Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 136/2022

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 13 700 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 700 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 278,98 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 1 700 Kč od 8. 1. 2022

do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 12 000 Kč spolu s

kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 4 361,5 Kč a nadále běžícím ve výši

24,6% ročně z částky 10 655,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení

a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 493,99 Kč a nadále běžícím ve výši

10 % ročně z částky 8 955,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení,

se zamítá.

III. Žádná z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 700 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 278,98 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 1 700 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 12 000 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 4 361,5 Kč a nadále běžícím ve výši 24,6% ročně z částky 10 655,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 493,99 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 8 955,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> III. Žádná z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 13 700 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s její právní předchůdkyní, společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 25. 3. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru

číslo. Uvedla, že na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalované poskytnuty v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná

ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně poukázala na to, že celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 5. 2020. Zdůraznila, že žalovaná svůj dluh uhradila pouze částečně. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 10 655,56 Kč na jistině, na dlužném poplatku

3 044,44 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 4 361,50 Kč a nadále běžícího

ve výši 24,60% ročně z částky 10 655,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 772,97 Kč a nadále běžícího ve výši 10 % ročně z částky 10 655,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.

Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou

na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem.

Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „ “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem

ke skutečnosti, že žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru

o skutkovém stavu věci.

5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne 25. 3. 2019, na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s úvěrem ve výši 12 000 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 27 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 3. 2019, včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru).

6. Z karty zákazníka zpracované pro žalovanou a žalovanou podepsanou dne 25. 3. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Její čistý měsíční příjem měl činit 7 600 Kč a měla pobírat vedlejší státní podporu ve výši 800 Kč měsíčně. Uvedla, že je svobodná, že je na mateřské, že má jedno nezaopatřené dítě a že bydlí se spolubydlícím. Náklady na bydlení včetně inkasa měly činit 1 500 Kč a její osobní výdaje 4 500 Kč. K prokázání uvedených údajů měla předložit složenky.

7. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 13. 11. 2018 má soud

za prokázané, že žalovaná od 1. 10. 2018 pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně.

8. Z účastnické smlouvy soud zjistil, že žalovaná měla uzavřít tuto smlouvu blíže nespecifikovaného dne se právnická osoba Czech Republic, která se zavázala žalované poskytovat službu tarif Internet OPTIMAL HD a žalovaná se zavázala splatit modem ve 24 měsíčních splátkách, přičemž z y není zjevné, kolik má žalovaná za službu hradit měsíčně, kdy byla smlouva uzavřena a zda byla smlouva uzavřena právě s žalovanou, neboť neobsahovala žádný podpis.

9. Z potvrzení o provedení transakce vyplývá, že z bankovního účtu č. bankovní účet byla na bankovní účet č. bankovní účet dne 8. 2. 2019 převedena částka ve výši 1 004 Kč pod variabilní symbol, avšak není zřejmé, kdo finanční prostředky ve výši 1 004 Kč odeslal

a na čí účet, za jakým účelem a zda se jedná o pravidelnou měsíční platbu.

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, včetně jejích příloh, má soud

za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku

za žalovanou, a to s účinností ke dni 7. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 3. 2. 2022, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 4. 2. 2022.

11. Z výzvy k plnění ze dne 14. 4. 2022 a podacího lístku ze dne 19. 4. 2022 má soud

za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů

a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv

a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Soud ve smyslu ustanovení , občanského zákona (dále jen „ “) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Z ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí

i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku

z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

23. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

24. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ v platné smlouvě

o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně

a žalovanou.

25. Provedenými důkazy totiž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalované obsažené ve smlouvě, tj. že jí uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jí uvedené údaje ověřovat. Poukazovala na zákonnou povinnost žalované ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 a 7 o.z. jednat v právním styku poctivě, a že se má za to, že kdo jednal v právním styku, jednal poctivě. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla k důkazu výlučně kartu zákazníka podepsanou žalovanou, nečitelné oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, neúplnou účastnickou smlouvu z blíže neurčeného dne a potvrzení

o provedení transakce, z něhož však nelze vyvodit žádné závěry. Z předložené karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaná sdělila nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalované, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalované nebo její jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovanou byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovanou budí oprávněnou pochybnost o své správnosti.

26. Je pravdou, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výši příjmu žalované, ačkoliv soudu předložené oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory je nečitelné, a lze z něho mít za prokázané to, že žalované byla od 1. 10. 2018 přiznána dávka státní sociální podpory

ve výši 7 600 Kč. Avšak se shora předložených důkazů nikterak nevyplývá, jakým způsobem byly vyhodnoceny výdaje žalované. Z karty zákazníka vyplývá, že náklady na bydlení (nájem, inkaso a náklady na energie) žalované činily 1 500 Kč měsíčně, uvedené náklady nebyly ověřeny nájemní smlouvou. Nelze přehlédnout, že běžná výše nákladů na nájemní bydlení podstatným způsobem převyšovala uvedenou částku. Již tato informace tak měla vést právní předchůdkyni žalobkyně k obezřetnosti, neboť uvedený údaj zjevně budí obavu o své správnosti. Soudu není rovněž zcela jasné, jakým způsobem při posuzování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná má jedno nezaopatřené dítě, a jakým způsobem tuto informaci zohlednila při posuzování výdajů žalované.

27. Za situace, kdy žalovanou uvedené informace budí obavu, zda bude schopna svůj závazek řádně splácet, bylo na poskytovateli, aby ověřil úvěrovou angažovanost žalované a její platební historii ve veřejných i neveřejných databázích jako je exekuční rejstřík, SOLUS či NRKI. Žalobkyně pak nedoložila, že by k prověřování v takových databázích došlo. A to přesto, že ve smyslu ustanovení § 78 o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

28. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně

a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně

a s odbornou péčí posouzena. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru

ze dne 25. 3. 2019 číslo je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona

o spotřebitelském úvěru a ustanovení neplatná.

29. Za situace, kdy je smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 25. 3. 2019 částku 15 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby uhradila celkem částku ve výši 13 300 Kč, tedy na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 1 700 Kč, včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného

ve výši 278,98 Kč (za dobu ode dne splatnosti úvěru, neboť si žalovaná musela být vědoma toho, že nejpozději k tomuto dni je povinna vrátit poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně do dne postoupení pohledávky) a nadále běžícího ve výši 10 % ročně z částky 1 700 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení (výrok I.). Lhůta k plnění byla stanovena dle věta prvá před středníkem , neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách soud neshledal důvody.

30. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, soud

ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl, neboť na takové plnění nevznikl žalobkyni nárok (výrok II.).

31. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle , , tj. podle úspěchu, resp. neúspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější, a které by tak náležela poměrná část nákladů účelně vynaložených k bránění práva, však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).