Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 67/26

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Finio a.s., sídlem Evropská 657/120, Praha 6 - Dejvice, zastoupené Mgr. Pavlem Pernickým, advokátem, sídlem Nábřeží Karla Houry 180, Sušice, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2025 č. j. 1 Nc 2473/2025-666 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12. listopadu 2025 č. j. 28 C 268/2019-602, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, a Dr. Marcela Potužáka a obchodní společnosti KZD PROFI s.r.o., sídlem Záhřebská 562/41, Praha 2 - Vinohrady, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, u Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále jen "obvodní soud") probíhá pod spisovou značkou k žalobě vedlejšího účastníka řízení o zaplacení částky 468 542 Kč s příslušenstvím. Stěžovatelka, coby žalovaná, v tomto řízení vznesla námitku podjatosti soudkyně obvodního soudu Mgr. Jany Hovorkové.

2. O námitce rozhodl Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením tak, že soudkyně Mgr. Jana Hovorková není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci.

3. Z ústavní stížnosti se dále podává, že právní zástupce stěžovatelky požádal dne 11. 11. 2025 o odročení jednání, nařízené obvodním soudem na 14. 11. 2025 v 11:00 hod., a to z důvodu dočasné pracovní neschopnosti jednatele Ing. Ivana Wolfa. Této žádosti obvodní soud ústavní stížností rovněž napadeným usnesením nevyhověl.

4. Ústavní soud v prvé řadě uvádí, že ústavní stížnost proti usnesení, kterým soud nevyloučil soudce z projednání a rozhodnutí věci, je nepřípustná, jelikož stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje ( ). Rozhodnutím o nepodjatosti soudce soudní řízení nekončí, stěžovatelka má nadále k dispozici procesní prostředky ochrany proti rozhodnutí ve věci samé, pomocí kterých se může bránit i proti tomu, že ve věci podle ní rozhodoval vyloučený soudce (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2023 sp. zn. , body 28 a násl.).

5. Ze stejného důvodu je ústavní stížnost nepřípustná i v části petitu, jíž se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení o nevyhovění žádosti jejího právního zástupce o odročení jednání. Konstantní judikatuře Ústavního soudu totiž odpovídá, že ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž navíc případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, jež se podávají z právních předpisů, které upravují příslušné řízení. Ústavnímu soudu nepřísluší obcházet běžný pořad práva již proto, že stojí vně systému ostatních orgánů veřejné moci a není ani součástí soustavy obecných soudů ( a 90 y). Ústavní soud proto obvykle odmítá ústavní stížnosti, jimiž stěžovatelé brojí proti dílčím rozhodnutím v doposud neskončených řízeních, a to s výjimkou rozhodnutí, jež jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatele a která tvoří samostatnou uzavřenou součást řízení.

6. V nastalé procesní situaci jí ovšem nemůže být jakkoliv na újmu, nevyhověl-li obvodní soud její žádosti o odročení a jednal v nepřítomnosti statutárního orgánu stěžovatelky, a to právě s ohledem na subsidiární charakter ústavní stížnosti. Nelze totiž dopředu předjímat, jak soud (včetně soudu odvolacího) rozhodne, přičemž bude-li mít stěžovatelka i po konečném rozhodnutí ve věci samé za to, že postupem obvodního soudu byla porušena její základní práva, má k dispozici procesní prostředky jejich ochrany. V daném případě je to žaloba pro zmatečnost, neboť podle může žalobou pro zmatečnost účastník řízení napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Lze doplnit, že rozhodnutí odvolacího soudu je zmatečností postiženo nejen tehdy, jestliže k odnětí možnosti jednat před soudem došlo v průběhu odvolacího řízení, nýbrž i tehdy, byla-li účastníku odňata možnost jednat před soudem prvního stupně, avšak odvolací soud nezjednal nápravu. I v této části je proto ústavní stížnost nepřípustná.

7. Ústavní soud doplňuje, že podle ústavní stížnost neodmítne, i když není splněna podmínka podle tohoto zákona, pokud stížnost mj. svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Stěžovatel by ale měl v ústavní stížnosti řádně, přesvědčivě a s využitím judikatury Ústavního soudu tento přesah vlastních zájmů vyložit (též bod 33 shora uvedeného stanoviska). Stěžovatelka v ústavní stížnosti žádné takové výjimečné okolnosti nedokládá, omezuje se na zcela obecné tvrzení, že "stížnost svým významem nepochybně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky". Ústavní soud důvody pro použití výjimečného postupu podle neshledal.

8. Soudkyně zpravodajka proto ústavní stížnost odmítla jako nepřípustnou [ ve spojení s ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. února 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

soudkyně zpravodajka