Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 406/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 770 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 320 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení pro období od 15. 5. 2022 do 2. 6. 2022 ve výši 14,19 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 320 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 450 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení pro období od 15. 5. 2022 do 2. 6. 2022 ve výši 76,15 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 12 450 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 320 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení pro období od 15. 5. 2022 do 2. 6. 2022 ve výši 14,19 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 320 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 450 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení pro období od 15. 5. 2022 do 2. 6. 2022 ve výši 76,15 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 12 450 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 770 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o bezúčelovém spotřebitelském úvěru ze dne 18. 3. 2021. V rámci žalobních tvrzení žalobkyně podrobně popsala kontraktační proces, který obecně probíhá při uzavírání obdobných smluv. Uzavření takové smlouvy je možné jen prostřednictvím internetových stránek žalobkyně – webová adresa v chráněném internetovém prostředí přístupném pouze na základě zvoleného hesla, případně v určené mobilní aplikaci. Zájemce o uzavření smlouvy nejprve vyplní požadované údaje, na což navazuje automatizovaný schvalovací proces. V případě schválení žádosti se na internetové stránce nebo v mobilní aplikaci přístupné žadateli, objeví text smlouvy a na telefonní číslo uvedené v žádosti je žadateli formou SMS zaslán podpisový kód. Smlouva je uzavřena ve chvíli, kdy žadatel zadá tento kód na webové adrese webová adresa nebo v mobilní aplikaci, následně je smlouva odeslána na emailovou adresu klienta. Identita žadatele je při uzavírání smlouvy ověřována v souladu s částí smlouvy„ Podmínky úvěru“. Pokud je úvěr vyplácen na bankovní účet a vlastník účtu nebyl ověřen již při uzavírání jiné smlouvy, musí být klientem odeslána částka 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Žalovaný v daném případě zaslal žalobkyni printscreen z internetového bankovnictví. Jména žadatele o úvěr a majitele účtu se shodovala, a tak byl úvěr převeden na účet žalovaného. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy ověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vždy prostřednictvím registrů NRKI a BRKI zkoumá, zda žadatel má u dalších společností jiné úvěry, a zda tyto splácí. Dále zjišťuje v registru SOLUS, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, zda má žadatel nějaké jiné závazky, a zda tyto splácí. Žalobkyně podrobuje klienty důkladnému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumává další ukazatele jako věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy částku 15 000 Kč, která byla dne 18. 3. 2021 zaslána na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Sjednána byla dále volitelná služba„ Bezpečná splátka“ spočívající v možnosti odložit splatnost úvěru o měsíc v případě nečekané životní události. Klient za službu„ Bezpečná splátka“ hradí poplatek ve výši 99 Kč měsíčně s možností službu kdykoli zrušit. Dále byl sjednán poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně za informace o každé důležité události prostřednictvím SMS. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 735 Kč, který byl sjednán ve Smlouvě v části„ Náklady úvěru“. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře. Úvěr byl společně s poplatky a úroky splatný ve 24 měsíčních splátkách, splatnost plyne ze splátkového kalendáře. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost smlouvy o jeden měsíc dní tzv.„ Korunovým odkladem“, když ve dnech 21. 6. 2021 a 21. 7. 2021 uhradil částku vždy 1 Kč. V případě Korunového odkladu postačuje, když klient uhradí alespoň 1 Kč, případně více (ne však více než je měsíční splátka). Za takové prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 1 485 Kč, jehož splatnost nastává se splatností následující splátky. Žalovaný uhradil na úvěr dne 1. 5. 2021 částku 1 368 Kč, dne 14. 5. 2021 částku 1 508 Kč, dne 21. 6. 2021 částku 1 Kč, dne 21. 7. 2021 částku 1 Kč, dne 22. 9. 2021 částku 6 586 Kč, dne 29. 10. 2021 částku 1 608 Kč, dne 11. 12. 2021 částku 1 608 Kč. Platby žalobkyně započítává v pořadí: poplatek za online platbu, poplatek za odklad splatnosti, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za sms servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokuta a jiné závazky, které vůči žalobkyni klient má. Žalobkyně si zároveň vyhradila právo stanovit jiné pořadí započítávání splátek. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, a tak byl žalobkyní informován o výši dluhu a prostřednictvím sms a emailu vyzván k jeho úhradě. Žalovanému byla dne 10. 9. 2021, 9. 3. 2022 a 12. 1. 2022 účtována smluvní pokuta ve výši á 500 Kč. Žalovanému byly od 26. 4. 2021 do 14. 3. 2022 osmkrát účtovány účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s vymáháním dlužné částky, a to ve výši vždy 100 Kč. Výši účelně vynaložených nákladů žalobkyně stanovila při zohlednění poměrných částí mzdy vymáhajících zaměstnanců (50 Kč), nákladů na sms zprávy (4 Kč), telefonických hovorů (1 Kč), nákladů na provoz budovy (10 Kč), nákladů na provoz a údržbu systému pro vymáhání (35 Kč). Klient žalobkyně je povinen tuto částku ve výši 100 Kč hradit i opakovaně, a to za každý měsíc, ve kterém je dluh vymáhán. Dne 24. 1. 2022 byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním úvěru, ve které byl vyzván k okamžité úhradě, v souvislosti s čímž mu byly účtovány účelně vynaložené náklady 130 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni 13. 3. 2022 a žalovaný byl vyzván k úhradě celého úvěru, přičemž za tento dopis byly též účtovány náklady 130 Kč. Žalovanému byla též účtována jednorázová smluvní pokuta 10 % z nezaplacené jistiny a úroků. Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 770 Kč sestávající s neuhrazené jistiny ve výši 11 248 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za sms servis ve výši 196 Kč, úroků v celkové výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Úroky byly účtovány od druhé do osmé splátky, pokud nedošlo k prodloužení její splatnosti. Žalobkyně dále požaduje příslušenství, kterým je kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 90,34 Kč od 15. 5. 2022 do 2. 6. 2022 (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 30 dní od odeslání bylo žalovanému poskytnuto k úhradě celé dlužné částky) a zákonný úrok z prodlení z částky 14 770 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalobkyně eviduje Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru k žádosti ID číslo. Jako žadatel je uveden žalovaný označený rodným číslem, adresou a číslem občanského průkazu. Formulář obsahuje informace o produktu bezúčelový úvěr o celkové výši 15 000 Kč. Celková částka k zaplacení činí 24 192 Kč a roční procentní sazba nákladů úvěru činí 49,10 %. Dále obsahuje Formulář informace o nákladech vyplývajících ze smlouvy. /formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 22 a násl. spisu/
7. Dne 18. 3. 2021 byla opatřena podpisem předsedy představenstva žalobkyně Úvěrová smlouva ID číslo (dále též jako„ Úvěrová smlouva“). V poli podpisu klienta jsou uvedeny údaje žalovaného, včetně SMS kódu a údajů o telefonním čísle, na které byl podpisový kód zaslán, přičemž se jedná o shodné číslo uvedené jako číslo žalovaného v záhlaví dokumentů. SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána a podepsána dne 18. 3. 2021 v 10:27 hod. Žalovaný je v záhlaví smlouvy označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, adresou pro doručování, číslem občanského průkazu, mobilním telefonem a emailovou adresou. Smlouva stanoví, že na jejím základě bude žalovanému poskytnut hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč za poplatek za poskytnutí ve výši 495 Kč. Úvěr má být poskytnut na účet č. bankovní účet. Úvěr má být splacen ve 24 splátkách. Roční procentní sazba nákladů činí 49,10 %, celková částka k úhradě činí 20 640 Kč. Žalovanému byl stanoven splátkový kalendář, kdy první splátku měl hradit ve výši 1 268 Kč, druhou až osmou splátku měl hradit ve výši 1 508 Kč a devátou až dvacátou čtvrtou splátku měl hradit ve výši 773 Kč. Dále je stanovena výše poplatků za poskytnutí vyjmenovaných služeb, mimo jiné poplatek ve výši 1 485 Kč za tzv. Korunový odklad, poplatek za sjednanou službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Pokud nebude úvěr vrácen v den splatnosti, může žalobkyně účtovat a) účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů a ke dni uzavření smlouvy a činí minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání, b) smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny úvěru, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky a c) úrok z prodlení dle platného nařízení vlády. Dle čl. Náklady úvěru může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, pokud se klient zpozdí s úhradou splátky. V Úvěrové smlouvě jsou dále definovány parametry služby„ Korunový odklad“, která slouží k odložení splatnosti o jeden měsíc, pokud nejpozději do 15 dnů po splatnosti splátky klient zaplatí 1 Kč. Za každé využití služby Korunový odklad se platí poplatek ve výši stanovené smlouvou. Úvěrová smlouva dále upravuje službu Bezpečná splátka, která umožňuje odložení splátky úvěru o jeden měsíc od původního data splatnosti v případě nenadálé události, a za kterou se platí poplatek taktéž stanovený v úvodní části smlouvy – Parametry úvěru. Smlouva též zakotvuje poplatek za sms servis – službu spočívající v informování klienta o všech významných věcech týkajících se smlouvy, přičemž za tento servis se platí poplatek ve výši uvedené na začátku smlouvy. /úvěrová smlouva na čl. 26, druhá strana a násl. spisu/
8. Žalobkyně eviduje realizaci převodu částky ve výši 15 000 Kč dne 18. 3. 2021 na účet č. bankovní účet /opis výpisu proplacení smlouvy na čl. 33
9. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného, platnost do roku 2025 /kopie OP na čl. 34-35 spisu/
10. Žalobkyně disponuje výpisem z běžného účtu žalovaného za období leden 2021. Dle výpisu bylo na účet připsáno 21 000 Kč a odepsáno bylo 20 981 Kč, přičemž počáteční zůstatek na účtu činil 38,09 Kč a konečný zůstatek na účtu činil 56,65 Kč /výpis z účtu na čl. 57 spisu/
11. Pro smlouvu číslo uzavřenou s klientem, kterým je žalovaný, žalobkyně eviduje výpis čerpání, splátek a úhrad, dle které žalovaný učinil následující úhrady: dne 1. 5. 2021 úhradu 1 368 Kč, dne 14. 5. 2021 úhradu 1 508 Kč, dne 21. 6. 2021 úhradu 1 Kč, dne 21. 7. 2021 úhradu 1 Kč, dne datum úhradu 6 586 Kč, dne 29. 10. 2021 úhradu 1 608 Kč, dne 11. 12. 2021 úhradu 1 608 Kč /výpis čerpání na čl. 38 spisu/
12. Žalobkyně ve svém Sazebníku poplatků platném od 4. 1. 2019 stanovila výši ověřovacího poplatku sloužícího k doložení vlastnictví bankovního účtu na částku 1 Kč, výši poplatku za poskytnutí úvěru na částku 33 Kč za každou tisíci korunu půjčenou, poplatku za korunový odklad ve výši 99 Kč, poplatku za sms servis na částku 49 Kč a poplatku za Bezpečnou splátku na částku 99 Kč /sazebník poplatků na čl. 33 a násl. spisu/
13. Žalobkyně adresovala žalovanému dopis ze dne 13. 3. 2022, jehož obsahem je výzva ke splacení celé půjčky do 14 dnů od sepsání této výzvy, a to s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou závazků. /výzva ke splacení celé půjčky na čl. 32 spisu/
14. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému Předžalobní výzvu k plnění ze dne 14. 4. 2022. Žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky 14 770 Kč nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání výzvy. Zároveň upozornil žalovaného na možné soudní vymáhání pohledávky, nebude-li plněno. /předžalobní výzva na čl. 21 spisu/ Dne 20. 4. 2022 podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému označenou stejnou značkou, jakou je označena předžalobní výzva. /podací arch na čl. 48 spisu/
15. Na účet č. bankovní účet vedený na jméno žalovaného byla dne 18. 3. 2021 připsána částka ve výši 15 000 Kč od žalobkyně. /sdělení banky na čl. 55 spisu/
16. Z ostatních provedených důkazů (zejména Výzva před zahájením vymáhání úvěru) soud nezjistil žádné další skutečnosti nad rámec výše uvedených. Dané listinné důkazy směřovaly k prokázání skutečností, jejichž zjišťování bylo s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečné.
17. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu.
18. Žalobkyně a žalovaný vedli jednání o uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne 18. 3. 2021, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný byl ve smlouvě označen svými identifikačními údaji, včetně čísla občanského průkazu, doplněno o údaj o telefonním čísle, emailové adrese a čísle účtu. Dle Úvěrové smlouvy měla být žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou měl splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Žalovaný měl úvěr splácet ve 24 splátkách ve výši od 1 268 Kč za první měsíc, 1 508 Kč za druhý až osmý měsíc a 773 Kč za devátý až dvacátý čtvrtý měsíc splácení. Roční procentní sazba nákladů takového úvěru činila 49,10 %, celková částka k úhradě 20 640 Kč. Žalovaný si sjednal službu„ Bezpečná splátka“ za poplatek 99 Kč měsíčně a službu SMS servis za poplatek 49 Kč měsíčně. Výše jednotlivých poplatků za sjednané služby byla specifikována v Sazebníku poplatků žalobkyně. Pro případ prodlení s úhradou splátky bylo ve smlouvě zakotveno oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč O shora uvedených parametrech poskytovaného úvěru žalobkyně informovala žalovanou prostřednictvím Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Před podpisem smlouvy žalobkyně vyžádala od žalovaného výpis z jeho účtu za leden 2021, ze kterého se podávalo, že žalovanému bylo připsáno 21 000 Kč, z účtu bylo odepsáno 20 981 Kč, přičemž počáteční zůstatek činil 38,09 Kč a konečný zůstatek činil 56,65 Kč. Žalobkyně následně převedla na účet žalovaného částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný v souvislosti s Úvěrovou smlouvou uhradil celkem 12 680 Kč. Žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k doplacení celé půjčky. Následně byl žalovaný výzvou ze dne 14. 4. 2022, odeslanou dne 20. 4. 2022 právním zástupcem žalobkyně, vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 14 770 Kč do 30 dnů ode dne sepsání výzvy s upozorněním na možné soudní řešení sporu. Účet, na který žalobkyně zaslala jistinu úvěru, je veden na jméno žalovaného.
19. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
20. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
24. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
27. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
28. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
29. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný zamýšleli sjednat smlouvu, na jejímž základě bude žalovanému rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednaný poplatek za poskytnutí prostředků. V dané věci lze uzavřít, že šlo o smlouvu o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.
30. V řešené věci je nutno konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Z obsahu spisu se podává, což koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že kontraktační proces byl veden elektronickým způsobem za využití prostředků komunikace na dálku, přičemž tento způsob uzavření smlouvy vylučuje, aby žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
31. Z obsahu spisu se podává, což koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že žalobkyně svá zjištění omezila na údaje uvedené žalovaným. Žalobkyně v rámci procesu uzavírání smlouvy komunikovala s žalovaným elektronicky, tedy za užití prostředků na dálku. Při zkoumání úvěruschopnosti tudíž mohla vycházet pouze z údajů uvedených žalovaným, nikoli však ze skutečně ověřených údajů o jeho příjmech, které by byly doloženy například potvrzeními zaměstnavatele či jinými relevantními doklady. Proces komunikace na dálku vylučoval, aby si žalobkyně listin y k ověření údajů vyžádala s předstihem před uzavřením smlouvy, měla dostatečný časový prostor k jejich vyhodnocení, jejich porovnání s příslušnými statistickými údaji. Výpis z účtu za období jediného měsíce, z něhož se navíc podává, že žalovaný všechny dostupné finanční prostředky ve sledovaném období spotřeboval, a to až na konečný zůstatek minimální rezervy 56,65 Kč, přitom nelze považovat za podklad, na základě kterého by si žalobkyně mohla učinit hodnověrný obrázek o celkové majetkové situaci žalovaného a jeho bonitě. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta je nutno hodnotit jeho příjmy, výdaje, kdy je zároveň nutno tyto porovnávat s příslušnými statistickými údaji a hodnotit, zdali klientem uvedené údaje jsou reálnými v čase a místě, ale také osobní situaci klienta. V řízení bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalovaného v rámci automatizovaného a redukovaného procesu, aniž by byly přezkoumány listin y dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, zjištěna podrobně jeho osobní situace. S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že smlouva o úvěru je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
32. Za situace, kdy byla smlouva sjednána neplatně, je žalovaný povinen plnit pouze na jistinu, a to v režimu ustanovení §§ 2991, 2993 o. z.
33. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla bezhotovostně převedena částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný uhradil celkem 12 680 Kč. Za situace, kdy byly veškeré poplatky shledány neplatně sjednanými, plnil žalovaný pouze na jistinu. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 2 320 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 14 770 Kč, tak pro částku 12 450 Kč (14 770 Kč – 2 320 Kč) není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.
34. Žalobkyni náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný tudíž byl zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 2 320 Kč od 15. 5. 2022, když již k tomuto datu měl mít vědomí, že uvedenou částku musí vrátit, neboť k plnění byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022 se lhůtou k plnění do třiceti dnů ode dne sepsání výzvy. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení požadovala pro období od 15. 5. 2022 do 2. 6. 2022 v kapitalizované výši 90,34 Kč odpovídající úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 14 770 Kč. Byla však úspěšná pouze co do úroku z částky 2 320 Kč, jehož kapitalizovaná výše za dané období činí 14,19 Kč. Pro zbývající část požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 76,15 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl žalobní návrh zamítnut ohledně běžícího úroku z prodlení z částky 12 450 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, neboť s úhradou této částky žalovaný v prodlení nebyl.
35. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř.
36. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla v řešené věci s podstatnou částí svého nároku neúspěšnou. V řízení tak měl převážný úspěch žalovaný. Za této situace by bylo namístě přiznat žalovanému částečný nárok na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému, který zůstal nečinný, žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.