Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 8/25

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové ve věci návrhu skupiny 17 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. PhDr. Pavlem Uhlem, Ph.D., Ph.D., advokátem, sídlem Kořenského 15, Praha 5 - Smíchov, na posouzení souladu Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách, podepsané v Praze dne 24. října 2024, s ústavním pořádkem, za účasti Parlamentu České republiky, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, vlády a prezidenta republiky, jako účastníků řízení, takto:

Soudce Martin Smolek je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod spisovou značkou .

Odůvodnění

1. Skupina 17 senátorů Senátu Parlamentu České republiky navrhla posouzení souladu Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách, podepsané v Praze dne 24. října 2024 (dále jen "konkordátní smlouva"), s ústavním pořádkem. V průběhu řízení se stal soudcem Ústavního soudu Martin Smolek, který ve své předchozí funkci jako náměstek pro řízení sekce konzulární a právní Ministerstva zahraničí byl pověřen vyjednáváním této smlouvy za českou stranu, jednání vedl až do jejího podpisu a poté byl pověřen její obhajobou ve výborech obou komor Parlamentu.

2. Soudce Martin Smolek ve svém vyjádření pro posouzení otázky vyloučení z projednávání a rozhodování v této věci před Ústavním soudem mimo jiné uvedl, že se podílel na "zpracování podkladu pro Úřad vlády za účelem vyjádření vlády [v nynějším řízení]". Z jeho podrobnějšího vysvětlení před plénem Ústavního soudu vyplynulo následující: Úřad vlády má speciální útvar na zpracovávání vyjádření v řízení před Ústavním soudem a oslovuje všechny rezorty, přičemž každý resort se může vyjádřit ve dvou fázích: zda má vláda vůbec vstupovat do řízení a k přípravě samotných podkladů, které v konečném důsledku zpracovává útvar Úřadu vlády. Ministerstvo zahraničních věcí v první fázi potvrdilo, že by vláda měla vstoupit do řízení. Ve druhé fázi bylo Ministerstvo zahraničních věcí resortem, který zpracoval podklady pro vyjádření vlády. Tyto podklady byly v zásadě plně, až na pár slov, převzaty do vyjádření vlády v řízení před Ústavním soudem. Martin Smolek se na zpracování podkladů osobně podílel přípravou zhruba poloviny textu a zároveň je podepsal jako vrchní ředitel sekce právní a konzulární.

3. Podle je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle zvláštního pravidla obsaženého v téhož zákona je pak soudce "též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu". Podle se za činnost ve smyslu ustanovení odstavce 2 "nepovažuje účast na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů". V usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 10. 2009 Ústavní soud konstatoval "zásadní analogii mezi řízením o kontrole norem a řízením o souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem".

4. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda nejsou ve věci dány zvláštní důvody pro vyloučení podle .

5. Důvod pro vyloučení podle je dán i v případech, kdy byl soudce dříve ve věci činný například jako zaměstnanec správního úřadu. Ústavní soud již též rozhodl o vyloučení soudce Martina Smolka ve věci

sp. zn.

, neboť byl v dané věci činný v rámci svého předchozího působení v pozici ředitele sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničních věcí (usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 12. 2025).

6. Zpracování podkladů pro vyjádření účastníka v řízení před Ústavním soudem zároveň nelze považovat za účast na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů, proto se ve věci nemůže uplatnit výjimka podle . Proces sjednávání mezinárodní smlouvy a proces vyslovování souhlasu obou komor Parlamentu s ratifikací mezinárodní smlouvy byl již ukončen. Ústavní soud se proto soustředil při svých úvahách výlučně na posouzení činnosti soudce v jeho předešlé funkci vztahující se k probíhajícímu řízení o souladu mezinárodní smlouvy podle a a y a a násl. .

7. Soudce Martin Smolek se v rámci nyní probíhajícího řízení osobně podílel ze své pozice vrchního ředitele sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničních věcí na zpracování podkladů pro vyjádření vlády, které byly následně v zásadě plně převzaty do textu vyjádření vlády v tomto řízení. Byl v této věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Vláda je v tomto řízení účastníkem. Činnost spočívající ve zpracování podkladu pro procesní úkon účastníka řízení je důvodem vzniku pochybností o nepodjatosti soudce pro poměr k věci a účastníku řízení.

8. Na základě těchto skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci existuje důvod podle a 2 k vyloučení soudce Martina Smolka z projednávání a rozhodování věci

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. ledna 2026

Josef Baxa v. r.

předseda Ústavního soudu