Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3217/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele Zdeňka Řičaře, zastoupeného Mgr. Ladislavem Kudrnou, MBA, advokátem, sídlem Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 12 Co 222/2025-101 z 23. 7. 2025 a usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č. j. 16 EXE 7799/2023-78 z 3. 2. 2025, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Litoměřicích, jako účastníků řízení, a JUDr. Jany Betlamové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel jakožto povinný v rámci exekučního řízení u Okresního soudu v Litoměřicích navrhnul odklad exekuce pro vyklizení bytu a zaplacení částky 30 798 Kč. Stěžovatel navrhl odložení exekuce do doby, než celou věc meritorně k jeho dovolání posoudí Nejvyšší soud. Dovolání stěžovatel podal proti rozhodnutí okresního soudu č. j. -32 z 6. 2. 2024 ve spojení s usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -50 z 25. 9. 2024, jímž byl zamítnut stěžovatelův návrh na zastavení exekuce z pozice povinného.

2. Okresní soud řízení o návrhu stěžovatele na odklad exekuce zastavil podle , neboť tato exekuce se již neprovádí, protože skončila úspěšnou realizací. Dodal, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem a nemá samo o sobě dopad na exekuční řízení.

3. K odvolání stěžovatele se věcí zabýval Krajský soud v Ústí nad Labem, který napadeným usnesením změnil rozhodnutí okresního soudu tak, že se stěžovatelův návrh na odklad exekuce zamítá. Krajský soud se neztotožnil se závěrem okresního soudu o zastavení řízení o návrhu na odklad exekuce pro její realizaci. Poukázal totiž na to, že exekuce doposud nebyla skončena, neboť soudní exekutor nevydal oznámení o skončení exekuce. Zjistil nicméně, že řízení o stěžovatelově dovolání bylo zastaveno pro opožděné zaplacení soudního poplatku. Vzhledem k tomu nemohlo dojít k meritornímu projednání dovolání a důvod odkladu již proto nebyl dán. Návrh proto zamítl.

4. Proti všem v záhlaví uvedeným rozhodnutím stěžovatel podává ústavní stížnost, v níž namítá, že postupem obecných soudů bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý proces podle d a právo vlastnit majetek podle y.

5. Ústavní soud shledal, že procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem jsou splněny. Dospěl nicméně k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

6. Stěžovatel v ústavní stížnosti nesouhlasí s tím, jak obecné soudy rozhodly o jeho návrhu na odklad exekuce. Ústavní soud v tomto směru poukazuje, že se jedná o pokračující polemiku stěžovatele se závěry obecných soudů na poli podústavního práva. Ústavní soud dále připomíná, že zásadně nepřehodnocuje závěry obecných soudů, neposuzuje proto ani výklad zákonů, nejde-li o otázky ústavněprávního významu. Do rozhodovací činnosti obecných soudů Ústavní soud zasahuje jen tehdy, pokud by postup těchto orgánů byl excesivní do té míry, že by překročil meze ústavnosti. K tomu však v posuzovaném případu nedošlo.

7. V ústavní stížnosti stěžovatel obecným soudům vytýká, že při rozhodování o návrhu na odklad exekuce nevzaly v potaz jím podané dovolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce. Stěžovatel tvrdí, že v dovolání přednesl argumentaci, díky které mu bude vyhověno. Návrhu proto podle stěžovatele mělo být vyhověno. S tímto závěrem se nicméně Ústavní soud nemůže ztotožnit. Z napadeného usnesení krajského soudu vyplývá, že obecné soudy podané dovolání zohlednily a zejména vzaly v potaz způsob, jakým bylo v řízení o něm rozhodnuto. V bodě 9 krajský soud konstatuje, že řízení o dovolání bylo z důvodu opožděného zaplacení soudního poplatku zastaveno (usnesení okresního soudu č. j. -91 z 28. 3. 2025, potvrzené usnesením krajského soudu č. j. -103 z 23. 7. 2025). Krajský soud vysvětlil, že proto odpadl důvod, o který stěžovatel svůj návrh na odklad exekuce opíral. Ústavní soud přitom nemá, co by předestřeným závěrům vytknul. Stěžovatel přitom tento závěr krajského soudu žádným způsobem nereflektuje a ani nepředkládá žádnou argumentaci, kterou by se snažil opožděné zaplacení soudního poplatku (jako důvod zastavení řízení) zpochybnit.

8. Ústavní soud na základě výše uvedeného ústavní stížnost odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. prosince 2025

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu