Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 416/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 59 884,16 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 33 900 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky 25 984,16 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 224,98 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 34 489,62 Kč od 21. 1. 2020 do 8. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 589,63 Kč od 9. 7. 3021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši přesahující přiznaný úrok z prodlení ve výroku I. z částky 33 900 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 444,93 Kč a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 34 489,63 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 33 900 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se do částky 25 984,16 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 224,98 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 34 489,62 Kč od 21. 1. 2020 do 8. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 589,63 Kč od 9. 7. 3021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši přesahující přiznaný úrok z prodlení ve výroku I. z částky 33 900 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 444,93 Kč a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 34 489,63 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 59 884,16 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne 30. 8. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalovanému – po řádném posouzení jeho schopnosti splácet úvěr - poskytnuty finanční prostředky ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky včetně částky ve výši 29 958 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 260 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 380 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 318 Kč. To vše se žalovaný zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek ve výši 1 038 Kč; poslední splátka byla splatná dne 24. 10. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zaplatil pouze částku 1 100 Kč a dluží na jistině částku 34 489,63 Kč a na dlužném poplatku částku 25 394,53 Kč. Žalobkyně má dále právo na úhradu úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, požadovaný od 25. 10. 2019 do zaplacení (kapitalizovaný ke dni 20. 1. 2020 v částce 2 444,93 Kč) a zákonného úroku z prodlení s úhradou dlužné jistiny od 18. 9. 2020 do zaplacení (kapitalizovaného ke dni 20. 1. 2020 v částce 4 224,98 Kč). Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným současné žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný podepsal dne 30. 8. 2018 se společností právnická osoba, IČO, u nazvanou smlouva o zápůjčce číslo ve které se společnost právnická osoba zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku vrátit i s poplatkem ve výši 29 958Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 1 083 Kč, kdy první splátka je splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy do konce následujícího týdenního období. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 6 260 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 380 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 318 Kč. Částka 35 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě o zápůjčce; nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce). Při uzavírání smlouvy o zápůjčce byla se žalovaným dne 29. 8. 2018 vyplněna tzv. zákaznická karta, v které žalovaný pro účely poskytnutí úvěru uvedl, že bydlí na ubytovně, je svobodný, je zaměstnaný na plný pracovní úvazek jako výrobní dělník u společnosti právnická osoba s výši čistého příjmu 15 693 Kč (uvedené skutečnosti měly být ověřeny z pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou na období 2. 5. 2018 – 30. 4. 2019 a výplatních pásek za květen a červen, a dále z dohody o ubytování), dále žalovaný uvedl ostatní příjem 4 500 Kč (ten už doložen nebyl) a odhadovanou výši měsíčních výdajů 9 500 Kč. Jiné závazky neuvedl (prokázáno zákaznickou kartou žalovaného). V rámci smluvních podmínek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně. Podle přehledu plateb (tabulky umoření) žalovaný zaplatil 1 100 Kč dne 10. 9. 2018 právnická osoba uzavřela dne 20. 1. 2020 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy); dopisem ze dne 20. 1. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky společnosti právnická osoba za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 21. 1. 2021 včetně poštovního podacího archu).

4. Další důkazy nebyly s hledem na právní posouzení věci podstatné.

5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , (dále jen„ o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru, jelikož všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jejich účinnosti.

6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 86 a 87 zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru (kterým se podle § 2 zákona rozumí i peněžitá zápůjčka), posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Judikatura Evropského soudního dvora (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést (a to i přes tuto podmínku námitky stanovenou v zákoně o spotřebitelském úvěru). Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

8. V posuzovaném případě je již pouze z žalovaným poskytnutých informací, zjištěných z karty zákazníka zřejmé, že žalovaný byl sice zaměstnaný, ale uváděl vyšší příjem, než skutečně doložil (doložil pouze příjem z pracovního poměru). Doložený příjem navíc vyplýval z pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou, jejíž platnost měla skončit ještě před uplynutím sjednané doby splácení. V zákaznické kartě byly uvedeny pouze odhadované výdaje, nebylo zřejmé, např. jakou částku z nich tvoří náklady za ubytování, není tak možné vůbec posoudit, zda náklady byly odhadnuty v reálné výši. Za tohoto stavu musel mít právní předchůdce žalobkyně pochybnosti o reálných možnostech žalovaného úvěr splácet (a má je i soud), což se záhy potvrdilo, když žalovaný přestal splácet poskytnuté finanční prostředky již po jejich poskytnutí (zaplatil pouze jednu týdenní splátku). Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnuté částky ponížena o žalovaným zaplacenou částku 1 100 Kč, tedy v částce 33 900 Kč, co do dalších částek majících původ v smluvních ujednáních účastníků byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně má dále právo na úrok z prodlení, přičemž v případě bezdůvodného obohacení se jedná o závazek, u něhož není stanovena nebo ujednána doba plnění, dlužník je tak povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem o plnění vyzván ( o. z.). Žalobkyně přes poučení soudu podle nedoložila dřívější doručení výzvy k plnění, z tohoto důvodu soud vycházel z toho, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k plnění doručením žaloby, k čemuž došlo 7. 7. 2021, kdy byl provozovatelem poštovních služeb učiněn pokus o doručení žalovanému (dostala se do sféry jeho dispozice) a zásilka po neúspěšném pokusu o doručení uložena na poště (7. 7. 2021), tedy od toho dne se žalovaný s ní mohl objektivně seznámit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 13. 11. 2012), od následujícího dne byl tak povinen plnit (došlo k splatnosti dluhu). Protože žalovaný svůj dluh nesplnil, ocitl se 9. 7. 2021 podle o. z. v prodlení a podle je povinen platit i úroky z prodlení ze soudem přiznané částky v zákonné výši 8,5 % ročně podle Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení vyšší než zákonný nebo za delší období, byla žaloba i v této části zamítnuta. Aktivní legitimace žalobkyně ohledně pohledávky v přiznané výši pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 ( a násl. o. z.).

9. Soud proto žalobě vyhověl co do jistiny ponížené o platbu žalovaného a úrok z prodlení od data prodlení počítaného ode dne následujícího po splatnosti odvozené od doručení žaloby, ve zbytku soud žalobu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když účastníci byli zhruba stejně procesně úspěšní (byla zohledněna jak jistina i příslušenství pohledávky), z tohoto důvodu nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.