Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
35 Ad 1/2026 - 150.pdf
PDF · 0 B
No categories available
35 Ad 1/2026 - 150
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci
žalobce:
L. Ž.
proti
žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení,
sídlem Křížová 1292/25, Praha,
o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 18. 12. 2025,
takto:
I. Žaloba se zamítá
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení před správním orgánem
1. Rozhodnutím č. j. X. ze dne 30. 9. 2025 žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod, neboť na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu dospěla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 30 %. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami. Měl za to, že jeho zdravotní stav byl nesprávně posouzen. Posudkový lékař nezohlednil všechny lékařské zprávy. Jeho zdravotní stav mu znemožňoval vykonávat těžkou práci a práci ve stoje. Žalobce trval na přezkumu jeho zdravotního stavu. V řízení o námitkách nechala žalovaná vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu XV (Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddíl B (Postižení končetin), položku 12b (Deformity nohy nebo prstů nohy/nohou; výrazné deformity a poruchy nohy/nohou, jednostranné nebo oboustranné, závažné poruchy stereotypu chůze, omezení dosahu chůze i přes kompenzační pomůcky) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 20–30 %. Posudkový lékař zvolil horní hranici uvedeného rozmezí. Celkově tedy míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činila 30 %, což neodpovídalo žádnému stupni invalidity.
II. Řízení před soudem
3. Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobce brojil žalobou. Měl za to, že jeho zdravotní stav nebyl zjištěn úplně. Posudkový lékař nezohlednil zejména trvalé následky úrazu žalobce, jeho dlouhodobé funkční omezení a odborné lékařské zprávy. Zdravotní stav žalobce odpovídal invaliditě prvního stupně. Žalovaná se ani nevypořádala s předloženým znaleckým posudkem, jehož odborné závěry o zdravotním stavu a omezení pracovní schopnosti žalobce byly plně použitelné i pro řízení o invaliditě.
4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Posouzení zdravotního stavu a invalidity je otázkou medicínskou. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu, podle něhož míra poklesu pracovní schopnosti žalobce poklesla o 30 %. Posudek žalovaná považovala za správný, úplný a přesvědčivý. Závěrem navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.
III. Posouzení věci
5. Žaloba není důvodná.
6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].
7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003 -75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003 -54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013 -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010 -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce.
Závěry posudkové komise
10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly o 30 %, a tudíž žalobce nebyl invalidní v žádném stupni [§ 39 odst. 1 ve spoj. s § 39 odst. 2 písm a) až c) zákona o důchodovém pojištění]. Posudková komise u žalobce shledala dominantním postižení, jak ho vymezuje kapitola XV, oddíl B, položka 12a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tedy ve shodě s posudkovým lékařem dospěla k závěru, že se jedná o postižení končetin – deformity nohy nebo prstů nohy/nohou. Oproti posudkovému lékaři dospěla k závěru, že se jedná o lehké deformity a poruchy nohy/nohou, jednostranné nebo oboustranné, s narušením stereotypu chůze, s potřebou kompenzační pomůcky. Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 10–20 %. Posudková komise zvolila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce na horní hranici daného rozmezí s ohledem na přetrvávající bolestivost a dopad postižení na vykonávání některých denních aktivit, fyzickou výkonnost a pohyblivost, dále též zohlednila komorbidity. Posudková komise míru poklesu pracovní schopnosti žalobce zvýšila o 10 % podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity. Celkově tedy pracovní schopnosti žalobce poklesly o 30 %.
11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobce pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopen fyzicky velmi těžké práce s manipulací s těžkými břemeny, v soustavném provozu, ve vynuceném tempu či poloze, není schopen dlouhého stání či dlouhé chůze. Je schopen fyzicky středně těžké práce, se střídáním poloh, v příznivém klimatu, za dodržení výše uvedených obecných pracovních kontraindikací. Posudková komise uvedla, že zdravotní stav žalobce odpovídá statusu osoby zdravotně znevýhodněné. Žalobce má zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání či jinou výdělečnou činnost, nicméně tato jeho schopnost je podstatně omezena. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobce. Vůči složení posudkové komise a obsahu posudku účastníci nic nenamítali.
12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 30 %, což podle § 39 odst. 1 ve spoj. s § 39 odst. 2 písm. a) až c) zákona o důchodovém pojištění neodpovídá invaliditě žádného stupně.
13. K lékařské zprávě předložené dne 27. 8. 2026 soud nepřihlížel, neboť z několika důvodů nemůže mít na posouzení věci vliv: (1) jde o aktuální vyšetření, ze kterého neplyne stav žalobce v době vydání napadeného rozhodnutí; (2) nová lékařská zpráva podle svého obsahu nijak zjevně nerozporuje závěry učiněné posudkovou komisí; (3) lékařská práva podle svého obsahu popisuje stejnou příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, kterou posudková komise v posudku již zohlednila.
14. Tím však není vyloučeno, že v případě zhoršení zdravotního stavu žalobce může mít tato zpráva nebo jiné zprávy význam pro podání nové žádosti o invalidní důchod.
IV. Závěr
15. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Soud proto žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšné žalované náhrada nákladů nenáleží. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 , 2 s. ř. s. s. ř. s. ).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.
Plzeň 28. srpna 2026
Mgr. Jan Šmakal v.r.
soudce
Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.