Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 305/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 33 943 Kč s přísl.
takto:
I. Návrh, jímž se žalobkyně domáhá vydání rozsudku pro zmeškání, se zamítá.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 20 484 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 484 Kč ve výši 8,25 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba s návrhem, aby žalovaný uhradil žalobkyni částku 8 755 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 755 Kč ve výši 8,25 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, částku 4 704,44 Kč, úrok 59,84 % ročně z částky 25 786,54 Kč od 28. 1. 2021 do 20. 2. 2021 ve výši 990,96 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 25 786,54 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 1. 2021 dosáhne částky 70 372,00 Kč, se zamítá.
IV. Na náhradě nákladů je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 1 489 Kč, a to to tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Návrh, jímž se žalobkyně domáhá vydání rozsudku pro zmeškání, se zamítá. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 20 484 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 484 Kč ve výši 8,25 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba s návrhem, aby žalovaný uhradil žalobkyni částku 8 755 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 755 Kč ve výši 8,25 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, částku 4 704,44 Kč, úrok 59,84 % ročně z částky 25 786,54 Kč od 28. 1. 2021 do 20. 2. 2021 ve výši 990,96 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 25 786,54 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 1. 2021 dosáhne částky 70 372,00 Kč, se zamítá. IV. Na náhradě nákladů je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 1 489 Kč, a to to tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 33 943 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je od 11. 5. 2018 držitelem povolení České národní banky, poskytování spotřebitelských úvěrů, zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Před 11. 5. 2018 vlastnila veškerá potřebná podnikatelská oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů. Do nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., 30. 11. 2016, žalobkyně dle platné právní úpravy poskytovala spotřebitelské úvěry dle živnostenského oprávnění. V období 1. 12. 2016 - 10. 5. 2018 byla oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry dle přechodných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., § 169 odst. 1, dle kterého, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr dle živnostenského oprávnění, může provozovat tuto činnost na základě živnostenského oprávnění do doby, než Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti, nejdéle do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tuto žádost podal do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žalobkyně byla před nabytím účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru držitelem živnostenského oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů, 16. 2. 2017 podala žádost o udělení oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů dle zákona č. 257/2016 Sb. Byla tak oprávněna spotřebitelské úvěry poskytovat i od 1. 12. 2016 (účinnost citovaného zákona) do 10. 5. 2018. Mezi žalobkyní, věřitelem, a žalovaným, klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo žalovaným podepsána 30. 7. 2020. Dle smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr 27 000 Kč, vyplacen 31. 7. 2020. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 59,84 % p. a. splácet ve 36 měsíčních splátkách á 1 629 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2020, dle splátkového kalendáře, příloha oznámení o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, tento způsob uzavření smlouvy upravující. Technický popis uzavření smlouvy, jejího podpisu, viz příloha žaloby. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně žalovanému oznámila schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, kde byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru, jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru žalovanému zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Takto bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě uvedených údajů, informací z dotazovaných registrů, tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o poskytnutí požadovaného úvěru. Pro vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení. Do data zesplatnění úvěru byly i uhrazeny částky 1 629 Kč ve dnech 2. 9. 2020, 25. 9. 2020, dále částka 3 254 Kč dne 9. 11. 2020. Před zesplatněním úvěru pro prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut, 6.1. smlouvy, celkem 499 Kč (dle smlouvy žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty 499 Kč za každou splátku, u které je prodlení 30 dnů). Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení 30 dnů, celkem 1 x 499 Kč. Dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě činí splatnost 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, 6.2. smlouvy, celkem 400 Kč (dle smlouvy vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů 200 Kč za každou splátku při prodlení o délce 15 dnů). Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek v prodlení o délce 15 dnů, náhrady nákladů celkem 2 x 200 Kč. Splatnost v každém jednotlivém případě je 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na zaplacení. Pro prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.3 smlouvy k datu 26. 1. 2021. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky, její části, 65 dnů u splátky č. 4 splatné dne 22. 11. 2020. Dle bodu 6.4. se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, tuto novou jistinu celkem 28 340,96 Kč byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky, byla mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou dle bodu 6.5 smlouvy, tj. od 28. 1. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.
3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Dne 31. 7. 2020 byl učiněn Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru, V1806 2020, č. smlouvy číslo, který byl téhož dne opatřen kódem číslo v části označené pro podpis smlouvy. Úvěr byl ve výši 27 000 Kč, celková částka k úhradě činila 190 392 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána 36 měsíců. RPSN, byla uvedena ve výši 79,31 % p. a., zápůjční úroková sazba 59,84 %. Celková výše splátky činila 1 629 Kč, počet splátek 36, částka úroku za jeden kalendářní den činila 44,88 Kč. Celková částka k úhradě byla sjednána ve výši 58 644 Kč. Dodatkem č. 1 k Návrhu smlouvy o úvěru/ Smlouvě o úvěru číslo bylo sjednáno, že smlouva bude uzavřena prostředky na dálku, nově tak bylo ujednáno o uzavření smlouvy, podmínkách čerpání úvěru a způsobu výpočtu RPSN 365/12, kdy mezi dnem vyplacení úvěru a dnem splatnosti prvé splátky uplyne 30, 416666 dnů, poslední den splatnosti každé následující splátky bude následovat vždy po uplynutí každých 30, 41666 dnů. Dle Předsmluvního formuláře celková výše spotřebitelského úvěru činila 27 000 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru 36 měsíců, splatnost vždy 22 dne v kalendářním měsíci, výše splátky 1 629 Kč, počet splátek 36, celková částka k úhradě 58 644 Kč. Žalobkyně vydala ujednání o signování smlouvy při užití komunikačních prostředků na dálku„ Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A)“. Žalovanému bylo adresováno Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru číslo jehož přílohou je splátkový kalendář k uzavřené smlouvě, jedno vyhotovení smlouvy, spotřebitelský úvěr ve výši 27 000 Kč, celková částka k úhradě 58 644 Kč, doba trvání úvěru 36 měsíců, zápůjční úroková sazba 59,84 %, RPSN 81,48 %, částka úroku splatná za kalendářní den 44,88 Kč. Zprostředkovatel Mgr. jméno příjmení. Součástí byl i splátkový kalendář pro splátky vždy ve výši 1 629 Kč, prvá splátka 22. 8. 2020, poslední splátka 22. 7. 2023 /návrh smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru na č. 1 27 – 32 spisu, dodatek č. 1 na čl. 33 - 35 spisu, podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru na čl. 58 – 59 spisu, oznámení o schválení úvěru na čl. 55 - 56 spisu, splátkový kalendář na čl. 57 spisu, dodejka na čl. 65 spisu, předsmluvní formulář – Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 36 – 42 spisu/
5. Dne 30. 7. 2020 je označeno kódem číslo„ Prohlášení klienta – Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru“, kde je uvedeno, že se klient seznámil se všemi informacemi dle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., byla provedena jeho identifikace a kontrola dle zákona č. 253/2008 Sb., seznámil se s informacemi o zpracování osobních údajů, souhlasem se zpracováním osobních údajů a bere na vědomí informace zde uvedené, je si vědom sjednané výše úroků za úvěr a souhlasí s ní, úvěr je poskytnut nebankovním subjektem, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv další osobě ani státu, není-li v dohodě o konsolidaci uvedeno jinak, nebyla proti němu podána žádná žaloba, ani si není vědom důvodů, pro které by se tak mělo stát, není vydán žádný exekuční titul na peněžité plnění, nenachází se v úpadku či stavu hrozícího úpadku, nebyl podán insolvenční návrh či v posledních třech letech zamítnut pro nedostatek majetku, uvedené údaje jsou pravdivé a úplné. Dále jsou uvedeny kontaktní údaje zprostředkovatele a zastoupeného, údaje o postavení zprostředkovatele. Téhož dne byly s uvedeným kódem ke jménu žalovaného vydány Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, kde je uveden registr, v němž je možné ověřit oprávnění k činnosti zprostředkovatele, způsob řešení sporů, mechanismus vyřizování stížnosti. /prohlášení na čl. 44 spisu, informace na čl. 45 – 46 spisu/
6. Dle registru SOLUS ke jménu žalovaného nebyla vedena dlužná částka po splatnosti, dlužné splátky ke dni 29. 7. 2020 /výpis z registru SOLUS na čl. 50 spisu/
7. Dle Dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu byla dne 31. 7. 2020 provedena platba na vrub účtu bankovní účet ve výši 27 000 Kč /doklad o vyplacení úvěru na čl. 60 spisu/
8. V Hodnocení klienta anonymizováno rok, ke smlouvě o úvěru číslo datováno dne 30. 7. 2020 bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s příjmem 27 490 Kč, celkový příjem na jeho straně činí částku 27 490 Kč, výdaje činí výdaje za bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 3 886 Kč měsíčně, životní minimum 3 860 Kč, děti v domácnosti 1, výdaje 2 770 Kč, celkové měsíční výdaje 10 516 Kč, rezerva činí 15 974 Kč. Spoluúčastník, příjmy, výdaje spoluúčastníka nebyly uvedeny. Zaměstnavatel žalovaného právnická osoba, nástup do zaměstnání 1. 7. 2019, hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, stav – svobodný, vzdělání s maturitou, bydlení zajištěno jinou formou, společná domácnost s manželem, partnerem není vedena. Skóre je uvedeno 502, scóre je vedeno v rozmezí 166 – 315 kategorie I. – nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr výrazněji zamítán, 316 – 415 kategorie II. – vyšší body do interní Score Card, menší riziko, lepší segment klienta, 416 a více kategorie III. – maximální počet bodů do interní Score Card, nízké, nejlepší hodnocení. /hodnocení klienta na čl. 47 - 48 spisu, osobní data – hodnota skóre na čl. 49 spisu/
9. Ke jménu žalovaného na účtu č. bankovní účet jsou vedeny příchozí úhrady dne 7. 7. 2020 ve výši 29 275 Kč, 4. 6. 2020 ve výši 28 485 Kč, 7. 5. 2020 ve výši 24 715 Kč, 7. 4. 2020 ve výši 26 797 právnická osoba (příchozí platby na čl. 51 /52/ spisu, vybrané pohyby na účtu na čl. 53 /54/ spisu)
10. Dle Karty klienta k číslu smlouvy číslo (číslo) činila částka poskytnutého úvěru 27 000 Kč, smlouva signována 30. 7. 2020, obchodní zástupce Mgr. jméno příjmení, nominální výše úvěru činila 58 644 Kč, délka 36 měsíců, smluvní odměna úvěru činila 31 644 Kč, žádost 24. 7. 2020 uhrazeno bylo 4 x 1 629 Kč ve dnech 2. 9. 2020, 25. 9. 2020, 9. 11. 2020, 9. 11. 2020 /karta klienta na čl. 43 spisu/
11. Dopisem ze dne 22. 1. 2021 byla žalovanému adresována Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, když se žalovaný ocitl v prodlení k plnění ze smlouvy číslo /dopis na čl. 61 spisu/
12. Dopisem ze dne 26. 1. 2021 bylo žalovanému adresováno Oznámení, jímž byl vyzván k okamžité úhradě celkové dlužné částky ze smlouvy číslo /dopis na čl. 62 spisu/
13. Dle Úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, je žalobkyně nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, činnost je povolena a datum oprávnění k činnosti je 11. 5. 2018. Povolena je činnost, jíž jest poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. /výpis na čl. 26 spisu/
14. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 6. 2021, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka na čl. 63 spisu, podací arch na čl. 64 spisu/
15. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
16. Dne 31. 7. 2020 byl učiněn Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru, anonymizováno rok, č. smlouvy číslo, označen kódem číslo v části označené pro podpis smlouvy pro částku úvěru 27 000 Kč, s tím, že celková částka k úhradě bude činit 190 392 Kč, doba trvání úvěru 36 měsíců, RPSN 79,31 % p. a., zápůjční úroková sazba 59,84 %, výše splátky 1 629 Kč, počet splátek 36, celkem k úhradě 58 644 Kč. Dodatkem č. 1 k Návrhu smlouvy o úvěru/ Smlouvě o úvěru číslo bylo sjednáno, že smlouva bude uzavřena prostředky na dálku. Dle Předsmluvního formuláře celková výše spotřebitelského úvěru činila 27 000 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru 36 měsíců, výše splátky 1 629 Kč, počet splátek 36, celková částka k úhradě 58 644 Kč. Žalovanému bylo adresováno Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru číslo přílohou je splátkový kalendář k uzavřené smlouvě, kdy spotřebitelský úvěr je v částce 27 000 Kč, celková částka k úhradě 58 644 Kč, doba trvání úvěru 36 měsíců, zápůjční úroková sazba 59,84 %, RPSN 81,48 %, kdy součástí je splátkový kalendář pro splátky vždy ve výši 1 629 Kč, prvá splátka 22. 8. 2020, poslední splátka 22. 7. 2023. Dle Prohlášení klienta – Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne 30. 7. 2020 se klient seznámil se všemi informacemi dle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., byla provedena jeho identifikace a kontrola dle zákona č. 253/2008 Sb., seznámil se s informacemi o zpracování osobních údajů, souhlasem se zpracováním osobních údajů, bere na vědomí informace zde uvedené, je si vědom sjednané výše úroků za úvěr, souhlasí s ní, úvěr je poskytnut nebankovním subjektem, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv další osobě, státu, nebyla proti němu podána žádná žaloba, není si vědom důvodů, pro které by se tak mělo stát, není vydán žádný exekuční titul na peněžité plnění, nenachází se v úpadku, hrozícím úpadku, nebyl podán insolvenční návrh či v posledních třech letech zamítnut pro nedostatek majetku, uvedené údaje jsou pravdivé a úplné. Dle registru SOLUS ke jménu žalovaného nebyla vedena dlužná částka po splatnosti, dlužné splátky ke dni 29. 7. 2020. V Hodnocení klienta k označené smlouvě, datováno dne 30. 7. 2020, bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s příjmem 27 490 Kč, celkový příjem žalovaného činí 27 490 Kč, zaměstnavatel právnická osoba, nástup do zaměstnání 1. 7. 2019, hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou. Ke jménu žalovaného jsou vedeny příchozí úhrady dne 7. 7. 2020 ve výši 29 275 Kč, 4. 6. 2020 ve výši 28 485 Kč, 7. 5. 2020 ve výši 24 715 Kč, 7. 4. 2020 ve výši 26 797 právnická osoba Výdaje jsou tvořeny výdaji za bydlení (nájemné, inkaso) 3 886 Kč měsíčně, životní minimum 3 860 Kč, děti v domácnosti 1 a výdaje na tyto 2 770 Kč, celkové měsíční výdaje 10 516 Kč, rezerva činí 15 974 Kč. Spoluúčastník, příjmy, výdaje spoluúčastníka nebyly uvedeny. Stav – svobodný, vzdělání s maturitou, bydlení zajištěno jinou formou, společná domácnost s manželem, partnerem není vedena. Skóre je uvedeno 502 (166 – 315 kategorie I. – nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr výrazněji zamítán, 316 – 415 kategorie II. – vyšší body do interní Score Card, menší riziko, lepší segment klienta, 416 a více kategorie III. – maximální počet bodů do interní Score Card, nízké, nejlepší hodnocení.
17. Dle Dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu byla dne 31. 7. 2020 provedena platba na vrub účtu bankovní účet ve výši 27 000 Kč.
18. Dopisem ze dne 22. 1. 2021 byla žalovanému adresována Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, pro prodlení ze smlouvy číslo. Dopisem ze dne 26. 1. 2021 bylo žalovanému adresováno Oznámení, jímž byl vyzván k okamžité úhradě celkové dlužné částky. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 6. 2021, předžalobní výzva.
19. Právní hodnocení:
20. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).
21. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
22. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu..
23. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
24. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
25. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
29. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
30. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž se žalobkyně zavázala rezervovat žalovanému sjednanou finanční částku 27 000 Kč, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finanční částky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru.
31. Soudem však bylo uzavřeno, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
32. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně svá zjištění omezila především na údaje uvedené žalovaným v rámci kontraktačního procesu. Kromě těchto údajů měla k dispozici pouze výpis záznam registru SOLUS a výtah z výpisu účtu žalovaného dokládající výši jeho příjmu. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno v zásadě pouze na údaje uvedené výhradně žalovaným, aniž byly vyžádány listiny dokládající uvedená tvrzení, zejména k tvrzeným výdajům. Žalobkyně měla z listin dokládajících majetkové poměry žalovaného k dispozici pouze listiny dokládající jeho příjem, a to pouze výtah výpisů z účtu, tedy ani nikoliv celé výpisy z účtu žalovaného pro určité období, aby bylo možné uzavřít, s jakým saldem žalovaný hospodaří, jaké jsou jeho reálné výdaje. Žalobkyně tak k prokázání majetkové situace žalovaného měla k dispozici pouze potvrzení o poukazované mzdě. Žalobkyně neměla nadto k dispozici pracovní smlouvu. Při zkoumání úvěruschopnosti je však nutné zaměřit se a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Dle údajů uvedených žalovaným tento byl zaměstnán s příjmem 27 490 Kč měsíčně. Jeho výdaje jsou uvedeny 3 886 Kč za bydlení, 3 860 Kč životní minimum. Výdaje žalovaným uvedené v kartě zákazníka (hodnocení), nejsou odpovídajícími reálné situaci. Jednak částka životního minima není v žádné souvislosti s reálně vydávaným výdaji žalovaného. Především však částka výdajů na bydlení ve výši 3 886 Kč neodpovídá částkám hrazeným za bydlení v místě a čase. V uvedeném formuláři žalovaný označil způsob bydlení„ jiný“. Z tohoto vůbec není zřejmým, jakým způsobem žalovaný uspokojuje svoji bytovou potřebu, tento údaj není žádným způsobem ověřen tak, aby bylo možné posoudit reálné výdaje žalovaného hrazené v souvislosti s bydlením. Bytová potřeba je jednou ze základních potřeb člověka a výdaje s ní spojené by měly být hodnoceny jako základní výdaje žalovaného. Jak již však bylo uvedeno, tyto nebyly řádně ověřeny, údaj uvedený v kartě zákazníka nelze považovat za odpovídající skutečnosti. Nadto nebyly uvedeny ani ověřeny další skutečnosti týkající se majetkových poměrů žalovaného. Jedinou listinou, kterou konkrétně žalobce má ve vztahu k žalovanému k dispozici je výtah z výpisů z účtu uvádějící částku poukazované mzdy. Z prohlášení žalovaného se také podává, že žalovaný má jednu vyživovací povinnost. Zároveň se z této listiny podává, že nežije s partnerem či manželem ve společné domácnosti. Není tedy zřejmým, zdali s osobou, k níž má vyživovací povinnost žije žalovaný ve společné domácnosti či nikoliv, jaké jsou jeho poměry. Pokud žalovaný k vyživovací povinnosti uvedl částku 2 770 Kč, není zřejmé, o jakou částku se jedná, na osobu jakého věku hradí výživné, zdali uvedená částka je výživné hrazené pravidelně měsíčně či jiná částka, zdali o výživném bylo rozhodnuto, zdali žalovaný přispívá nad rámec stanoveného výživného. Ve vztahu k případným závazkům žalovaného bylo jím signováno pouze Prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, na kteroužto listinu je třeba pohlížet stejně jako na kartu zákazníka. Na základě shora uvedeného tak nezbývá nežli uzavřít, že k poměrům žalovaného nebyla učiněna řádná zjištění.
33. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
34. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o zápůjčce č. B0005965210040318 dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.
35. Ve vztahu ke shora citovanému soud hodnotí návrh žalobkyně na vydání rozsudku v režimu § 153b, odst. 1 o. s. ř. Předpokladem pro rozhodnutí v režimu tohoto zákonného ustanovení jest, že tvrzení žalobce o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, odůvodňují uplatňovaný nárok. V souzené věci však na základě skutkových tvrzení tento závěr nelze učinit. Pro úplnost soud uvádí, že bylo-li žalobkyni dáno poučení dle § 118a, odst. 1, 3 o. s. ř. s tím, nechť doplní skutková tvrzení, a k těmto označí důkazy k prokázání té skutečnosti, že byla řádně zjištěna úvěruschopnost žalované, tak další důkazy žalobkyně neoznačila. Skutková tvrzení doplnila tak, že uvedla, že má za to, že úvěruschopnost žalované byla řádně šetřena, obsahem spisového materiálu je i prohlášení klienta, v němž jsou majetkové poměry žalované uvedeny, nadto byly zjištěny informace systému evidujících dlužné osoby. Tedy další skutečnosti, na základě nichž by bylo možno uzavřít, že jimi byla doplněna skutková tvrzení v žalobě, důkazní návrhy, nebyly uvedeny. Proto bylo rozhodnuto, že návrh žalobkyně, jímž se domáhala rozhodnutí dle § 153b o. s. ř., se zamítá.
36. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla bezhotovostně převedena částka ve výši 27 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaný uhradil 4 x 1 629 Kč = 6 516 Kč. Pokud bylo žalovanému poukázáno 27 000 Kč, přičemž žalovaný vrátil částku 6 516 Kč, tak se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 27 000 Kč – 6 516 Kč, tudíž o částku 20 484 Kč a je povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 29 239 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 239 Kč ve výši 8,25 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, pohledávky 4 704,44 Kč, úroku 59,84 % p. a. z částky 25 786,54 Kč od 28. 1. 2021 do 20. 2. 2021 ve výši 990,96 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 25 786, 54 od 21. 2. 2021 do zaplacení maximálně do doby, nežli úrok dosáhne částky 70 372 Kč. Jestliže se žalovaný obohatil o částku 27 000 Kč, přičemž plnil 6 516 Kč, je povinen vrátit 20 484 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 29 239 Kč, je nárok důvodným pro částku 20 484 Kč, kdy pro částku 29 239 Kč – 20 484 Kč => 8 755 Kč důvodným není, v této částce byl tak zamítnut. Dále byl zamítnut pro částku 4 704,44 Kč, úrok ve výši 59,84 % ročně z částky 25 786,54 Kč od 28. 1. 2021 do 20. 2. 2021 ve výši 990,96 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 25 786,54 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 1. 2021 dosáhne částky 70 372,00 Kč. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 20 484 Kč s příslušenstvím, když žalobkyni rovněž náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl zavázán k úhradě úroku z prodlení z uvedené částky od 28. 1. 2021 do zaplacení, když v této době nepochybně již měl vědomí, že drženou částku musí vrátit. V té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení z částky 8 755 Kč, byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl v této části žalobní návrh zamítnut. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, jež by odůvodňovala uložení delší lhůty k plnění, či plnění ve splátkách.
37. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 33 943 Kč = 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 20 484 Kč = 60,348 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 60,348 % = 39,652 %; 60,348 % - 39,652 % tak činí 20,696 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Soud tak přiznal v řízení žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši Kč. Nekrácená částka nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 678 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení do podání návrhu ve výši 1 500 Kč a dále po podání návrhu ve výši 2 460 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby á 100 Kč + 300 Kč, a to dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 3, odst. 5, písm. a), § 7, bodu 5, § 13, odst. 4, § 11, odst. 1, písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za úkony, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu, účast při jednání soudu. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 957,60 Kč 20,696 % z částky nekrácených nákladů 7 195,60 Kč činí po zaokrouhlení 1 489 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně, kdy takto bylo rozhodnuto v souladu s ustavením § 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.