Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1454/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce zpravodaje Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. K., právně zastoupeného Mgr. Michaelou Veselou, advokátkou, sídlem Havlíčkovo nábřeží 383, Vranov nad Dyjí, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. března 2025 č. j. -1782 a rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 31. října 2024 č. j. -1365, ve znění opravného usnesení ze dne 5. listopadu 2024 č. j. -1383, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Mělníku, jako účastníků řízení, a B. K. P., a nezletilé A. K., v řízení před opatrovnickými soudy zastoupené opatrovníkem městem M., jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze, takto:

Návrh stěžovatele na odložení vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. března 2025 č. j. -1782 se zamítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí pro porušení jeho ústavně zaručených práv v , a d. Současně s ústavní stížností předložil návrh na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze, a to konkrétně jeho výroku IV, jímž byl zavázán zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mělníku náhradu nákladů řízení ve výši 65 055 Kč (náklady na znalecký posudek) do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

2. Stěžovatel má za to, že výrok soudu ukládající mu povinnost hradit náklady řízení je zcela nesprávný a nekorespondující s průběhem celého řízení. Podle stěžovatele jsou naplněny podmínky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), neboť odložení vykonatelnosti daného rozhodnutí nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a výkon rozhodnutí by znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

3. Soudce zpravodaj nepovažoval za nutné vyzývat účastníky řízení ani vedlejší účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti, a to vzhledem k zamítavému výroku.

4. V řízení o ústavních stížnostech je odložení vykonatelnosti mimořádným institutem, při jehož použití postupuje Ústavní soud restriktivně. Jde o výjimku z obecné zásady, podle níž ústavní stížnost nemá odkladný účinek (srov. ). V souladu s však může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

5. Aniž by Ústavní soud předjímal závěry svého rozhodnutí o meritu ústavní stížnosti, dospěl po posouzení obsahu návrhu k závěru, že v posuzované věci nejsou splněny podmínky pro odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku.

6. Ústavní soud předně neshledal, že by výkon napadeného rozsudku (resp. jeho výroku IV) pro stěžovatele znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká může odložením jeho vykonatelnosti vzniknout jiným osobám. Pouhé stěžovatelovo konstatování, že nechápe, proč má platit celé náklady za znalecký posudek, a že nepovažuje za standardní, aby to bylo kvůli tomu, že to byl on, kdo návrh na změnu péče podal, k odložení vykonatelnosti nepostačuje. Stěžovatel na podporu odkladu vykonatelnosti napadeného rozsudku nic jiného neuvádí, zejména nedokládá svou finanční situaci. Navíc stěžovateli byla k povinnosti zaplatit náhradu nákladů stanovena lhůta šesti měsíců od právní moci rozsudku, tedy dostatečně dlouhá doba, v níž bude s největší pravděpodobností rovněž rozhodnuto o celé ústavní stížnosti. Ústavní soud proto shledal, že je na místě zachovat zdrženlivost ve prospěch vykonatelnosti napadeného rozsudku.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2025

Milan Hulmák v. r.

předseda senátu