Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 38/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 207 720 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 58 089,28 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 58 089,28 Kč od 16.11.2021 do zaplacení a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 149 630,72 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 149 630,72 Kč od 16.11.2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 58 089,28 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 58 089,28 Kč od 16.11.2021 do zaplacení a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 149 630,72 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 149 630,72 Kč od 16.11.2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 5.4.2022 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 207 720 Kč spolu s 8,5% úrokem z prodlení ročně z této částky od 16.11.2021 do zaplacení a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč. Tvrdila, že jako zapůjčitel uzavřela s žalovaným jako vydlužitelem dne 23.11.2020 smlouvu číslo na základě které poskytla žalovanému převodem na účet částku ve výši 80 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit spolu se sjednaným úrokem, a to v 36ti měsíčních splátkách ve výši 5 990 Kč k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2020 Smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky uzavřena jako mezi podnikateli při podnikatelské činnosti. Žalovaný neplnil řádně a včas podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, když toliko uhradil splátku ve výši 5 990 Kč dne 8.12.2020, 11.1.2021, 15.2.2021, 10.3.2021, 9.4.2021, 10.5.2021, 4.6.2021, 12.7.2021 a dne 28.2.2021 částku ve výši 90 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého dosud nesplaceného úvěru, dle článku 8.3 smluvních podmínek, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky či její části o více jak 60 dnů u splátky č. 9 splatné dne 25.8.2021. Ke zesplatnění tak došlo dne 25.10.2021. Zesplatnění se tak týkalo nejen jistiny, ale též úroků, které se staly součástí jistiny (viz článek 8.4. smluvních ujednání). V souladu s článkem 8.1 bod a) a b) vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 479,20 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, což nastalo u dvou splátek (splátka č. 9 a 10), a dále ve výši 778,70 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitl v prodlení delším jak 30 dnů, tedy u jedné splátky (splátka č. 9); celkem tak smluvní pokuta činí 1 736 Kč. Dále se žalobkyně domáhala úhrady smluvní pokuty ve výši 38 264 Kč sjednané v článku 8.5 smluvních ujednání pro případ, že žalovaný nezaplatí zesplatněnou zápůjčku ani ve lhůtě 10ti dnů ode dne, kdy k tomuto zesplatnění došlo. Výše smluvní pokuty pak odpovídá 25% z dlužné jistiny po zesplatnění (tedy včetně úroků). Žalovaný dlužnou částku představující 167 720 Kč jako jistinu, smluvní pokutu ve výši 1 736 Kč a smluvní pokutu ve výši 38 264 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ze součtu těchto částek od 16.11.2021 do zaplacení dosud neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K jednání nařízeném na 2.8.2022 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání doručeno dne 22.7.2022, žaloba již 13.6.2022. Soud proto v souladu s ustanovením jednal v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav.

4. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 23.11.2020 smlouvu o revolvingové podnikatelské zápůjčce číslo kterou se žalobkyně jako zapůjčitel zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 80 000 Kč, a žalovaný jako vydlužitel se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 135 640 Kč v pravidelných 36ti měsíčních splátkách ve výši 5 990 Kč počínaje od prosince 2020. V článku 8.3 si smluvní strany dohodly, že pokud nebudou uhrazeny dvě za sebou jdoucí splátky anebo se vydlužitel ocitne v prodlení s plněním jedné splátky delším jak 60 dnů, potom dojde automaticky k zesplatnění celé zápůjčky, tedy jistiny i úroku. Pro případ prodlení s úhradou splátky o více jak 15 dnů se smluvní strany dohodly, že žalovaný bude povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 8% z výše dlužné splátky; pro případ prodlení s plněním splátky o více jak 30 dnů pak činí smluvní pokuta výši 13% z dlužné splátky, a to nad rámec předešlé smluvní pokuty (viz článek 8.1 smluvních ujednání). Pro případ, že si po zesplatnění zápůjčky žalovaný neuhradí dlužnou částku do 10ti dnů ode dne zesplatnění, smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 25% z dlužné částky, a to v článku 8.5. smluvních ujednání (prokázáno smlouvou o revolvingové podnikatelské zápůjčce číslo). Nedílnou součástí smlouvy byl rozpis splátek. Jak prokazuje doklad o vyplacení zápůjčky, byla žalovanému částka 80 000 Kč zaslána na účet číslo bankovní účet. Z karty klienta k předmětné smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný plnil splátky 1.-8 s tím, že počínaje splátkou č. 9 přestal hradit úplně. Oznámením ze dne 25.10.2021 bylo žalovanému sděleno, že v důsledku prodlení s plněním splátky delší jak 60 dnů došlo k zesplatnění celé zápůjčky a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně smluvní pokuty ve výši 1 736 Kč. Jak prokazuje dodejka, bylo oznámení zasláno na adresu žalovaného a uloženo na poště dne 26.11.2021 faktury číslo bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému vystavila fakturu na zaplacení smluvní pokuty ve výši 479 Kč (za období od 25.9.2021 do 11.10.2021). Z faktury číslo bylo zjištěno, žalobkyně žalovanému vystavila fakturu na zaplacení smluvní pokuty ve výši 479 Kč a 778,70 Kč (za období od 25.8.2021 do 10.9.2021 a 10.9.2021 do 27.9.2021). Z výzvy ze dne 27.9.2021 a ze dne 16.3.2022 spolu s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.

5. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, a proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah – podle ust. , o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“) – aplikoval co do určení příslušnosti úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a dospěl k závěru, že dle tohoto ustanovení je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci, neboť osoba, která má bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost může být žalována u soudů tohoto členského státu, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn (článek 6 a 7 nařízení č. 1215/2012). Podle článku 4 nařízení (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném, pro smluvní závazkové vztahy ze dne 17.6.2008 (Řím I) je rozhodným právem v daném případě právo České republiky, když sídlo poskytovala služby –zápůjčky - (když se jedná o vztah ze smlouvy o zápůjčce, jak je uvedeno dále) se nachází na území České republiky.

6. Podle , , v platném znění (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 80 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem (dle § 2390 o.z.), což se přes výzvu nestalo. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení dosud nesplacené jistiny včetně úroků.

9. Pokud jde o úroky, tyto byly sjednány ve smlouvě ve výši 135 640 Kč, což představuje (s ohledem na to, že se jedná o zápůjčku, která by měla být vrácena do 3 let od poskytnutí) úroky ve výši cca 56% ročně. Byť smlouva byla uzavřena mezi oběma účastníky jako podnikateli v rámci výkonu podnikatelské činnosti, nezbavuje to soud povinnosti přezkoumat, zda sjednané úroky nejsou v rozporu s dobrými mravy.

10. Dle ustanovení § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Dle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

15. V souladu s ustálenou judikaturou lze zpravidla úroky sjednané ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, považovat za úroky nepřiměřené; takové úroky jsou pak v rozporu s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2004 sp.zn. ). Je nerozhodné, zda se jedná o úrok sjednaný mezi podnikateli anebo mezi podnikatelem a spotřebitelem, neboť postavení dlužníka jako podnikatele jej nezbavuje ochrany v podobě posouzení smluvní volnosti korektivem dobrých mravů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.9.2020 sp.zn. ). V daném případě byl mezi účastníky ujednán smluvní úrok ve fixní výši 135 640 Kč, což při zapůjčené jistině ve výši 80 000 Kč se splatností na 3 roky představuje úrok ve výši cca 56%. Jak prokazuje výpis z databáze časových řad ARAD, který vede Česká národní banka (dále též„ databáze ARAD“), a která zachycuje úrokové sazby poskytované nefinančním subjektům v ČR – podnikům (tedy i podnikajícím fyzickým osobám), činila obvyklá výše úrokové sazby u revolvingových úvěrů v měsíci listopadu 2020 (kdy byla sjednána i předmětná smlouva o zápůjčce) výši 2,39% ročně. Je tedy zřejmé, že úrok sjednaný v předmětné smlouvě přesahuje více jak dvacetinásobně obvyklou úrokovou míru uplatňovanou bankami při poskytování úvěrů a půjček. Soudní praxe pak vychází z toho, že pokud smluvený úrok více jak desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.12.2015 sp.zn. ). Ani skutečnost, že žalovaný je podnikatelským subjektem, nikterak neospravedlňuje tuto zjevnou nepřiměřenost sjednaného úroku, a to i při uvážení, že žalobkyně je podnikatelkou v oboru poskytování finančních služeb, zatímco žalovaný, jak vyplývá z registru živnostenského podnikání je podnikatel v oboru řemeslné činnosti (sváření). Žalobkyně netvrdila, že by výši takového úroku odůvodňovala rizikovost předchozího chování žalovaného, jeho předchozí platební morálka, či rychlost poskytnutí zápůjčky. Soud tedy i s přihlédnutím k okolnostem případu (kdy žádné zvláštní nebyly ze strany žalobkyně tvrzeny, tím méně prokazovány), shledal, že sjednané úroky jsou s přihlédnutím k úrokovým sazbám obvyklým pro daný typ úvěru (zápůjčky) ke dni jeho sjednání úrokem nepřiměřeným, a tedy absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy (dle § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.).

16. S ohledem na závěr o neplatnosti sjednaného úroku přiznal soud dle § 576 o.z. a § 1802 o.z. úrok odpovídající výši úroků poskytovaných v daném období za obdobných podmínek bankami, což je tedy úrok ve výši 2,39% ročně (viz databáze ARAD); výše tohoto úroku, která byla stanovena jako fixní částka z 80 000 Kč za období od 25.12.2020 do 25.11.2023 (kdy měla být zápůjčka uhrazena), tak činí 5 578,85 Kč. Žalovaný tak měl uhradit celkem 85 578,55 Kč, uhradil 48 010 Kč, a tudíž k doplacení zbývá částka 37 568,85 Kč.

17. Pokud jde o smluvní pokuty, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný v rozporu s uzavřenou smlouvou řádně a včas neplnil sjednané splátky, když se ocitl v prodlení s úhradou 9. a 10. splátky, čímž vznikl v souladu s článkem 8.1 a) a b) smluvních ujednání žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 778 Kč za prodlení s plnění 9. splátky v délce více jak 30 dnů, a ve výši 2x 479,20 Kč s prodlením s úhradou 9. a 10. splátky v délce více jak 15 dnů. Soud tak dle § 2048 odst. 1 o.z. přiznal žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 736 Kč.

18. Žalobkyně se dále domáhala uhrazení smluvní pokuty sjednané v článku 8.4 smluvních ujednání, dle kterého má právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 25% z aktuální dlužné nové jistiny (včetně úroku), pokud po zesplatnění zápůjčky není celá část nové dlužné jistiny uhrazena ve lhůtě 10ti dnů od zesplatění. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný po zesplatnění již na dluhu ničeho neuhradil, a tudíž žalobkyni v souladu s § 2048 odst. 1 o.z. nárok na zaplacení smluvní pokuty vznikl. Soud však její výši stanovil při posouzení neplatnosti sjednaného úroku z nové dlužné jistiny ve výši 37 568,85 Kč (viz podrobné odůvodnění shora), a tudíž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 25% z částky 37 568,85 Kč, tedy 18 784,43 Kč.

19. Soud tedy přiznal žalobkyni nárok na zaplacení dlužné jistiny spolu s obvyklým úrokem v neuhrazené výši, tj. 37 568,85 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 736 Kč a smluvní pokuty ve výši 18 784,43 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s tímto peněžitým plněním, soud mu přiznal nárok na úhradu úroků z prodlení (dle o.z.) ve výši dle , v platném znění, a to ode dne stanovené ve výzvě k úhradě ze dne 25.10.2021. Rovněž přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky mezi podnikateli ve výši 1 200 Kč, a to dle , v platném znění (výrok I.). V částce 149 630,72 Kč představující smluvní úrok ve výši 130 151,15 Kč a část smluvní pokuty ve výši 19 479,57 Kč spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení soud žalobu zamítl (výrok II.).

20. Pokud jde o náklady řízení, soud posoudil, že žalobkyně byla úspěšná v částce 58 089,28 Kč (úspěch 28%), žalovaný v částce 149 630,72 Kč (úspěch 72%). Žalovanému tak dle přísluší náhrada 44% nákladů, které mu v řízení vznikly. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly (kdy byl zcela nečinný), a tudíž soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.