Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 14/22

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) a Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. et Mgr. Jakuba Michálka, Ph.D., zastoupeného Mgr. Filipem Hajným, advokátem, se sídlem Rubešova 10, Praha 2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. března 2022 č. j. -40, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Soudce Jan Wintr není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Dne 21. 2. 2024 soudce Jan Wintr prohlásil, že se cítí být ve věci podjatý pro poměr k osobě stěžovatele. Jediným stěžovatelem je Mgr. et Mgr. Jakub Michálek, Ph.D, jenž v letech 2014-2021 studoval v doktorském studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, přičemž soudce Jan Wintr byl jeho školitelem. Tato osobní vazba mezi školitelem a doktorandem může vyvolávat ve veřejnosti pochybnosti o jeho nepodjatosti. Během plenárního jednání Jan Wintr doplnil, že se necítí být subjektivně podjatým. Upřesnil, že podjatost nadnesl z objektivního hlediska.

2. Podle je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v však představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. , dále i d).

3. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. Subjektivní hledisko, které je stěžejní složkou nestrannosti soudce, je subjektivní psychickou kategorií vypovídající o osobním přesvědčení soudce v daném případě a jeho vnitřním psychickém vztahu k projednávané věci. Při posuzování nestrannosti a nezávislosti soudce však nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní hledisko považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, tedy hledisko objektivní, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování. Zatímco subjektivní hledisko tedy zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález

sp. zn.

ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)].

4. Subjektivní hledisko soudců samotných je pouze podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti a samo o sobě k vyloučení nepostačuje. Rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. Existence pouhého (někdejšího) profesního vztahu mezi soudcem a účastníkem zásadně ke konstatování podjatosti či k důvodným pochybnostem o nepodjatosti nepostačuje (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 26. 8. 2014).

5. Plénum Ústavního soudu proto dospělo k závěru, že předpoklad daný nebyl naplněn, proto rozhodlo o nevyloučení soudce Jana Wintra.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. března 2024

Josef Baxa v. r.

předseda Ústavního soudu