Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

228 C 214/2022

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 24 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 600 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do

úroku z prodlení ve výši 975,80 Kč a

úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 600 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022

zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 340 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 600 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 975,80 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 600 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 340 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovaným dne 21. 2. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdkyně žalovanému poskytla 30 000 Kč v hotovosti při jejím podpisu. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 6 000 Kč, odměna za administrativní činnost 6 000 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla dne 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalovaný na ni do té doby uhradil jen 5 400 Kč. Dluh žalovaného byl podle žalobkyně splatný dne 23. 7. 2021, neboť ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že je povinen do tohoto dne celou částku splatit. Žalobkyně nyní žádá jistinu 24 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 975,80 Kč za období od 24. 7. 2021 do 7. 1. 2022 a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení. Podle žalobkyně se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť smlouva o úvěru byla uzavřena neplatně z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud zjistil následující skutečnosti.

4. Žalovaný a právnická osoba anonymizována dvě slova podepsali dne 21. 2. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 30 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit a zaplatit úrok 6 000 Kč, administrativní poplatek 6 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč, vše v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. Ze smlouvy dále plyne, že žalovanému byla při jejím podpisu předána v hotovosti částka 30 000 Kč.

5. Právní předchůdkyně zaslala dne 4. 2. 2022 (viz podací lístek) žalovanému oznámení o postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy za žalovaným na žalobkyni.

6. Žalobkyně zaslala dne 19. 4. 2022 (viz podací lístek) žalovanému předžalobní upomínku, kterou ho vyzvala k zaplacení pohledávky z úvěrové smlouvy do 29. 4. 2022.

7. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Podle , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

14. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle a násl. . Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel ( ). Právní předchůdkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka ( ) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní ( ), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j.  – 103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

16. Žalobkyně původně toliko tvrdila, že právní předchůdkyně hodnotila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací, které od něj před uzavřením smlouvy získala. S ohledem na to, že toto tvrzení bylo zcela obecné a nedostatečné (zejména nebylo zřejmé, jaké konkrétní informace získala, zda je měla nějakým způsobem objektivně podloženy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ) a jak je vyhodnotila, tj. jak z nich dovodila schopnost žalovaného úvěr splácet) soud žalobkyni ve smyslu a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), na jednání vyzval, aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně na to reagovala tak, že úvěruschopnost žalovaného nezkoumala dostatečně, pročež je smlouva o úvěru neplatná.

17. Lze tedy uzavřít, že již z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že její právní předchůdkyně nedostála povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného. Na základě nedostatečného posouzení nemohla mít právní předchůdkyně bez důvodných pochybností za to, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož právní předchůdkyně spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o úroku, odměnách, poplatcích a splatnosti.

18. Právní předchůdkyně nicméně žalovanému na základě neplatného závazku poskytla celkem 30 000 Kč, z nichž žalovaný doposud vrátil jen 5 400 Kč. Rozdíl ve výši 24 600 Kč proto představuje bezdůvodné obohacení ( a ) na straně žalovaného, které je povinen podle věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Pohledávka na zaplacení této částky za žalovaným byla v souladu s  posléze postoupena na žalobkyni (k závěru o aktivní legitimaci žalobkyně postačuje řádné oznámení postoupení žalovanému, viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. ).

19. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. ). Tento názor vyslovil v typově obdobné věci žalobkyně i Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 20. 9. 2022, č. j.  – 75 (viz body 20 až 24 tohoto rozsudku). Žalobkyně předžalobní výzvou vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky do 29. 4. 2022. Žalovaný se proti této lhůtě nijak nebránil (nevznikl tedy„ spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru) a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jeho možnostem ( věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Počínaje dnem 30. 4. 2022 je tak žalovaný v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle a ve výši určené s tím, že žalobkyně jej žádala pouze ve výši 8,5 % ročně.

20. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 24 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 600 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o Ve zbývající části soud žalobu druhým výrokem zamítl jako nedůvodnou.

1. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s  Žalobkyně neuspěla pouze v poměrně nepatrné části, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle a d) , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po 300 Kč podle a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle advokátního tarifu; odměna advokáta za jeden úkon právní služby (účast na jednání) podle advokátního tarifu po 2 100 Kč podle a bodu 5. advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby (účast na jednání) po 300 Kč podle advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle a v sazbě 21 % ve výši 756 Kč. K náhradě nákladů řízení náleží také soudní poplatek ve výši 984 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí 5 340 Kč. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku ( ) k rukám zástupce žalobkyně ( ). Postup podle advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

21. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta a paušální náhradu nákladů za vyjádření ze dne 16. 12. 2022, neboť tam uvedená tvrzení (týkající se posuzování úvěruschopnosti žalovaného) měla být již součástí žaloby tak, aby obsahovala řádné vylíčení všech rozhodujících skutečností ( ). Šlo tedy o náklad, který žalobkyně vynaložila neúčelně. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že otázka, zda na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení či nikoliv, je právní. Je tedy jen na soudu, zda na základě skutečností tvrzených žalobkyní dospěje k takovému závěru (iura novit curia). Proto měla být tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedena již v žalobě bez ohledu na to, jak sama žalobkyně svůj nárok právně kvalifikovala. Pokud žalobkyně příslušná tvrzení rozhodujících skutečností neposkytne (nebo k tomu neoznačí důkazy) – jako tomu bylo v tomto případě, kdy žalobkyně v žalobě na jednu stranu žádala vydání bezdůvodného obohacení, ale na druhou stranu v rozporu s tím tvrdila, že byla uzavřena platná smlouva o úvěru – nezbývá soudu, než nařídit jednání, na němž o tomto nedostatku žalobkyni musí poučit podle a 3 Jinak řečeno, pakliže žalobkyně žádá toliko vydání bezdůvodného obohacení, musí k tomu přednést relevantní tvrzení a označit důkazy, např. uvést, že nedostatečně či vůbec neposoudila úvěruschopnost žalovaného (na základě čehož teprve soud může dospět k právnímu závěru o neplatnosti smlouvy a vzniku bezdůvodného obohacení).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.