Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 210/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka (soudce zpravodaj), soudce Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. A. (jedná se o pseudonym), zastoupeného Mgr. Ondřejem Durďákem, advokátem, sídlem Anny Letenské 34/7, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. října 2024 č. j. 13 To 274/2024-558, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti, takto:

Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. října 2024 č. j. -558 se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a , o Ústavním soudu, stěžovatel napadl v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen " "). Stěžovatel tvrdí, že jím bylo porušeno jeho základní právo na řádný proces podle a právo na zákonného soudce podle d.

2. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že napadené usnesení je protiústavní, neboť jím rozhodl o odnětí věci původnímu senátu Okresního soudu Praha-západ (dále jen "okresní soud") a jejím přikázání jinému senátu, aniž by pro to byly splněny zákonné a ústavní podmínky. Konkrétně tvrdí, že rozhodl o odnětí věci původnímu senátu okresního soudu pouze proto, že údajně odmítal respektovat jeho "právní názor" spočívající v přehodnocení obsahu důkazů, které však sám nikdy neprovedl.

3. Stěžovatel současně s podáním ústavní stížnosti požádal o odložení vykonatelnosti napadeného usnesení krajského soudu. Odůvodnil to tím, že uvedeným usnesením byla jeho věc přikázána k projednání a rozhodnutí jinému senátu okresního soudu, přičemž hlavní líčení před senátem v novém složení má proběhnout již dne 20. 2. 2025 (viz vyrozumění okresního soudu ze dne 12. 2. 2025). Stěžovatel má za to, že dalším konáním trestního řízení před nezákonným soudcem by pro něj znamenalo nepoměrně větší újmu, než jaká může při odložení vykonatelnosti napadeného usnesení vzniknout jiným osobám. V této souvislosti poukazuje také na to, že žije řádným životem, je stíhán na svobodě a nejsou dány žádné indicie, že by se mohl dopouštět jakékoliv (další) trestní činnosti. Rovněž nehrozí ani to, že by odklad vykonatelnosti napadeného usnesení mohl vést k případnému ztížení objasnění činu, jenž je stěžovateli kladen za vinu, neboť stěžejní část důkazů (věcné důkazy, výpovědi dotčených osob, znalecké posudky atp.) již byla zajištěna v předchozích fázích trestního řízení. Odložením vykonatelnosti tudíž podle názoru stěžovatele nedojde ani k ohrožení veřejného zájmu na dodržení účelu trestního řízení.

4. Zásadně platí, že ústavní stížnost nemá odkladný účinek ( ). V souladu s však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

5. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatele a dospěl k závěru, že podmínky podle jsou naplněny. Zaprvé, odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nebrání žádný důležitý veřejný zájem. Trestní řízení proti stěžovateli probíhá již delší dobu, přičemž z dostupných podkladů nikterak neplyne, že by orgány činné v trestním řízení měly důvodné a odůvodněné obavy, že by stěžovatel mohl znovu páchat tvrzenou trestnou činnost, mařit objasňování skutečností významných pro trestní stíhání nebo se vyhýbat trestnímu stíhání. Stěžovatel je stíhán na svobodě. Hlavním důvodem neshod mezi okresním a je ostatně otázka, zda se stěžovatel vůbec dopustil jednání, které mu je kladeno za vinu. Zadruhé, odložení vykonatelnosti nebrání ani důležité zájmy třetích osob, zejm. poškozené. Zatřetí, výkon napadeného usnesení by mohl vést ke vzniku komplikovaně řešitelné procesní situace v trestním řízení. Nelze totiž vyloučit, že do doby rozhodnutí o ústavní stížnosti by mohlo dojít ze strany nově ustanoveného senátu okresního soudu k vydání nového rozhodnutí o vině a trestu stěžovatele. Mohlo by tím dojít k ohrožení efektivity a praktického významu rozhodnutí o ústavní stížnosti, a to zejména tehdy, pokud by jí Ústavní soud v budoucnu vyhověl (což však Ústavní soud nikterak nepředjímá, neboť v současnosti ani nemá k dispozici dostatečné podklady k řádnému posouzení této otázky).

6. Ústavní soud se proto rozhodl "zmrazit" účinky napadeného rozhodnutí krajského soudu a odložit jeho vykonatelnost. Nutným důsledkem rozhodnutí o odložení vykonatelnosti je, že trestní soudy nemohou do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti nařizovat nebo vést hlavní líčení nebo činit jiné procesní kroky vedoucí k přijetí nového rozhodnutí o vině a trestu stěžovatele.

7. Současně je však nutno zdůraznit, že se jedná pouze o rozhodnutí zatímní a předběžné. Ústavní soud jím nijak neprejudikuje konečný výsledek řízení o ústavní stížnosti ani nenaznačuje, jak o ní míní v budoucnu rozhodnout.

8. Ze všech uvedených důvodů Ústavní soud rozhodl o odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadeného usnesení krajského soudu ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. února 2025

Milan Hulmák v. r.

předseda senátu