Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 320/2022-37
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 10 392 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 4 392 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 950 Kč od 19. 7. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 308 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D. do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 4 392 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 950 Kč od 19. 7. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 308 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 6. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 10 392 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 18. 6. 2021 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 950 Kč vrátit do 18. 7. 2021. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku prostřednictví webových stránek webová adresa, smlouva o zápůjčce byla žalovaným podepsána elektronicky, příjmení, který žalobkyně zaslala na telefonní číslo uvedené klientem v žádosti o zápůjčku. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně požadovala úhradu jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši celkem 7 950 Kč, nákladů za spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 19. 7. 2021 do 30. 8. 2022, tedy v částce 2 442 Kč. Před podáním žaloby, dne 27. 7. 2022, žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou nepřítomnost u jednání omluvila.
3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:
-) ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 6. 2021 uzavřené mezi účastníky řízení bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostní bezúčelovou zápůjčku ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 950 Kč
do 18. 7. 2021. Pro případ prodlení žalovaného se splacením zápůjčky si strany smlouvy sjednaly povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonné úroky. Součástí smlouvy byl rovněž Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky;
-) z upomínek ze dne 25. 7. 2021, 1. 8. 2021, 8. 8. 2021, 17. 8. 2021 a 1. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně v nich vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Odeslání upomínek nebylo zjištěno;
-) z předžalobní výzvy ze dne 27. 7. 2022 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky do 3 dnů na bankovní účet žalobkyně;
-) z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla na účet žalovaného zaslána dne 18. 6. 2021 částka 6 000 Kč se zprávou pro příjemce„ Identifikace klienta a poskytnutí zápůjčky od anonymizována dvě slova s.“ a téhož dne byla zaslána z účtu žalovaného částka 1 Kč na účet žalobkyně se zprávou pro příjemce„ anonymizována dvě slova – overovaci platby“.
4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 18. 6. 2021 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (webových stránek žalobkyně) smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky, a na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému převodem na bankovní účet žalovaného částku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky do 18. 7. 2021. Pro případ prodlení žalované se splacením zápůjčky si strany smlouvy sjednaly povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonné úroky. Dne 27. 7. 2022 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními
a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
14. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 18. 6. 2021 smlouvu o zápůjčce. Žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (slabší strana) a je proto nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného. Zejména tak byla žalobkyně povinna prověřit příjmy a výdaje žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a ověřených potřebnými listinami,
a rovněž posoudit schopnost žalovaného splácet řádně poskytnutou zápůjčku lustrací v příslušných veřejných rejstřících a registrech klientských informací. Splnění uvedené povinnosti žalobkyní však nebylo v řízení zjištěno.
15. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu netvrdila a ani neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o zápůjčce jakýmkoliv způsobem posuzovala úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku žalobkyni vrátit spolu s poplatkem řádně a včas, dospěl soud k závěru, že žalobkyně zjevně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 zákona
č. 257/2016 Sb., v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi účastníky jako absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku.
16. V souladu s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 zákona č. 257/2016 Sb. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.
17. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu zápůjčky vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaný byl během celého řízení zcela nekontaktní, ničeho netvrdil ani soudu k věci neoznačil žádné důkazy. Vzhledem
k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení jistiny zápůjčky žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
18. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce žalobkyni nevznikl nárok na úhradu poplatku za poskytnutí zápůjčky, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ani na smluvní pokutu. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a žalovaný proto není s úhradou jistiny zápůjčky (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítnul.
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 10 392 Kč. Žaloba byla zamítnuta co do částky 4 392 Kč. Úspěch žalobkyně je pak představován částkou 6 000 Kč, tedy 57,7 % z předmětu řízení, a úspěch žalovaného částkou 4 392 Kč, tedy 42,3 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 15,4 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč
a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky
č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 392 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 1 a 5 a. t. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 000 Kč, přičemž
15,4 % z této částky činí 308 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 308 Kč v obecné třídenní lhůtě k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.