Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 155/2022-24
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 11 637,35 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá proti žalované zaplacení částky 36 238,47 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 11 637,35 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 11 637,35 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá proti žalované zaplacení částky 36 238,47 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 11 637,35 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 11 637,35 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že mezi společností právnická osoba, sídlem adresa, IČO (dále jen„ původní věřitel“), a žalovanou byla dne 20. 1. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo (dále též jen„ smlouva“). Než k tomu došlo, byla původním věřitelem s odbornou péčí posouzena schopnost žalované peněžní prostředky vrátit, když došlo k vyhodnocení informací od žalované, jež byly ověřovány oproti vyžádaným dokladům a jež byly zaznamenány do zákaznické karty. Toto bylo potvrzeno i na samotné smlouvě. Žalované byly poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 55 750 Kč, sestávající z jistiny ve výši 30 000 Kč, úroků ve výši 5 366 Kč (29 % ročně), odměny za zpracování a doručení ve výši 7 160 Kč a nákladů za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 13 224 Kč, v 60 týdenních splátkách po 930 Kč. Splátky nebyly řádně a včas plněny, když poslední z nich byla uhrazena dne 3. 4. 2017. Ke dni 27. 8. 2017 byla jistina ve výši 29 410,80 Kč a souhrnný poplatek ve výši 20 659,20 Kč. Před tímto datem žalovaná uhradila částku 1 600 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 nebylo nic uhrazeno. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby (14. 1. 2022) žalovaná zaplatila částku 54 743,60 Kč. Žalobkyně rozepsala, jakým způsobem rozúčtovala obdržené platby. Po žalované bylo proto nárokováno zaplacení jistiny ve výši 11 637,35 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 19 255,93 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 5 345,19 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 637,35 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 637,35 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaná se nevyjadřovala.
3. Provedeným dokazováním s přihlédnutím k tomu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co tvrdili účastníci řízení, bylo zjištěno následující:
4. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla podepsána SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – příjmení anonymizována dvě slova číslo ze dne 20. 1 2017, podle níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 55 750 Kč, tvořenou jistinou ve výši 30 000 Kč, úroky ve výši 5 366 Kč (29 % ročně), částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 160 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 13 224 Kč, v 60 týdenních splátkách po 930 Kč (1 až předposlední) a po 880 Kč (poslední). Peněžní prostředky ve výši 8 872 Kč měly být použity na úhradu dlužného zůstatku podle dřívější smlouvy o zápůjčce číslo zbytek ve výši 21 128 Kč měl být vyplacen žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy. Na smlouvě bylo prohlášení, že žalované byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru a že původní věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.
5. Do zákaznické karty žalované ze dne 20. 1. 2017 bylo zapsáno - druh bydlení: anonymizováno, dosažené vzdělání: anonymizováno, rodinný stav: anonymizováno, důvod zápůjčky: anonymizována dvě slova, počet vyživovaných osob: anonymizováno, majitel vozidla: ne, údaje o zaměstnání: anonymizována tři slova), finanční údaje v CZK: čistý příjem žadatele: 10 000 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele: 1, ostatní příjmy žadatele: 16 000 Kč, celkem: 26 000 Kč, běžné měsíční výdaje: interní splátky anonymizováno: 1 800 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele: 6 000 Kč, zápůjčka u jiné společnosti: ne, bankovní účet na jméno žadatele: ano, ověřené dokumenty: výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a jiné upřesněte: složenky.
6. Podle tabulky umoření ke dni 4. 8. 2019 měla žalovaná uhradit dne 20. 2. 2017 částku 1 500 Kč a dne 3. 4. 2017 částku 100 Kč. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby (14. 1. 2022) žalovaná zaplatila částku 54 743,60 Kč.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek (str. 157) došlo k převedení pohledávky původního věřitele za žalovanou ze smlouvy na žalobkyni.
8. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 informoval původní věřitel žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byly na žalobkyni převedeny pohledávky za její osobou ze smluv o zápůjčkách číslo. Zásilka byla předána k přepravě dne 17. 7. 2019 na adresu adresa žalované, jak se podává z podacího lístku.
9. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 3. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu podle smlouvy o zápůjčce číslo jež měla být uzavřena dne 21. 10. 2016, do určené doby s upozorněním na možnost podání žaloby. Zásilka byla předána k přepravě dne 13. 3. 2020 na adresu adresa žalované, jak se podává z podacího lístku.
10. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav: Mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne 20. 1. 2017 podepsána smlouva o zápůjčce číslo podle níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 55 750 Kč, tvořenou jistinou ve výši 30 000 Kč, úroky ve výši 5 366 Kč (29 % ročně), částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 160 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 13 224 Kč, v 60 týdenních splátkách po 930 Kč (1 až předposlední) a po 880 Kč (poslední). Peněžní prostředky ve výši 8 872 Kč měly být použity na úhradu dlužného zůstatku podle dřívější smlouvy o zápůjčce číslo zbytek ve výši 21 128 Kč měl být vyplacen žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy. Na smlouvě bylo prohlášení, že žalované byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru a že původní věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. V den podpisu smlouvy byla vyplněna zákaznická karta, která měla obsahovat informace o poměrech žalované. Před datem 20. 1. 2017 měla žalovaná u původního věřitele již uzavřené dvě smlouvy o zápůjčkách číslo. Žalovaná uhradila dne 20. 2. 2017 částku 1 500 Kč a dne 3. 4. 2017 částku 100 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla na žalobkyni převedena pohledávka původního věřitele za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce číslo. Na adresu žalované bylo odesláno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 3. 2020. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby (14. 1. 2022) žalovaná zaplatila částku 54 743,60 Kč.
11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Po aplikaci právní kvalifikace na zjištěný skutkový stav se soud nejprve z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) zabýval tím, zda žalobkyně, respektive původní věřitel, před uzavřením smlouvy splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jako dlužníka, neboť smlouva byla se žalovanou uzavřena jako se spotřebitelem, jak to ostatně potvrdila žalobkyně v žalobě a jak to vyplývá ze smlouvy (§ 2 odst. 1 ZSÚ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), kde součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si je nechá od dlužníka doložit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015 -39 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, zejména, co se týče poskytování úvěrů nebankovními společnostmi, když následné nesplácení úvěrů má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitele včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Nelze také při výkladu a aplikaci ZSÚ pomíjet jeho účel a smysl, ale je nutno vždy nalézt i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je také ochrana spotřebitele, která je vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Soud nemůže tedy vycházet pouze z toho, že žalovaná projevila vůli takovouto smlouvu uzavřít, a pokud jí podmínky nevyhovovaly, nemusela ji uzavírat, nelze ale tolerovat systematické porušování a obcházení zákona ze strany věřitelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil. Soud tak má za to, že k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu ZSÚ (srov. důvodová zpráva k zákonu č. 96/2022 , jímž byl novelizován § 87 odst. 1 ZSÚ s účinností od 29. 5. 2022).
16. Soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jež je však absolutně neplatná, protože původní věřitel řádně před jejím uzavřením neprověřil úvěruschopnost žalované (§ 580 odst. 1 o. z.). Vyplývá to z toho, že před datem 20. 1. 2017 měla žalovaná u původního věřitele uzavřené dvě smlouvy o zápůjčkách číslo u nichž si žalovaná řádně neplnila své závazky, přesto s žalovanou byla uzavřena další smlouva, a že informace o poměrech žalované v zákaznické kartě nebyly žalobkyní ničím podloženy, např. nájemní smlouvou, evidenčním listem o výši záloh na služby, výpisy z účtu nebo potvrzením o příjmech (zejm. nebylo zřejmé, co bylo zdrojem ostatních příjmů ve výši 16 000 Kč, když žalovaná byla anonymizováno 11 slov). Jde-li o odhadované náklady ve výši 6 000 Kč, nebylo zřejmé, jak byly stanoveny. Soud zastává názor, že jejich nepřiměřeně nízká výše nemohla odrážet reálné náklady na živobytí žalované, když musely zahrnovat zejm. hrazení nájemného a záloh za služby, nákladů na uspokojování základních životních potřeb žalované a nákladů spojených s anonymizována tři slova role v řízení anonymizováno.
17. Žalobkyně ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, v jakém rozsahu je třeba žalobní tvrzení doplnit a jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 , 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010).
18. Soud vzal za prokázané, že původní věřitel žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. S ohledem na skutková zjištění a neplatnost smlouvy o zápůjčce číslo vycházel z toho, že žalovaná je povinna žalobkyni vrátit toliko tuto částku (§ 87 odst. 1 ZSÚ a srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022). Jelikož již byla uhrazena, když žalovaná ke dni podání žaloby zaplatila souhrnnou částku 56 343,60 Kč (1 600 Kč + 54 743,60 Kč), nebyla žaloba shledána důvodnou, proto byla zamítnuta.
19. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
20. Znění náhradově nákladového výroku odráží skutečnost, že žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, ale podle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.