Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 353/2022-21
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 27 522 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se pro částku 8.669 Kč zastavu je.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24.451 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se pro částku 690 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 871,19 Kč a pro úrok z prodlení v zákonné výši z částky 24.451 Kč od datum do datum, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.047 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, anonymizována dvě slova číslo.
Odůvodnění:
I. Řízení se pro částku 8.669 Kč zastavu je. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24.451 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se pro částku 690 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 871,19 Kč a pro úrok z prodlení v zákonné výši z částky 24.451 Kč od [datum] do [datum], zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.047 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [anonymizována dvě slova] [číslo].
1. Předmětem řízení byl požadavek žalobkyně na zaplacení částky 27.522 Kč, a to jako nesplacené jistiny ve výši 24.451 Kč, smluvní pokuty ve výši 3.071 Kč, smluvních poplatků za odeslání písemných upomínek v částce 690 Kč, spolu s příslušenstvím v podoběkapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5.598 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 871,19 Kč za období od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 24.451 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že jí byly smlouvou ze dne datum postoupeny úvěrujícím právnická osoba, IČO (dále jen„ věřitel“), uvedené pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, které žalovaný neuhradil.
2. Podáním ze dne datum před zahájením jednání ve věci samé, vzala žalobkyně žalobu zpět v části požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3.071 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5.598 Kč, a to s odůvodněním, že nedisponuje důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž by v souladu s ustanovením § 96 odst. 3, 4 o. s. ř., vyžadoval souhlas žalovaného. Předmětem řízení zůstal požadavek žalobkyně na zaplacení částky 24.451 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 24.451 Kč od datum do zaplacení.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum a datum soud zjistil, že věřitel a žalovaný, označený jménem, příjmením, rodným číslem a bydlištěm, se dohodli, že věřitel žalovanému poskytne celkem částku 25.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 30.498 Kč nejpozději do datum.
4. Z výpisů z běžného účtu soud zjistil, že věřitel žalovanému částku dne datum bezhotovostně převedl na jeho běžný účet částku 16.000 Kč a dne datum částku 9.000 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že věřitel se dohodl písemně se žalobkyní o postoupení pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne datum a datum. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího archu soud zjistil, že o postoupení byl žalovaný informován oznámením odeslaným dne datum a vyzván k úhradě ve lhůtě do datum.
6. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění s upozorněním na možnost podání žaloby, a výzvu odeslala dne datum.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Soud na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalovaný při jednání o úvěru s věřitelem vystupoval v pozici spotřebitele. Soud proto projednávanou věc posuzoval jak podle občanského zákoníku, tak i podle zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se soud zabýval otázkou, zda věřitel jako poskytovatel úvěru splnil povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
15. Při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
16. V daném případě ze žalobních tvrzení a provedených důkazů nevyplývají žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že by se věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru jakkoliv zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému jednání, sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě doplnit uvedené tvrzení a navrhnout k tomuto tvrzení důkazní návrhy a o následcích nesplnění těchto povinností. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi věřitelem a žalovaným je proto neplatná, když k této skutečnosti je soud povinen přihlížet v souladu s ust. § 588 občanského zákoníku i bez návrhu, neboť takovéto jednání žalobce (nedostatečné zjištění schopnosti splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Na základě shora uvedených skutkových zjištění o tom, že věřitel žalovanému poskytl na základě neplatné smlouvy částku 25.000 Kč, dospěl soud k závěru, že žalovanému se tak dostalo plnění bez právního důvodu ve smyslu ust. § 2991 o. z., které byl povinen věřiteli vydat. Pohledávka byla žalobkyni platně postoupena. Soudu nezbylo, než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti se neplatnou smlouvou nic neuhradil, neboť opak nebyl tvrzen. Žalobkyni proto svědčí právo na zaplacení částky 24.451 Kč, kterou žalobkyně jako jistinu požadovala k zaplacení, a to z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení. Do prodlení se žalovaný dostal dne datum neboť žalovanému byla v oznámení o postoupení pohledávky, odeslaném dne datum, k úhradě stanovena lhůta do datum, kdy tedy nastal den splatnosti. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od datum, neboť od této doby byl žalovaný ve smyslu ust. § 1970 o. z. v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády 15 % p. a. Ve zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější než žalovaný a zároveň zastavení řízení v části předmětu řízení sama zavinila, nárok na náhradu 41 % ze všech účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 2 554 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.102 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů ve výši 1.047 Kč.
18. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.