Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 345/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 13 701,43 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 408,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 363,53 Kč a nadále běžícím zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 408,26 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů

od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 293,17 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 754,35 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 428,69 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 304,18 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 408,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 363,53 Kč a nadále běžícím zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 408,26 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 293,17 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 754,35 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 428,69 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 304,18 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13 701,43 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru. Uvedla, že na základě smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo ze dne 18. 12. 2015 poskytla žalované revolvingový úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 % čerpaného úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že schopnost žalované úvěr splácet posoudila na základě údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr, kde uvedla čistý měsíční příjem 14 500 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti 29 700 Kč. Dále uvedla, že je rozvedená, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti a bydlí v pronajatém domě/bytě. Tyto informace žalobkyně dále ověřila nahlédnutím do interních a externích databázích, zejména do bankovních a nebankovních registrů klientských informací, insolvenčního rejstříku, databáze MV ČR aj. Vzhledem k tomu, že žalovaná opakovaně nehradila splátky úvěru řádně a včas, žalobkyně prohlásila úvěr dopisem

ze dne 31. 12. 2019 za okamžitě splatný v celé výši. Dluh žalované podle žalobkyně sestává z neuhrazené jistiny ve výši 8 858,43 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 304,18 Kč, smluvních poplatků ve výši 1 843 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 792,22 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 162,61 Kč

od 28. 10. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Žalovaná postupně z tohoto rámce vyčerpala peněžní prostředky ve výši

104 912,92 Kč a celkem uhradila 100 504,66 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „ “) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a soud tak má za to, že s rozhodnutím bez jednání souhlasila. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo ze dne

18. 12. 2015 a dispozic k této smlouvě bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč s roční procentní sazbou nákladů 41,25 %. Celý úvěr se žalovaná zavázala hradit žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši 2 % z dlužné částky.

6. Ze žalobkyní poskytnuté platební historie a z výpisů ke kreditní kartě bylo zjištěno, že žalovaná postupně načerpala celkem 104 912,92 Kč s tím, že tyto finanční prostředky byly čerpány převodem na bankovní účet a nákupem zboží na prodejním místě. Žalovaná na svůj dluh splatila celkem 100 504,66 Kč.

7. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalované za poslední 3 měsíce u zaměstnavatele právnická osoba

na nižší vedoucí pozici měl být 14 500 Kč. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti měl činit

29 700 Kč, přičemž žalovaná bydlí v pronajatém domě/bytě, má střední vzdělání, je rozvedená a má vyživovací povinnost k jednomu dítěti. U položky ostatní životní náklady bylo uvedeno 0 Kč.

8. Z výzvy ze dne 27. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby.

9. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu , vzal soud

za prokázané, že žalobkyně na základě žalovanou odsouhlasené žádosti poskytla žalované finanční prostředky formou revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. Žalovaná čerpala finanční prostředky převodem na bankovní účet a platbami zboží na prodejním místě, a to v celkové výši 104 912,92 Kč. Žalovaná postupně zaplatila žalobkyni částku ve výši 100 504,66 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, žalobkyně zesplatnila celý úvěr a vyzvala ji k jeho zaplacení.

11. Při právním posouzení soud vycházel z , (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud ve smyslu § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak

19. Na podkladě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 4 408,26 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě z předložených důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně nedostatečným způsobem zjišťovala, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet, a že si ani od žalované nevyžádala všechny potřebné důkazy. Z důkazů předložených soudu žalobkyní k výzvě ze dne 20. 9. 2022 za účelem prokázání tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, bylo zjištěno, že žalobkyně prověřila příjmovou stránku žalované pouze na základě jí uvedených údajů v žádosti o úvěr a výpisů z běžného účtu, ze kterých je však zřejmé, že žalovaná nebyla schopna úvěr řádně splácet. Žalobkyně dále tvrdila, že tyto údaje prověřovala doplňkovou kontrolou v databázi BRKI, NRKI, insolvenčním rejstříku a databázi MV ČR, ale tato svá tvrzení nedoložila. Ze žalobkyní předložené žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty bylo zjištěno, že žalovaná ohledně svých osobních a majetkových poměrů uvedla, že je rozvedená, bydlí v pronajatém domě/bytě, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti a její měsíční čistý příjem měl činit 14 500 Kč. Výdaje nebyly uvedeny žádné. K žádosti o úvěr však nebyly žalobkyní tvrzeny ani přiloženy žádné další relevantní důkazy prokazující majetkové poměry žalované, např. pracovní smlouva osvědčující, zda je žalovaná skutečně zaměstnána u právnická osoba anonymizována dvě slova a jaký zde má skutečně příjem, kolik činí její další výdaje, i když v žádosti o úvěr je uvedeno telefonní číslo žalované, tudíž mezi výdaji žalované by tato skutečnost měla být uvedena. Žalovanou nebylo ani v žádosti o úvěr uvedeno, zda vlastní nějaké hodnotnější věci. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že se zabývala skutečnými výdaji žalované, a že řádným způsobem porovnala výdaje a příjmy žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v ustanovení § 86 odst. 1 zákona splněna nebyla a smlouva o úvěru je proto pro rozpor se zákonem ve smyslu § 588 o. z. neplatná.

21. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované postupně částku 104 912,92 Kč. Dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná před podáním žaloby průběžně uhradila celkem 100 504,66 Kč,

a žalobkyně tak má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 4 408,26 Kč, které jí bylo přiznáno společně se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ve výši 10 % ročně z částky 4 408,26 Kč

od 28. 10. 2020 do zaplacení a na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 363,53 Kč (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

22. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

23. Výrokem pod bodem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle

, , tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).