Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 180/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 60 341,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 381,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 381,40 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 426,13 Kč, úroku 13,90 % ročně z pohledávky 15 100,49 Kč od 27. 12. 2021 do 23. 1. 2022, úroku 8,5 % ročně z částky 5 719,09 Kč od 6. 1. 2022 do 10. 4. 2022, úroku 8,5 % ročně z částky 5 426,13 Kč od 11. 4. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 15 100,49 Kč od 24. 1. 2022 do 10. 4. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 14 807,53 Kč od 11. 4. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 185,91 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 786,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 38 786,40 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 747,09 Kč, úroku 13,9 % ročně z pohledávky 46105,91 Kč od 27. 12. 2021 do 23. 1. 2022, úroku 8,5 % ročně z částky 7 319,51 Kč od 6. 1. 2022 do 10. 4. 2022, úroku 8,5 % ročně z částky 6 747,09 Kč od datum do zaplacení, úroku 8,5 % ročně z částky 46 105,91 Kč od 24. 1. 2022 do 10. 4. 2022, úroku 8,5 % ročně z částky 45 533,49 Kč od 11. 4. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 061,88 Kč, zamítá.
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 280 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 381,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 381,40 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 426,13 Kč, úroku 13,90 % ročně z pohledávky 15 100,49 Kč od 27. 12. 2021 do 23. 1. 2022, úroku 8,5 % ročně z částky 5 719,09 Kč od 6. 1. 2022 do 10. 4. 2022, úroku 8,5 % ročně z částky 5 426,13 Kč od 11. 4. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 15 100,49 Kč od 24. 1. 2022 do 10. 4. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 14 807,53 Kč od 11. 4. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 185,91 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 786,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 38 786,40 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 747,09 Kč, úroku 13,9 % ročně z pohledávky 46105,91 Kč od 27. 12. 2021 do 23. 1. 2022, úroku 8,5 % ročně z částky 7 319,51 Kč od 6. 1. 2022 do 10. 4. 2022, úroku 8,5 % ročně z částky 6 747,09 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 8,5 % ročně z částky 46 105,91 Kč od 24. 1. 2022 do 10. 4. 2022, úroku 8,5 % ročně z částky 45 533,49 Kč od 11. 4. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 061,88 Kč, zamítá. V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 280 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalované v tomto řízení domáhala částky 61 806,40 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 13. 2. 2015 uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu číslo (dále též jen„ Rámcová smlouva“), na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. bankovní účet. Dne 5. 5. 2019 žalobkyně se žalovanou k Rámcové smlouvě uzavřely Dodatek číslo jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 19 000 Kč, viz Smlouva o úvěru č. anonymizováno. Protože žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru dle obchodních podmínek a podmínek pro používání úvěru, byl jí úvěr č. anonymizováno schválen a dne 5. 5. 2019 vyplacen na běžný účet žalované. Žalobkyně tvrdila, že provedla posouzení úvěruschopnosti žalované na základě informací, které jí žalovaná sama poskytla v žádosti o úvěr. Údaje ověřovala z klientových dokladů. Údaje o své finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dle potřeby ověřuje. Dále posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, včetně údajů z Nebankovního registru klientských informací) a dále informace z některých společností patřících do skupiny anonymizováno na základě souhlasu uděleného v Rámcové smlouvě. Dle úvěrové smlouvy se žalovaná zavázala hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 1 484 Kč měsíčně, skládající se ze splátky jistiny, úroku 13,9 % p. a. Splátky byly splatné k 13. dni v měsíci, počínaje 13. 6. 2019, předpokládané datum splácení bylo stanoveno na 13. 7. 2020. Žalovaná následně prostřednictvím dodatků opakovaně změnila výši a data splatnosti splátek. Posledním z dodatků (číslo) byla provedena změna data splátek z 20. dne v měsíci na 24. den v měsíci, přičemž první splátka s touto změnou proběhla 24. 6. 2021. Pokud jde o výši splátek, tato byla posledním z odpovídajících dodatků (číslo) změněna z 500 Kč na 321 Kč a první splátka s touto změnou měla proběhnout 15. 8. 2020, ale díky dodatku číslo proběhla až 24. 8. 2020. Splátky od 11. 6. 2019 do 24. 9. 2021 byly splaceny. Počínaje splátkou ke dni 24. 10. 2021 nebyly splátky ze strany žalované uhrazeny, následně žalobkyně neeviduje žádnou další platbu na úhradu splátek. Žalobkyně přistoupila dne 27. 12. 2021 k zesplatnění úvěru, neboť žalovaná závažně porušila smluvní povinnosti. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 15 100,49 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 534,95 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 24. 9. 2021 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 26. 12. 2021, konkrétně pak (počet dnů prodlení /365 x aktuální jistina x 13, 9/100). Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Žalobkyně požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Žalobkyně požaduje od 24. 1. 2022 smluvní úrok 8,5 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovanou prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 27. 12. 2021, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalované, do jejího internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou ve výši 15 100,49 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 534,95 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 26. 12. 2021. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 27. 12. 2021 Smluvní strany si podpisem Rámcové smlouvy sjednaly, že žalobkyně doručuje žalované dokumenty na adresu žalované. Dokumenty odeslané poštou se považují za doručené desátým dnem ode dne jejich odeslání. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. anonymizováno ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši 15 100,49 Kč, spolu se smluvním úrokem 13,9 % ročně z částky 15 100,49 Kč od 27. 12. 2021 do 23. 1. 2022, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 100,49 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, spolu se smluvním úrokem 8,5 % ročně z částky 15 100,49 Kč od 24. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 6. 1. 2022, neboť dle interních pravidel poskytuje ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 534,95 Kč za období od 24. 9. 2021 do 26. 12. 2021.
2. Nad rámec nároku na zaplacení částky 15 100,49 Kč s příslušenstvím žalobkyně dále uplatnila druhý nárok, a to na zaplacení částky 46 105,91 Kč s příslušenstvím. K tomu tvrdila, že se žalovanou uzavřela Rámcovou smlouvu číslo v souladu se svými obchodními podmínkami. Na základě této smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. bankovní účet. Dne 6. 5. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovanou Dodatek číslo k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 52 853 Kč – Smlouva o úvěru č. anonymizováno. Protože žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru dle obchodních podmínek a podmínek pro používání úvěru, byl jí úvěr č. anonymizováno schválen a dne 6. 5. 2019 vyplacen na běžný účet žalované. Žalobkyně tvrdila, že provedla posouzení úvěruschopnosti žalované na základě informací, které jí žalovaná sama poskytla v žádosti o úvěr. Údaje ověřovala z klientových dokladů. Údaje o své finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dle potřeby ověřuje. Dále posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, včetně údajů z Nebankovního registru klientských informací) a dále informace z některých společností patřících do skupiny anonymizováno na základě souhlasu uděleného v Rámcové smlouvě. Dle úvěrové smlouvy se žalovaná zavázala hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 3 450 Kč měsíčně, skládající se ze splátky jistiny, úroku 13,9 % p. a. Splátky byly splatné k 10. dni v měsíci, počínaje datum, předpokládané datum splácení bylo stanoveno na datum. Žalovaná následně prostřednictvím dodatků opakovaně měnila výši a data splatnosti splátek. Posledním z dodatků (číslo) byla provedena změna data splátek z 20. dne v měsíci na 24. den v měsíci, přičemž první splátka s touto změnou proběhla 24. 6. 2021. Pokud jde o výši splátek, tato byla posledním ze souvisejících dodatků (číslo) změněna z 900 Kč na 820 Kč a první splátka s touto změnou měla proběhnout 15. 8. 2020, ale díky dodatku číslo proběhla až 24. 8. 2020. Splátky od 11. 6. 2019 do 24. 9. 2021 byly splaceny. Počínaje splátkou ke dni 24. 10. 2021 nebyly splátky ze strany žalované uhrazeny, následně žalobkyně neeviduje žádnou další platbu na úhradu splátek. Žalobkyně přistoupila dne 27. 12. 2021 k zesplatnění úvěru, neboť žalovaná závažně porušila smluvní povinnosti. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 46 105,91 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 639,46 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 24. 9. 2021 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 26. 12. 2021, konkrétně pak (počet dnů prodlení /365 x aktuální jistina x 13, 9/100). Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Žalobkyně požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Žalobkyně požaduje od 24. 1. 2022 smluvní úrok 8,5 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovanou prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 27. 12. 2021, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalované, do jejího internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou ve výši 46 105,91 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 639,46 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 26. 12. 2021. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 27. 12. 2021 Smluvní strany si podpisem Rámcové smlouvy sjednaly, že žalobkyně doručuje žalované dokumenty na adresu žalované. Dokumenty odeslané poštou se považují za doručené desátým dnem ode dne jejich odeslání. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. anonymizováno ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši 46 105,91 Kč, spolu se smluvním úrokem 13,9 % ročně z částky 46 105,91 Kč od 27. 12. 2021 do 23. 1. 2022, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 46 105,91 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, spolu se smluvním úrokem 8,5 % ročně z částky 46 105,91 Kč od 24. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 6. 1. 2022, neboť dle interních pravidel poskytuje ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 639,46 Kč za období od 24. 9. 2021 do 26. 12. 2021.
3. Žalobkyně dále požadovala po žalované zaplacení částky 600 Kč, která odpovídá nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým na vymáhání dluhu po žalované. K tomu tvrdila, že se od prvního dne prodlení snažila žalovanou kontaktovat a upomínala jí opakovaně telefonicky, v internetovém bankovnictví, e-mailem i formou SMS. V Podmínkách pro používání úvěru byla přitom sjednána možnost žalobkyně požadovat v důsledku prodlení žalované tyto náklady. Z důvodu neplnění závazku byly žalované tyto náklady v paušální výši 300 Kč naúčtovány dne 18. 11. 2021 a 6. 12. 2021.
4. Podáním ze dne 19. 4. 2022 žalobkyně sdělila, že žalovaná po podání žaloby na svůj dluh uhradila dne 11. 4. 2022 částku 2 392 Kč. Tuto částku započetla částkou 600 Kč na úhradu záporného zůstatku na účtu žalované; pohledávka pod písm. c) návrhu na vydání EPR), částkou ve výši 642 Kč na úvěr č. anonymizováno (a to částí ve výši 292,96 Kč na úhradu jistiny a částí ve výši 349,04 Kč na úhradu kapitalizovaného úroku; pohledávka pod písm. a) návrhu na vydání EPR) a částkou ve výši 1 150 Kč na úvěr č. HU00690103 (a to částí ve výši 572,42 Kč na úhradu jistiny a částí ve výši 577,58 Kč na úhradu kapitalizovaného úroku; pohledávka pod písm. b) návrhu na vydání EPR). Soud v rozsahu odpovídajícímu částečnému zpětvzetí řízení zastavil usnesením čj. číslo jednací ze dne 25. 8. 2022.
5. Žalobkyně ve znění žaloby po částečném zpětvzetí požadovala na jistinách částky 14 807,53 Kč a 45 533,49 Kč a dále úrok 13,9 % ročně z pohledávky 15 100,49 Kč od 27. 12. 2021 do 23. 1. 2022, zákonný úrok 8,5 % ročně z 15 100,49 Kč od 6. 1. 2022 do 10. 4. 2022, zákonný úrok 8,5 % ročně z 14 807,53 od 11. 4. 2022 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 8,5 % ročně z 15 100,49 Kč od 24. 1. 2022 do 10. 4. 2022, smluvní úrok ve výši 8,5 % ročně z 14 807,53 Kč od 11. 4. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 185,91 Kč, zákonný úrok 8,5 % ročně z 46 105,91 Kč od 6. 1. 2022 do 10. 4. 2022, zákonný úrok 8,5 % ročně z 45 533,49 od 11. 4. 2022 do zaplacení, smluvní úrok 8,5 % ročně z 46 105,91 Kč od 24. 1. 2022 do 10. 4. 2022, smluvní úrok 8,5 % ročně z 45 533,49 od 11. 4. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 061,88 Kč.
6. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
7. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 101 odst. 4 a § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se mít podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci proti uvedenému postupu nenamítali ničeho, a proto bylo ve věci rozhodnuto za podmínek § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů, bez nařízení jednání.
8. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným.
9. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
10. Žalovaná a zástupce žalobkyně opatřili svými podpisy Rámcovou smlouvu číslo ze dne 13. 5. 2015, jejíž nedílnou součástí jsou mimo jiné Obchodní podmínky, Ceník, Podmínky pro používání úvěru. Předmětem smlouvy je závazek žalobkyně poskytovat žalované bankovní a platební služby, konkrétně vedení běžného účtu bankovní účet a poskytnutí debetní karty. Smlouva předpokládá, že pro zasílání hesel a potvrzujících SMS bude žalovaná využívat telefonní číslo tel. číslo. Je vyhrazena možnost změny smlouvy dodatkem. /rámcová smlouva ze dne 13. 2. 2015 na čl. 44 spisu/
11. Zástupce žalobkyně opatřil elektronickým podpisem Dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo ze dne 5. 5. 2019. Dodatkem je přidáván ke službám poskytovaným žalované úvěr č. anonymizováno. Jedná se o úvěr neúčelový, nezajištěný, na dobu určitou. Je stanoveno čerpání úvěru převodem na běžný účet č. bankovní účet. Doba trvání úvěru je stanovena na 15 měsíců, počet splátek je 14, při pravidelné měsíční splátce 1 484 Kč splatné vždy k 13. dni v měsíci automatickým inkasem z běžného účtu. Dohodnutá úroková sazba činila 13,90 % ročně. Žalovaná měla z úvěru zaplatit celkovou částku 20 762,07 Kč. Dodatkem žalovaná prohlašuje, že si je vědoma své finanční situace a bude v budoucnu schopna úvěr splácet. Součástí dodatku jsou Podmínky pro používání úvěru. Dodatek začíná platit podpisem žalované a doručením dodatku zpět žalobkyni, s tím, že může být podepsán i pomocí potvrzovacího SMS kódu a v takovém případě se považuje za rovnou doručený. Dodatek je v poli podpisu žalované opatřen SMS kódem číslo /dodatek číslo ze dne 5. 5. 2019 na čl. 39 spisu/
12. Žalobkyně vyhotovila Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno. Zde uvedla konkrétní parametry poskytovaného úvěru. Předpokládá, že úvěr ve výši 19 000 Kč bude poskytnut ve 14 měsíčních splátkách po 1 484 Kč a bude úročen základní úrokovou sazbou 13,90 % /formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru k úvěru na čl. 31 spisu/
13. Žalovaná následně několika dodatky se souhlasem žalobkyně měnila data splatnosti jednotlivých splátek z úvěru anonymizováno a též jejich výši. /dodatky na čl. 52 – 69, 89 – 98 spisu/
14. Na běžný účet č. bankovní účet vedený na jméno žalované byla dne 5. 5. 2019 připsána platba ve výši 19 000 Kč označená jako načerpání půjčky. /výpis z účtu na čl. 48 spisu/
15. Žalobkyně eviduje pro úvěr žalované č. anonymizováno na částku 19 000 Kč splátkový kalendář vyhotovený dne 27. 12. 2021. Dle tohoto splátkového kalendáře žalovaná hradila splátky do datum, přičemž k tomuto datu poslední uhrazené splátky zůstalo nezaplaceno 15 100,49 Kč /splátkový kalendář na čl. 46 spisu/
16. Žalobkyně eviduje pro úvěr žalované též Přehled plateb, který zachycuje bilanci úvěru č. anonymizováno. Celková čerpaná částka činila 19 000 Kč, celková nesplacená jistina ke dni zesplatnění činila 15 100,49 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění činil 534,95 Kč. Byly uhrazeny všechny splátky úvěru až do 24. 9. 2021, od kdy nebylo hrazeno ničeho. /přehled plateb na čl. 36 spisu/
17. Zástupce žalobkyně opatřil elektronickým podpisem Dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo ze dne 6. 5. 2019. Dodatkem je přidáván ke službám poskytovaným žalované úvěr č. anonymizováno. Jedná se o úvěr účelový, určený ke splacení původních úvěrů, nezajištěný, na dobu určitou. Je stanoveno čerpání úvěru ve výši 52 853 Kč převodem na běžný účet č. bankovní účet. Účelová část úvěru měla být použita k zaplacení úvěru žalované ve výši 6 000 Kč, jehož tehdejší zůstatek činil 5 086 Kč, úvěru žalované ve výši 10 000 Kč, jehož tehdejší zůstatek činil 9 117 Kč, a úvěru ve výši 41 975 Kč, jehož tehdejší zůstatek činil 38 650 Kč. Doba trvání úvěru je stanovena na 18 měsíců, počet splátek je 17, při pravidelné měsíční splátce 3 450 Kč splatné vždy k 10. dni v měsíci automatickým inkasem z běžného účtu. Dohodnutá úroková sazba činila 13,90 % ročně. Žalovaná měla z úvěru zaplatit celkovou částku 58 648,40 Kč. Součástí dodatku jsou Podmínky pro používání úvěru. Dodatek začíná platit podpisem žalované a doručením dodatku zpět žalobkyni, s tím, že může být podepsán i pomocí potvrzovacího SMS kódu a v takovém případě se považuje za rovnou doručený. Dodatek je v poli pro podpis žalované opatřen SMS kódem číslo /dodatek číslo na čl. 41 spisu/
18. Žalobkyně vyhotovila Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno. Zde uvedla konkrétní parametry poskytovaného úvěru. Předpokládá, že úvěr ve výši 52 853 Kč bude poskytnut v 17 měsíčních splátkách po 3 450 Kč a bude úročen základní úrokovou sazbou 13,90 % ročně. /formulář na čl. 33 spisu/
19. Žalovaná následně několika dodatky se souhlasem žalobkyně měnila data splatnosti jednotlivých splátek úvěru anonymizováno a též jejich výši. /dodatky na čl. 70 – 88, 99 – 107 spisu/
20. Na běžný účet č. bankovní účet vedený na jméno žalované byla dne 6. 5. 2019 připsána platba ve výši 52 853 Kč označená jako čerpání půjčky. /výpis z účtu na čl. 49 spisu/
21. Žalobkyně eviduje pro úvěr žalované č. anonymizováno na částku 52 853 Kč splátkový kalendář vyhotovený dne 27. 12. 2021. Dle tohoto splátkového kalendáře žalovaná uhradila všechny splátky do 24. 9. 2021, přičemž k tomuto datu poslední uhrazené splátky zůstalo nezaplaceno 46 105,91 Kč /splátkový kalendář na čl. 47 spisu/
22. Žalobkyně eviduje pro úvěr žalované též Přehled plateb, který zachycuje bilanci úvěru č. anonymizováno. Celková čerpaná částka činila 52 853 Kč, celková nesplacená jistina ke dni zesplatnění činila 46 105,91 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění činil 1 639,46 Kč. Byly uhrazeny všechny splátky úvěru až do 24. 9. 2021, od kdy nebyl hrazeno ničeho. /přehled plateb na čl. 37 spisu/
23. Z běžného účtu č. bankovní účet byly dne 18. 11. 2021 a 6. 12. 2021 odepsány částky ve výši á 300 Kč /výpis z účtu na čl. 50 spisu/
24. Žalobkyně eviduje mezi odeslanou poštou pro žalovanou dva vymáhací dopisy ze dne 18. 11. 2021 a 6. 12. 2021 /doklad odeslané pošty na čl. 30 spisu/
25. Na běžný účet žalované č. bankovní účet byla dne 11. 4. 2022 připsána částka 2 392 Kč /výpis z běžného účtu čl. 111 spisu/
26. Platbu žalované ze dne 11. 4. 2022 žalobkyně započetla na úhradu úvěru ze smlouvy č. anonymizováno co do částky odpovídající dvěma splátkám po 321 Kč /přehled plateb na čl. 112 spisu, splátkový kalendář na čl. 114 spisu/
27. Platbu žalované ze dne 11. 4. 2022 žalobkyně započetla na úhradu úvěru ze smlouvy č. anonymizováno co do částky odpovídající jedné splátce po 820 Kč a jedné splátce po 330 Kč /přehled plateb na čl. 113 spisu, splátkový kalendář na čl. 115 spisu/
28. Žalobkyně vystavila Přehled nákladů účelně vynaložených na vymáhání dluhu, které účtuje na základě Podmínek pro používání úvěru. Na jeden den vymáhání dluhu žalobkyně vynaloží náklady ve výši 29,61 Kč za mzdy zaměstnanců, software, hardware, hovorné a poštovné, celkem pro 20 dní 592,20 Kč /přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu na čl. 35 spisu/
29. Žalobkyně ve svém Ceníku služeb ze dne 11. 2. 2015 stanovila výši poplatku za zaslání upomínky na 300 Kč /ceník služeb ze dne 11. 2. 2015
30. Žalobkyně adresovala žalované dopis ze dne 27. 12. 2021, jehož obsahem byla výzva k předčasnému uhrazení všech dluhů žalované, a to dluhu 15 635,44 Kč z půjčky anonymizováno, dluhu 47 745,37 Kč z půjčky č. anonymizováno a dluhu vedeného na běžném účtu číslo ve výši 600 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 63 980,81 Kč do 5. 1. 2022 s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu, nebude-li plněno. /Výzva k zaplacení dluhu – předžalobní výzva ze dne 27. 12. 2021 Dne 29. 12. 2021 žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. /podací arch ze dne 29. 12. 2021 na čl. 38 spisu/
31. Dle Podmínek žalobkyně pro používání úvěru klient žádající o úvěr poskytuje souhlas s tím, aby na požádání předložil dokumenty pro účely ověření údajů uvedených v žádosti o úvěr, včetně souhlasu, že žalobkyně může tyto dokumenty ověřovat u třetích osob. Za účelem nahlížení do registrů BRKI a NRKI klienti udělují žalobkyni souhlas se zpracováním osobních údajů. Dle bodu 3. kapitoly Když spolu uzavřeme smlouvu, je smlouva o úvěru účinná od okamžiku, kdy je doručena žalobkyni smlouva s podpisem dle bodu 5. obchodních podmínek žalobkyně. Dle bodu 7. kapitoly Splácení úvěru žalobkyně může požadovat po klientovi v prodlení náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání dluhu. Dle bodu 3 kapitoly Několik bodů k ukončení smlouvy může žalobkyně požadovat předčasné splacení všech úvěrů klienta v případě porušení kteréhokoli ustanovení úvěrové smlouvy, zejména v případě prodlení klienta se splacením jakékoli splátky. /podmínky žalobkyně pro používání úvěru účinné od 31. 10. 2018
32. Dle bodu 3. kapitoly Vznik rámcové smlouvy v Obchodních podmínkách žalobkyně lze rámcovou smlouvu podepsat pomocí hesla a zaslaného potvrzovacího kódu, zařízením SignPad nebo perem. /obchodní podmínky žalobkyně účinné od 3. 11. 2020
33. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.
34. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti nad rámec již shora uvedených.
35. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu:
36. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 13. 5. 2015 Rámcovou smlouvu číslo jejíž součástí byly Obchodní podmínky žalobkyně, její ceník a Podmínky pro používání úvěru. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytovat žalované bankovní a platební služby a vést pro ni bankovní účet č. bankovní účet, včetně poskytnutí debetní karty. Následně účastnice řízení sjednaly dne 5. 5. 2019 k Rámcové smlouvě Dodatek číslo jehož součástí jsou Podmínky používání úvěru žalobkyně, a kterým byl ke službám žalované přidán úvěr č. anonymizováno. Bylo ujednáno, že žalované bude na základě Dodatku číslo poskytnut úvěr 19 000 Kč, který bude čerpán na účet č. bankovní účet, a který bude žalovaná splácet 15 měsíčními splátkami po 1 484 Kč vždy k 13. dni v měsíci. Úroková sazba úvěru činila 13,90 % ročně. Dodatek byl opatřen SMS kódem žalované prostřednictvím internetového bankovnictví. O parametrech úvěru, včetně úvěrové sazby a práv spotřebitele, byla žalovaná informována standardizovaným formulářem žalobkyně. Dne 5. 5. 2019 byl úvěr ve výši 19 000 Kč vyplacen na běžný účet žalované č. bankovní účet. Následně účastnice řízení sjednaly dne 6. 5. 2019 k Rámcové smlouvě Dodatek číslo jehož součástí jsou Podmínky používání úvěru žalobkyně, a kterým byl ke službám žalované přidán úvěr č. anonymizováno. Tento úvěr byl poskytnut žalované za účelem splacení předchozích úvěrů ve výši 6 000 Kč, 10 000 Kč a 41 975 Kč, jejichž zůstatek činil ke dni uzavření dodatku 5 086 Kč, 9 117 Kč a 38 650 Kč. Bylo ujednáno, že žalované bude na základě Dodatku číslo poskytnut úvěr 52 853 Kč, který bude čerpán na účet č. bankovní účet, a který bude žalovaná splácet 17 měsíčními splátkami po 3 450 Kč vždy k 10. dni v měsíci. Úroková sazba úvěru činila 13,90 % ročně. Dodatek byl opatřen SMS kódem žalované prostřednictvím internetového bankovnictví. O parametrech úvěru, včetně úvěrové sazby a práv spotřebitele, byla žalovaná informována standardizovaným formulářem žalobkyně. Účastnice řízení následně několika dodatky změnily data splatnosti splátek shora uvedených úvěrů a jejich výši. Dne 6. 5. 2019 byl úvěr ve výši 52 853 Kč vyplacen na běžný účet žalované č. bankovní účet. Na úvěr č. anonymizováno žalovaná splatila celkem 3 899,51 Kč, přičemž poslední splátku uhradila dne 24. 9. 2021, a tak z původní jistiny 19 000 Kč zůstalo nezaplaceno 15 100,49 Kč. Na úvěr č. anonymizováno žalovaná splatila celkem 6 747,09 Kč, přičemž poslední splátku uhradila dne 24. 9. 2021, a tak z původní jistiny 52 853 Kč zůstalo nezaplaceno 46 105,91 Kč. Žalovaná následně žalobkyni uhradila dalších 2 392 Kč platbou ze dne 11. 4. 2022. Tuto platbu žalobkyně započetla na úhradu úvěru ze smlouvy anonymizováno co do částky odpovídající dvěma splátkám po 321 Kč a na úhradu úvěru ze smlouvy č. anonymizováno co do částky odpovídající jedné splátce po 820 Kč a jedné splátce po 330 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované 600 Kč za dvě zaslané upomínky po 300 Kč. Povinnost uhradit účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu klienta je zakotvena v obchodních podmínkách žalobkyně. Výše poplatku za upomínku je stanovena v Ceníku poplatků žalobkyně, který je nedílnou součástí Rámcové smlouvy včetně úvěrových smluv, přičemž tato částka nepřesahuje reálné náklady žalobkyně na vymáhání dluhu. Dne 27. 12. 2021 žalobkyně zaslala žalované výzvu k předčasné úhradě všech dluhů ze smluv č. anonymizováno a anonymizováno v celkové výši 63 980,81 Kč. Využila tak svého oprávnění zakotveného v obchodních podmínkách, a to zesplatnit celý úvěr, dojde-li k prodlení klienta. Podpisem Rámcové smlouvy žalovaná souhlasila s tím, že bude na požádání povinna předložit dokumenty pro účely ověření údajů uvedených v žádosti o úvěr, a že žalobkyně může tyto dokumenty ověřovat u třetích osob. Udělila rovněž souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nahlížení do registrů BRKI a NRKI. Dopis ze dne 27. 12. 2021 je koncipován rovněž jako předžalobní výzva k úhradě částky 63 980,81 Kč se lhůtou k plnění do 5. 1. 2022.
37. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).
38. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
39. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
40. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
41. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
42. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
43. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
44. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
45. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
46. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovanou byly prostřednictvím rámcové smlouvy a dvou dodatků uzavřeny smlouvy, jimiž bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že se jedná o smlouvu o úvěru, když žalované byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených v úvěrových smlouvách, žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovanou.
47. V řešené věci je dále nutno konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí.
48. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutno se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé.
49. V řízení bylo prokázáno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že oba řešené úvěry v celkové výši 71 853 Kč byly žalované poskytnuty v blízké časové souvislosti ve dnech 5. 5. 2019 (úvěr anonymizováno, 19 000 Kč) a 6. 5. 2019 (úvěr č. anonymizováno, 52 853 Kč). Bylo též prokázáno, že úvěr č. anonymizováno byl žalované poskytován za účelem splacení ještě dalších, již existujících, úvěrů žalované. Z těchto úvěrů ve výši 6 000 Kč, 10 000 Kč a 41 975 Kč žalovaná ke dni žádosti o úvěr č. anonymizováno stále dlužila (v daném pořadí) 5 086 Kč, 9 117 Kč a 38 650 Kč. V době uzavření nové smlouvy o úvěru tedy již byla žalovaná zatížena třemi úvěry, které měla evidentně problémy plnit své závazky. S ohledem na takto problematickou platební historii žalované, kdy nadále měla být navýšenými splátkami zatížena žalovaná po delší období, nebylo namístě žalované poskytnout další dva úvěry na vysoké částky 19 000 Kč a 52 853 Kč. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně v rámci procesu uzavírání smlouvy komunikovala se žalovanou pouze elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví, tedy výhradně za užití prostředků na dálku. Při zkoumání úvěruschopnosti tudíž mohla vycházet pouze z údajů uvedených žalovanou. Proces komunikace na dálku vylučoval, aby si žalobkyně opatřila a prověřila všechny potřebné listiny k ověření údajů před uzavřením smlouvy, měla dostatečný časový prostor k jejich vyhodnocení, jejich porovnání s příslušnými statistickými údaji. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta je nutno hodnotit jeho příjmy, výdaje, kdy je zároveň nutno tyto porovnávat s příslušnými statistickými údaji a hodnotit, zdali klientem uvedené údaje jsou reálnými v čase a místě, ale také osobní situaci klienta. V řízení tedy bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo omezeno v důsledku limitů kontraktačního procesu a dále, že žalobkyně mylně vyhodnotila bonitu žalované, která byla při již v době sjednání úvěrů výrazně zadlužena. S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že smlouvy o úvěru jsou ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatné.
50. Soud pak dále odkazuje právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvy o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatné, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.
51. Žalobkyně se ve znění žaloby po částečném zpětvzetí domáhala na jistinách zaplacení částek 14 807,53 Kč a 45 533,49 Kč. V řízení bylo prokázáno, že na plnění ze smluv o úvěru žalovaná zaplatila žalobkyni dosud z první smlouvy 3 899,51 Kč a z druhé smlouvy 6 747,09 Kč. Následně po podání žaloby žalovaná zaplatila 2 392 Kč, které žalobkyně započetla co do částky 292,96 Kč na jistinu prvního úvěru a co do 572,42 Kč na jistinu druhého úvěru, což zohlednila v částečném zpětvzetí žaloby. Dále žalobkyně z úhrady 2 392 Kč započetla částku 600 Kč na náklady spojené s vymáháním dluhu, částku 349,04 Kč na kapitalizovaný úrok z prvního úvěru a částku 577,58 Kč na kapitalizovaný úrok z druhého úvěru. Jelikož nárok na zaplacení nákladů spojených s vymáháním a smluvních úroků plynul z neplatné smlouvy, nelze částky 600 Kč (náklady spojené s prodlením), 349,04 Kč (kapitalizovaný úrok z prvního úvěru) a 577,58 Kč (kapitalizovaný úrok z druhého úvěru) započítávat na tato plnění, nýbrž je třeba jejich součet ve výši 1 526,62 Kč považovat za úhradu žalované na bezdůvodné obohacení. Tuto částku soud hodnotil jako platbu na jistinu z první smlouvy.
52. První nárok: Žalobkyně se po částečném zastavení řízení z první smlouvy domáhala zaplacení částky 14 807,53 Kč. Na plnění této jistiny žalovaná uhradila částku 5 426,13 Kč (3 899,51 Kč + 1 526,62 Kč). Jelikož byla smlouva o úvěru shledána neplatnou, je nadále žalovaná povinna žalobkyni plnit v režimu §§ 2991, 2993 o. z., a to částku 9 381,40 Kč (14 807,53 Kč – 5 426,13 Kč). Pro již učiněné úhrady ve výši 5 426,13 Kč byl žalobní návrh jako nedůvodný zamítnut. Dále byla žalovaná zavázána k plnění úroku z prodlení z částky 9 381,40 Kč od data 6. 1. 2022 (den následující po lhůtě k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě), neboť od tohoto data již žalovaná musela být seznámena se svou povinností plnit žalobkyni z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pakliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení z vyšší jistiny, než byl přiznán, byl žalobní návrh na zaplacení zákonných úroků z prodlení co do rozdílových částek zamítnut. Jelikož plynul nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z neplatné smlouvy, soud zamítl žalobu i pokud jde o nárok na zaplacení úroku z úvěru, a to jak pro kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 185,91 Kč, tak smluvní úrok běžící ve výši 13,90 % ročně pro období od 27. 12. 2021 do 23. 1. 2022 a 8,50 % ročně pro období od 24. 1. 2022 do zaplacení.
53. Druhý nárok: Žalobkyně se po částečném zastavení řízení z první smlouvy domáhala zaplacení částky 45 533,49 Kč. Na plnění této jistiny žalovaná uhradila částku 6 747,09 Kč. Jelikož byla smlouva o úvěru shledána neplatnou, je nadále žalovaná povinna žalobkyni plnit v režimu §§ 2991, 2993 o. z., a to částku 38 786,40 Kč (45 533,49 Kč – 6 747,09 Kč). Pro již učiněnou úhradu ve výši 6 747,09 Kč byl žalobní návrh jako nedůvodný zamítnut. Dále byla žalovaná zavázána k plnění úroku z prodlení z částky 38 786,40 Kč od data 6. 1. 2022 (den následující po lhůtě k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě), neboť od tohoto data již žalovaná musela být seznámena se svou povinností plnit žalobkyni z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pakliže žalobkyně požadovala úroky z prodlení z vyššího základu, než byl přiznán, byl žalobní návrh na zaplacení zákonných úroků z prodlení co do rozdílových částek zamítnut. Jelikož plynul nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z neplatné smlouvy, soud zamítl žalobu i pokud jde o nárok na zaplacení úroku z úvěru, a to jak pro kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 061,88 Kč, tak smluvní úrok běžící ve výši 13,90 % ročně pro období od 27. 12. 2021 do 23. 1. 2022 a 8,50 % ročně pro období od 24. 1. 2022 do zaplacení.
54. Pro úplnost je třeba uvést, že o úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
55. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět pro chování žalované spočívající v úhradě dlužné částky až po podání žaloby. Žalovaná tak zavinila, že řízení muselo být v rozsahu částky 2 392 Kč zastaveno, a je povinna hradit náklady v poměrné výši. Pokud jde o žalovaný nárok ve výši 60 341,02 Kč (14 807,53 Kč + 45 533,49 Kč), byla žalobkyně v řízení úspěšnou co do částky 50 559,80 Kč (9 381,40 Kč + 38 786,40 Kč + 2 392 Kč). Žalobkyně tak byla úspěšná pro částku 50 559,80 Kč (83,80 %), co do částky 12 173,22 Kč (16,20 %) byla neúspěšnou. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 83,80 % - 16,20 %, tedy 67,60 %. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 373 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 473 Kč a náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), tj. paušální náhrady 300 Kč za každý ze tří učiněných úkonů ve smyslu ust. 1 odst. 3 Vyhlášky (návrh ve věci samé, výzva k plnění, částečné zpětvzetí žaloby), tedy celkem 900 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, přiznal jí soud náhradu nákladů ve výši 67,60 % z částky 3 373 Kč, tedy částku ve výši 2 280 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.