Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 232/2022
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do datum, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 953 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do [datum], zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 953 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalovaným, podle které byla žalovanému vyplacena převodem na bankovní účet částka 2 500 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem do datum. Žalovaný však dosud ničeho nevrátil. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci:
Předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce dne datum, na základě které převzal žalovaný v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky 2 500 Kč, které se zavázal splatit spolu s poplatkem 700 Kč do datum. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh něčeho uhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum původní věřitelka postoupila pohledávku žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, který byl odeslán na adresu žalované dne datum. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou, která byla odeslána na adresu žalované dne datum.
5. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původní věřitelkou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou ve smyslu § 1879 o. z. a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Uzavřenou smlouvu s žalovaným soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 9 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála. Žalobkyně sama v řízení tvrdila, že nedisponuje žádnými doklady, ze kterých by vyplývalo, že původní věřitelka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru (zápůjčky), přičemž soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu a dovodil absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce ze dne datum pro rozpor se zákonem (§ 9 a § 22 odst. 5 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, sp. zn. C číslo). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách.
6. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení dlužné jistiny podle § 2993 věty první o. z., a to současně s nárokem na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši uplatněné žalobou, avšak až od doručení výzvy k plnění, tj. od oznámení o postoupení pohledávky (§ 1958 odst. 2 o. z. a § 573 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , úspěch žalobkyně byl ve výši 82 % a její neúspěch 18 %. Ve výši rozdílu (64 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 953 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. a) , b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu náhrady 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 64 % činí částku 953 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.