v regresi, perimetr s koncentrickým zúžením zorného pole, indikace invazivních vyšetření až v případě zhoršení, jinak dle zprávy Oční kliniky ÚVN ze dne 21. 6. 2024 ještě na levém oku konfrontační omezení zorného pole koncentricky, na pravém oku v normě, levé oko již se zdající nižší edematizací, jinak dále perimetr s koncentrickým zúžením zorného pole. Dle zprávy klinické genetiky ze dne 30. 1. 2024 opakující se stavy hemiplegie – stavy začínající rozmazaným viděním, potom porucha vnímání, jakoby zdálky, těžce chápající, co ostatní říkající, pak hemiplegie - jdoucí od prstu ruky po celé půlce těla až k prstcům nohy, referováno, že v průběhu ataky neschopna mluvit, jakoby v mlze, ataky referovány několikrát týdně, někdy i tři dny někdy naopak několikrát za den, ale s menší silou, dále referováno provedené vyšetření neurologa, dle kterého záchvatovité stavy ochrnutí několikrát ročně, většinou levostranné končetiny, někdy vpravo, náhlé stavy slabosti a citlivosti, trvání 1-2 hodiny, bez bolesti, bez křečí, posadila se, lehla si, frekvence 2x do týdne. Dle zprávy neurologie ze dne 7. 10. 2024 referovány migrény 5-6x za měsíc, předchází zraková aura (rozmazané vidění), poté bolesti hlavy většinou se zhoršením řeči, občas hemiplegie, střídající se strany, docházející do centra pro léčbu bolesti FTN na Ajovy se zmírněním intenzity i frekvence, při fyzikálním vyšetření orientovaná, bez fatických poruch, toho času přiměřené psychomotorické tempo, ptoza pravého víčka starého data, lehká taktilní hypestezie levé poloviny obličeje starého data, nystagmus bilaterálně, krční páteř s anteflexí do dotažení, rotace omezena bilaterálně, palpačně citlivá, trigger pointy trapezu bilaterálně, stran horních končetin aktivní i pasivní hybnost zachovaná, šlachookosticové reflexy výbavné symetricky, Mingazzini vlevo pokles do 5cm starého data, pyramidové jevy iritační negativní bilaterálně, stran dolních končetin aktivní i pasivní hybnost zachována, šlachookosticové reflexy L2/4 živé, Mingazzini s instabilitou vlevo, Babinski a Roche nevybaveny, thorakální úsek s omezeným rozvíjením, lumbosarální úsek s nebolestivými trny, statodynamika volná ve všech směech, stoj III stitubacemi, chůze o široké bazi, cerebellárně lehká ataxie bilat, taxe horních a dolních končetin přesná.

21. Dle vyjádření ortopeda ze dne 20. 6. 2024 kontrola s rentgenem páteře, sinistroskolioza C7-Th12, referována komprese horní krycí plotny Th7-8 2mm, komprese Th12 s klínovitě tvarovaným obratlovým tělem se snížením o třetinu, komprese horní krycí plotny L3 2mm, indikována konzultace s osteologem či endokrinologem pro osteoporozu s kompresivní frakturou v thorakálním úseku páteře. Již dle zprávy klinické osteologie ze dne 17. 9. 2024 v anamneze fraktury obratlů Th8 a L3. Dle zprávy Centra zdraví Palmovka ze dne 24. 6. 2024 doporučeno užívat Symbicort při alergickém zánětu, chronická obstrukční plicní nemoc nepotvrzena, dále pareza pravé hlasivky.

22. Dle vyjádření klinického psychologa ze dne 30. 1. 2023 výkony pohybující se pásmu průměru až podprůměru, dále konstatováno stran kognitivního profilu, že patrný konzistentní mírný pokles vzhledem k předpokládané premorbidní kognitivní úrovni odpovídající syndromu amnestické vícedoménové mírné kognitivní poruchy, zvýšená unavitelnost patrna, nezdající se však, že by kognitivní deficit zcela vysvětlila. V dokumentaci společnosti „Centrum zrakových vad s.r.o.“ založen e-mail posuzované ze dne 24. 4. 2024 o předchozí nabídce lékařky stran skládací bílé hole pro použití při přecházeni a při větším počtu lidí.

23. Komise neshledala za nezvládanou oblast mobility, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví. Komise shodně konstatovala, byť u některých oblastí připustila zdravotní obtíže ztěžující soběstačnost (mobilita, tělesná hygiena, péče o zdraví), že neshledala překážku, která by výrazně ztěžovala žalobkyni zvládnutí této oblasti. Naopak za nezvládanou uznala oblast osobních aktivit, péče o domácnost a orientace. Celkově tedy uznala za nezvládané 3 oblasti – orientace, osobní aktivity, péče o domácnost.

24. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul obsah posudku s tím, že žalobkyně nebyla jednání přítomna, nebyla s posudkovým závěrem seznámena. Zdravotní dokumentace byla pro posouzení dostatečná. Výzva na dodání lékařských nálezů byla stanovena do data 25. 2. 2025. Shrnul, že žalobkyni byla dána možnost vyjádřit se k podkladům, toho žalobkyně využila, když s posudkem nesouhlasila a má jej za účelový ze strany posudkového lékaře. Žalovaný neshledal důvod pro vyžádání doplňujícího posouzení zdravotního stavu účastníka řízení, neboť vyjádření neobsahuje nové skutečnosti, které by v době posuzování nebyly známy. Žalobkyně nevznesla vůči posudku relevantní námitky, nenavrhla žádné důkazní prostředky ani neučinila jiné návrhy, které by žalovaného vedly k požadavku na doplnění původního posudku.

25. Dále konstatoval, že při posuzování zdravotního stavu ve věci příspěvku na péčí vycházejí posudkoví lékaři z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři. Nehodnotí pouze základní diagnózu, ale především její dopad na funkční postiženi posuzované osoby. Z hlediska samotného obsahu posudku lze konstatovat, že zahrnuje hodnocení zdravotního stavu žalobkyně, provedeného na základě uvedené zdravotnické dokumentace, odkazy na výsledky sociálního šetření i dopad jeho zdravotního stavu na zvládání základních životních potřeb. Dále shrnul, že omezení funkčních schopností v rámci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se hodnotí s využíváním zachovalých potenciálů a kompetencí osoby (tj. se zachovanými funkčními schopnostmi) a s využitím běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku

(tzv. facilitátory, facilitující prostředky). Přijatelným standardem se rozumí zvládání základní životní potřeby v kvalitě a způsobem, který je běžný a obvyklý, a který umožňuje,

aby tato potřeba byla zvládnuta bez každodenní pomoci jiné osoby. Nevyžaduje se 100 % zvládnutí. Mezi neschopností zvládat jednotlivé úkony základních životních potřeb musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřeby v přijatelném standardu event. s facilitátory. Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí, tj. v prostředí, kde osoba žije, realizuje své běžné sociální aktivity a s ohledem

na zájmy, možnosti, sociálním postavení a věk fyzické osoby.

26. Žalovaný uzavřel, že nezbývá, než rozhodnout způsobem uvedeným ve výrokové části rozhodnutí, neboť výsledek posouzení zdravotního stavu posuzované osoby PK MPSV se stanovením stupně závislosti je ve smyslu ustanovení § 28 zákona o sociálních službách stěžejním zákonným podkladem pro rozhodnutí v odvolacím řízení správním.

27. Podle § 3 písm. c) zákona o sociálních službách: „Pro účely tohoto zákona se rozumí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.“

28. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona o sociálních službách: „Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8 nebo § 8a, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1 a 2, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětský domov52), anebo poskytovatel zdravotních služeb v hospici; nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.“

29. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona o sociálních službách: „Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: a) mobilita, b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost.“

30. Podle ust. § 9 odst. 5 zákona o sociálních službách: „Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.“

31. Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

32. Podle § 2 odst. 1 prováděcí vyhlášky: „Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se posuzuje, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností dostatečný k pravidelnému zvládání základní životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby. Přitom se přihlíží k tomu, zda dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvale ovlivňuje funkční schopnosti, k výsledku rehabilitace a k adaptaci na zdravotní postižení.“

33. Podle § 2 odst. 2 prováděcí vyhlášky: „U osob, u nichž průběžně dochází ke zhoršování a zlepšování zdravotního stavu, trvá sledované období rozhodné pro posouzení závislosti zpravidla jeden rok; funkční schopnost zvládat základní životní potřebu se v takovém případě stanoví tak, aby odpovídala převažujícímu rozsahu schopnosti ve sledovaném období.“

34. Podle přílohy č. 1 písm. a) prováděcí vyhlášky: „Mobilita. Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat 1. vstávání a usedání, 2. stoj, 3. zaujímat a měnit polohy, 4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, 5. otevírat a zavírat dveře, 6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, 7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.“

35. přílohy č. 1 písm. b) prováděcí vyhlášky: „Orientace. Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, 2. mít přiměřené duševní kompetence, 3. orientovat se osobou, časem a místem, 4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí, 5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.“

36. Podle přílohy č. 1 písm. h) prováděcí vyhlášky: „Péče o zdraví. Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. dodržovat stanovený léčebný režim, 2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky, 3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.“

37. Podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky: „Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí a) tělesné struktury a b) tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky, a funkce hlasu, řeči a kůže, a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností.“

38. Podle § 1 odst. 4 citované vyhlášky: „Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu. Přijatelným standardem se rozumí zvládání základní životní potřeby v kvalitě a způsobem, který je běžný a obvyklý, a který umožňuje, aby tato potřeba byla zvládnuta bez každodenní pomoci jiné osoby.“

39. V rozsudku ze dne 28. 4. 2017, č. j. -22, Nejvyšší správní soud shrnul judikaturu vztahující se k problematice posuzování zdravotního stavu při rozhodování o příspěvku na péči: „Pro posouzení zdravotního stavu žadatele o příspěvek na péči je třeba odborných medicínských znalostí, kterými disponují speciální posudkové komise. Pro účely odvolacího správního řízení, jehož předmětem je příspěvek na péči, posuzuje zdravotní stav osoby posudková komise zřízená žalovaným na základě , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v relevantním znění. V řízeních, v rámci nichž je rozhodováno o příspěvku na péči, se musí vycházet z hodnocení všech podkladů uvedených v zákona o sociálních službách. Stěžejním důkazem v tomto řízení je lékařský posudek, a proto je na něho kladen požadavek úplnosti a přesvědčivosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, č. j. -53). Tento požadavek vychází z premisy, že odborné závěry, které jsou v posudcích vysloveny, nemohou být přezkoumávány ze strany správních orgánů či soudů, neboť ty k takovému posouzení nedisponují potřebnými znalostmi (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. -24). V řízeních o žalobách proti rozhodnutím, jež jsou založeny na zmíněných posudcích, správní soudy podrobují posudky testu jednoznačnosti, úplnosti a přesvědčivosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. -34, ze dne 27. 6. 2014, č. j. -37, ze dne 26. 3. 2015, č. j. -60, anebo ze dne 15. 4. 2015, č. j. -23). Aby byl posudek jednoznačný, úplný a přesvědčivý, je třeba, aby se vypořádal se všemi relevantními podklady (viz zákona o sociálních službách) a přezkoumatelnou úvahou z nich vyvodil závěry podstatné pro posouzení zdravotního stavu osoby (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2015, č. j. -28). V souladu s vyhlášky posudková komise musí posoudit zvládnutí dané životní potřeby skrze dílčí aktivity vymezené pro jednotlivé potřeby v příloze č. 1 vyhlášky (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2014, č. j. -37). Nezvládnutí byť jen jedné z vymezených aktivit znamená nezvládnutí dané životní potřeby ( vyhlášky). Jestliže na základě podkladů lékařského posudku lze konstatovat, že posuzovaný některou z aktivit nutných pro celkové zvládnutí určité životní potřeby sám a bez pomoci jiné osoby nezvládá a posudková komise dospěje k závěru, že tato životní potřeba je i přesto zvládána, musí tento závěr dostatečně a přesvědčivě zdůvodnit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2014, č. j. -32). Vyplývají-li z jednotlivých podkladů rozporné závěry, posudková komise musí tyto rozpory přesvědčivě vysvětlit (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2014, č. j. -37). Postaví-li posudková komise své hodnocení na rozporných základech, aniž by rozpory odstranila či vysvětlila, je povinností žalovaného žádat doplnění posudku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2013, č. j. -25).“

40. Stejně jako prvostupňové, tak i napadené rozhodnutí své závěry dovodilo na základě posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud se proto zaměřil na tyto posudky komise a hodnotil je z hlediska komplexnosti a přesvědčivosti.

41. Je nezbytné uvést, že stejně tak jako správní orgán, ani soud nemůže přezkoumávat odbornou stránku posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Nemůže tak sám posoudit, zda žalobkyni náleží příspěvek na péči a zda splňovala podmínky pro zařazení do určitého stupně závislosti. Soud však dle zásady volného hodnocení důkazů hodnotí posudky jako každý jiný důkaz, a to z toho hlediska, zda splňují požadavky na přesvědčivost, úplnost a zda se vypořádávají se všemi rozhodujícími skutečnostmi.

42. Prvostupňový posudek shrnul onemocnění a zdravotní obtíže žalobkyně. Vycházel z vyjmenovaných lékařských zpráv. Bez dalšího vysvětlení se neztotožnil s výsledky sociálního šetření, které podle jeho názoru ne zcela odpovídá tomu, co může žalobkyně v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat. Byť na jednu stranu konstatoval, že žalobkyně v přijatelném standardu vůbec nezvládá ani s běžnými facilitátory 4 schopnosti zvládat životní potřeby, nijak se nezabýval funkčním omezením žalobkyně u těchto schopností.

43. Posudek Komise se zabývá z větší části totožnými podklady jako prvostupňový posudek (zprávy praktického lékaře ze dne 5. 11. 2024, očního lékaře ze dne 12. 7. 2024, klinické genetiky ze dne 30. 1. 2024, neurologie ze dne 7. 10. 2024, ortopeda ze dne 20. 6. 2024, klinické osteologie ze dne 17. 9. 2024, pneumologie Centra zdraví ze dne 24. 6. 2024, klinického psychologa ze dne 30. 1. 2023), částečně nově i dalšími podklady (zprávy revmatologie ze 14. 1. 2025, kardiologie ze dne 8. 11. 2022, oční kliniky ÚVN ze dne 31. 12. 2024 a ze dne 21. 6. 2024, Centra zrakových vad ze dne 24. 4. 2024). Oproti prvostupňovému posudku uvádí širší diagnostický souhrn zdravotních obtíží žalobkyně, byť včetně obtíží, které již předtím konstatoval prvostupňový posudek. Žalobkyně poté nesporuje, že by snad Komise některé lékařské zprávy nehodnotila či hodnotila jejich obsah nesprávně.

44. Komise v posudku, na rozdíl od prvostupňového posudku, výslovně hodnotila dopad funkčních omezení na schopnost žalobkyně zvládat životní potřeby.

45. U schopnosti mobility uvedla, že nebylo zjištěno postižení na úrovni takové tíže parez dolních končetin či jiná porucha řízení motoriky, hodnoceno bylo pak k převažujícímu období v rámci uvažovaného časového horizontu kritéria dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to i při hodnocení migrenozních atak, a to i při referované léčbě v centru bolestí hlavy, nebylo zjištěno ani těžké stadium onemocnění, které by již bylo reprezentováno na úrovni např. globální srdeční

nedostatečnosti. Komise konstatovala, že chůze může být i v pomalém tempu a s přestávkami.

46. U péče o zdraví uvedla, že žalobkyně by měla být schopna pochopit problematiku péče o zdraví na úrovni laika, měla by být schopna s příslušným nácvikem užívat léky (případně i z dávkovače s časovačem). U posuzované nebyla zjištěna dispenzarizace stran psychického postižení či kognitivního deficitu s korelující medikací či jiným zvoleným postupem příslušného ošetřujícího lékaře, nebo další indikovaná péče ekvivalentně každodenního charakteru, která by byla objektivním posudkově medicínským podkladem nezvládání dané oblasti, nebylo zjištěno ani takové postižení vizu. Posudkovým kritériem by nemohl být například doprovod k lékaři jakožto

činnost, která není v zásadě ekvivalentní ke každodennímu charakteru, vyzvedávání léků

apod.

47. Uvedenému odpovídá i výsledek sociálního šetření, který u schopnosti mobility konstatuje chůzi po bytě s pomocí, s přidržováním, mimo byt s chodítkem, chůzi v dosahu 200 metrů neudýchá, chůze po schodech nezvládá, vstávání, sedání s oporou, při stoji nestabilní – širší báze, při sezení používá polohovatelné křeslo, sílu v rukou a citlivost má přiměřenou, doprava – osobní automobil pečující osoby, zakloní se, předkloní (skolióza), uchop předmětů zachován, přenášení předmětů ne. Co se týče péče o zdraví, sociální šetření konstatovalo přítomnost pečující osoby při vyzvedávání léků, poznání léků, dávkování, dávkování pak pomocí lékovky. Otázku rozpoznat zdravotní problém a přivolat si zdravotní pomoc sociální šetření nehodnotilo. Ze sociálního šetření tak sice vyplynula faktická přítomnost a pomoc pečující osoby při péči o zdraví. Současně je však z okolností věci a rozsáhlé zdravotnické dokumentace, jež byla podkladem posudků, taktéž zřejmé, že žalobkyně si je vědoma potřeby léčebného režimu u svých zdravotních obtíží, stejně tak potřeby dodržovat režim a dávkovat léky. Žalobkyně je pak zjevně schopna rozpoznat i zdravotní problém a přivolat si pomoc – minimálně prostřednictvím pečující osoby, k dávkování léků v průběhu dne žalobkyně pečující osobu nevyužívá. Je pravdou, že Komise za nezvládanou uznala u žalobkyně schopnost orientace s ohledem na zprávy očních specialistů. Tato schopnost však, jak vyplývá z přílohy č. 1 písm. c) prováděcí vyhlášky - nemá přímou souvislost se schopností péče o zdraví. Tak, jak schopnost pečovat o zdraví definuje příloha č. 1 písm. h) prováděcí vyhlášky, je podstaté především to, aby si osoba potřeby pečovat o zdraví byla vědoma a dodržovala ji. Toho žalobkyně z výše uvedených důvodů však, přes neschopnost orientace, podle názoru soudu schopna je i sama. Soud podotýká, že dle dle zprávy praktického lékaře ze dne 5. 11. 2024 byla posuzovaná základními kvalitami orientovaná, kognitivní deficit nebyl zjištěn.

48. Byť tedy Komise zohlednila uvedené zdravotní zprávy a na jejich základě konstatovala zdravotní obtíže, které postihly tyto 2 schopnosti zvládat životní potřeby žalobkyně, shledala současně, že ani tyto obtíže neznemožnily žalobkyni schopnosti je zvládat ve smyslu § 1 odst. 4 prováděcí vyhlášky – v případě mobility zůstala hybnost zachovaná, byť pomalá a s přestávkami. U schopnosti péče o zdrav zase to, že žalobkyně je schopna rozpoznat medikaci opticky i rozumově. Při nakládání s léčivem není třeba pak jiné osoby.

49. Soud proto neshledal, že by změna rozsahu nezvládaných schopností zvládat životní potřeby u žalobkyně v rámci odvolacího řízení měla být účelová. Posudek Komise a v návaznosti na to rozhodnutí žalovaného totiž přesvědčivě, oproti prvostupňovému rozhodnutí, vyložili, z jakých důvodů schopnosti mobility a péče o zdraví nejsou u žalobkyně uznané za nezvládnuté.

IV. Závěr a náklady řízení

50. Stejně jako v případě prvostupňového rozhodnutí, jež konstatovalo za nezvládané 4 schopnosti zvládat životní potřeby, tak i v případě napadeného rozhodnutí, jež takto shledalo za nezvládané 3 potřeby, nebyla naplněna hypotéza § 18 odst. 2 písm. b) zákona o sociálních službách, podle něhož osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb.

51. Soud v daném případě neshledal nezákonnost napadeného rozhodnutí žalovaného, ani jeho postupu, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, které by mělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobu jako nedůvodnou proto zamítl podle

52. Výroky o náhradě nákladů řízení jsou odůvodněny dle , podle něhož náhrada nákladů řízení přísluší tomu, kdo měl ve věci úspěch. Žalobkyně ve věci úspěch neměla, proto nemá nárok na náhradu nákladů řízení, žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, proto mu soud náklady řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Podle platí, že jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.

Praha, 25. srpna 2026

JUDr. Jaromír Klepš v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.