Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1876/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Dany Novákové, právně zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Bělehradská 77, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. června 2022, č. j. -131, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelka podle a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí obecného soudu, a to z důvodu tvrzeného porušení svých ústavně zaručených práv.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného usnesení zjistil Ústavní soud následující skutečnosti. Stěžovatelka v řízení vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn. namítala podjatost soudkyně Mgr. Pavly Mozgové a její asistentky Mgr. Bc. Kamily Hercíkové. Vrchní soud v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 21. 12. 2021, č. j. -117, o námitce podjatosti soudkyně Mgr. Pavly Mozgové tak, že tato je vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. . Své rozhodnutí odůvodnil pracovními a přátelskými vztahy mezi soudkyní a soudkyní Mgr. Evou Krčmářovou, která ve věci rozhodovala v minulosti a jejíž rozhodnutí bylo stěžovatelkou napadeno žalobou pro zmatečnost.

3. Asistentka soudkyně, Mgr. Bc. Kamila Hercíková, ve věci rozhodovala dvakrát, a to o zastavení řízení. K námitce podjatosti uvedla, že námitka byla vznesena až poté, kdy bylo ve věci podruhé rozhodnuto; necítí se být podjatá ve věci, ani k účastníkům řízení či k jejich zástupcům. Se soudkyní Mgr. Evou Krčmářovou ji pojil pouze pracovní vztah. Dále uvedla, že z důvodu změny v rozvrhu práce od 1. 9. 2005 již nevykonává funkci vyššího soudního úředníka u oddělení 24 K samosoudkyně Mgr. Evy Krčmářové, tedy téměř 17 let, a od této změny v rozvrhu práce Krajského soudu v Brně se s uvedenou samosoudkyní nijak nestýká a nedisponuje jinými informacemi, než těmi, které vyplývají z její úřední činnosti. Stěžovatelka k podjatosti asistentky Mgr. Bc. Kamily Hercíkové uvedla, že tato v minulosti zastávala funkci vyšší soudní úřednice soudkyně Mgr. Evy Krčmářové a posléze byla přidělena soudnímu oddělení 40 Cm, tzn. soudkyni Mgr. Pavle Mozgové. Stěžovatelka má za to, že o žalobě pro zmatečnost bylo rozhodováno v soudním oddělení soudkyně, která má blízký a velmi přátelský vztah k soudkyni Mgr. Evě Krčmářové a o samotné věci má informace získané mimo řízení. Soudkyně Mgr. Pavla Mozgová zároveň řídí a kontroluje práci své asistentky, která ve věci rozhodovala.

4. Krajský soud v Brně napadeným usnesením ze dne 22. 6. 2022, č. j. -131, rozhodl, že asistentka soudkyně Mgr. Bc. Kamila Hercíková není vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci pod sp. zn. . Krajský soud shledal, že s ohledem na jemu známé okolnosti případu jsou vyloučeny oprávněné pochybnosti o nestrannosti asistentky. Soud naopak neshledal přímý právní zájem asistentky na projednávání věci (poměr k věci), ani že by o věci získala poznatky mimoprocesním způsobem, nebo že by měla přátelský vztah k rozhodující soudkyni. Rozhodnutí o zastavení řízení bylo vydáno v rámci její samostatné rozhodovací činnosti a 17 let poté, co již nebyla zařazena dle rozvrhu práce do oddělení 24 K (soudkyně Mgr. Evy Krčmářové).

5. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti namítá, že krajský soud nesprávně a neúplně posoudil důvody, které ji vedly k uplatnění námitky podjatosti vůči asistentce soudkyně Mgr. Bc. Kamile Hercíkové. Stěžovatelka tvrdí, že rozhodnutí o zastavení řízení vydala asistentka soudkyně Mgr. Bc. Kamila Hercíková účelově. Účelové jednání asistentky je podle názoru stěžovatelky z popsaných okolností zcela zřejmé, ačkoli stěžovatelka nemůže tyto konexe a další okolnosti přímo dokázat. Dále stěžovatelka namítá, že rozhodnutí o podjatosti asistentky bylo přiděleno soudkyni Mgr. Lence Boháčkové opatřením místopředsedkyně Krajského soudu pro insolvenční úsek. V tomto postupu spatřuje stěžovatelka zásah do svého práva na zákonného soudce.

6. Ústavní soud se podanou ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její věcné přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (). V dané věci nejsou splněny ani výjimečné předpoklady pro přijetí ústavní stížnosti vymezené v .

7. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. V posuzované věci stěžovatelka ústavní stížností napadla rozhodnutí Krajského soudu v Brně, kterým bylo rozhodováno o jejím návrhu na vyloučení asistentky soudkyně z projednávání a rozhodnutí ve věci. Ústavní soud může být povolán ke kontrole postupu soudu teprve po skončení řízení. Vydáním rozhodnutí o námitce podjatosti řízení ve věci samé nekončí a stěžovatelce jsou nadále k dispozici procesní prostředky, kterými je tvrzené pochybení napravitelné. Možnost namítat podjatost asistentky soudkyně, která ve věci rozhoduje, zůstává zachována i nadále v řízení ve věci samé. Usnesení, kterým krajský soud nevyhověl námitce podjatosti asistentky soudkyně, je rozhodnutím ryze procesní povahy, proti němuž není přípustné odvolání proto, že je zákon řadí mezi usnesení, jež považuje za méně významná. Takové procesní rozhodnutí je totiž posléze, přímo či nepřímo, reflektováno v konečném meritorním rozhodnutí, proti němuž již (řádné i mimořádné) opravné prostředky zásadně připuštěny jsou. Z uvedeného vyplývá, že nikoli toto procesní usnesení, nýbrž až rozhodnutí ve věci samé je nadáno způsobilostí zasáhnout sféru základních práv a svobod, jež jsou chráněny prameny ústavního práva. Jinými slovy řečeno, pokud se o právech a povinnostech stěžovatelky nadále vede řízení, přičemž rozhodnutí o podjatosti asistentky soudkyně tvoří jednu z částí soudního řízení ve věci samé, které doposud nebylo pravomocně skončeno, nelze ústavní stížnost připustit. Rozhodnutí Ústavního soudu v takové fázi řízení před civilními soudy by představovalo nepřípustný zásah do jejich rozhodovací činnosti.

8. Ústavní soud shrnuje, že v dané procesní situaci nelze napadené usnesení Krajského soudu v Brně považovat za konečné rozhodnutí ve věci stěžovatelky. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak to vyplývá z jeho již ustálené rozhodovací praxe k rozhodnutím o podjatosti soudců (srov. např. usnesení ze dne 28. července 2016

sp. zn.

, ze dne 30. září 2016

sp. zn.

a ze dne 19. října 2016

sp. zn.

) či podjatosti znalců (srov. např. usnesení ze dne 21. 7. 2016,

sp. zn.

). Ústavní soud neshledal důvod, proč by se od těchto judikatorních závěrů měl odchýlit v případě rozhodnutí o podjatosti asistentů soudců, jelikož se jedná v principu o shodnou právní otázku.

9. Vzhledem k závěru o nepřípustnosti podané ústavní stížnosti postupoval Ústavní soud podle a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. října 2022

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj