Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 83/2022-30

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 71 215,69 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 270 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % od 4. 6. 2022 do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení 56 945,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 132,84 Kč ve výši 11,75% od 4. 6. 2022 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 24 570 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 270 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % od 4. 6. 2022 do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení 56 945,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 132,84 Kč ve výši 11,75% od 4. 6. 2022 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 24 570 Kč od 4. 6. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 71 215,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 402,84 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky 24 570 Kč. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 23% ročně splácet v 72 měsíčních splátkách ve výši 514 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil dvě splátky, tedy částku 1 730 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 19 735,23 Kč, z dlužného úroku ve výši 16 243,85 Kč, z ceny služby podpora ve výši 24 570 Kč, z nákladů na upomínání ve výši 800 Kč, smluvního úroku za prodlení úvěru ve výši 51,10 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 9 867,61 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru a celá dosud nesplacená jistina a přirostlé úroky za poskytnutí úvěru, které se staly součástí nové jistiny, se stala splatnou. Žalovaný po zesplatnění žalovanou částku i přes výzvu nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán.

3. Z předložených listinných důkazů bylo dále zjištěno, že dne 17. 12. 2021 uzavřeli účastníci elektronicky dohodu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (prokázáno smlouvou o úvěru číslo včetně předsmluvních informací, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkového kalendáře a příloh ve formě posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a smlouvy o zřízení doplňkové služby podpora). Žalobkyně vypracovala smluvní dokumentaci v elektronické podobě, kterou žalovanému zpřístupnila na jeho klientském účtu. Emailem byly zaslány žalovanému instrukce k provedení verifikační platby a informace k úvěru (prokázáno emailem ze dne 15. 12. 2022 s instrukcemi k provedení verifikační platby a zaslání smluvních dokumentů). Uzavření smlouvy je prokázáno potvrzením o verifikační platbě, podle něhož byla z účtu žalovaného označeného v záhlaví smlouvy zaslána na účet žalobkyně částka 1 Kč se zprávou„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy C číslo“ (prokázáno výpisem z účtu Fio banka). Dále k identifikace žalovaného měla žalobkyně i kopii občanského průkazu žalovaného (prokázáno kopií občanského průkazu). Žalovanému byla vyplacena částka ve výši 16 000 Kč na jeho bankovní učet (prokázáno potvrzením o vyplacení úvěru ze dne 17. 12. 2021). Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že celková splatná částka činila 37 008 Kč a žalovaný se jí zavázal žalobci uhradit v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč splatných vždy do 15. dne v kalendářním měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně, RPSN ve výši 38,64% ročně (čl. 4 a 4.6 smlouvy). Pro případ prodlení se zaplacením splátky, které bude trvat i po výzvě k zaplacení, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit (čl. 5 smlouvy). Prodlení se zaplacením mělo být dle smlouvy sankcionováno smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je žalovaný v prodlení (čl. 5 smlouvy). Strany si dále sjednaly doplňkovou službu Podpora (příloha číslo smlouvy o úvěru), která zahrnovala možnost odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti (cena 138 Kč měsíčně), možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace (282 Kč měsíčně) a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání (282 Kč měsíčně). Žalovaný povolil ve prospěch účtu, který je v záhlaví smlouvy označen jako účet žalobkyně, inkaso na částku 2 730 Kč měsíčně do 15. 2. 2028 (prokázáno výpisem z mobilního bankovnictví). Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky spolu s poplatkem za upomínání (prokázáno upomínkami z 20. 3. 2022 a 5. 4. 2022 s podacími lístky). Poté žalobkyně úvěr zesplatnila s tím, že žalovaný má dluh splnit do 3. 6. 2022 (prokázáno dopisem ze dne 21. 4. 2022 s podacím lístkem). K zaplacení dlužné částky ve výši 71 267,79 Kč s příslušenstvím byl žalovaný vyzván dopisy ze dne 21. 4. 2022 (prokázáno: 2x výzvou před podáním žaloby ze dne 21. 4. 2022 a podacím lístkem).

4. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet dotazem na databáze Solus a z Centrální evidence exekucí, dále provedl výpis z databáze neplatných dokladů a z insolvenčního rejstříků, vše s negativním výsledkem (prokázáno výpisy z těchto databází). Z přílohy číslo ke smlouvě o úvěru – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud zjistil, že měsíční příjem žalovaného činí 34 946 Kč, náklady žalovaného na bydlení činí 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 12 437 Kč, což představují splátky úvěrů, a jeho finanční zůstatek tak činí průměrně 18 644 Kč měsíčně. Na základě zjištěných údajů bylo žalovanému určeno skóre a stanovena maximální výše úvěru v částce 20 000 Kč. Žalobkyně rovněž soudu předložila výpis z účtu žalovaného za měsíc říjen 2021, dle kterého počáteční zůstatek na účtu žalovaného byl debetní - 2 467,46 Kč a konečný zůstatek 807,02 Kč. Z předložené výplatní pásky vyplývá, že čistý příjem žalovaného činil 28 005 Kč (prokázáno výplatní páskou).

5. Soud zamítl provedení důkazu výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, certifikáty tayllorcox.com, neboť jde o důkazy nadbytečně bez vztahu k předmětu dokazování. Relevantní skutková zjištění ohledně obsahu závazku mezi účastníky soud učinil již ze smluvní dokumentace.

6. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí částky ve výši 16 000 Kč žalobkyní na účet žalovaného i skutečnost, že žalovaný do data zesplatnění uhradil částku ve výši 1 730 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalovaného, když se spokojila s prokázáním takových skutečností, které svědčily pro závěr o schválení a poskytnutí úvěru, naopak ty, které by mohly tento závěr zpochybnit, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. V daném případě si žalobkyně vyžádala informace od žalovaného (vyplněním typizovaných formulářů), které doplnila výpisem z účtu žalovaného za měsíc říjen 2021 a některými dalšími zjištěními (jako je např. lustrace žalované v insolvenčním rejstříku či centrální evidence exekucí). Podle mínění soudu se ale žalobkyně neměla spokojit s uvedenými údaji, neboť tyto jsou co do svého rozsahu nedostatečné a ryze formální a kromě toho vyžadují další zkoumání. Skutečnost, že proti žadateli o úvěr není vedeno exekuční nebo insolvenční řízení, je pouze prvotním východiskem (takové osobě by neměl být poskytován další spotřebitelský úvěr bez dalšího). Pokud žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 34 946 Kč, avšak ze založené výplatní pásky vyplývá, že čistý příjem činí 28 005 Kč, je zřejmé, že se jedná o údaj varovný, který nemůže profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů přejít bez povšimnutí, zvláště za situace, kdy žalovaný uvedl, že náklady na bydlení činí měsíčně 3 000 Kč, měsíční náklady úvěrů jsou ve výši 12 437 Kč, což je dohromady 15 437 Kč, jiné běžné měsíční výdaje ani neuvedl (náklady na dopravu, energie, apod). Z předložených dokladů není tedy vůbec zřejmé, jak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má volné prostředky ve výši 18 644 Kč, ze kterých by mohl hradit tento úvěr. Bez bližšího zkoumání příjmů za relevantně delší časové období tak nelze vzít jako hotový údaj, že žalovaný dosahuje stabilního příjmu v uvedené výši. Navíc za situace, kdy byl předložen výpis z účtu žalovaného z října 2021 s počátečním debetním zůstatkem - 2 467,46 Kč a konečným zůstatkem 807,02 Kč, z čehož je zřejmé, že veškeré své příjmy žalovaný spotřebuje a nevytváří žádné rezervy. Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dostatečném rozsahu zjistit či ověřit, je jediným možným důsledkem neposkytnutí úvěru, vystačit jen s údaji poskytnutými samotným žalovaným v takové situaci nelze (opakovaně viz rozhodnutí sp. zn. ).

7. Žalobkyně tak nepostupovala s řádnou péčí, jak jí ukládá , o spotřebitelském úvěru, a , o ochraně spotřebitele.

8. Soud má za to, že i v poměrech , o spotřebitelském úvěru, který nabyl účinnosti 1. 12. 2016, a kterému je třeba vztah účastníků podřídit, se má soud z úřední povinnosti zabývat, aniž by bylo třeba námitky dlužníka, obdobně jako za účinnosti předchozí úpravy tím, zda věřitel před poskytnutím úvěru řádně (s odbornou péčí) splnil svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr – přes gramatický výklad obsahu ust. , o spotřebitelském úvěru, který je třeba odmítnout jako rozporný s evropskou úpravou ochrany spotřebitele (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru), která má aplikační přednost. Žalovaný sice ve věci reagoval popisem své tíživé sociální, osobní a finanční situace, ale námitku v předně uvedeném smyslu nevznesl, ani výkladem k tomu nelze podle obsahu podání dospět. Tento závěr potvrdilo i stanovisko generální advokátky k předběžné otázce položené českým okresním soudem, následně (ač v tomto případě po vyhlášení rozsudku ve věci) i rozsudek SDEU ze dne 5. března 2020 v této věci pod zn. C -679/18:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

9. Podle , (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce druhého poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Za shora uvedeného tak soudu uzavírá, že důsledkem porušení povinnosti žalobkyně s odbornou péčí zkoumat a řádně vyhodnotit schopnost žadatele o úvěr jej reálně splácet, je tak absolutní neplatnost, neboť toto porušení povinnosti odporuje nejen evropské legislativě, ale i zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný jen co do části představující jistinu poskytnutého úvěru ve výši 16 000 Kč. Žalovaný na dluh ve výši 16 000 Kč uhradil částku 1 730 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobkyně má na úroky z prodlení ( ), které soud stanovil podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

15. O náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Převažující úspěch ve věci měl žalovaný, kterému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.