Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
6 Ad 15/2026 - 31.pdf
PDF · 0 B
No categories available
6 Ad 15/2026 - 31
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové a Mgr. Hany Janotové ve věci
žalobce: X. X.
bytem X.
zastoupený advokátem Mgr. Danielem Kauckým
sídlem Zborovská 1023/21, 150 00 Praha 5
proti
žalované: Rada pro veřejný dohled nad auditem
sídlem Vodičkova 1935/38, 110 00 Praha 1
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2026, č.j. RVDA-671/2026
takto:
Žalobě s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 3. 8. 2026 domáhá přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Kárné komise Komory auditorů ČR ze dne 9. 3. 2026, č.j. 623/2026/DK27/2023/Mi (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a toto rozhodnutí potvrdila. Žalobce byl prvostupňovým rozhodnutím shledán vinným tím, že u kontrolovaného spisu klienta nepostupoval v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy (ISA) jako s auditorskými standardy prvostupňového orgánu. Tím se měl žalobce při provádění auditorské činnosti dopustit zaviněného nedbalostního porušení § 18 a 20a zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech, ve znění účinném do 31. 7. 2023 (dále jen „zákon o auditorech“), za což mu byla, jako kárné opatření podle § 25 odst. 3 písm. c) zákona o auditorech, udělena pokuta ve výši 10.000 Kč, a rovněž mu byla uložena povinnost nahradit náklady řízení.
2. Žalobce s podáním žaloby navrhuje, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek. K tomu shrnuje, že pravomocné napadené rozhodnutí má být podle § 27a odst. 1 zákona o auditorech zveřejněno, zveřejnění bude mít negativní dopad na jeho osobní postavení a osobní pověst zejména u odborné veřejnosti, která je adresátem jeho odborných článků, přednášek a publikací. Tím spíše, že napadené rozhodnutí opakovaně dehonestuje jeho odborné názory, k čemuž žalobce připojil konkrétní citace. Žalobce považuje ve vztahu k těmto negativním výrokům za významné, že zveřejnění napadeného rozhodnutí by mohlo ovlivnit jeho kolegy v zařazení jeho přednášek do povinných kvót jejich profesního vzdělávání.
3. Žalovaná s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě nesouhlasí. Žalobce podle ní neuvedl žádné relevantní důvody ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), a sice proč by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
4. Zveřejnění povinnosti zaplatit pokutu ve výši 10.000 Kč a výrokové části pravomocného napadeného rozhodnutí v rejstříku auditorů žalovaná označuje za standardní následek rozhodnutí o vině. Žalobcův subjektivní nesouhlas s napadeným rozhodnutím, ani nepodložené spekulace, jak si udělení správního trestu vyloží třetí osoby, podle ní k přiznání odkladného účinku žalobě nepostačují. Žalovaná má naopak za to, že na zveřejnění napadeného rozhodnutí s ohledem na význam auditorské činnosti existuje nesporný veřejný zájem na nepřiznání odkladného účinku.
5. K zmíněné obavě ze zveřejnění konkrétních formulací z odůvodnění rozhodnutí, které by podle žalobce mohly narušit jeho dobrou pověst, žalovaná uvádí, že z rozhodnutí jsou zveřejňovány jen výrokové části. Žalobcem konstruovanou obavu z újmy tak žalovaná popírá a žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku navrhuje zamítnout.
6. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
7. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě je podle své povahy dočasným rozhodnutím, neboť platí do doby pravomocného skončení řízení ve věci samé, a nelze proto proti němu podat kasační stížnost (§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. ). Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku soud neposuzuje důvodnost podané žaloby, tedy to, zda napadené rozhodnutí je či není vydáno v souladu se zákonem. Při rozhodování o přiznání odkladného účinku soud zkoumá pouze existenci důvodů stanovených v citovaném § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s.
8. Předně je třeba zdůraznit, že odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Žaloba podaná ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u něhož by bylo možno automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku žalobě soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí správního úřadu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Při rozhodování o odkladném účinku žaloby soud zjišťuje kumulativní splnění výše uvedených zákonných předpokladů, tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené žalobci v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy žalobce oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci žalobce. Hrozící újma přitom musí být závažná a skutečná. Zároveň musí být postaveno najisto, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Na podporu svých tvrzení musí žalobce navrhnout také dostatečně přesvědčivé důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2017, č.j. 2 As 396/2017 -28).
9. Soud posoudil návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě a dospěl k názoru, že mu nelze vyhovět.
10. Jak vyplývá z výše uvedeného, hlavní podmínkou pro přiznání odkladného účinku žalobě je existence závažné a skutečné újmy na straně žalobce. Je to přitom žalobce, kterého stíhá povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy na jeho straně. Je tedy na žalobci, aby návrh na přiznání odkladného účinku žalobě dostatečně odůvodnil, aby soudu sdělil konkrétní rozhodné skutečnosti a připojil důkazy k jejich prokázání. To je důležité také proto, že soud, jenž je povinen o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout nejpozději do 30 dnů od jeho doručení (§ 73 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. ), v době vydání usnesení zpravidla dosud nemá k dispozici správní spis, a proto nemůže ověřit existenci újmy hrozící žalobci jinak než právě z jeho tvrzení a jím předložených důkazů.
11. Z ničeho, co žalobce ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě uvedl, vznik jasné a konkrétní újmy, jež by se měla negativně projevit v jeho osobní a zejména profesní sféře, neplyne. Žalobce spatřuje hrozící újmu především ve zveřejnění napadeného rozhodnutí a v možném dopadu tohoto zveřejnění na jeho odbornou pověst mezi odbornou veřejností. K tomu však uvedl pouze obecná tvrzení, že zveřejnění rozhodnutí může negativně ovlivnit vnímání jeho odborných názorů, publikační činnost či zařazování jeho přednášek do systému profesního vzdělávání. Neuvedl však žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že takový následek skutečně hrozí, natož že by měl dosáhnout intenzity závažné újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s.
12. Žalobce nijak neosvědčil, že by zveřejnění rozhodnutí mohlo vést ke ztrátě konkrétních profesních příležitostí, smluvních vztahů, odborných funkcí či jiných postavení, která zastává. Jeho úvahy o možném budoucím hodnocení jeho osoby odbornou veřejností nebo o případném přístupu organizátorů vzdělávacích akcí tak zůstávají pouze v rovině hypotetických předpokladů. Nadto žalobce svá tvrzení nepodložil žádnými důkazy. Takto obecně formulované a ničím nedoložené obavy nejsou způsobilé přesvědčit soud o existenci konkrétní, skutečné a závažné újmy, která by žalobci v důsledku právních účinků napadeného rozhodnutí hrozila.
13. Nadto je třeba uvést, že podle § 27a odst. 1 zákona o auditorech se v rejstříku auditorů nezveřejňuje odůvodnění rozhodnutí, ale pouze jeho výroková část. Tvrzená újma proto není v příčinné souvislosti s právními účinky napadeného rozhodnutí, resp. s jeho zveřejněním v rozsahu stanoveném zákonem. Žalobcova obava, že zveřejněním napadeného rozhodnutí dojde k šíření konkrétních hodnotících či kritických formulací obsažených v jeho odůvodnění, tak postrádá skutkový základ. I z tohoto důvodu žalobce neosvědčil existenci konkrétní a skutečné újmy, která by mu v důsledku zveřejnění napadeného rozhodnutí měla hrozit.
14. Soud rovněž zohlednil skutečnost, že § 27a odst. 6 zákona o auditorech ukládá Komoře auditorů povinnost zveřejnit v rejstříku informaci o podání žaloby proti rozhodnutí o uložení kárného opatření (a následně stejným způsobem zveřejnit i informaci o výsledku soudního přezkumu). I tato okolnost dle náhledu soudu významně oslabuje tvrzenou újmu spočívající v negativních dopadech zveřejnění výrokové části kárného opatření na osobní postavení a osobní pověst žalobce zejména v očích odborné veřejnosti, neboť veřejně demonstruje žalobcův nesouhlas se závěrem Komory o jeho kárném provinění.
15. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že v daném případě není naplněna základní pozitivní podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě – vznik konkrétní závažné újmy na straně žalobce dle § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. Za této situace se soud již nezabýval tím, zda jsou dány další podmínky pro přiznání odkladného účinku, tj. zda je újma pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznání odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, nebo zda přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.
16. Závěrem soud poznamenává, že rozhodnutí o odkladném účinku žaloby nepředjímá rozhodnutí o věci samé. Posouzení souladu napadeného rozhodnutí se zákonem, a to v mezích žalobních bodů, jak po stránce hmotněprávní, tak i procesní, totiž není předmětem rozhodování o odkladném účinku, ale právě až rozhodnutí ve věci samé.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není podle § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. kasační stížnost přípustná.
Praha 26. srpna 2026
JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje X. X.