Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2573/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. D., zastoupeného JUDr. Pavlem Andrlem, MBA, LL.M., advokátem, se sídlem Jablonského 268/65, Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. června 2024, č. j. 5 To 152/2024-2970, a usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. června 2024, č. j. 3 T 131/2017-2944, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově jako účastníků řízení, o vyloučení soudce Josefa Fialy z projednání a rozhodování návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci, takto:

Soudce Josef Fiala není vyloučen z projednání a rozhodování návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení usnesení okresního soudu, jímž bylo rozhodnuto o zničení věci ohrožující bezpečnost lidí či majetku (viz § 81b odst. 1 trestního řádu), a usnesení krajského soudu, kterým byla zamítnuta stěžovatelova stížnost proti usnesení okresního soudu [viz § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu].

2. Soudce Jaromír Jirsa - člen I. senátu, který je příslušný pro řízení a rozhodnutí věci - následně podal vyjádření, v němž upozornil na to, že stěžovatel namítá jeho podjatost a žádá jeho vyloučení z projednání a rozhodování této věci.

3. Soudce Josef Fiala - předseda IV. senátu, který je příslušný k rozhodování o vyloučení soudců I. senátu - následně podal vyjádření, v němž uvedl, že stěžovatel podal návrh na vyloučení i jeho samotného a že zároveň navrhl vyloučit z posuzování návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy všechny dosud aktivní ústavní soudce jmenované předchozím prezidentem, kteří nadto rozhodovali o jeho ústavních stížnostech. Soudce Josef Fiala k návrhu na jeho vyloučení uvedl, že jej považuje za nedůvodný, neboť stěžovatele ani jeho zástupce osobně nezná a nemá k nim ani k věci žádný poměr.

4. Soudce Josef Fiala, o jehož možnou podjatost v tomto rozhodnutí jde, je soudcem IV. senátu, a proto je k rozhodnutí o jeho vyloučení příslušný III. senát Ústavního soudu (viz věty druhé a a rozvrhu práce Ústavního soudu ve znění účinném ke dni vydání tohoto rozhodnutí).

5. Vyloučení soudce je výjimkou z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci a podle níž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d).

6. Ústavní soudce je vyloučen z projednání a rozhodování věci (1) "jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti" nebo (2) "jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu" (viz až 2 ). V tomto případě připadá v úvahu první z těchto důvodů.

7. Na nestrannost soudce lze hledět ze subjektivního a objektivního hlediska. Subjektivní hledisko vypovídá o osobním přesvědčení soudce o své podjatosti v daném případě - tedy ve vztahu k předmětu řízení, jejich účastníkům či zástupcům. Objektivní hledisko vypovídá o tom, zda existují skutečnosti, které by mohly objektivně vzbudit oprávněnou pochybnost o nestrannosti soudce (blíže viz např. usnesení ze dne 20. 9. 2022,

sp. zn.

, bod 21; nález ze dne 27. 5. 2015,

sp. zn.

, body 17 až 19). Rozhodování o vyloučení soudce se má dít pouze na základě objektivního hlediska (viz např. usnesení ze dne 13. 3. 2024,

sp. zn.

, bod 4; ze dne 20. 9. 2022,

sp. zn.

, bod 22; ze dne 26. 6. 2014,

sp. zn.

, bod 5).

8. Třetí senát Ústavního soudu se seznámil s podáními stěžovatele a neshledal v nich nic, co by mohlo vyvolat důvodné pochybnosti o nestrannosti Josefa Fialy při projednání a rozhodování návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy.

9. Skutečnost, že Josefa Fialu jmenoval ústavním soudcem prezident Miloš Zeman, v okolnostech této věci důvod k jeho vyloučení nepředstavuje. Pochybnost o jeho nestrannosti nemůže založit ani to, že jej stěžovatel označuje hanlivými výrazy a osobním způsobem jej kritizuje. Soudce Ústavního soudu je profesionál a veřejně činná osoba, která by i z vnějšího pohledu obecně měla být schopna při svém rozhodování odolat i osobní kritice - byť by byla hrubá či nepravdivá (podobně viz např. usnesení ze dne 3. 11. 2020,

sp. zn.

#4, body 10 až 11). Důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci obecně není ani jeho dřívější rozhodování ve stěžovatelových věcech (viz ve spojení s a např. usnesení ze dne 25. 10. 2021,

sp. zn.

, bod 7).

10. Ústavní soud při svém rozhodování přihlédl i k tomu, že se soudce Josef Fiala sám necítí být podjatý (k významu subjektivního přesvědčení viz např. usnesení ze dne 15. 11. 2016,

sp. zn.

, bod 5), a že nejde o rozhodování o jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci samé, ale "pouze" o rozhodování o jeho vyloučení z projednání a rozhodování návrhu na vyloučení jiného soudce (shodně viz usnesení ze dne 9. 5. 2023,

sp. zn.

).

11. Protože třetí senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že neexistují důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudce Josefa Fialy v dané věci, nevyloučil jej z projednání a rozhodování návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn.

(viz ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. prosince 2024

Daniela Zemanová v. r.

předsedkyně senátu