Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 122/2022-47
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 18 793,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 282,21 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 15 511,28 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 437,80 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 966,86 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 966,86 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 282,21 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 15 511,28 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 437,80 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 966,86 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 966,86 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 6. 2022 a postupně v řízení doplněným se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 18 793,49 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 966,86 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 966,86 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 437,80 Kč. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 6 966,86 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 326,63 Kč, sankčních poplatků ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Výše uvedené žalobkyně nárokuje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo uzavřené mezi společností právnická osoba se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně“), a žalovaným, kdy pohledávka na zaplacení dluhu z uvedené smlouvy s příslušenstvím právní předchůdkyně postoupila na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Žalovaný na smlouvu uhradil před zahájením řízení částku ve výši 6 717,79 Kč.
2. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu.
3. Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne datum bylo prokázáno, že toho dne žalovaný požádal právní předchůdkyni o zápůjčku ve výši 10 000 Kč. V zákaznické kartě žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, vzdělání má základní, pracuje na plný pracovní úvazek jako anonymizována dvě slova u spol. právnická osoba, IČO, s čistým měsíčním příjmem ve výši částka, jiné příjmy neuvedl. Pokud jde o běžné měsíční výdaje, žalovaný uvedl, že nemá externí splátky zápůjček, pouze interní splátky u právní předchůdkyně ve výši 1 422 Kč a jeho měsíční výdaje činí 500 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni 2 výpisy z bankovního účtu, a to za měsíce prosinec 2018 a leden 2019, jiné dokumenty v zákaznické kartě uvedeny nejsou.
4. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti ze dne datum číslo bylo prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně podepsali listin u, ve které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a žalovaný se poskytnuté peníze zavázal vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 8 380 Kč a platbou za doplňkové pojištění ve výši 2 322 Kč, celkem tedy částku 10 702 Kč, v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 151 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 1 135 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začne běžet dnem uzavření smlouvy. Poplatek byl vypočten jako součet následujících položek, a to úroku ve výši 2 451 Kč, částky za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 726 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 203 Kč, přičemž úroková sazba byla ujednána ve výši 29 % ročně jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Smlouva obsahuje prohlášení o tom, že zápůjčka se považuje za spotřebitelský úvěr a žalovaný peníze při uzavření smlouvy převzal v hotovosti.
5. Výpisem z Centrální evidence exekucí bylo prokázáno, že tento výpis byl zhotoven na dotaz uskutečněný dne 27. 10. 2022.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně a žalobkyně dne datum podepsaly tuto listin u, v níž se dohodly, že právní předchůdkyně postupuje na žalobkyni pohledávky ze spotřebitelských smluv, které uzavřela právní předchůdkyně se svými klienty a které jsou vymezeny v příloze č. 1 této smlouvy, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce číslo.
7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 a potvrzením o podání zásilky bylo prokázáno, že právní předchůdkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy číslo ve výši 19 231,29 Kč a příslušenství a vyzvala ho k zaplacení pohledávky do deseti dnů od data doručení dopisu. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 11. 2. 2022.
8. Předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2022 a potvrzením o podání zásilky bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění dluhu ze smlouvy číslo. Výzva byla odeslána dne 24. 5. 2022.
9. Výpočtem úroku z prodlení ke smlouvě číslo bylo prokázáno, že žalovaný na smlouvu s daným číslem uhradil částku 6 717,79 Kč.
10. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění. Výpočet smluvní pokuty je vzhledem k závěrům uvedeným níže bezpředmětný, vícenásobné upomínání žalovaného o zaplacení taktéž, když z něj nejsou odvozeny žádné nároky. Stejně tak není podstatný výpis z živnostenského rejstříku k osobě navržené svědkyně jméno příjmení, když její výslech nebyl proveden. Soud zamítl provedení výslechu jméno příjmení, který žalobkyně navrhla k prokázání toho, zda a jak byly prověřeny údaje tvrzené žalovaným v zákaznické kartě v rámci prověřování jeho úvěruschopnosti. Jejich ověřování však bylo, jak bude rozebráno níže, nadbytečné.
11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni o zápůjčku ve výši 10 000 Kč. V žádosti – zákaznické kartě žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, vzdělání má základní, pracuje na plný pracovní úvazek jako anonymizována dvě slova u spol. právnická osoba, IČO, s čistým měsíčním příjmem ve výši částka, jiné příjmy nemá. Ke svým výdajům žalovaný uvedl, že má interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 1 422 Kč a jeho měsíční výdaje činí 500 Kč. Žalovaný předložil právní předchůdkyni 2 výpisy z bankovního účtu, a to za měsíce prosinec 2018 a leden 2019, jiné dokumenty nepředložil. Dne 18. 2. 2019 pak právní předchůdkyně a žalovaný podepsali smlouvu číslo ve které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 10 000 Kč a tuto částku žalovanému předala při uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 18 měsíčních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, současně se žalovaný zavázal hradit pojistné. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil částku 6 717,79 Kč. Dne datum právní předchůdkyně a žalobkyně podepsaly smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se dohodly, že právní předchůdkyně postupuje ve smlouvě specifikované pohledávky na žalobkyni, mimo jiné i pohledávky z výše uvedené smlouvy za žalovaným. Oznámení o postoupení a výzva k zaplacení dluhu byla právní předchůdkyní odeslána žalovanému dne 11. 2. 2022 prostřednictvím pošty s lhůtou ke splnění povinnosti v délce 10 dnů od doručení výzvy. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 24. 5. 2022.
12. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:
13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
22. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně jako podnikatelka. S ohledem na údaje uvedené v zákaznické kartě je zjevné, že právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. Nejzásadnější vadou posouzení úvěruschopnosti v této věci je, že výdaje uvedené žalovaným jsou tak nízké, že neodpovídají běžným výdajům fyzické osoby, zejména za situace, kdy měl žalovaný bydlet v nájmu. Bylo na poskytovateli úvěru, tedy právní předchůdkyni, aby v takovém případě pečlivě zkoumala a ověřovala tvrzené výdaje žalovaným, např. si vyžádala od žalovaného nájemní smlouvu, potvrzení pronajímatele o výši nájmu apod., na což právní předchůdkyně zcela rezignovala. Na tomto závěru by nemohla nic změnit ani navržená výpověď svědkyně jméno příjmení, která poskytnutí zápůjčky se žalovaným sjednávala, neboť touto výpovědí by mohlo být pouze prokázáno, že svědkyně zaznamenala do karty údaje v ní uvedené. Žalobkyně totiž ani netvrdila, že její právní předchůdkyně provedla jakékoliv jiné ověření výdajů žalovaného kromě předložení dvou výpisů z účtu žalovaného. Z tohoto důvodu soud provedení důkazu výslechem uvedené svědkyně zamítl. Je však třeba podotknout, že i v případě, že by nájemné žalovaného teoreticky činilo pouze 1 Kč, jsou tvrzené výdaje žalovaného ve výši 500 Kč nereálné, neodpovídají ani životnímu minimu stanovenému zákonem.
23. Na okraj soud doplňuje, že je běžným standardem ověřovat příjmy a výdaje za nejméně tři měsíce předcházející poskytnutí úvěru, v tomto případě se mělo jednat dle zákaznické karty jen o měsíce dva, nadto ne bezprostředně předcházející sjednání smlouvy. Soud už pak jen odkazuje na to, že poskytovatele spotřebitelského úvěru stíhá archivační povinnost dle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. a pro žalobkyni, nejméně prostřednictvím právní předchůdkyně, by mělo být samozřejmé, že bude schopna prokázat a dokumentací doložit, jaké konkrétní kroky činila v rámci ověření úvěruschopnosti – tedy např. předložit listinné důkazy o tom, že nahlížela do databází, a to před (!) sjednáním smlouvy o spotřebitelském úvěru (zápůjčce). Tyto úvahy však jen dokreslují vadnost postupu právní předchůdkyně založenou tím, že měsíční výdaje na živobytí ve výši 500 Kč jsou nesmyslné, přesto se právní předchůdkyně s tímto údajem spokojila a poskytla žalovanému formou zápůjčky částku přesahující celou jeho jednu měsíční mzdu za poplatek přesahující další celou jednu jeho měsíční mzdu.
24. Výše uvedený postup je pak rozporný s povinností právní předchůdkyně řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného, jak plyne mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 . Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a pojištění.
25. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, z toho žalovaný uhradil částku 6 717,79 Kč. Poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. Ochuzený může dostat jen to, co mu ještě nebylo druhou stranou zaplaceno, neboť o více se jeho majetek nezmenšil. Ve smyslu § 2991 o. z. se žalovaný v částce 3 282,21 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na níž byla žalovaná pohledávka postoupena. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 3 282,21 Kč, v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).
26. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že dle § 87 odst. 1 z. s. ú. je spotřebitel povinen vrátit bezdůvodné obohacení v době přiměřené jeho možnostem. Jedná se pak o speciální právní úpravu vypořádání bezdůvodného obohacení, kdy o splatnosti rozhodne dohoda stran nebo soud, neuplatní se obecná úprava o. z. Ke stejnému závěru došel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022 ve věci 33 Cdo 3675/2021 . Protože k dohodě stran o době vrácení bezdůvodného obohacení nedošlo, určil ji soud jako třídenní za podpůrného užití § 160 odst. 1 o. s. ř
27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “). Už porovnáním přiznané a zamítnuté části jistiny je zjevné, že v naprosté většině předmětu řízení byl úspěšný žalovaný, tomu však žádné náklady nevznikly. Soud tak náhradu nákladů řízení nikomu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.