Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2311/24

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky MUDr. Dagmar Simonidesové, zastoupené Mgr. Pavlou Krejčí, advokátkou, sídlem Vinohradská 938/37, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. srpna 2024 č. j. 63 A 4/2024-10, a s ní spojeném návrhu na zrušení § 56a odst. 4 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a s ní spojený návrh se odmítají.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka ústavní stížností podle písm. d) y brojí proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva podle a 36 d. Z týchž důvodů navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného ustanovení zákona.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka se u soudu vůči volební koalici SPD, Trikolory a PRO ve volební kampani k volbám do Zastupitelstva Jihomoravského kraje v září 2024 domáhala vyslovení zákazu používat plakát muže tmavé pleti se zakrvaveným nožem a nápisem "nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové' z dovozu". Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") napadeným usnesením návrh stěžovatelky odmítl podle , protože se stěžovatelka domáhala něčeho, k čemuž soud není oprávněn. Soudy nemají pravomoc zasahovat do probíhající volební kampaně. Soudní kontroly se lze domáhat až po skončení voleb. Stěžovatelka má dosud možnost se volné politické soutěže účastnit, včetně výběru způsobu prezentace. Lze-li hledět na způsob volební kampaně jako skutečně za hranou, není vyloučeno obrátit se na orgány činné v trestním řízení. Krajský soud konečně uvedl, že ačkoli se návrh stěžovatelky týkal voleb, nerozhodl o něm jako o volební stížnosti, protože jej nebylo možné podřadit pod kterékoli z ustanovení hlavy II, dílu 4 . Proto krajský soud stěžovatelku poučil, že proti napadenému usnesení je přípustná kasační stížnost.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdí, že použití nože a krve do volební kampaně nepatří. Plakáty volební koalice jsou silně neetické. Soudní ochrana před probíhající volební kampaní není účinná. S účinností od roku 2017 je třeba po skončení voleb prokázat porušení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb či volby kandidáta. To je téměř nemožné. Právní úprava je tedy nedostatečná. Proto stěžovatelka též navrhuje zrušení , o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého musí volební kampaň probíhat čestně a poctivě. Stěžovatelka dále tvrdí, že si je vědoma poučení krajského soudu o možnosti podat kasační stížnost, avšak nesouhlasí s ním. Nepřípustnost kasační stížnosti ve věcech volebních podle se uplatní i u nejasných podání. Ústavní stížnost proto je přípustná.

4. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud proto posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost stěžovatelky je návrhem nepřípustným.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost tedy je založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům. Je krajním prostředkem k ochraně práva, jehož využití připadá v úvahu zásadně až tehdy, není-li již náprava před jinými orgány veřejné moci standardním postupem možná.

6. V nynější věci má krajský soud za to, že proti napadenému usnesení je přípustná kasační stížnost, o čemž stěžovatelku poučil. Krajský soud tento svůj postoj odůvodnil tak, že zákon v nynější věci podaný návrh za volební věc neoznačuje. Postoj krajského soudu je proto řádně odůvodněný a má racionální základ. O zjevně nesprávné poučení nejde. Ústavnímu soudu ze své pozice nepřísluší blíže tyto závěry krajského soudu hodnotit. Stejně ostatně rozhodl Ústavní soud v obdobném procesním kontextu již dříve usnesením ze dne 22. 5. 2017

sp. zn.

. Stejně též rozhodl v aktuální, související věci usnesením ze dne 4. 9. 2024

sp. zn.

. Na obě rozhodnutí lze v podrobnostech odkázat. Stěžovatelka proto dosud nevyčerpala všechny opravné prostředky, které jí jsou k ochraně jejích práv k dispozici.

7. S ohledem na přístup k Ústavnímu soudu lze doplnit, že podala-li či podá-li stěžovatelka v souladu s poučením kasační stížnost, může v závislosti na jejím vyřízení brojit i proti eventuálnímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu další, novou ústavní stížností. Odmítne-li eventuálně Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nepřípustnou, tedy ukázalo-li by se eventuálně, že krajský soud by býval skutečně stěžovatelku nesprávně poučil, měla by stěžovatelka mít za této situace podle ustálené judikatury Ústavního soudu zachovanou rovněž lhůtu k podání ústavní stížnosti proti nyní napadenému rozhodnutí [viz např. nález ze dne 5. 11. 2002

sp. zn.

(N 140/28 SbNU 223), body 20 a 21 nálezu ze dne 31. 1. 2012

sp. zn.

(N 25/64 SbNU 269) či bod 19 nálezu ze dne 6. 4. 2021

sp. zn.

(N 72/105 SbNU 260)]. Nynější odmítnutí ústavní stížnosti proto stěžovatelku nijak na jejím přístupu k soudu neomezuje.

8. Nutno konečně podotknout, že stěžovatelka v ústavní stížnosti pro případ, že by Ústavní soud shledal, že nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky, požádala, aby přesto ústavní stížnost projednal ve smyslu , neboť podstatným způsobem přesahuje její zájmy. Ústavní soud však výjimečné okolnosti podle tohoto ustanovení v nynější věci neshledal (k tomu viz též body 12 a násl. usnesení

sp. zn.

), a proto podle ve spojení s ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.*)

9. Vedle ústavní stížnosti podala stěžovatelka s ní spojený akcesorický návrh na zrušení , o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Protože takový návrh lze podat pouze spolu s ústavní stížností proti rozhodnutí orgánu veřejné moci vydanému na základě aplikace napadeného právního předpisu či jeho části, sdílí tento návrh osud ústavní stížnosti. Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, odpadá tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona [srov. např. usnesení ze dne 3. 10. 1995

sp. zn.

(U 22/4 SbNU 351)].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. září 2024

Jan Svatoň v. r.

předseda senátu