Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 20/24

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Milion Chvilek, z. s., sídlem Husinecká 808/5, Praha 3 - Žižkov, zastoupeného doc. JUDr. Alešem Rozehnalem, Ph.D., advokátem, sídlem Železná 490/14, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -87 ze dne 28. 7. 2023 a rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. -67 ze dne 28. 3. 2022, za účasti Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze, jako účastníků řízení, a JUDr. Vojtěcha Filipa, zastoupeného JUDr. Mgr. Barborou Vlachovou, Ph.D., LL. M., advokátkou, sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4 - Nusle, jako vedlejšího účastníka řízení, o návrhu na vyloučení soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování ve věci, takto:

Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, podle kterých stěžovatel jako právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do své pověsti. Řízení o ústavní stížnosti bylo původně vedeno pod

sp. zn.

a jako soudci zpravodaji byla věc přidělena soudci Jaromíru Jirsovi. První senát Ústavního soudu usnesením

sp. zn.

ze dne 26. 6. 2024 rozhodl o postoupení věci k projednání a rozhodnutí plénu.

2. Při projednávání ústavní stížnosti dospělo plénum Ústavního soudu k závěru, že zákonná úprava, která byla v dané věci obecnými soudy použita - konkrétně a ("přezkoumávaná ustanovení"), by mohla být v rozporu s ústavním pořádkem. Proto plénum Ústavního soudu usnesením

sp. zn.

ze dne 4. 9. 2024, ve znění opravného usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 11. 2024, přerušilo řízení o ústavní stížnosti a zahájilo řízení o zrušení přezkoumávaných ustanovení. O návrhu na zrušení těchto ustanovení rozhodl Ústavní soud nálezem

sp. zn.

ze dne 15. 1. 2025. V návaznosti na to plénum usnesením sp. zn ze dne 29. 1. 2025 rozhodlo o pokračování v řízení o ústavní stížnosti.

3. Vedlejší účastník podáním ze dne 6. 2. 2025 navrhl, aby byl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa vyloučen z projednávání a rozhodování věci. Podle vedlejšího účastníka se soudce zpravodaj v rozhovorech pro média, poskytnutých v souvislosti s vyhlášením nálezu

sp. zn.

, vyjadřoval způsobem, který vyvolává důvodné pochybnosti o jeho nestrannosti v řízení o ústavní stížnosti. Ve vyjádření ze dne 22. 1. 2025 pro Českou televizi soudce zpravodaj bez bližšího kontextu citoval úryvek nálezu

: "Žádná lež není dost malá na to, aby si nezasloužila alespoň omluvu." Tento citát ale nevystihuje nález jako celek, je zavádějící a může vyvolat dojem, že jím soudce zpravodaj předjímá výsledek řízení o ústavní stížnosti. Ve vyjádření z téhož dne pro Seznam Zprávy soudce zpravodaj uvedl: "Prostě lhát se nemá o nikom. Je jedno, jestli je to člověk nebo právnická osoba. Žádná lež není dost malá na to, aby nezasloužila minimálně omluvu. Samozřejmě soudy budou pečlivě zvažovat, jestli se výrok týká nadnárodní korporace, která musí snést ledasco, nebo nějakého nevýdělečného sdružení. Podle toho soudy zváží, jakou formu satisfakce přiznají." Soudce zpravodaj se v rozhovoru zmiňoval výlučně o lži, ačkoliv nález

sp. zn.

se týkal širší problematiky. Podle vedlejšího účastníka soudce zpravodaj svými projevy nevhodně propojil dvě odlišná řízení - o zrušení ustanovení a o ústavní stížnosti stěžovatele - a vyvolal dojem, že o ústavní stížnosti je již prakticky rozhodnuto.

4. K námitce podjatosti se soudce zpravodaj vyjádřil tak, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani jejich zástupcům a že se podjatý být necítí. Nález

sp. zn.

veřejně komentoval, neboť kauza byla mediálně sledovaná. Jako soudce zpravodaj se vyjadřoval pouze obecně k možnosti přiznat právnickým osobám zadostiučinění, nikoliv k tomu, zda vedlejší účastník v konkrétní věci lhal, což budou případně znovu posuzovat obecné soudy. Napadená rozhodnutí obecných soudů jsou založena výlučně na právním názoru Nejvyššího soudu, podle něhož se právnická osoba žádného zadostiučinění domáhat nemůže. To je již s ohledem na plenární nález názor překonaný, nicméně další rozhodování o nárocích stěžovatele bude v případě zrušení napadených rozhodnutí na obecných soudech. Ty budou posuzovat i pravdivost veřejně učiněných tvrzení vedlejšího účastníka, případně rozhodovat o formě zadostiučinění.

5. Podle je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

6. Rozhodování nezávislým a nestranným soudcem je klíčovou součástí práva na soudní ochranu zaručeného d. Zároveň platí, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d). Postup, kterým je zákonný soudce vylučován z rozhodování věci a jímž je jiný soudce určen jako zákonný, je tedy výjimečný. Soudce může být z projednání a rozhodnutí věci vyloučen tehdy, je-li zřejmé, že jeho vztah k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 9. 2022, body 20-24).

7. V nyní posuzované věci takové pochybnosti nevyvstávají.

8. Mediální vystoupení soudce zpravodaje, na která vedlejší účastník odkazuje, důvodem pro vyloučení nejsou. Smyslem vystoupení soudkyň a soudců v médiích po vyhlášení soudního rozhodnutí je to, aby jeho podstatu vysvětlili veřejnosti, a to srozumitelně a vzhledem k omezenému prostoru i stručně. Soudkyně a soudci proto nutně musí důvody soudního rozhodnutí vyjadřovat vlastními slovy a pasáže odůvodnění parafrázovat. Z obsahu vystoupení, na které vedlejší účastník odkazuje, plyne, že soudce zpravodaj shrnoval podstatné závěry nálezu

sp. zn.

po jeho vyhlášení, což je běžnou praxí. Hovořil-li soudce zpravodaj o tom, že "lhát se nemá" a že "žádná lež není dost malá na to, aby nezasloužila alespoň omluvu", parafrázoval či přímo citoval jednu z pasáží nálezu (konkrétně bod 71). Soudce zpravodaj tedy toliko v obecné rovině vysvětloval důvody, pro které Ústavní soud rozhodl, že se právnické osoby mohou domáhat přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do své pověsti. Nijak se nevyjadřoval k otázce, zda vedlejší účastník o stěžovateli lhal, ani nepředjímal, jak by o této otázce měly soudy rozhodnout.

9. Skutečnost, že závěry nálezu

sp. zn.

budou zohledněny v řízení o ústavní stížnosti, je logickým důsledkem závaznosti tohoto nálezu podle y a souvislosti mezi oběma řízeními. Návrh na zrušení ustanovení , o němž bylo rozhodnuto uvedeným nálezem, totiž vzešel právě z řízení o projednávané ústavní stížnosti. Ani vyjádření soudce zpravodaje v tomto smyslu nezakládají důvodné pochybnosti o jeho nestrannosti. Soudce zpravodaj svými vyjádřeními nepředjímal, zda bude či by mělo být ústavní stížnosti vyhověno. Jeho vyjádření nevyvolávají pochybnosti o jeho nestrannosti (srov. např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Vardanyan a Nanushyan proti Arménii ze dne 27. 10. 2016, stížnost č. 8001/07, -82). Žádná jiná tvrzení či důkazy, které by měly zpochybňovat nepodjatost soudce zpravodaje, vedlejší účastník nepředložil.

10. Plénum Ústavního soudu proto podle ve spojení s rozhodlo, že soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. února 2025

Josef Baxa v. r.

předseda Ústavního soudu