Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
7 C 225/2022
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem pobřežní číslo, PSČ obec
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 4 306,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni částku ve výši 2 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky 2 700 Kč od datum do zaplacení, to vše do šesti měsíců od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 729 Kč, smluvní pokutu ve výši 877,50 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 700 Kč od datum do datum, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 378 Kč, do šesti měsíců od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni částku ve výši 2 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky 2 700 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do šesti měsíců od právní moci rozsudku.</b> II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 729 Kč, smluvní pokutu ve výši 877,50 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 700 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. <b>III. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 378 Kč, do šesti měsíců od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou ze dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 4 306,50 Kč a příslušenství. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tak, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 2 700 Kč, převodem na účet žalovaného. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr uhradit do datum. Vzhledem k tomu že žalovaný nesplnil podmínky pro odpuštění úroku z úvěru požaduje žalobkyně zaplacení úroku 0,9 % denně z vypůjčené částky, tj. 729 Kč. Dále se žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 877,50 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byl vyzván k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu.
2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu:
Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 700 Kč. Úrok z úvěru nebyl sjednán za podmínky, že úvěr bude splacen ve sjednané lhůtě splatnosti, tj. 30 dní od odeslání finančních prostředků klientovi, jinak byl smluvní úrok sjednán ve výši 0,9 % z vypůjčené částky denně. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní výzva.
Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla zkoumána na základě dotazníku vyplněného žalovaným a údaje byly ověřeny skrze aplikaci anonymizováno. Totožnost žalovaného byla ověřena kopií občanského průkazu. Dále byla provedena lustrace v insolvenčním rejstříku a registru SOLUS.
Z uvedených listin soud zjistil, že žalovaný byl v době žádosti o úvěr zaměstnán u anonymizováno jméno příjmení a jeho mzda činila cca 21 000 Kč. Z bankovního výpisu pořízeného aplikací anonymizováno soud zjistil, že kromě příjmů ze mzdy se ve výpisu od února 2021 objevují také sázky v nízkých částkách prostřednictvím sázkového portálu webová adresa a dále dne
datum úhrada 5 165 Kč poskytovali nebankovních spotřebitelských úvěrů právnická osoba Z uvedeného výpisu naopak nevyplývají žádné úhrady nákladů na bydlení.
Dle lustrace žalovaného v systému CEO byl žalovaný v době žádosti o úvěr svobodný a bezdětný.
Z výpisu katastru nemovitostí list vlastnictví pro katastrální území Vyškov ke dni datum soud zjistil, že dům s adresou adresa žalovaného (adresa uvedená žalovaným ve smlouvě, jako adresa bydliště) nebyl k uvedenému datu ve vlastnictví žalovaného, jedná se o dům s nájemními byty.
6. Smluvní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.
7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost.
11. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, jako spotřebitelskou smlouvu. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.
13. Soud ve vztahu ke smlouvě o úvěru dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny výdaje žalovaného. Poskytovatel úvěru se v daném případě spokojil toliko se zjišťováním a ověřováním příjmů žadatele, aniž by jakkoli zkoumal výdajovou stránku. Soud zcela postrádá ověření výdajů na bydlení. Z veřejně dostupné části katastru nemovitostí bylo v době sjednávání úvěru zřejmé, že žadatel není vlastníkem bytu/domu, na adrese svého bydliště, přesto nájemní smlouva nebyla žadatelem předložena a poskytovatelem požadována, stejně tak chybí doklad SIPO. Soudu není zřejmé, jak poskytovatel úvěru vyhodnotil informaci z výpisu pořízeného aplikací anonymizováno, dle které žadatel o úvěr prováděl úhrady platební kartou jako sázky na portálu sázkové kanceláře. Stejně tak není zřejmé, jak poskytovatel úvěru hodnotil informaci o splátce právnická osoba a.s., byť z této jednoznačně plyne předchozí dluhové zatížení žadatele. Poskytovatel úvěru se v daném případě spokojil pouze s historií plateb z bankovního účtu žadatele osvědčující výši mzdy a existenci účtu, což soud hodnotí jako ryze účelové jednání, které má vyvolat dojem aktivního zkoumání poměrů žadatele, fakticky však dochází pouze k formálnímu shromažďování takových údajů, které svědčí pro dobrou majetkovou situaci žadatele.
14. Stav, kdy žalovaný investuje pravidelně nemalé částky do sázek s nejistým výsledkem návratnosti takové investice, v souběhu s absentujícím zjišťováním dalšího dluhového zatížení a nákladů na bydlení, měla vést poskytovatele k dalšímu prověřování, z čeho (z jakých prostředků) hodlá žalovaný své závazky plnit. Samotná skutečnost, že má žalovaný stabilní příjem v době sjednávání úvěru, není postačující pro prokázání jeho úvěruschopnosti, pokud není dostatečně zkoumána také výdajová stránka, případně je-li žadatel výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužen (a toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje). Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatele bližší informace k jeho majetkové situaci.
15. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující ověření informací o výdajích žadatele), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.
16. Z údajů zjištěných žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti nelze v žádném případě vyhodnotit, že je žadatel osobou solventní. Ačkoli to žalobkyně v obecné rovině tvrdí, v tomto konkrétním případě neprokázala, že by zjišťovala (ověřovala) výdaje žadatele. Na základě informací, které žalobkyně měla, si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout.
17. V souladu s uvedeným tak soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, uzavřené dne
datum. Vzhledem k tomuto závěru je tak žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Na základě neplatné smlouvy o úvěru bylo žalovanému poskytnuto plnění 2 700 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně ničeho nezaplatil. Uvedené tvrzení žalobkyně žalovaný nezpochybnil. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 2 700 Kč. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 2 700 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II.
19. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době„ přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době šesti měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalovanému poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.
20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky 3 429 Kč a 877,50 Kč, tj. celkem 4 306,50 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 2 700 Kč tj. v rozsahu 25,39 % čistý úspěch. Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 200 Kč dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje
50 000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů 3 × 100 Kč dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky, 189 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, celkem 1 489 Kč z toho 25,39 % činí 378 Kč. Splatnost nákladů řízení byla stanovena shodně s jistinou dluhu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (podle §202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.