Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 240/2022-34
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 14.282 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení 5.482 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.288 Kč za dobu od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 8.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.800 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení 5.482 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.288 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 8.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.800 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu a) částku 11.088 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11.088 Kč od datum do zaplacení, b) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a c) smluvní pokutu ve výši 3.194 Kč. Tvrdil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl na účet žalované peněžní prostředky ve výši 8.800 Kč s tím, že žalovaná se zavázala uhradit žalobci poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.288 Kč. Jelikož žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, když ke dni splatnosti datum svůj závazek neuhradila, domáhá se žalobce na žalované uhrazení i částky 2.500 Kč představující náklady vynaložené v souvislosti s prodlením žalované.
2. Žalovaná se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila.
3. Smlouvou o zápůjčce uzavřené prostředky elektronické komunikace na dálku dne datum má soud za prokázané, že žalobce se zavázal poskytnout bankovním převodem na účet žalované č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 8.800 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit žalobci společně s poplatkem ve výši 2.288 Kč do datum.
4. Potvrzením o platbě má soud za prokázané, že žalobce dne datum zaslal na účet č. bankovní účet částku 8.800 Kč.
5. Po provedeném řízení dospěl soud z hlediska skutkového stavu věci k následujícím závěrům. Žalovaná prostřednictvím internetových stránek žalobce webová adresa provedla svoji registraci na těchto internetových stránkách a seznámila se se závazky plynoucími ze smlouvy. Žalovaná následně obdržela bezpečnostní kód na svůj telefon a poté zažádala žalobce prostřednictvím webových stránek webová adresa o poskytnutí zápůjčky ve výši 8.800 Kč. Žalobce poskytnutí úvěru schválil, aniž řádně provedl šetření, kterým by provedl posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.). Následně dne datum žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl bankovním převodem na účet žalované č. bankovní účet dne datum peněžní prostředky ve výši 8.800 Kč. Žalovaná byla dle smlouvy povinna poskytnutou zápůjčku splatit do datum spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 2.288 Kč. Žalovaná však v době splatnosti ani poté na dlužnou pohledávku žalobci ničeho neuhradila.
6. Jelikož byla smlouva o zápůjčce, ze které ze žalobce domáhá plnění, uzavřena dne datum, posuzoval soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“).
7. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., která je neplatná, neboť žalobci se nepodařilo prokázat, že by provedl řádné šetření úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 86 odst. 1 s. ú. Právní předchůdce žalobce na základě této smlouvy žalované poskytl dne datum částku 8.800 Kč, kterou měla žalovaná žalobci vrátit do datum společně s poplatkem ve výši 2.288 Kč. Žalovaná ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Soud jí proto dle § 1970 o. z. uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 8.800 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to včetně úroku z prodlení (výrok II. rozsudku).
15. Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky sjednána v rozporu se zákonem, je neplatná, a proto soud žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl (výrok I. rozsudku). Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla v řízení úspěšná téměř ve stejném rozsahu, v jakém byl úspěšný žalobce. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.
17. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.