Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 59/2022-46
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 109 562,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 108 258,79 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky na jistině ve výši 1 053,28 Kč, poplatku ve výši 250 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 984,81 Kč od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši 13 494,50 Kč od datum do datum, smluvního úroku 4,9 % ročně z částky 109 312,07 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 109 562,07 Kč od
datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 14 929 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 108 258,79 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky na jistině ve výši 1 053,28 Kč, poplatku ve výši 250 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 984,81 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku ve výši 13 494,50 Kč od [datum] do [datum], smluvního úroku 4,9 % ročně z částky 109 312,07 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 109 562,07 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 14 929 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne datum ve znění částečného zpětvzetí ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 109 562,07, kapitalizovaného úroku ve výši 1 984,81 Kč od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši 13 494,50 Kč od datum do datum, smluvního úroku 4,9 % ročně z částky 109 312,07 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 109 562,07 Kč od datum do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“ č. anonymizováno dne datum, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla částku 112 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit v 72 měsíčních splátkách po 1 798,56 Kč, kdy úroková sazba byla sjednána ve výši 4,90 % ročně, přičemž žalovaný byl dále povinen hradit poplatky účtované dle smlouvy a stanovené aktuálním sazebníkem. Žalovaný neuhradil splátky za měsíce únor, březen, duben 2020 a žalobkyně využila svého práva a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne datum, čímž se dluh stal splatný datum. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě jeho finančních toků na účtu, kdy úvěr byl poskytnut na základě příjmu na běžném účtu, který byl za 6 měsíců před schválením žádosti 35 766 Kč, dále žalobkyně nahlížela do registrů a vycházela z tvrzení žalovaného, který uvedl, že nemá další závazky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dluhu. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 109 312,07 Kč, poplatku 250 Kč za odeslání výzev, kapitalizovaného úroku ve výši 1 984,81 Kč, který byl vypočítán jako úrok vynesený v jednotlivých nezaplacených splátkách číslo kapitalizovaného úroku ve výši 13 494,50 Kč, který byl počítán z neuhrazených splátek a následně po zesplatnění z celé jistiny ve výši 4,9 %, navýšený o sazbu úroků z prodlení, smluvního úroku 4,9 % ročně z částky 109 312,07 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 109 562,07 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil.
3. Ze žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru anonymizována dvě slova – předschválená nabídka, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem 26 000 Kč, je svobodný, nemá vyživovací povinnost a pravidelné výdaje domácnosti jsou 10 000 Kč.
4. Z výpisu ze systému žalobkyně soud zjistil, že systém vypočítal průměrné měsíční příjmy žalovaného za posledních 6 měsíců ve výši 35 766 Kč, za poslední 3 měsíce pak 13 931 Kč. Soudu byl poskytnut výpis ze systému, kde jsou uvedeny jen tyto položky, a zbytek výpisu byl ořezán.
5. Z výpisu Credit bureau č.l. 22 bylo zjištěno, že systém neevidoval u žalovaného žádné splátky úvěrů.
6. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ anonymizováno plus“ č. anonymizováno bankovní účet ze dne datum bylo zjištěno, že stranami smlouvy je žalovaný a žalobkyně. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 112 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 72 splátkách, spolu s úrokem 4,9 % ročně, kdy splátky činily 1 798,56 Kč měsíčně. Žalovaný se rovněž zavázal hradit poplatky a náklady dle sazebníku. Pro případ neplnění závazků ze smlouvy byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité vrácení jistiny a splacení všech pohledávek z úvěru, kdy další důsledky jsou upraveny v Podmínkách. příjmení 112 000 Kč měla být poskytnuta na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný smlouvu odsouhlasil prostřednictvím mobilní aplikace.
7. Z historie úvěru anonymizováno bylo zjištěno, kdy byl úvěr čerpán, jaké částky byly žalovanému naúčtovány a jaké částky žalovaný uhradil a na co byly započteny. Poslední úhrada ze strany žalovaného byla učiněna dne datum, kdy ke splacení zbývalo 109 312,07 Kč
8. Z výpisu z anonymizováno – z účtu žalovaného, za období od datum do datum, bylo zjištěno, že dne datum byla na účet připsána částka 112 000 Kč označená jako„ poskytnutí úvěru“. V době poskytnutí úvěru byl na účtu negativní zůstatek - 47 907,17 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 61 000 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil - 22 135,23 Kč. Dne datum pak byla stejným způsobem připsána částka 13 000 Kč, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil - 8 250,89 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 617 Kč, od zemědělského družstva, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 3 248,20 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 7 910 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 129,76 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 700 Kč, od úřadu práce, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 1 842,49 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 7 080 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 7,89 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 2 775 Kč, od zemědělského družstva, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 2,59 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 700 Kč, od úřadu práce, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 2,59 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 500 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 560,74 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 2 000 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 2 671,43 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 6 198 Kč, od anonymizováno družstva, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 3 010,70 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 2 750 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 260,70 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 400 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 76,40 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 700 Kč, od úřadu práce, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 274,50 Kč. Dne datum byla na účet připsána ve dvou platbách částka 24 000 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 311,80 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 300 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 90,50 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 300 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 313,70 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 5 758 Kč, od zemědělského družstva, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 279,97 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 600 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 9,97 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 700 Kč, od úřadu práce, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 2,77 Kč. Dne datum byla na účet připsána ve dvou platbách částka 57 100 Kč, od„ anonymizováno a anonymizováno“, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 38,07 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 6 323 Kč, od zemědělského družstva, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 1,97 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 14 880 Kč od právnická osoba, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 13 000 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 13 000Kč, od jméno příjmení, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 4,77 Kč. Dne datum byla na účet připsána ve dvou platbách částka 37 125 Kč, od„ anonymizováno a anonymizováno“, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 6,37 Kč. Platby z úřadu práce jsou označeny„ anonymizováno“. Dne datum byl účet žalovaného zrušen a opět zřízen s kreditním limitem 100 000 Kč.
9. Ze zápočtu úhrad soud zjistil, jak žalobkyně započetla splátky uhrazené žalovaným.
10. Ze sankčního úročení úvěru soud zjistil, jak žalobkyně dospěla k úroku požadovanému v žalobě ve výši 13 494,50 Kč.
11. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy ze dne datum a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky z výše uvedené smlouvy do 7 dnů od doručení výzvy, a pro případ, že nebude dlužná částka uhrazena, byla výzva i odstoupením od smlouvy, kdy k zániku smlouvy mělo dojít po 7 dnech od doručení výzvy. Žalovaný si výzvu převzal datum.
12. Z předžalobní výzvy ze dne datum a podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k uhrazení částky 125 041,38 Kč z titulu výše uvedené smlouvy.
13. Z výpisu rejstříku podnikatelů bylo zjištěno, že žalobkyně je zaregistrována v rejstříku podnikatelů – obchodních společností.
14. Z výpisu aktivity k položce č. anonymizováno bylo zjištěno, že v sytému žalobkyně dne datum proběhla aktivita žalovaného ohledně uzavírané smlouvy.
15. Z první výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne datum, druhé výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne datum, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, sazebníku, všeobecných obchodních podmínek, soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť s ohledem na právní posouzení věci nebyl jejich obsah podstatný.
16. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně žalovanému zřídila účet dne datum. Následně dne datum strany podepsaly smlouvu o hotovostním úvěru„ mPůjčka plus“ č. anonymizováno bankovní účet. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 112 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 72 splátkách, spolu s úrokem 4,9 % ročně, kdy splátky činily 1 798,56 Kč měsíčně. Žalovaný se rovněž zavázal hradit poplatky a náklady dle sazebníku. Pro případ neplnění závazků ze smlouvy byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité vrácení jistiny a splacení všech pohledávek z úvěru, kdy další důsledky jsou upraveny v Podmínkách. Částka 112 000 Kč měla být poskytnuta na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný smlouvu odsouhlasil prostřednictvím mobilní aplikace a dne datum byla žalovanému částka 112 000 Kč vyplacena na jeho účet vedený u žalobkyně. V době poskytnutí úvěru měl žalovaný negativní zůstatek na účtu, který před připsáním platby činil - 22 135,23 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 61 000 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil - 22 135,23 Kč. Dne datum pak byla stejným způsobem připsána částka 13 000 Kč, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil - 8 250,89 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 617 Kč, od zemědělského družstva, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 3 248,20 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 7 910 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 129,76 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 700 Kč, od úřadu práce, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 1 842,49 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 7 080 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 7,89 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 2 775 Kč, od zemědělského družstva, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 2,59 Kč. Dne
datum byla na účet připsána částka 700 Kč, od úřadu práce, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 2,59 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 500 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 560,74 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 2 000 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 2 671,43 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 6 198 Kč, od zemědělského družstva, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 3 010,70 Kč. Dne
datum byla na účet připsána částka 2 750 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 260,70 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 400 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 76,40 Kč. Dne
datum byla na účet připsána částka 700 Kč, od úřadu práce, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 274,50 Kč. Dne datum byla na účet připsána ve dvou platbách částka 24 000 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 311,80 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 300 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 90,50 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 300 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 313,70 Kč. Dne
datum byla připsána na účet platba ve výši 5 758 Kč, od zemědělského družstva, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 279,97 Kč. Dne datum byla na účet připsána částka 600 Kč, z jiného účtu žalovaného, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 9,97 Kč. Dne
datum byla na účet připsána částka 700 Kč, od úřadu práce, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 2,77 Kč. Dne datum byla na účet připsána ve dvou platbách částka 57 100 Kč, od„ anonymizováno a anonymizováno“, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 38,07 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 6 323 Kč, od zemědělského družstva, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 1,97 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 14 880 Kč od právnická osoba, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 13 000 Kč. Dne datum byla připsána na účet platba ve výši 13 000Kč, od jméno příjmení, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 4,77 Kč. Dne datum byla na účet připsána ve dvou platbách částka 37 125 Kč, od„ anonymizováno a anonymizováno“, kdy zůstatek na účtu před připsáním platby činil 6,37 Kč. Platby z úřadu práce jsou označeny„ anonymizováno“. Dne datum byl účet žalovaného zrušen a opět zřízen s kreditním limitem 100 000 Kč.
17. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky, a proto žalobkyně od smlouvy odstoupila, což žalovanému oznámila.
18. Informační systém při lustraci žalovaného žalobkyni sdělil, že u žalovaného nejsou evidovány žádné splátky jiných úvěrů. Systém vypočítal průměrné měsíční příjmy žalovaného za posledních 6 měsíců ve výši 35 766 Kč, za poslední 3 měsíce pak 13 931 Kč, kdy soudu byl poskytnut výpis ze systému, kde jsou uvedeny jen tyto položky, zbytek výpisu byl ořezán. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost a nemá děti, jeho výdaje jsou 10 000 Kč měsíčně
19. Zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky.
20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 příjmení vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby
z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn.
33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
25. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení bylo ale prokázáno, že žalobkyně úvěruschopnost zkoumala a posoudila nedostatečně. Soud je obdobného názoru jako žalobkyně, že v případě, kdy má k dispozici obratovou historii účtu žalovaného, nemusí si vyžádat potvrzení o příjmech a tyto údaje mohou sloužit jako dostatečný podklad pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, tento závěr ale neplatí plošně a vždy je nutné vycházet z individuálních okolností daného případu. V daném případě, žalobkyně dostupné údaje nesprávně vyhodnotila a neměla se spokojit pouze s výpisem z účtu žalovaného a matematickým modelem. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela pouze z údajů získaných z účtu žalovaného, ze kterých systém vypočítal průměrné měsíční příjmy žalovaného za posledních 6 měsíců ve výši 35 766 Kč, za poslední 3 měsíce pak 13 931 Kč. Žalobkyně uvedla, že vycházela i z údajů od žalovaného, který uvedl, že nemá další závazky. Žalobkyně si neověřovala jaké má žalovaný pravidelné měsíční výdaje, například na bydlení a spokojila se pouze s tvrzením, že měsíční výdaje žalovaného činí 10 000 Kč. V daném případě dle názoru soudu z výpisu z účtu nelze zjistit, jaké byly pravidelné příjmy a výdaje žalovaného a je zřejmé, že se žalobkyně spokojila pouze s příjmovým modelem vypočteným systémem, což ostatně potvrdil i zástupce žalobkyně u jednání. Žalobkyně uvedla, že vycházela mimo jiné ze sdělení žalovaného, že nemá žádné další závazky. Z výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že mu žalobkyně zřídila možnost debetního zůstatku na účtu až do výše 100 000 Kč, kdy ke dni vyplacení úvěru byl žalovaný v negativním zůstatku na účtu a je tedy zřejmé, že žalovaný měl další závazky a žalobkyně měla, s ohledem na jí dostupné informace, poměry žalovaného více zkoumat. Z výpisu z účtu žalovaného je navíc zřejmé, že většina prostředků na účtu pocházela od samotného žalovaného, který si je tam přeposílal z jiného účtu, příjmový model žalobkyně tak nemohl v daném případě podávat objektivní údaje ohledně poměrů žalovaného. Navíc se dá z výpisu z účtu snadno zjistit, že žalovanému pravidelně chodily na účet platby od úřadu práce v podobě příspěvku na dítě (ve výpisu označeny zkratkou„ anonymizováno“), což je dávka určená nízkopříjmovým rodinám a navíc svědčí o skutečnosti, že žalovaný, v rozporu s informacemi uvedenými v žádosti, nebyl bezdětný, jak uvedl, a měl vyživovací povinnost, a i kdyby tomu tak ve skutečnosti nebylo, tato informace měla žalobkyni varovat, že má údaje od žalovaného důkladněji prověřit. Přestože žalobkyně vychází z údajů svého matematického modelu, tak by měla provést alespoň základní kontrolu informací, ze kterých tento model vychází. Navíc samotný model žalobkyni sdělil, že žalovaný sice měl za posledních 6 měsíců průměrné příjmy 35 766 Kč (což je v rozporu s tvrzením žalovaného v jeho žádosti, kde uvedl příjmy 26 000 Kč), ale za poslední tři měsíce byly jeho příjmy již pouze 13 931,50 Kč a žalobkyně toto ve svých úvahách jakkoliv nereflektovala a automaticky zvolil vyšší číslo, když je navíc zřejmé, že v daném měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, neměl žalovaný na účtu prakticky žádné příjmy a byl v negativním zůstatku. Je zcela jasné, že je potřeba pro ověření úvěruschopnosti zvolit zcela jiný postup pro případ, že má žalovaný příjmy 35 000 Kč nebo 14 000 Kč, kdy splátka 1 798,56 Kč v obou případech tvoří zcela jinou část příjmu žalovaného, a to navíc za situace, kdy žalovaný již jeden závazek u žalobkyně splácel, se kterým žalobkyně vůbec neoperovala, a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaný uvedl, že má pravidelné výdaje ve výši 10 000 Kč měsíčně, kdy mu při příjmu 14 000 Kč zbylo na splácení pouze 4 000 Kč. Žalobkyně navíc soudu předložila ořezaný výpis z její evidence, což zástupce žalobkyně nedovedl vysvětlit, kdy v jiných řízeních vedených u zdejšího soudu, žalobkyně výpis z evidence předkládá celý a ne pouze s informacemi o vypočteném příjmu žalovaného. Dle názoru soudu s ohledem na výše uvedené žalobkyně nepostupovala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného řádně, neboť na základě jí dostupných údajů tu byly pochybnosti o poměrech žalovaného a jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr byla sporná a žalobkyně se měla poměry žalovaného více zabývat a zkoumat je, což je možné po žalobkyni spravedlivě požadovat, neboť podstatné informace jí byly jednoduše dostupné, pouze stačilo přezkoumat historii účtu žalovaného.
26. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, z kterých soud vycházel při výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že žalobkyně neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne datum vyplatila částku 112 000 Kč, přičemž žalovaný na svůj dluh uhradil dle tvrzení žalobkyně částku 3 741,21 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal, že by uhradil jakoukoliv částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti, ohledně možností uvedenou částku splatit. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení zbývající poskytnuté částky 108 258,79 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl.
27. Soud nepřiznal žalobkyni ani úrok z prodlení z výše uvedené částky, neboť žalovaný je sice povinen vrátit to, oč se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, ale dle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ, tak má učinit ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Toto ustanovení je speciální ustanovení ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána (tak jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení). Občanský zákoník obsahuje obecná ustanovení o splatnosti pohledávek a zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální ustanovení, které neváže splatnost na výzvu věřitele, ale na možnosti spotřebitele. Spotřebitel se tak dostává do prodlení se splacením pohledávky až poté, co nesplácí pohledávku vzniklou z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy, jejíž splatnost je v dané věci stanovena soudem s ohledem na možnosti spotřebitele (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). S ohledem na to, že žalovaný jakkoliv netvrdil, jaké jsou jeho možnosti splácet, soud stanovil lhůtu k plnění podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř, tedy obecnou třídenní lhůtu, přičemž do prodlení se žalovaný dostane až neuhrazením pohledávky v této soudem stanovené lhůtě.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 929 Kč, přičemž tato částka představuje 44,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,42 %
a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,58 %, kdy soud pro účely zjištění úspěchu a neúspěchu kapitalizoval příslušenství pohledávky ke dni rozhodnutí). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 383 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 562,07 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti
s cestou realizovanou dne datum náhrada 3 443,20 Kč za 320 ujetých km v částce 2 643,20 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 8 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 893,20 Kč ve výši 5 017,57 Kč.
29. Lhůtu k plnění soud určil výroku podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.