Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 87/2022-19
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 47 072 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 47 072 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 593,21 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 47 072 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 47 072 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 062 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 47 072 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 593,21 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 47 072 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 47 072 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 062 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 47 072 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“ nebo též„ ČS“) uzavřela se žalovanou smlouvu o účtu číslo (na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet) a následně dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr. Limit kontokorentního úvěru byl 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení ČS (ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně) a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným Sazebníkem ČS. Dle podmínek Smlouvy se žalovaná zavázala nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byla žalovaná povinna vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky učiněné ze strany ČS žalovanou vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy, a proto ČS převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne datum na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky s úroky. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 47 072 Kč, úrok z prodlení 1 045,98 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši v souladu s platným oznámením ČS, tj. ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši v souladu s platným oznámením ČS. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne datum a zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany původního věřitele postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k datum, celkem 51 804,56 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 47 072 Kč, úroku z úvěru do datum ve výši 2 562 Kč, úroku z prodlení do datum ve výši 2.170,56 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne datum. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od datum, do dne postoupení pohledávky, tj. do datum, nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Po postoupení pohledávky bylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno 36 500 Kč. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne datum, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř.
4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:
- ze smlouvy o sporožirovém účtu uzavřeném mezi původním věřitelem a žalovanou dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel vedl pro žalovanou sporožirový účet;
- ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne datum bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem jako bankou a žalovanou jako klientem došlo k uzavření smlouvy, jejímž předmětem bylo poskytnutí kontokorentního úvěru až do výše 30 000 Kč;
- ze Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele soud zjistil podmínky, za kterých původní věřitel poskytoval služby svým klientům;
- ze Sazebníku právnická osoba, pro bankovní obchody, soud zjistil výši poplatků účtovaných původním věřitelem za služby poskytované jeho klientům;
- z výpisů z účtu žalované č. bankovní účet za období od datum do datum byly zjištěny transakce na účtu žalované za uvedené období;
- z transakční historie soud zjistil, jak žalovaná čerpala a splácela úvěr;
- z poslední výzvy před podáním žaloby a výpovědi smlouvy o účtu a souvisejících dohod ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel vyzval žalovanou k úhradě aktuálně dlužné částky a vypověděl smlouvu o sporožirovém účtu;
- z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne datum a z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky;
- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalobkyní byla uzavřena smlouva, na jejímž základě původní věřitel postoupil na žalobkyni některé své pohledávky za svými dlužníky, přičemž z přílohy číslo – seznamu pohledávek soud zjistil, že jedním z těchto dlužníků byla i žalovaná;
- z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel potvrdil, že žalobkyně zaplatila cenu za postoupení pohledávek;
- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované, že jeho pohledávka vůči žalované byla postoupena na žalobkyni.
5. Ke skutkovým tvrzením žalované nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaná se v průběhu celého řízení nevyjádřila a nenabídla žádné důkazy na podporu svých tvrzení.
6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci, žalobkyně má pohledávku za žalovanou, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původního věřitele, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne datum, na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr. Soud dále zjistil, že žalovaná, byť k tomu byla povinna, původnímu věřiteli (ani žalobkyni) vyčerpané peněžní prostředky včetně sjednaného úroku a poplatků nevrátila. Žalovaná své peněžité závazky ze smlouvy řádně nesplnila, byť k tomu byla původním věřitelem i žalobkyní vyzývána, dostala se do prodlení, za což byl sankcionována též úrokem z prodlení.
7. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, v znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), se částí třetí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.
Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 501 odst. 1 obchodního zákoníku věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu.
Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.
Podle § 503 odst. 1 obchodního zákoníku je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Podle § 503 odst. 2 obchodního zákoníku mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.
Podle § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.
Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník “), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník ) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 nového občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Ve světle výše uvedených ustanovení právních předpisů a provedených listinných důkazů lze vyslovit závěr, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že původní věřitel se žalovanou uzavřel úvěrovou smlouvu, své povinnosti ze smlouvy o úvěru řádně splnil, tedy že poskytl žalované peněžní prostředky. Žalovaná, přestože byla povinna řádně a včas splnit povinnosti ze smlouvy o úvěru, a to především zaplatit původnímu věřiteli poskytnuté peněžní prostředky a úroky, tyto své povinnosti nesplnila a peněžní prostředky původnímu věřiteli nevrátila ani následně po dodatečných výzvách původního věřitele. Dostala se tak do prodlení s plněním svého závazku. Protože žalovaná porušila ujednání úvěrové smlouvy, byla povinna uhradit původnímu věřiteli jistinu, smluvní úrok a úrok z prodlení. Žalované byla proto oprávněně vyúčtována jistina včetně smluvního úroku a úroku z prodlení, vše podle předmětné smlouvy a ceníku. Žalobkyně se stala nabyvatelem pohledávky dle platně učiněné cese. S poukazem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovanou k úhradě dlužné částky včetně příslušenství.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 4 062 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 884 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 2 178 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 1 500 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a z částky 378 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1 , 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.
10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
11. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.