Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 200/2022-48

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 4 028 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč s úroky z prodlení z částky 1 300 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 26. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky 2 364 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 973,17 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 16. 1. 2021 do 25. 10. 2022 a od 26. 10. 2022 do zaplacení z částky 2 364 Kč, v této části se žaloba zamítá.

III. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 410,78 Kč, v této části se žaloba zamítá.

IV. Domáhá-li se žalobkyně kapitalizovaného úroku ve výši 3 676,78 Kč, v této části se žaloba zamítá.

V. Domáhala-li se žalobkyně po žalované úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 973,17 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

VI. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 364 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 149,59 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 389,87 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 295,49 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 295,49 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobkyně je povinna uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč s úroky z prodlení z částky 1 300 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 26. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky 2 364 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 973,17 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 16. 1. 2021 do 25. 10. 2022 a od 26. 10. 2022 do zaplacení z částky 2 364 Kč, v této části se žaloba zamítá. III. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 410,78 Kč, v této části se žaloba zamítá. IV. Domáhá-li se žalobkyně kapitalizovaného úroku ve výši 3 676,78 Kč, v této části se žaloba zamítá. V. Domáhala-li se žalobkyně po žalované úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 973,17 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. VI. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 364 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 149,59 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 389,87 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 295,49 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 295,49 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. VIII. Žalobkyně je povinna uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2022 domáhala na žalované zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 1 489 Kč a dále:

a) částky 3 664 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 410,78 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 676,78 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 2 973,17 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 %, úroku 20,98 % ročně z částky 2 973,17 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,

b) částky 364 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 149,59 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 389,87 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 295,49 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 295,49 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že

a) její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO dne 29. 5. 2014 uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje 5. 6. 2014, nejpozději do 26. 3. 2015. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 2 700 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho;

b) její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO dne 7. 1. 2014 uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje 14. 1. 2014, nejpozději do 4. 11. 2014. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 6 000 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho.

3. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 s účinností k témuž dni. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021.

4. Na výzvu soudu žalobkyně dne 8. 12. 2022 (č.l. 38-40) svou žalobu doplnila tak, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Jednalo se o potvrzení o dávkách státní sociální podpory, rozsudek o přiznání výživného na nezletilé děti. Doklady však nemá k dispozici. Z karty zákazníka ze dne 7. 1. 2013 vyplynulo, že žalovaná v kartě zákazníka uvedla, že má stálý příjem financí ze státní podpory, žije v podnájmu. Z karty zákazníka na č.l. 21 bylo zjištěno, že žalovaná žila v podnájmu, měla tři nezaopatřené děti, bydlí v bytě, měsíční příjmy činily celkem 13 320 Kč a výdaje 11 450 Kč, použitelný příjem tedy činil 1 750 Kč. Původní věřitel dospěl po ověření předložených dokladů a tvrzení žalované k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byla žaloba i výzva k vyjádření doručena do datové schránky dne 8. 12. 2022. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise

6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

a) právnická osoba a žalovaná dne 29. 5. 2014 uzavřeli smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 364 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč nejpozději do 26. 3. 2015. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 2 700 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho.

b) právnická osoba a žalovaná dne 7. 1. 2014 uzavřeli smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje 14. 1. 2014 nejpozději do 4. 11. 2014. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 6 000 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho.

7. právnická osoba, postoupila pohledávky za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 na žalobkyni, o čemuž byla žalovaná dopisem ze dne 12. 2. 2021 (č.l. 27-28) uvědoměna.

8. Předžalobní výzva byla na adresu žalované odeslána dne 10. 10. 2022 doporučeně (č.l. 29-31).

9. Z karty zákazníka (č.l. 21) bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavření smlouvy bydlela v podnájmu v bytě, měla tři nezaopatřené děti. Příjmy domácnosti činily 13 320 Kč a byly tvořeny mzdou a dávkami státní sociální podpory. Výdaje pak činily částku 11 450 Kč, kdy nájem/inkaso z toho činilo 1 250 Kč. Celkový použitelný příjem tak činil 1 750 Kč. Z toho měla žalovaná hradit 43 splátek po 148 Kč týdně (tedy 592 Kč měsíčně) od 14. 1. 2014 do 4. 11. 2014 a 43 splátek po 148 Kč týdně (tedy 592 Kč měsíčně) od 5. 6. 2014 do 26. 3. 2015. Od 5. 6. 2014 do 4. 11. 2014 by tak žalovaná z použitelné částky 1 750 Kč měsíčně měla hradit splátku 1 184 Kč.

10. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalované. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalované na základě jejího tvrzení, k tomu však nedoložila žádné doklady. Nedoložila, že by byla žalovaná lustrována v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.), či řádně zjišťoval další závazky žalované (například exekuční řízení či vymáhání, atp.).

11. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

12. Původní věřitelka společnost právnická osoba, poskytla žalované dne 29. 5. 2014 v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s úroky ve výši 2 364 Kč a úrokem 20,98 % ročně, ve 43 týdenních splátkách po 148 Kč nejpozději do 26. 3. 2015. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 2 700 Kč. Dále původní věřitelka poskytla žalované dne 7. 1. 2014 v hotovosti částku 4 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s úroky ve výši 2 364 Kč a úrokem ve výši 20,98 % ve 43 týdenních splátkách po 148 Kč do 4. 11. 2014. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobce však ani v jednom případě neprokázal, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet.

13. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení , , a rovněž dle zákona č. 145/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.

14. Podle , (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

19. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

20. Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru vůbec zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka řádně neověřovala příjmy žalované, ani se blíže nezabývala jeho osobními a majetkovými poměry, resp. pokud tak činila, nemůže to nijak doložit.

21. Soud má tedy v dané věci za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala důsledně dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalované, resp. poskytla žalované úvěr, ačkoliv objektivně měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované, jejíž příjmy byly převážně tvořeny sociálními dávkami, měla tři vyživovací povinnosti a v jeden časový úsek měla více půjček od stejné společnosti, úvěry splácet. Ostatně i tvrzené výdaje na nájemné se soudu jeví jako značně podhodnocené. Soud proto pokládá smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatné dle zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

22. Původní věřitelka tedy na základě neplatných smluv o úvěru poskytla žalované finanční prostředky ve výši 2 x 4 000 Kč, na které žalovaná částečně hradila. Na straně žalované tak vzniklo u smlouvy ze dne 29. 5. 2014 číslo k bezdůvodnému obohacení dle , a žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, stran uhrazených částek. Je třeba připomenout, že žalovaná má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatila. Soud proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to z titulu bezdůvodného obohacení.

23. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších poplatků, neboť tyto nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány. Stejně tak soud zamítl žalobu, co se týká pohledávky ze smlouvy ze dne 7. 1. 2014, neboť tato byla uhrazena zcela.

24. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení . Soud nemohl vycházet ze splatnosti zápůjčky sjednané v neplatné smlouvě o zápůjčce. Ve smyslu byla žalovaná povinna splnit dluh (vrátit jistinu zápůjčky) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Výzva k plnění č.l. 29-30 byla žalované odeslána doporučeně. Žalovaná byla vyzvána, aby dluh uhradila do 25. 10. 2022. Pokud žalovaná v uvedené lhůtě dluh neuhradila, ocitla se v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené

25. Žalované, byť ve sporu převážně úspěšné, náklady řízení nevznikly, a proto soud postupoval v souladu s ustanovením a žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal.

26. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

27. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

28. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 400 Kč. Je tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu číslo variabilní symbol.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.