Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 106/2021

Zmenené rozhodnutím 70 CO 286/2022-86
„Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Renaty Polákové a Mgr. Zdeňka Lehovce ve věci žalobce: [[osobní údaje žalobce]] zastoupený advokátem [[údaje o zástupci]] proti žalované: [[osobní údaje žalované]] o náhradu nemajetkové újmy ve výši [[částka]], k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [[datum rozhodnutí]], č. j. 24 C 106/2021-61, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé (I.) mění jen tak, že žaloba se co do částky [[částka]] s příslušenstvím a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od [[datum]] do [[datum]] z částky [[částka]] zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [[částka]] k rukám advokáta Mgr. [[jméno]] [[jméno]]."

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro: náhradu nemajetkové újmy

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky jdoucím od datum do zaplacení.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26 684 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26 684 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 55 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od datum do zaplacení. Tvrdil, že uvedená částka má představovat peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla žalobci vzniknout v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení před finančním arbitrem, které u něj bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka číslo rok, které bylo zahájeno dne datum. Tvrdil, že řízení trvalo více než 34 měsíců. Finanční arbitr nevydal nález ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách a celková doba řízení tak dosáhla nepřiměřené délky, v důsledku které finanční arbitr (dále také jako„ FA“) udržoval žalobce po extrémně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku sporu, čímž mu vznikla nemajetková újma. Žalobce se na FA obrátil v situaci, kdy měl důvodné podezření na neplatnost smlouvy o investičním životním pojištění a obával se, že by mohl o finanční prostředky přijít. příjmení se týkal částky 260 000 Kč. Tvrdil, že FA rozhodnutí opřel výlučně o podklady, které obdržel od žalobce při podání návrhu na zahájení řízení, popř. o podklady, které obdržel od instituce v rámci jejího vyjádření. Dle žalobce měl tedy finanční arbitr podklady pro rozhodnutí dne datum. Základní částku navrhoval snížit o 20% z důvodu nevyužití možnosti finančním arbitrem prodloužit lhůtu pro vydání nálezu a pro vydání rozhodnutí o námitkách, dále o 10% z důvodu, že se žalobce aktivně bránil proti nečinnosti a o 10% z důvodu, že řízení bylo zatíženo nedůvodnými průtahy.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že není pravdou, že by finanční arbitr měl podklady pro vydání nálezu v okamžiku, který tvrdil žalobce. Dne datum žalobce v rámci vyjádření ke shromážděným podkladům upravil svůj nárok. Od tohoto dne do vydání nálezu uběhlo 344 dnů. Finanční arbitr tak překročil lhůtu pro vydání nálezu o 164 dnů a současně účastníky neupozornil, že lhůta bude prodloužena. Finanční arbitr lhůtu nedodržel ani v případě rozhodnutí o námitkách. Finanční arbitr však žalobci sdělil předběžný právní názor na věc dne datum. Žalobce tak nebyl udržován ve stavu nejistoty ohledně výsledku sporu. Žalovaná také namítala, že se věc nemá posuzovat z hlediska (ne) přiměřenosti celkové doby řízení. Tvrdila také, že řízení bylo značně složité. Žalovaná se žalobci omluvila a takové vyřízení považuje za dostačující. Pokud by soud shledal návrh důvodným, navrhovala, aby soud základní částku ponížil o 50 % z důvodu nepatrného významu řízení pro žalobce, o 20% za průtahy na straně žalobce a o 20% za hmotněprávní složitost věci.

3. Žalobce dále sporoval tvrzení žalované ohledně počátku běhu lhůt pro vydání nálezu. Sporoval také tvrzení žalované o tom, že věc měla být složitá. Zdůrazňoval, že v průběhu řízení finanční arbitr evidoval desítky až stovky obdobných sporů, přičemž v desítkách sporů již rozhodl. V řízení také dále tvrdil, že FA z 805 řízeních zahájených od roku rok do roku rok s anonymizována dvě slova týkající se problematiky investičního životního pojištění rozhodl ve 3 případech. Pokud byl tedy zahlcen, byl zahlcen proto, že nevydával rozhodnutí.

4. Na to žalovaná reagovala tím, že finanční arbitr ve věcech investičního životního pojištění konal, což dovozoval z evidence přijatých a odeslaných podání.

5. Mezi účastníky řízení není sporné, že řízení před finančním arbitrem vedené u něj pod sp. zn. spisová značka číslo rok trvalo od datum do datum. příjmení bylo i to, že žalobce uplatnil nárok u žalované podáním ze dne datum, které bylo téhož dne žalované doručeno, stejně tak jako to, že dne datum došlo k vyřízení této žádosti tak, že se žalovaná omluvila za nesprávný postup FA, přičemž toto vyrozumění bylo právnímu zástupci žalobce doručeno téhož dne.

6. Ze spisu v řízení před finančním arbitrem vedeným pod sp. zn. spisová značka anonymizováno rok, který účastníci řízení učinili nesporným, vyplývá, že:

7. Dne datum byl podán návrh na zahájení řízení, čítající 10 stran, jímž se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 196 000 Kč in eventum určení, že náklady a poplatky účtované institucí nebyly platně sjednány. příjmení vyplýval ze smlouvy číslo označené jako anonymizována dvě slova, ve které se navrhovatel jako pojistník zavázal hradit měsíčně pojistné ve výši 2 000 Kč s tím, že pojistná částka pro případ smrti byla sjednána ve výši 500 000 Kč, pro případ dožití měla být pojistníkovi vyplacena kapitálová hodnota pojištění.

8. Dne datum FA oznámil žalobci zahájení řízení a vyzval jej k odstranění vad návrhu. FA žalobce vyzýval (mj. ke sdělení, jakým způsobem dospěl k částce 196 000 Kč). K témuž dni je datováno též poučení o právní pomoci, bezplatnosti a nákladech řízení před FA.

9. Téhož dle žádal PZ žalobce o sdělení stavu řízení.

10. Dne datum PZ žalobce reagoval na výzvu FA k odstranění vad návrhu. K odůvodnění částky uvedl, že požadovaná částka se skládá ze zaplaceného pojistného po 2 000 Kč měsíčně od číslo do anonymizováno rok. Ohledně výpisů z pojištění odkázal FA na instituci.

11. Dne datum FA oznámil zahájení řízení instituci a vyzval ji k poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace, a to ve lhůtě 15 dnů.

12. Dne datum PZ instituce žádal o prodloužení lhůty. Tomu dne datum FA vyhověl a lhůtu prodloužil o dalších 15 dní.

13. Dne datum PZ instituce opakovaně žádal o prodloužení lhůty. Tomu dne datum FA vyhověl a lhůtu prodloužil o dalších 15 dní.

14. Dne datum se instituce vyjádřila. Vyjádření čítalo přes 20 stran. Ve vyjádření vznesla námitku promlčení. V rámci vyjádření uvedla, že v rámci pojištění nebyly činěny žádné mimořádně výběry ani nebylo hrazeno mimořádné pojistné. Potvrdila, že měsíční pojistné bylo 2 000 Kč a uvedla aktuální výši zaplaceného pojistného.

15. Dne datum instituce doložila podklady, v nichž byla obsažena i tabulka plateb na pojistnou smlouvu.

16. Dne datum finanční arbitr sdělil účastníkům předběžný právní názor, v rámci kterého sdělil, že námitka promlčení je důvodná a aplikuje se 3 letá promlčecí doba. Sdělil, že by pro navrhovatele bylo výhodnější nechat si vyplatit odkupné. Sdělil, že pokud navrhovatel nesdělí a nedoloží, že názor FA není správný, je na místě, aby navrhovatel zvážil nabídku smírného řešení a vzal svůj návrh zpět.

17. Dne datum se PZ žalobce vyjádřil k předběžnému právnímu názoru FA tak, že s ním nesouhlasí. Uvedl, že námitka promlčení, kterou vznesla instituce je v rozporu s dobrými mravy. Současně uplatnil stížnost, neboť měl za to, že výzvou ke zpětvzetí návrhu je porušováno právo na spravedlivý proces.

18. Dne datum vyzval FA PZ instituce k seznámení se s podklady a k sdělení zda pojištění stále trvá, a aby předložil aktuální výpis pojistného. Téhož dne vyzval FA PZ navrhovatele k seznámení se s podklady pro vydání nálezu.

19. Dne datum FA opakovaně vyzval instituci k předložení podkladů.

20. datum instituce sdělila, že smlouva je stále aktivní a nebyl proveden mimořádný výběr. Zároveň zaslala tabulku plateb.

21. Dne datum PZ žalobce požádal FA o zaslání podkladů elektronicky.

22. Dne datum se s podklady seznámila fyzicky instituce.

23. Dne datum FA zaslal podklady elektronicky PZ žalobce.

24. Dne datum PZ žalobce zaslal FA vyjádření, ve kterém (mj.) sdělil, že pojistná smlouva stále trvá a navrhovatel stále hradí pojistné a měl výhrady k úplnosti podkladů pro vydání nálezu. Dále uvedl, že s ohledem na skutečnost, že pojistná smlouva stále trvá, upravuje svůj návrh tak, že navrhuje, aby FA rozhodl tak, že pojistná smlouva je neplatná a instituce je povinna zaplatit navrhovateli veškeré zaplacené pojistné spolu s úrokem z prodlení v zákonné výší z částky 196 000 Kč od datum in eventum, aby určil, že ujednání o počátečních a správních a inkasních nákladech a poplatcích a jiných srážkách a rizikovém pojistném jsou neplatná. Ve svém vyjádření odkázal na 12 soudních rozhodnutí.

25. Dne datum sdělil FA účastníkům prodloužení lhůty pro vydání nálezu do datum. Dne datum sdělil FA účastníkům prodloužení lhůty pro vydání nálezu do datum.

26. Dne datum PZ žalobce oznámil ukončení právního zastoupení. Dne datum bylo oznámeno převzetí právního zastoupení žalobce novým PZ, a to shodným, kterým je žalobce zastupován v tomto řízení. Současně nový PZ žalobce uplatnil opatření proti nečinnosti.

27. Dne datum finanční arbitr vydal nález. Co do vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy shledal nárok z části důvodný na jistině co do částky 76 903,24 Kč s odůvodněním, že více s ohledem na aplikaci 3 leté objektivní promlčecí lhůty nebylo možné navrhovateli přiznat.

28. Dne datum podal námitky navrhovatel.

29. Dne datum FA vyzval instituci k vyjádření se k námitkám navrhovatele.

30. Dne datum podala námitky instituce. Téhož dne vyzval FA PZ navrhovatele k vyjádření se k námitkám.

31. Dne datum se vyjádřila instituce.

32. Dne datum se vyjádřil navrhovatel.

33. Dne datum FA vyzval navrhovatele k předložení podkladů a sdělení zda nedošlo k dalším platbám na pojistnou smlouvu. Obdobná výzva byla téhož dne zaslána instituci.

34. Na to bylo dne datum reagováno PZ navrhovatele, že pojistné je nadále hrazeno a zaslal k tomu přehled příkazů.

35. Téhož dne reagovala na výzvu instituce a zaslala přehled plateb.

36. Dne datum uplatnil PZ žalobce opatření proti nečinnosti a upozornil na aktuální judikaturu.

37. Dne datum vydal finanční arbitr rozhodnutí o námitkách. Přiznaná výše bezdůvodného obohacení byla navýšena o nové platby pojistného.

38. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti rozhodnutím finančního arbitra v řízení, které je v posuzované věci předmětem odškodňovacího řízení, byla podána žaloba podle části páté , která je u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. spisová značka, a ve kterém byl dne datum vydán rozsudek, jímž byla žaloba žalobce zamítnuta. Věc je v aktuálně ve fázi odvolacího řízení.

39. Z výzvy ze dne datum vyplývá, že finanční arbitr v řízení navrhovatele jméno příjmení sděloval předběžný právní názor, že nárok navrhovatelky je promlčen. Ve věci totožné osoby byla podána žaloba podle části páté (žaloba ze dne datum). Z úřední činnosti je soudu známo, že tato byla u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. spisová značka a byla soudem prvního stupně zamítnuta. Z dokumentu ze dne datum vyplývá, že ve věci téže osoby byla v rámci odvolacího řízení žalobcem vzata žaloba zpět s odůvodněním, že pojišťovna zaplatila celou žalovanou částku (zpětvzetí žaloby ze dne datum).

40. Z výzvy ze dne datum vyplývá, že finanční arbitr v řízení navrhovatele jméno jméno sděloval předběžný právní názor, že s ohledem na aplikaci 3 leté promlčecí doby by měl navrhovatel nárok na 62 017 Kč. Ve věci totožné osoby byla podána žaloba podle části páté , která byla vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka (žaloba ze dne datum) Z dokumentu ze dne datum vyplývá, že ve věci téže osoby byla žaloba vzata zpět s odůvodněním, že došlo k mimosoudnímu vyřešení sporu, neboť pojišťovna zaplatila žalovanou částku (zpětvzetí žaloby ze dne datum).

41. Z výzvy ze dne datum vyplývá, že finanční arbitr v řízení navrhovatele jméno příjmení sděloval předběžný právní názor, že po zúčtování plnění za aplikace 3 leté promlčecí lhůty by navrhovateli nemohlo být přiznáno ničeho. Ve věci totožné osoby byla podána žaloba podle části páté (žaloba ze dne datum 2019). Z úřední činnosti je soudu známo, že tato byla u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. spisová značka a byla soudem prvního stupně zamítnuta. Z dokumentu ze dne datum vyplývá, že ve věci téže osoby byla v rámci odvolacího řízení žalobcem vzata žaloba zpět s odůvodněním, že pojišťovna zaplatila žalovanou částku (zpětvzetí žaloby ze dne datum).

42. Z odpovědi na žádost o informace podle , o svobodném přístupu k informacím, který předkládal žalobce a z e-mailu ze dne datum, který předkládala žalovaná, soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí, a to proto, že veškeré informace v těchto listinách obsažené se vztahovaly pouze k části agendy, která je finančnímu arbitrovi svěřena (srov. zákona o finančním arbitrovi). Takové informace pak nejsou způsobilé navodit reálnou představu o celkovém zatížení finančního arbitra.

43. Právní posouzení soudu je následující:

44. Po právní stránce soud zhodnotil nárok žalobce dle , zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle OdpŠk.:„ Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.“

45. Podle § 13 odst. 1 a 2 OdpŠk.:„ (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“

46. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk.:„ (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.“

(2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

(3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,

d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a

e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

47. Podle ust. § 8 zákona o finančním arbitrovi:„ řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. Podání návrhu má na promlčení a prekluzi tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.“

48. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.“

49. Podle ust. § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“

50. K institutu finančního arbitra soud uvádí, že jde o orgán, který byl zřízen za účelem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu. Primárním cílem finančního arbitra je tam, kde je spotřebitel v právu, přivést strany sporu ke smírnému řešení sporu tak, aby se spotřebitel nemusel obracet na soud a nemusel hradit náklady soudního řízení, protože řízení před finančním arbitrem je bezplatné. Při rozhodování aplikuje finanční arbitr rozhodné psané právo, posuzuje všechny shromážděné podklady samostatně i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k předmětu projednávaného sporu. Finanční arbitr se tam, kde je to možné, opírá a odvolává na relevantní ustálenou judikaturu obecných soudů, Ústavního soudu nebo Soudního dvora Evropské unie.

51. V posuzovaném případě se finančnímu arbitru nepodařilo účastníky řízení usmířit, ač se o to snažil. Řízení na řízení před finančním arbitrem navazuje soudní přezkum.

52. Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je zakotveno v  Úmluvy. Zákonná úprava zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudních řízení se po novele nachází v zákoně č. , zejména v jeho ustanoveních OdpŠk (shodně v  OdpŠk) a v  OdpŠk. Na tuto zákonnou úpravu pak navazuje Stanovisko, které se podrobněji zabývá mimo jiné posouzením celkové délky řízení, v němž mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu věty druhé a třetí či věty druhé a třetí OdpŠk v případě nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a výkladem ustanovení OdpŠk. Stanovisko je však možné aplikovat pouze na řízení, která spadají pod Úmluvy. Čl. 6 odst. 1 Úmluvy hovoří o„ projednání záležitosti v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem.“

53. Soud se tak zabýval otázkou, zda na projednávanou věc – tedy správní řízení před finančním arbitrem - dopadá ust. § 13 odst. 1 věty druhé nebo ust. § 13 odst. 1 věty třetí. To z toho důvodu, že v případě věty třetí § 13 stát odškodňuje nepřiměřenou délku celého řízení, kdežto v případě věty druhé pouze jednotlivé dílčí průtahy. Pro zodpovězení této otázky je nutné nejprve posoudit, zda na předmětné řízení dopadá právo na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy či nikoliv.

54. Jak Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. , konstatoval, pro rozhodnutí o aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy je nutné zodpovědět tři základní otázky, a to: 1. Zda jde zde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku. 2. Zda má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu. 3. Zda je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (tj. soukromoprávní) povahy.

55. Předmětem posuzovaného řízení před finančním arbitrem bylo vydání bezdůvodného obohacení z žalobcem tvrzené neplatné smlouvy o investičním životním pojištění. Je nepochybné, že se jednání o právo opravdové a vážné, mající přímý vliv na způsob výkonu práva. Toto právo má svůj základ ve vnitrostátním právu, když neplatnost smlouvy a bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy upravují občanskoprávní vnitrostátní předpisy. Skutečnost, že do národního práva jsou transponovány směrnice Evropské unie ve vztahu k právu spotřebitelskému, nemá na tuto skutečnost vliv. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je současně soukromoprávní povahy.

56. Žalobce se obrátil se žalobou dle části V. na zdejší soud, tedy na správní řízení navazuje soudní přezkum. Zdejší soud má tak za to, že Úmluvy se aplikuje i v daném řízení, nejen proto, že navazoval soudní přezkum, ale i z toho důvodu, že samotné správní řízení podmínky aplikace článku 6 Úmluvy splňuje. Na řízení před finančním arbitrem tak dopadá Úmluvy a tudíž i Stanovisko, neboť jde o nárok dle věty třetí OdpŠk na odškodnění nesprávného úředního postupu - nepřiměřenou délku řízení.

57. Soud se zabýval otázkou, zda v průběhu řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k nepřiměřené délce celého řízení (když žalobce ohraničil svůj nárok toliko ve vztahu k řízení před finančním arbitrem), tedy zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené době. příjmení pak bylo, že řízení před finančním arbitrem trvalo od datum do datum, tedy 34 celých měsíců. Je sice třeba přihlédnout k tomu, že finanční arbitr v této době rozhodoval ve dvou stupních, a to nejprve nálezem a poté rozhodnutím o námitkách, nicméně přesto má soud za to, že délku řízení nelze považovat za přiměřenou. Nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky řízení je tedy dán.

58. S ohledem na aplikaci čl. 6 Úmluvy se pak aplikuje vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy. Soud má za to, vycházejíc z důkazů provedených v tomto řízení, že v posuzovaném případě se žalované nepodařilo tuto domněnku vyvrátit, neboť nebylo prokázáno, že by žalobci téměř od počátku řízení byl znám výsledek řízení před finančním arbitrem. Nad to žalobce prokázal, že v právně a skutkové obdobných věcech spotřebitelé docílili plného uspokojení nároku tzv. tlakem na pojišťovnu právě zahájenými řízeními, která pak nároky spotřebitelů (bez ohledu na výsledek řízení před finančním arbitrem či rozhodnutí soudu prvního stupně) uspokojila mimosoudně, a to přes to, že dle názoru soudu plnila na nároky (zcela či částečně) promlčené, tedy plnila na naturální obligaci. Pokud za takové situace řízení před finančním arbitrem trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, nelze dospět k závěru, že by vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy byla vyvrácena.

59. V případě, kdy se aplikuje čl. 6 Úmluvy, by pak i snížený (nikoliv nepatrný) význam předmětu řízení, měl zásadně vést k přiznání zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit. V řízení před finančním arbitrem žalobce uplatňoval na počátku řízení částku 196 000 Kč. Dle názoru soudu nejde o zanedbatelný význam předmětu řízení, a z tohoto důvodu by žalobci mělo náležet odškodnění peněžité. V daném případě tak nepostačuje nepeněžité odškodnění. Vzhledem k výši požadované částky pak nelze dovodit význam ani snížený.

60. Při stanovení výše odškodnění soud vycházel ze Stanoviska, které vychází z toho, že za rok řízení je možné přiznat částku 15 000 Kč, která je okolnostem daného případu přiměřená. Za prvních 24 měsíců však soud vycházel z částky poloviční, neboť každé řízení nějakou dobu trvá. Základní částka tak vychází celkem 15 000 Kč za prvních 24 měsíců a za dalších 10 měsíců 12 500 Kč (1 250 Kč x 10 měsíců), celkem tedy 27 500 Kč.

61. Žalobce pak požadoval navýšení základní částky 20% z důvodu, že finanční arbitr nevyužil možnosti prodloužit lhůtu pro vydání nálezu a rozhodnutí o námitkách. Takový požadavek však neshledal soud důvodným, neboť není pravdou, že by finanční arbitr takové možnosti nevyužil nikdy. Navíc má soud za to, že takový úkon je de facto jen formalistickým úkonem, který by jen těžko přispěl k rychlejšímu vyřízení věci.

62. Soud však shledal důvodným požadavek žalobce na navýšení základní částky o 10% z důvodu nedůvodných průtahů, když je pravdou, že v období datum – datum a v období datum – datum nebylo dle obsahu spisu ve věci konáno.

63. Důvodným je i požadavek žalobce na navýšení základní částky o 10% z důvodu, že se proti nečinnosti finančního arbitra bránil.

64. K námitkám žalované soud uvádí, že neshledal důvodný požadavek žalované na snížení zadostiučinění o 50% z důvodu nepatrného významu pro žalobce, k čemuž soud odkazuje na odůvodnění shora týkající se rozboru významu řízení pro žalobce.

65. Současně neshledal soud důvodnou námitku žalované na snížení zadostiučinění o 20% z důvodu průtahů na straně žalobce, neboť ty v posuzovaném případě soud nezjistil.

66. Soud však shledal důvodné snížení základní částky o 10% z důvodu složitosti věci, kterou soud spatřuje zejména v náročnosti týkající se shromažďování podkladů pro rozhodnutí. Za situace, kdy se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy i nadále hradil pojistné na smlouvu, o které sám tvrdil, že je neplatná. Výše bezdůvodného obohacení, o které měl finanční arbitr rozhodovat, se v průběhu řízení tedy měnila, což vyžadovalo nutnost opětovného zjišťování aktuálních plateb za účelem správného určení výše bezdůvodného obohacení. Složitost věci pak soud shledává i v tom, že podání účastníků byla obsáhlá a obsahující četnou citaci judikatury, což, měl –li finanční arbitr na námitky účastníků podložené četnou judikaturou adekvátně reagovat, na něj kladlo vyšší požadavky.

67. Na základě shora uvedených kritérií soud základní částku ve výsledku zvýšil o 10% (2 750 Kč).

68. Závěrem soud uzavírá, že pokud finanční arbitr překročil lhůty pro vydání rozhodnutí, které stanoví zákon o finančním arbitrovi, tato skutečnost se projevila právě v samotné délce řízení, tudíž ji soud dále nezohledňoval. Nad to má soud za to, že nelze finančnímu arbitrovi vyčítat nedodržení nerealisticky stanovených lhůt, které nezohledňují předmět, o kterém má být rozhodováno a další specifické okolnosti daného případu. Každé řízení a postup směřující k rozhodnutí má svůj individuální vývoj, mají-li se zohledňovat konkrétní okolnosti daného případu, konkrétní námitky účastníků a jimi odkazovaná judikatura. Tvrzení žalobce, že finanční arbitr měl všechny podklady k rozhodnutí de facto v den, kdy podal návrh, neodpovídá skutečnosti, neboť okamžik, kdy má rozhodující orgán všechny podklady pro rozhodnutí, závisí na jeho vlastním uvážení, neboť je to on, kdo ve věci činí rozhodnutí.

69. Přiměřené zadostiučinění na základě skutečností uvedených výše soud shledal ve výši 30 250 Kč a v této části žalobě vyhověl a ve zbývající výši požadovaného zadostiučinění jí zamítl.

70. Zároveň přiznal soud žalobci i zákonný úrok z prodlení ve výši dle , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalobci oznámen výsledek předběžného uplatnění nároku u žalované, k čemuž došlo dne datum, tedy pár dní před uplynutím zákonem předvídané 6 měsíční lhůty. Ve zbývající části žalobou uplatněný nárok na zákonný úrok z prodlení soud zamítl (když žalobce jej požadoval již od datum).

71. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. S ohledem na shora uvedené, kdy žalobní nárok, co do základu byl po právu a výše plnění závisela na úvaze soudu, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení jako při plném úspěchu ve věci. Náklady řízení v částce 26 684 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v  a. t. (1) příprava a převzetí právního zastoupení, 2) žaloba, 3) vyjádření ze dne datum, 4) účast na jednání soudu dne datum, 5) podání ze dne datum, 6) účast na jednání dne datum) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 400 Kč ve výši 4 284 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta za úkon předžalobní výzvy, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by předžalobní výzva po skončení posouzení nároku u žalované, tedy bezprostředně před podáním žaloby, byla žalované zasílána a uplatnění nároku u žalované v rámci předběžného projednání nároku nelze za předžalobní výzvu považovat. OdpŠk totiž uvádí, že:„ poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.“

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.