Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 A 22/2026 - 25

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivetou Postulkovou ve věci

žalobce: S. W., narozený dne X, st. příslušnost X

tvrzeným pobytem na území republiky X

zastoupený advokátem JUDr. Petrem Novotným

sídlem Archangelská 1, 100 00 Praha 10

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3,170 00 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2026 č. j. OAM-78712-22/ZM-2025,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jeho žádost o vydání zaměstnanecké karty a tuto mu nevydal, jelikož žalobce nesplňuje podmínku trestní zachovalosti podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) ve spojení s .

2. V jediném žalobním bodu žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, jelikož má za to, že podmínku trestní zachovalosti splňuje. Poukazuje na to, že dne 12. 5. 2026, tři dny před vydáním napadeného rozhodnutí, doložil novým výpisem z rejstříku trestů splnění trestní zachovalosti, což žalovaný nevzal v potaz. Žalovaný tím porušil: 1) , (dále též „ “), protože nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou významné pochybnosti a v rozsahu, který je nezbytný, vzhledem ke konkrétním okolnostem případu, 2) tím, že si neopatřil dostatečné podklady pro své rozhodnutí, 3) , jelikož nepostupoval v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, 4) , když nešetřil oprávněné zájmy žalobce, 5) tím, že nedbal, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a odpovídalo okolnostem dané věci.

3. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ji navrhuje jako nedůvodnou zamítnout. Uvádí, že žalobce ke své žádosti o vydání zaměstnanecké karty předložil doklad vydaný X (dále též „X“) ze dne 18. 8. 2025, který lze pokládat za obdobu Výpisu z evidence Rejstříku trestů ČR. Podle něj byl žalobce dne 29. 7. 2024 odsouzen X k trestu odnětí svobody v délce 1 měsíce s podmíněným odkladem na 2 měsíce a k peněžité pokutě, a ode dne 12. 10. 2024, tj. od uplynutí doby trestu, do 11. 8. 2025, nemá v něm žalobce během svého pobytu na území X záznam. Podle žalovaného z dokladu předloženého žalobcem nevyplývá, že bylo toto odsouzení bylo zahlazeno, že by se na žalobce mělo hledět, jako by nebyl odsouzen. Z tohoto důvodu žalobce trestně zachovalou osobou pro účely není. Ačkoli dne 12. 5. 2026, tj. tři dny před vydáním napadeného rozhodnutí, do podatelny žalovaného byl doručen obdobný doklad ze dne 27. 4. 2026, a příslušné pracoviště jej nemělo k dispozici, nemá tento doklad na danou věc žádný vliv, neboť je zcela obsahově stejný jako ten, který byl předložen k žádosti o zaměstnaneckou kartu a ani ten neosvědčuje trestní zachovalost žalobce. Rozdíl je jen v aktualizaci vydání. Podle žalovaného má žalobce i nadále trestní záznam v evidenci X. Znamená to, že od doby vykonání trestu žalobce v X nespáchal další trestný čin, za který by měl záznam. Protože záznam o spáchaném trestném činu nebyl zahlazený, žalobce není trestně zachovalou osobou.

4. Žalovaný konstatoval, že i když trestný čin byl spáchán v roce 2024, pak řízení motorového vozidla, kterým ohrožuje nebezpečnou jízdou ostatní účastníky silničního provozu je nepřijatelné, a veřejný zájem, aby zde takový cizinci nepobývali, převažuje nad soukromým zájmem žalobce. Z tohoto důvodu žalovaný považuje popsaný dopad rozhodnutí do soukromého života žalobce za zcela přiměřený, byť s vědomím, že se tak stalo naposledy před 2 lety, nicméně k zahlazení trestného činu v zemi původu nedošlo. Žalobce přitom ve správním řízení ani v žalobě netvrdil žádné specifické a konkrétní okolnosti vztahující se k relevantním skutečnostem. Řízení o vydání zaměstnanecké karty je řízením o žádosti. Je plně na žadateli předkládat důkazy a návrhy na podporu svých tvrzení, aby správní orgán zjistil řádně skutkový stav věci. Žalovaný zde vycházel ze všech jemu dostupných informací. Žalobce měl možnost po seznámení se s podklady před vydáním napadeného rozhodnutí zaslat vyjádření, či další podpůrné argumenty či y. Dne 21. 4. 2026 bylo doručeno žalovanému Potvrzení o ukončení výkonu komunitního nápravného dohledu X. Tento doklad však nedokládá beztrestnost žalobce. Žádné nové skutečnosti nevyplynuly ani z návrhu žaloby. Žalovaný uvádí, pokud podle zákonů X není možné trestní záznam v rejstříku zahladit (vymazat), tak jak je to v ČR na základě žádosti k příslušnému soudu, který o tomto zahlazení rozhoduje, proto nechť soud danou situaci posoudí. V daném případě však trestní zachovalost žalobce nesplnil. Žalovaný nemá prostor pro uvážení, zda žádost o zaměstnaneckou kartu zamítne či ji i přes uvedené vyhoví. V napadeném rozhodnutí je na vícero místech hodnocena závažnost žalobcova politováníhodného a především protizákonného jednání, které není pouze nedbalostním, ale úmyslným trestným činem. Pokud by došlo k zahlazení (výmazu), pak by žalovaný nejspíše dospěl k závěru, že takovou žádost povolit lze, v opačném případě však nikoliv. Žalovaný k tomuto poukázal na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu.

5. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce ani žalovaný s takovým projednáním ve stanovené lhůtě nevyjádřili nesouhlas. Soud proto postupoval v souladu s ust. , (dále jen „ “)

6. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán ( věta první ) a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ). Žalobu neshledal důvodnou.

7. Ze správního spisu vyplývají pro věc tyto podstatné skutečnosti.

8. Dne 6. 11. 2025 žalobce na Generálním konzulátu České republiky v X požádal o zaměstnaneckou kartu na pozici pomocný kuchař. Součástí žádosti je apostilované soudním překladatelem přeložené Notářské ověření Notářství X, ze dne 18. 8. 2025 ve znění: „Tímto se potvrzuje, že W. S. byl L. soudem v okr. X dne 29. července 2024 uznán vinným X a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 1 měsíce s podmíněným odkladem na 2 měsíce a peněžité pokutě ve výši X (X). Ode dne 12. října 2024, tj. od uplynutí trestu, do 11. srpna 2025 nemá W. S. během svého pobytu na území X záznam v rejstříku trestů.“

9. Dne 24. 2. 2026 žalovaný vyzval žalobce k odstranění vad žádosti, aby do 20 dnů od doručení této výzvy doložil: „Doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů ČR: K Vaší žádosti jste předložil doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů ČR ze dne 18.08.2025. Z překladu této y vyplývá, že máte v trestním rejstříku X záznam, a to konkrétně ze dne 29.07.2024. V souladu s ve spojení s Vás tímto správní orgán žádá o doložení dokladu, ze kterého bude vyplývat, že jste trestně bezúhonný.“ Současně použil žalobce, že pokud neodstraní označené nedostatky žádosti, žádost zamítne. Tato výzva byla žalobci doručena dne 28. 2. 2026.

10. Podle kopie e-mailového překladu Úřadu spravedlnosti okresu X ze dne 16. 3. 2026 byla žalobci dne 12. 10. 2024 ukončena komunitní nápravná péče, vykonávána během zkušební doby.

11. Dne 18. 3. 2026 byla žalovanému doručena žádost žalobce ze dne 16. 3. 2026 o prodloužení lhůty k doložení dokumentu o 15 dnů.

12. Dne 14. 4. 2026 byl žalobce vyrozuměn o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Toto vyrozumění mu bylo doručeno dne 18. 4. 2026.

13. Dne 21. 4. 2026 bylo doručeno žalovanému písemné sdělení: „V X se po ukončení trestu nedělá výmaz z rejstříku trestů. Tento záznam tam zůstává po celý život žadatele.“, ke kterému žalobce připojil přeložené Oznámení o ukončení komunitního nápravného dohledu Soudního úřadu okr. X ze dne 12. 10. 2024, že po dobu podmíněného odkladu výkonu trestu byl u žalobce vykonán komunitní nápravný dohled v období od 13. 8. 2024 do 12. 10. 2024 a Potvrzení o ukončení výkonu komunitního nápravného dohledu Úřadu pro komunitní nápravný dohled okr. X ze dne 12. 10. 2024, že komunitní nápravný dohled uplynul dne 12. 10. 2024 a v souladu se zákonnými předpisy byl ukončen.

14. Dne 12. 5. 2026 bylo žalovanému doloženo apostilované soudním překladatelem přeložené Notářské ověření Notářství okr. X ze dne 27. 4. 2026 ve znění: „Tímto se potvrzuje, že W. S. byl L. soudem v okr. X dne 29. července 2024 uznán vinným z X a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 1 měsíce s podmíněným odkladem na 2 měsíce a peněžité pokutě ve výši X. Ode dne 12. října 2024, tj. od uplynutí trestu, do 22. dubna 2026 nemá W. S. během svého pobytu na území X záznam v rejstříku trestů.“

15. Napadeným rozhodnutím (ze dne 15. 5. 2026 č. j. OAM-78712-22/ZM-2025) žalovaný zamítl žádost žalobce o vydání zaměstnanecké karty pro nesplnění podmínky trestní zachovalosti. V odůvodnění poukázal na , že za trestně zachovalého se pro účely považuje cizinec, který nemá v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu. Podle doloženého Notářského ověření Notářství okr. X vyplývá, že žalobce byl L. soudem v okr. X dne 29. 7. 2024 uznán vinným z X a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 1 měsíce s podmíněným odkladem na 2 měsíce a k peněžité pokutě ve výši X. Ode dne 12. 10. 2024, tj. od uplynutí trestu, do 11. 8. 2025 nemá žalobce během svého pobytu na území X záznam v rejstříku trestů. Žalobce byl podle doloženého dokladu vydaného státními orgány X odsouzen za spáchání činu, který je podle X práva trestným činem. Trestný čin X podle X úpravy může být podle českého práva kvalifikován jako trestný čin obecného ohrožení podle TrZák, pokud úmyslně řidič svou agresivní či extrémně riskantní jízdou vydá lidi v nebezpečí smrti či těžké újmy, popř. ohrozí majetek ve velkém rozsahu. Může se také jednat o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle TrZák, pokud řídí vozidlo ve stavu vylučujícím způsobilost, popř. způsobí dopravní nehodu, při které dojde k reálnému poškození zdraví jiné osoby – ublížení na zdraví z nedbalosti podle a TrZák., nebo neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle TrZák, anebo maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle TrZák. Nebezpečná jízda je tudíž za určitých okolností trestným činem v ČR. Jednáním žalobce došlo k závažnému narušení veřejného pořádku. Z doloženého dokladu nevyplývá, že by odsouzení žalobce bylo zahlazeno, že by se na žalobce hledělo, jako by nebyl odsouzený. Z tohoto důvodu žalobce není trestně zachovalý a nesplňuje podmínku trestní zachovalosti. Jednání žalobce bylo společensky nebezpečné, byla jím naplněna skutková podstata trestného činu. Od vykonání trestu neuplynula nikterak dlouhá doba. K vyjádření žalobce, že v X se po ukončení trestu nedělá výmaz z rejstříku trestů, a záznam v něm zůstává po celý život žadatele, s připojeným Oznámením o ukončení komunitního nápravného dohledu a Potvrzením o ukončení komunitního nápravného dohledu, žalovaný k listinám uvedl, že na nich chybí apostila, tudíž správní orgán nemá za prokázané, že se jedná o veřejnou u. K vyjádření žalobce uvádí žalovaný, že z doloženého Oznámení o ukončení komunitního nápravného dohledu a Potvrzení o ukončení komunitního nápravného dohledu toliko vyplývá, že po dobu podmíněného odkladu výkonu trestu byl u žalobce uplatněn komunitní nápravný dohled od 13. 8. 2024 do 12. 10. 2024. Po jeho uplynutí je tento dohled ukončen, po jeho uplynutí se trest dále neuplatňuje. Jedná se tedy o sdělení, jak byl trest vykonán. Záznam v rejstříku trestu v zemi původu žalobce má a není v kompetenci žalovaného posoudit, zda lze uznat případné zahlazení odsouzení podle českého práva či nikoliv. Dále se zabýval otázkou dopadu do soukromého a rodinného života žalobce a zásah do soukromého či rodinného života žalobce nebyl shledán.

16. Soud vycházel z této právní úpravy.

17. Podle pro zaměstnaneckou kartu platí obdobně odstavec 1 věta druhá a , a vztahující se na dlouhodobé vízum. Ministerstvo zaměstnaneckou kartu nevydá z důvodů uvedených v , s výjimkou důvodu uvedeného v .

18. Podle dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle , ministerstvo cizinci neudělí, jestliže nesplňuje podmínku trestní zachovalosti ( ).

19. Podle za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu, b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.

20. Předně soud připomíná, že správní řízení, v němž žalobce žádá o vydání zaměstnanecké karty, je řízením návrhovým, nejedná se o řízení vyvolané žalovaným z moci úřední. Bylo povinností žalobce a v jeho zájmu, aby žalovanému předložil takové doklady, aby jeho žádost mohla být úspěšná. Jinými slovy, aby doložil dokladem cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů, z něhož by vyplývalo, že nemá záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu. Byl totiž povinen takový doklad doložit. Byl k tomu i žalovaným vyzván.

21. Žalobce k žádosti připojil apostilované soudním překladatelem přeložené Notářské ověření Notářství okr. X ze dne 18. 8. 2025 ve znění: „Tímto se potvrzuje, že W. S. byl L. soudem v okr. X dne 29. července 2024 uznán vinným z X a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 1 měsíce s podmíněným odkladem na 2 měsíce a peněžité pokutě ve výši X. Ode dne 12. října 2024, tj. od uplynutí trestu, do 11. srpna 2025, nemá W. S. během svého pobytu na území X záznam v rejstříku trestů.“

22. Po výzvě žalovaného k odstranění vad, a to předložení dokladu cizího státu obdobnému výpisu z evidence Rejstříku trestů, z něhož by vyplývalo, že v něm žalobce nemá záznam, žalobce dne 12. 5. 2026 doložil apostilované soudním překladatelem přeložené Notářské ověření Notářství okr. X ze dne 27. 4. 2026 ve znění: „Tímto se potvrzuje, že W. S. byl L. soudem v okr. X dne 29. července 2024 uznán vinným z X a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 1 měsíce s podmíněným odkladem na 2 měsíce a peněžité pokutě ve výši X. Ode dne 12. října 2024, tj. od uplynutí trestu, do 22. dubna 2026, nemá W. S. během svého pobytu na území X záznam v rejstříku trestů.“

23. Z citovaných notářských ověření vyplývá, že v obou případech byla žalobci vystavena vydaná státním orgánem X s téměř totožným obsahem, jenž se liší toliko datem, do kterého nemá žalobce další záznam v tamním rejstříku trestů po prvním záznamu. Z obou listin totiž shodně vyplývá, že žalobce byl postaven před tamní soud, a to L. soud v okr. X. Jmenovaný soud projednával žalobcovu trestní věc a shledal žalobce vinným tamním trestným činem „X“. Že se jednalo o „trestný čin“ vyplývá z toho, že žalobce byl za něj „odsouzen k trestu odnětí svobody“. Za označený trestný čin byly žalobci uloženy dva tresty: za prvé odnětí svobody v délce 1 měsíce s podmíněným odkladem na 2 měsíce, za druhé peněžitý, spočívající v peněžité pokutě ve výši X. Žalobci tedy byl uložen trest odnětí svobody podmíněně odložený a současně peněžitý trest. Do této části se obě y shodují. Následně v první ě, časově starší ze dne 18. 8. 2025, je uvedeno: „Ode dne 12. října 2024, tj. od uplynutí trestu, do 11. srpna 2025, nemá W. S. během svého pobytu na území X záznam v rejstříku trestů.“ Ve druhé ě, časově mladší ze dne 27. 4. 2026, je uvedeno: „Ode dne 12. října 2024, tj. od uplynutí trestu, do 22. dubna 2026, nemá W. S. během svého pobytu na území X záznam v rejstříku trestů.“ Citované znamená, že trest odnětí svobody podmíněně odložený na uvedenou zkušební dobu žalobce vykonal podle tamního práva ke dni 12. 10. 2024 – v obou případech, a po tomto datu, což je v prvním případě do dne 11. 8. 2025, a ve druhém případě do 22. 4. 2026, žalobce další záznam v rejstříku nemá. Jinými slovy, obě y osvědčují, že žalobce poté, co vykonal podmíněně odložený trest odnětí svobody na zkušební dobu, která mu končila ke dni 12. 10. 2024, se další trestné činnosti na území X, nedopustil.

24. Ačkoli je zřejmé, a žalovaný tak připouští i ve vyjádření k žalobě, že později vydaná se nedostala do jeho dispozice do dne vydání napadeného rozhodnutí, nemá tato skutečnost dopad do práv žalobce. Je tomu tak proto, že druhá , později vydaná, která byla žalovanému doručena tři dny před vydáním napadeného rozhodnutí, toliko osvědčuje, že žalobce se do 22. 4. 2026 poté, co vykonal trest odnětí svobody podmíněně odložený na zkušební dobu, další trestné činnosti nedopustil.

25. Na základě shora konstatovaného lze dovodit, že z citovaného vyplývá, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí má jeden záznam v dokladu cizího státu obdobnému výpisu z evidence Rejstříku trestů, že byl pravomocně odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.

26. Žalovaný neposuzoval za předběžnou otázku, zda byl spáchán trestný čin nebo přestupek a kdo je za něj odpovědný. O skutečnosti, že jednání žalobce „X“ naplnilo znaky trestného činu i podle českého práva, žalovaný toliko uvážil v napadeném rozhodnutí v posledních dvou odstavcích na str. 2 a současně v prvních dvou odstavcích na str. 3, na něž soud odkazuje a s jeho úvahou se ztotožňuje. Je tomu tak i proto, že žalobce např. blíže nedoložil příslušným rozsudkem, za jaké konkrétní jednání byl tamním soudem uznán vinným, přitom k odstranění vad žádosti dne 24. 2. 2026 byl vyzván žalovaným. Správní orgán proto závadové jednání žalobce „X“ příhodně připodobnil k obdobnému pojmově shodnému jednání trestnému podle českého práva, jak je zde uvedeno. Žalovaný nebyl povinen domýšlet či dokládat za žalobce požadované podklady. Plná odpovědnost za opatření podkladů pro vyhovění žádosti jde k tíži výhradně žalobci. Soud se plně ztotožnil se závěry žalovaného, že žalobcem doložený rejstřík trestů z X požadovanou trestní zachovalost žalobce nedokládá.

27. Podle věta prvá je správní orgán v řízení o žádosti povinen zjistit toliko všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Podle soudu ze sledu událostí vyplývá, že ve správním řízení žalovaný nepochybil v této otázce. Je třeba vzít ve zřetel, že nedává správnímu orgánu možnost uvážení, zda žadatel o zaměstnaneckou kartu v případě záznamu v rejstříku trestů či jemu obdobnému dokladu, je či není trestně zachovalý. Zákonodárce totiž neposkytl prostor pro správní uvážení a stanovil bezvýjimečné pravidlo, že cizinec, který spáchal úmyslný trestný čin, nemá nárok na vyhovění žádosti v daném případě o vydání zaměstnanecké karty, neboť jednoznačně převažuje relevantní zájem na ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti nad soukromým a rodinným životem cizince. Jinými slovy, aby všichni cizinci vstupující a pobývající na území republiky, neměli záznam v rejstříku trestů, tj. byli trestně zachovalí.

28. Z tohoto důvodu bylo nutno objasnit nesrovnalosti ohledně odsouzení žalobce vyplývající z jím doložených dokladů, což žalovaný učinil výzvou žalobci ze dne 24. 2. 2026, kterou mu doručil. V postupu žalovaného soud žádnou žalobcem obecně formulovanou nezákonnost ani porušení žalobcem obecně formulovaných základních zásad správního řízení neshledal.

29. K tvrzení žalobce, že „V X se po ukončení trestu nedělá výmaz z rejstříku trestů. Tento záznam tam zůstává po celý život žadatele“, soud konstatuje, že žalobce od státních úřadů X žalovanému ani soudu o tomto tvrzení ničeho nedoložil. Soud uvádí, že takto žalobcem tvrzené není ani obecně známou skutečností. Aby se soud jeho tvrzením mohl blíže zabývat, pak žalobce žádný podklad ve věci jeho konkrétního odsouzení soudu nedoručil. Český soud na úseku správního soudnictví v daném řízení nemůže sám nad rámec zákona svévolně jen na základě žalobcova tvrzení osvědčit žalobci X odsouzení z podmíněného odložení výkonu trestu a zahladit mu peněžitou pokutu v částce X. Soudu ani není známo, zda, popř. kdy, jakým způsobem, zda najednou, či ve splátkách, byl peněžitý trest ve formě peněžité pokuty v částce X žalobcem zaplacen. O tom se v listinách X orgánů doložených soudu vůbec nehovoří.

30. Soudu je toliko známo z listin Oznámení o ukončení komunitního nápravného dohledu Soudního úřadu X ze dne 12. 10. 2024, že po dobu podmíněného odkladu výkonu trestu byl u žalobce vykonán komunitní nápravný dohled v období od 13. 8. 2024 do 12. 10. 2024 a z Potvrzení o ukončení výkonu komunitního nápravného dohledu Úřadu pro komunitní nápravný dohled X ze dne 12. 10. 2024, že komunitní nápravný dohled uplynul dne 12. 10. 2024 a byl v souladu se zákonnými předpisy ukončen. Z uvedeného je zřejmé, že trest odnětí svobody podmíněně odložený za vyslovení tamního dohledu X orgánů žalobce vykonával v době od 13. 8. 2024 do 12. 10. 2024, což odpovídá dvěma měsícům zkušební doby, jak je uvedeno X „rejstříku trestů“, ale ani v těchto listinách se o výkonu peněžitého trestu, peněžité sankce X nehovoří.

31. Soud se proto neztotožnil s tvrzením žalobce, že tento splnil podmínku trestní zachovalosti. Porušení obecně formulovaných ustanovení , , , odst. 3, ani odst. 4 soud v ničem konkrétním neshledal, odkazuje v tomto směru na zásadu dispozitivnosti.

32. Pro úplnost soud dodává, že právní řád nikde nezakotvuje právo cizince na pobyt na území České republiky, které mají výhradně občané. Jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, konkrétně z usnesení ze dne 9. 6. 2004 sp. zn. : „Subjektivní ústavně zaručené právo cizinců na pobyt na území ČR neexistuje, když je věcí suverénního státu, za jakých (nediskriminujících) podmínek připustí pobyt cizinců na svém území.“ Žalobce tak nemá právní nárok na vydání zaměstnanecké karty. Není ve veřejném zájmu a v zájmu společnosti, aby na území České republiky přijeli a zdržovali se zde cizinci, kteří páchali trestnou činnost.

33. Na základě shora uvedeného tak Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle jako zamítl.

34. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 27. srpna 2026

Mgr. Iveta Postulková v. r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje J. S.