Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3032/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudce Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a soudkyně Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelek 1) M. F., a 2) nezl. E. F., zastoupených Mgr. Barborou Gaveau, LL. M., advokátkou, sídlem Dlouhá 730/35, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, č. j. -3196, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2022, č. j. -2841, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 5. 2022, č. j. -2555, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 6. 2022, č. j. -2566, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2023, č. j. -2865, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. 12. 2022, č. j. -114/kus, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2022, č. j. -120, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. 10. 2022, č. j. -23, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d)y a se stěžovatelky domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro tvrzené porušení jejich práv, zaručených v , a 2, , a 4, a d, a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a a 2, , , , a Úmluvy o právech dítěte.

2. Pro vypořádání ústavní stížnosti není podrobnější rekapitulace průběhu řízení a napadených rozhodnutí na tomto místě nutná, jelikož účastníkům jsou všechny podstatné skutečnosti známy. Postačí proto uvést, že předmětem řízení byla úprava výchovných a vyživovacích poměrů ve vztahu k nezletilé stěžovatelce E. F.

3. Dříve, než se Ústavní soud mohl zabývat věcí samou, musel posoudit splnění procesních podmínek řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zčásti opožděná a včasná je pouze ve vztahu k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, č. j. -3196, kterým bylo odmítnuto dovolání podané M. F. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2022, č. j. -2841. Tímto rozsudkem Městský soud v Praze rozhodl o odvolání M. F. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 5. 2022, č. j. -2555, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 6. 2022, č. j. -2566. Zbývající napadená rozhodnutí se týkají návrhů stěžovatelky M. F. na nařízení předběžných opatření, týkajících se jejího styku s nezletilou dcerou E. F.

4. Podle lze totiž ústavní stížnost podat ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje. Rozhodnutí obecných soudů, která se týkala nařízení předběžných opatření, však byla vydána již v době od října 2022 do 11. 1. 2023 a ústavní stížnost, podaná dne 15. 11. 2023, je proto zjevně opožděná.

5. Ohledně právě zmíněného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2022, č. j. -2841, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 5. 2022, č. j. -2555, Ústavní soud uvádí, že proti těmto rozhodnutím nebylo dovolání ex lege přípustné, o čemž byla stěžovatelka M. F. řádně poučena. V tomto řízení bylo proto posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytoval, právě odvolání k Městskému soudu v Praze. Rozhodnutí Městského soudu v Praze o tomto odvolání bylo vydáno dne 16. 11. 2022 a je proto zjevné, že rovněž v tomto rozsahu byla ústavní stížnost podána po dvouměsíční lhůtě stanovené pro její podání ( ).

6. Ústavní soud dále uvádí, že podala-li stěžovatelka M. F. ústavní stížnost i za svoji nezletilou dceru E., jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [ ]. V řízení, které předcházelo podání ústavní stížnosti, byla totiž E. F. zastoupena kolizním opatrovníkem, a M. F. proto není oprávněna za této procesní situace podat za svoji dceru ústavní stížnost.

7. Ústavní soud se proto zabýval obsahem pouze části ústavní stížnosti, brojící proti shora uvedenému usnesení Nejvyššího soudu.

8. Nejvyšší soud tímto usnesením odmítl dovolání stěžovatelky M. F. jako nepřípustné podle , neboť směřuje proti rozhodnutí ve věci péče soudu o nezletilé upravené v hlavě páté části druhé , o zvláštních řízeních soudních, a nejedná se o žádnou z taxativně vyjmenovaných výjimek. Dále se z něj podává, že v části, kterou matka podala dovolání za nezletilou E. F., byla důvodem pro jeho odmítnutí také skutečnost, že nezletilá je v řízení zastoupena kolizní opatrovnicí a nikoliv matkou jako zákonnou zástupkyní, a dovolání tak bylo podáno osobou neoprávněnou.

9. Ústavní soud konstatuje, že tyto právní závěry Nejvyššího soudu plynou z kogentní zákonné úpravy, kterou nelze považovat za ústavně excesivní. Stěžovatelka M. F. o ní byla Městským soudem v Praze řádně poučena a Ústavní soud proto shrnuje, že v postupu a rozhodnutí Nejvyššího soudu neshledal nic, co by mohlo vést k uplatnění jeho kasační pravomoci. Jeho právní závěr se opíral o příslušná zákonná ustanovení a byl náležitě odůvodněn. Tato část ústavní stížnosti je proto zjevně neopodstatněná.

10. Ze shora uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako návrh zčásti opožděný, zčásti jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný podle , c) a odst. 2 písm. a) .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2023

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu