Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
15 A 29/2026 - 7.pdf
PDF · 0 B
No categories available
15 A 29/2026 - 7
USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a JUDr. Martiny Vernerové ve věci
žalobce: Ing. J. H., narozený X
bytem X
zastoupený Mgr. Janou Gavlasovou, advokátkou
sídlem Západní 449, 253 03 Chýně
proti
žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje
sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem
o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v uložení povinnosti žalovanému vydat rozhodnutí o stížnosti žalobce na postup při vyřizování žádosti o informace ze dne 18. 7. 2025,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobce se žalobou na ochranu proti nečinnosti žalovaného domáhal toho, aby soud žalovanému uložil ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku povinnost vydat rozhodnutí o stížnosti žalobce na postup při vyřizování žádosti o informace ze dne 18. 7. 2025. Současně se žalobce domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení.
2. Dle § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
3. Soud podotýká, že se žalobce domáhá vydání rozhodnutí žalovaného o stížnosti dle § 16a odst. 1 písm. b) či c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“). K tomu však soud zdůrazňuje, že rozhodnutí o stížnosti dle § 16a odst. 1 informačního zákona není ani rozhodnutím o věci samé, neboť nadřízený orgán svým závěrem nemůže ovlivnit žadatelova veřejná subjektivní práva, neboť nerozhodl o žádosti či její části, jejíž vyřízení se žádá (nerozhodl o meritu věci), ani osvědčením ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. (k tomu srov. např. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2019, č. j. 5 As 18/2017-40, č. 3847/2019 Sb. NSS, odst. 57; ze dne 6. 4. 2017, č. j. 4 As 12/2017-21, odst. 14; nebo ze dne 20. 8. 2025, č. j. 6 As 11/2025-30, odst. 31)
4. Z uvedeného je zřejmé, že žaloba žalobce nemůže být úspěšná, neboť rozhodnutí o stížnosti podané dle § 16a odst. 1 informačního zákona není rozhodnutím ve věci samé. Žalobou na ochranu proti nečinnosti se nelze domáhat vydání rozhodnutí o stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace. Není tak splněna podmínka řízení obsažená v § 79 odst. 1 s. ř. s., neboť se žalobce domáhá toho, aby žalovaný vydal rozhodnutí, které však není svou podstatou rozhodnutím ve samé.
5. Z tohoto důvodu soud žalobu výrokem I. tohoto usnesení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl, a to pro nesplnění podmínky řízení dle § 79 odst. 1 s. ř. s. spočívající v tom, že žalovaný má povinnost vydat rozhodnutí o věci samé.
6. Výrok II. tohoto usnesení o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
7. Soud poznamenává, že o soudním poplatku nerozhodoval, neboť ten nebyl uhrazen.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Ústí nad Labem 26. srpna 2026
JUDr. Petr Černý, Ph.D. v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.