Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 232/2022-15
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 10 246,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 246,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 246,75 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 246,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 246,75 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhá na žalovaném zaplacení celkem částky 10 246,75 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr anonymizováno v odběrném místě na adrese adresa, za fakturační období od datum do datum. Jedná se o pohledávku, která byla postoupena žalobkyni společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále také„ původní věřitel“), smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, kdy byla připsána kupní cena na účet původního věřitele jako postupitele, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, vyzval soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalující a žalovanou stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění jejího dodatku číslo ze dne datum, bylo zjištěno, že spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, postoupila předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Stalo se tak s účinností ke dni datum úhradou kupní ceny za postoupení dílčího souboru pohledávek (číslo). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl předán k doručení poštou téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.
4. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož původní věřitel na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky anonymizováno ze sítí anonymizováno číslo ze dne datum dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, č. anonymizováno číslo Smlouva byla uzavřena s předpokládaným termínem zahájení dodávky dne datum. Původní věřitel vyúčtoval žalovanému za fakturační období od datum do datum daňovým dokladem číslo celkové náklady za spotřebovanou elektřinu v částce 14 986,75 Kč, na kterou započetl částku 4 740 Kč žalovaným zaplacenou, a zbývalo tak uhradit nedoplatek ve výši 10 246,75 Kč. Žalovaný však nesplnil svou smluvní povinnost, když předmětný nedoplatek neuhradil do data splatnosti datum. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku ze dne datum předanou k doručení poštou téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.
5. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.
6. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný nesplnil svou povinnost včas a řádně uhradit fakturovanou cenu dodávek elektřiny, k čemuž se smluvně zavázal, a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Tento uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za elektřinu, který se opírá o ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od dne následujícího po dni splatnosti příslušného daňového dokladu, tj. od datum ve výši 8,25 % ročně z částky 10 246,75 Kč do zaplacení. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že nárok žalobkyně na úhradu žalované částky je dán, soud žalobě zcela vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 246,75 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
8. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, spisová značka I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na webová adresa). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Specifickým rysem Ústavní soud shledával mj. také skutečnost, že peněžní plnění vymáhá někdo jiný než původní věřitel. Žalobkyně s žalovanými pohledávkami obchoduje tak, že je odkupuje od významného věřitele se značným množstvím dlužníků, přičemž očekává, že výše náhrady nákladů řízení bude významně převyšovat skutečně vynaložené náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. K obstarávání a vyřizování této agendy se může žalobkyně dostatečně materiálně i personálně vybavit. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. V žalobách žalobkyně se mění pouze označení žalovaného, jeho bydliště, výše pohledávky, datum předžalobní výzvy a smluv o postoupení pohledávky. Žaloby se tak odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.
9. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.