Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Ad 26/2025 - 64

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

žalobce:

X., narozený dne X.

bytem X.

zastoupený advokátem Mgr. Ing. Janem Boučkem

sídlem Opatovická 1659/4, 110 00 Praha 1

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 8. 2025, č. j.: X.

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 18. 8. 2025, č. j.: X., se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 15 609 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. 8. 2025, č. j.: X., jímž byly zamítnuty žalobcovy námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 11. 4. 2025, č. j.: X., kterým byl žalobci od 14. 5. 2025 odňat invalidní důchod podle ust. ve spojení s ust. , o důchodovém pojištění (dále jen „ “).

II. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že s prvostupňovým posudkem nebyl seznámen a neměl možnost se k němu vyjádřit, což je v rozporu s d. Podle lékařské zprávy ze dne 14. 1. 2025 trpí dlouhodobě takovými zdravotními postiženími, jež ho omezují v obvyklém způsobu života a v pracovní schopnosti více než o 5 %. Vypořádání se s námitkami v napadeném rozhodnutí bylo ryze formální, poněvadž namítaná vada byla zopakována také v námitkovém řízení. Na výzvu Institutu posuzování zdravotního stavu žalobce zaslal aktuální lékařské zprávy ve dnech 7. a 30. 7. 2025 spolu se sdělením o vyšetřeních X., jež se měla konat ve dnech 31. 8. 2025 a 3. 9. 2025. Institut posuzování zdravotního stavu nevyčkal výsledků těchto objednaných vyšetření, aniž by žalobce vyšetřil či alespoň viděl. Nový posudek o žalobcově invaliditě byl vypracován již dne 12. 8. 2025 s tím, že lhůta pro dodání podkladů k posouzení zdravotního stavu uplynula dne 9. 7. 2025. Tento ryze formalistický přístup se ocitá v rozporu s ust. , , , a , (dále jen „ “). Žalovaná neumožnila žalobci vyjádřit se k posudku ze dne 12. 8. 2025 a vydala napadené rozhodnutí, a to ještě před zasláním posudku o invaliditě. Žalobce převzal obě písemnosti dne 3. 9. 2025, v důsledku čehož opět neměl možnost se vyjádřit k podkladům pro vydání napadeného rozhodnutí, jež navíc nevysvětluje, proč pokles pracovní schopnosti nově činí 30 %. Stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se jeví jako „hra s čísly“. Závěrem žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení, případně zrušit i rozhodnutí prvostupňové.

III. Vyjádření žalované

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě rekapitulovala dosavadní průběh řízení a žalobní námitky. V otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná ve správním řízení vázána posudkem lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu. V podkladovém posudku jsou uvedeny doložené lékařské zprávy popisující zdravotní stav žalobce, a tedy objektivizující jeho zdravotní stav doložený výsledky funkčních vyšetření vyžadovaných v ust. , přičemž oproti předchozímu posouzení došlo k významné X. Žalovaná neshledala proběhlé řízení nesprávným a posudkové řízení neobjektivním, nebylo zjištěno pochybení při vyhotovení posudku, který splňuje náležitosti úplnosti, správnosti a přesvědčivosti vyžadované judikaturou. Posudek se vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi a rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla jednoznačně vymezena. Již při zpracování prvního posudku byla doložena X. bez podstatného omezení výkonnosti při běžné zátěži. Důvodem uznání invalidity nejsou subjektivní pocity a úvahy žalobce, vlastní vyhodnocení zdravotních potíží ani tvrzení jiných lékařů, nýbrž jedině posudková rozvaha vycházející výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu posudkovými lékaři. Posouzení zdravotního stavu v přítomnosti posuzovaného je pouze možností, kterou disponují posudkoví lékaři. Právní úprava obligatorně nezakotvuje osobní účast posuzované osoby. Jelikož žalobce nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu, žalovaná navrhla vyhotovení posudku u příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí („PK MPSV“). Za daného stavu, kdy není objektivně prokázána, posudkově uznána a vyhodnocena pokračující invalidita, navrhla žalovaná zamítnutí žaloby jeko nedůvodné.

IV. Obsah správního spisu

4. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že prvoinstančním rozhodnutím ze dne 11. 4. 2025, č. j.: X., byl žalobci od 14. 5. 2025 odňat invalidní důchod. Dle odůvodnění nebyl žalobce invalidní ani v prvním stupni podle , neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 16. 1. 2025, č. j.: LPS/2024/24169-P2_CSSZ, poklesla jeho pracovní schopnost o 5 %.

5. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce námitky.

6. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 12. 8. 2025, č. j.: LPS/2025/1074-NR-PLZ_CSSZ) žalobce nebyl invalidní ani podle , míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala 30 %; námitkám nemohlo být vyhověno.

7. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 18. 8. 2025.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

8. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. a 2 , (dále jen „ “), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci

ve smyslu ust. Konkrétně byla oběma účastníkům řízení zaslána dne 4. 2. 2026 spolu s oznámením, že bude vyžádán posudek PK MPSV, výzva dle , žádný z účastníků však nevyjádřil nesouhlas s rozhodnutím bez jednání.

10. Podle ust. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle , popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle , pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.

11. Podle ust. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

12. Podle ust. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně.

13. Podle ust. zjistí-li, že nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen.

14. Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV v Praze ze dne 22. 4. 2026, e. č.: SZ/2026/294-PH-8. Dne 22. 4. 2026 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékaře v oboru interního lékařství, jednání komise byl přítomen žalobce. Při jednání komise byl žalobce vyšetřen lékařem v oboru interního lékařství. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila vyšetření praktického lékaře MUDr. X. ze dne 7. 7. 2025, neurologický nález MUDr. X. ze dne 3. 9. 2025, X. ze dne 10. 2. 2026 a ze dne 17. 3. 2026 spolu se zprávou X. ze dne 4. 12. 2025. Komise shledala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo postižení v kapitole XIII, oddílu E, položce 1d, přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Konstatovány byly X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila na dolní hranicí procentního rozmezí kapitoly XIII, oddílu E, položky 1d, přílohy k , a tato činila 50 %. Žalobce byl schopen vykonávat fyzicky zcela nenáročnou práci vhodnou pro X. s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti, než představovaly jeho původní profese.

15. Z posudku PK MPSV v Praze ze dne 22. 4. 2026 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní ve druhém stupni podle ust. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Pokud jde o datum vzniku invalidity, komise konstatovala, že žalobcova invalidita druhého stupně trvala bez přerušení. Platnost posudku byla stanovena do dubna 2026.

16. Žalovaná ve vyjádření k posudku PK MPSV uvedla, že k němu po důkladném seznámení nemá žádné výhrady, pouze se neztotožnila s datem další kontroly stanoveným na duben 2026.

17. Žalobce ve vyjádření sdělil, že posudek PK MPSV prokázal důvodnost žaloby, přičemž žalobce s jeho obsahem a závěry souhlasí. Žalobce opětovně navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, případně podle okolností i rozhodnutí mu předcházející, a aby vrátil věc žalované k dalšímu řízení.

18. Následně soud zaslal PK MPSV žádost, aby doplnila posudek o korektní datum další kontroly, neboť v dubnu 2026 byl vyhotoven samotný posudek a jednalo se zjevně o chybu v psaní. Doplňujícím posudkem ze dne 26. 8. 2026, e. č.: SZ/2026/1397-PH-3, byla doba platnosti posudku stanovena na duben 2027, zbytek posouzení zůstal v platnosti.

19. Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 5. 2013, č. j.: –20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV v Praze ze dne 22. 4. 2026, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy postižení v kapitole XIII, oddílu E, položce 1d, přílohy k , jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu žalobcovy schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Z posudku PK MPSV v Praze je zřejmé, že žalobcův zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě zdravotnické dokumentace, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

20. Důvodnými soud neshledal procesní námitky, jež se bezprostředně netýkaly chybného zjištění skutkového stavu (k porušení , a došlo již vydáním nesprávných posudků Institutu posuzování zdravotního stavu, resp. jejich aprobací žalovanou). Důchodové řízení je speciálním typem řízení, v němž jsou s ohledem na jeho povahu modifikována určitá ustanovení upravující standardní správní řízení. Zvláště řízení ve věcech invalidních důchodů je pak založeno především na odborném posouzení zdravotního stavu. Jde-li o seznámení s podklady, které je upraveno v , vylučuje jeho aplikaci , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ “). Právo vyjádřit se k prováděným důkazům dle d je minimálně ve věcech invalidních důchodů zajištěno dobrou prostupností směrem k soudnímu přezkumu, jenž v těchto specifických věcech funguje jako jakási kvazi-třetí instance (neplatí se soudní poplatek, poučení o žalobě je obsaženo v napadeném rozhodnutí a především je pro soudní přezkum stanoveno další posudkové zhodnocení, a to PK MPSV, vizte ). Ustanovení pak umožňuje správnímu orgánu omezit dobu, po niž je možno důkazní návrhy doplnit; navíc zde opět dochází k modifikaci prostřednictvím Žalovaná taktéž provedla důkazy potřebné ke zjištění stavu věci ( ), zejména oba posudky Institutu posuzování zdravotního stavu; byť se věcně jednalo o chybné posudky, jejichž aprobace v konečném důsledku založila nezákonnost napadeného rozhodnutí.

21. Podle posudku PK MPSV v Praze byl žalobce invalidní ve druhém stupni s poklesem pracovní schopnosti o 50 %. Z tohoto důvodu soud na základě ust. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení bude žalovaná vycházet z posudku PK MPSV v Praze a zaujme stanovisko, že byly splněny podmínky pro trvání invalidity druhého stupně, čemuž přizpůsobí další procesní postup.

22. Podle ust. je žalovaná vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázána.

23. Soud nepřistoupil ke zrušení prvostupňového rozhodnutí, neboť to nepovažoval za nezbytné ani účelné. V námitkovém řízení, kam se věc vrací, se provádí komplexní přezkum ( poslední věta ) a dle skutečností známých soudu z úřední činnosti žalovaná v praxi posudky PK MPSV akceptuje a řídí se jimi, proto není třeba žalobci poskytnout právo na řádný opravný prostředek. Ke zrušení prvostupňového rozhodnutí nevedl soud ani možný satisfakční efekt pro žalobce, jelikož prvostupňový posudek, na němž bylo založeno prvostupňové rozhodnutí, již byl poměrně výrazně kritizován v posudku námitkovém (byť ani ten ve světle posudku PK MPSV samozřejmě neobstál).

24. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. ; žalobce byl ve věci samé úspěšný, proto mu přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady vynaložené žalobcem v daném řízení představují náhradu nákladů právního zastoupení spočívající v odměně za dva úkony právní služby po 4 620 Kč, dohromady 9 240 Kč [ , , , d) , advokátní tarif], tj. převzetí zastoupení a podání žaloby, a za jeden úkon právní služby v poloviční výši 2 310 Kč [ , , a odst. 3 advokátního tarifu], tj. podání návrhu na určení lhůty; spolu s náhradou hotových výdajů v částce 450 Kč za jeden úkon, tj. 1 350 Kč dohromady za tři úkony ( advokátního tarifu). Celková výše odměny tedy činí částku 12 900 Kč. Zástupce žalobce je plátcem DPH, soud tak žalobci dále přiznal i částku odpovídající příslušné sazbě daně ve výši 2 709 Kč. Celková výše žalobcových nákladů řízení tak činí 15 609.

25. Soud nehodnotil jako účelný úkon právní služby vyjádření ze dne 6. 6. 2026, zástupce toliko zrekapituloval dosavadní průběh řízení, což z větší části učinil již v žalobě a soud v uvedeném přidanou hodnotu neseznal, pak zástupce stručně oznámil, že žalobce s výsledkem souhlasí, což s ohledem na závěry posudku bylo zjevné. Naopak návrh na určení lhůty soud za specifických konkrétních okolností případu jako účelný seznal. Soud vyzval PK MPSV k úpravě data platnosti posudku, přičemž pro urychlení nedal současně o tomto úkonu vědět účastníkům řízení, zároveň žalobci byl napadeným rozhodnutím zcela odňat invalidní důchod, zatímco posudek PK MPSV konstatoval trvající invaliditu druhého stupně, v dané situaci lze konstatovat závažné důvody pro přednostní projednání ve smyslu věty za středníkem ; proto seznal soud návrh na určení lhůty účelným úkonem právní služby, i když od podání žaloby ještě zdaleka neuplynul ani jeden rok a ve standardní věci by se jednalo o návrh předčasný (z hlediska pravděpodobnosti jeho možného kladného vyřízení). Další otázkou bylo, jak podání návrhu na určení lhůty klasifikovat coby úkon právní služby. Nejprve soud úkon vyhodnotil jako neuvedený v předchozích odstavcích ve smyslu advokátního tarifu; s ohledem na charakter návrhu na určení lhůty jako nemeritorního úkonu, který má za cíl urychlit řízení, nikoliv však přinést argumenty pro řešení věci samé, jej soud subsumoval pod ustanovení advokátního tarifu, a to konkrétně pod písm. b) jako návrh podobající se nejspíše návrhu na odstranění následků zmeškání lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 28. srpna 2026

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.