Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 215/2022-27
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 20 000 Kč
od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 252 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátky se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 252 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům, účinné od 10. 11. 2014 Smluvní strany si dohodly, že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy anonymizováno poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky anonymizováno Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách anonymizováno, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil,
že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí.
V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit anonymizováno zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne datum. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky, když do dne datum zápůjčku anonymizováno ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit anonymizováno zápůjčku řádně a včas. Žalovaný nereagoval ani na výzvy anonymizováno k zaplacení pohledávky,
ani na oznámení anonymizováno o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 20 000 Kč, která se skládá z části nevrácené zápůjčky, tj. z neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce po žalovaném nepožaduje. Vedle částky ve výši 20 000 Kč žalobce požaduje
po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Dále uvedla, že původní věřitel, právnická osoba příjmení p.l.c jakožto postupitel a právnická osoba anonymizována dvě slova Ltd. jakožto postupník, uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek právnická osoba
za jejími dlužníky. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že jako právní nástupce původního věřitele nedisponuje informacemi a důkazy k tomu, jak byla prověřena úvěruschopnost žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: společnost právnická osoba jako věřitel na straně jedné a žalovaný jako dlužník na straně druhé uzavřeli dne datum s využitím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě níž
se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč, které mu byly vyplaceny převodem na jeho bankovní účet (k výběru prostředků došlo dle výpisu z účtu
a potvrzení o provedené platbě dne datum) a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu
se sjednaným poplatkem, který není předmětem žaloby, což neučinil a neuhradil původnímu věřiteli žádnou částku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti právnická osoba což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou výzvu před podáním žaloby. V řízení nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba jakkoliv prověřovala úvěruschopnost žalovaného.
4. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z listinných důkazů, a to: ze standardních podmínek smlouvy o úvěru, z platebních informací, z potvrzení o provedené platbě, z podacích archů, z obchodních podmínek, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní upomínky, ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru a ze sdělení ČSOB ze dne datum.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne
datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru,
že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která
je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona
č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud
je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud
z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Z uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu
a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 8 Co 47/2018, viz také rozsudek SDEU ze dne 5.3.2020, č.j. C-679/18).
12. V projednávané věci žalobkyně na výzvu soudu ze dne datum doplnila, že jako právní nástupce původního věřitele nedisponuje informacemi a důkazy k tomu, jak byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nijak neprokázala, že by poměry žalovaného z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů byly jakkoliv prověřovány, ani to, že by žalovaný uvedl, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Není tak vůbec zřejmé, zda a jak právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřovala, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
13. S ohledem na neunesení důkazního břemene stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, shledal soud předmětnou úvěrovou smlouvu podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb.,
o spotřebitelském úvěru, s odkazem na stávající rozhodovací praxi nadřízeného soudu a SDEU, neplatnou, a proto plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodné. Žalobkyně tak mohla
po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.
14. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 20 000 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni když na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil.
15. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když pohledávka na ni byla postoupena podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle něhož soud přiznal žalobkyni, jež byla
v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu
z tarifní hodnoty ve výši 15 048 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň
z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.