Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 252/2022-18
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 400 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný parkoval dne datum v ulici ulice a číslo, obec a číslo na vyhrazeném stání značka automobilu, registrační značka, jehož registrovaným provozovatelem je žalovaný. Proto bylo vozidlo žalovaného na pokyn strážníka městské policii odtaženo a umístěno na střežené parkoviště provozované žalobkyní. Cenu za odtah a parkovné na střeženém parkovišti stanoví nařízení územní celek č. 2/2013 anonymizováno obec, a to konkrétně ve výši 1 900 Kč za odtah, 250 Kč za první až třetí den parkování, 400 Kč za čtvrtý až stoosmdesátý den parkování a 50 Kč za každý další den parkování až do vyzvednutí vozidla. Žalobkyní požadovanou dlužnou částku ve výši 2 400 Kč tvoří: cena za odtah (1 900 Kč) a parkovné ve výši 500 Kč (za dva dny po 250 Kč). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
4. Žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem značka automobilu, registrační značka, který dne datum ponechal zaparkovaný v místě vyhrazeného stání. Žalobkyně jakožto rozpočtová organizace mj. k tomuto účelu územní celek zřízená automobil na pokyn strážníka městské policie odstranila (odtáhla) a umístila jej na střežené parkoviště, což žalovanému písemně oznámila a vyzvala jej k zaplacení ceny odtahu a parkování ve výši 2 400 Kč do datum.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:
6. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, o silničním provozu (dále jen„ z. s. p.“) o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.
7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po právní stránce soud věc posoudil podle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně jakožto příspěvková organizace mj. k tomuto účelu zřízená hlavním městem Praha postupovala v souladu s ustanovením § 27 odst. 5 z. s. p., když nechala odstranit silniční vozidlo, jehož provozovatelem byl žalovaný, z místní komunikace, na níž bylo vyhrazené stání. Žalovaný je povinen nahradit náklady s odstraněním vozidla spojené. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě, ocitl se žalovaný s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení až do zaplacení.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis žaloby a předžalobní výzvy), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb. ).