Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 311/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 330 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 4 330 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 030 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 4 330 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 030 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala úhrady částky 4 330 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku zřízenou dle § 18 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění, profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 citovaného zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. Dojde-li k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 citovaného zákona, vzniká žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 tohoto zákona, který jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 citovaného zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel, § 15 citovaného zákona, žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu registrační značka, VIN kód, osobní automobil nad číslo cm3 do číslo cm3, číslo technického průkazu anonymizováno nebylo od 25. 12. 2020 do 24. 2. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. Dle § 4 odst. 6 a 7 citovaného zákona žalobkyně vyzvala 16. 12. 2021 žalovaného k úhradě uvedeného příspěvku 4 030 Kč vypočteného jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 citovaného zákona, 62, a denní sazby podle druhu vozidla, § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která citovaný zákon provádí, 65 Kč. Žalobkyni dále dle § 4 odst. 4 citovaného zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč dle § 2a uvedené vyhlášky, jejichž úhradu žalobkyně ve výzvě též požadovala. Součástí výzvy bylo dle § 4 odst. 7 citovaného zákona i poučení o právech a povinnostech adresáta včetně možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti uplatnit nárok v soudním řízení. Dle zaslané výzvy měl žalovaný dlužnou částku 4 030 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala 1. 3. 2022. K datu splatnosti žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Žalobkyně žalovaného poté ještě několikrát upomenula, avšak k úhradě dlužné částky nedošlo ani po obeslání předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. Žalobkyni tak nezbývá, než se obrátit na soud, kdy se domáhá úhrady příspěvku 4 030 Kč, nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky 300 Kč dle § 2a označené vyhlášky, zákonného úroku z prodlení z dlužné částky příspěvku ode dne následujícího po splatnosti až do zaplacení. Žalobkyně odkazuje smlouvu ze dne 23. 9. 2020, dle níž se žalovaný stal vlastníkem předmětného vozidla, a jíž doložil předchozí vlastník. Vlastnické právo nabývá kupující již dnem účinnosti kupní smlouvy, ohlášení změny vlastnictví vozidla v registru silničních vozidel má pouze deklaratorní účinky. Obě smluvní strany, tedy kupující i prodávající, nesplnili svoji zákonnou povinnost realizovat přepis vozidla ve lhůtě 10 dnů dle § 8, odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. Ve vymáhaném období žádný pojistitel způsobem dle § 15 zákona č. 168/1999 Sb. neohlásil vznik pojištění. Co se týká výzvy ze dne 16. 12. 2021, tak tato byla zaslána žalovanému na tehdejší adresu trvalého bydliště, doručena byla 6. 1. 2022, k čemuž žalobkyně odkazuje na poštovní podací číslo, pod nímž došlo k odeslání výzvy k úhradě žalovanému, které prokazuje, že výzva byla doručována právě žalovanému a které se nachází pod čárovým kódem přímo v této výzvě. Součástí výzvy bylo i poučení dle § 4, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb.
2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal za postupu dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, kdy vycházel z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření, o tom, zdali má být nařízeno jednání, soud doručil účastníkům zcela v souladu s § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není, neboť skutečnosti podávající se z Potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel jsou zcela jednoznačně dané a nelze je žádným způsobem ovlivnit.
5. Z důkazů provedených v řízení byla učiněna následující skutková zjištění:
6. Dne 23. 9. 2020 byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícím jméno příjmení, narozeným dne datum a kupujícím celé jméno žalovaného, narozeným dne datum, jejímž předmětem byl vůz VW Transporter, VIN kód, typ anonymizováno, rok výroby rok, technický průkaz č. anonymizováno. Dle karty vozidla registrační značka, VIN kód, číslo TP anonymizováno, osobní automobil, VW Transporter, došlo ke změně pro období 31. 12. 2019 – 28. 2. 2021, kdy v období od 3. 12. 2015 do 28. 2. 2021 byl jako vlastník vozidla veden jméno příjmení, narozen datum (kupní smlouva na čl. 15 spisu, karta vozidla na čl. 17, 2. strana spisu)
7. Dne 16. 12. 2021 adresovala žalobkyně žalovanému Výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno, jímž jej vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 4 030 Kč, při denní sazbě 65 Kč, počet dnů 62, vozidlo registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, osobní automobil nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. U společnosti právnická osoba, č. smlouvy číslo bylo pojištěno v období 26. 3. 2014 – 24. 9. 2020 a dále od 25. 2. 2021, č. smlouvy číslo, období bez pojištění 25. 12. 2020 – 24. 2. 2021 (výzva na čl. 25 spisu)
8. Dále adresovala žalobkyně žalovanému Upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 23. 3. 2022 pro vozidlo registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, osobní automobil nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, nepojištěné období 25. 12. 2020 – 24. 2. 2021, 62 dnů, denní sazba 65 Kč, příspěvek 4 030 Kč, náklady uplatnění 300 Kč (upomínka na čl. 24 spisu)
9. Právním zástupcem žalobkyně byla žalovanému adresována předžalobní výzva dopisem ze dne 29. 4. 2022 (dopis na čl. 21 spisu, podací lístek na čl. 23 spisu)
10. Bylo vyhotoveno poučení o postupu v případě, že vozidlo bylo pojištěno, obeslaný nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla, toto bylo vyřazené, zaniklé, vyvezené do jiného státu, či jsou jiné pro věci podstatné okolnosti, obsahuje i výňatek ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění zákona č. 293/2017 Sb. (poučení na čl. 22 /17/ spisu)
11. Dle Potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel (čl. 11 – 12 spisu) žalovaný byl bytem trvale na adrese adresa, od uvedeného dne je trvalé bydliště žalovaného vedeno na adrese adresa žalovaného.
12. Skutkový závěr:
13. Dne 23. 9. 2020 byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícím jméno příjmení, narozeným dne datum a kupujícím celé jméno žalovaného, narozeným dne datum, jejímž předmětem byl vůz VW Transporter, VIN kód, typ 7DB, rok výroby 1999, technický průkaz č. anonymizováno. Dle karty vozidla vůz registrační značka, VIN kód, číslo TP anonymizováno, osobní automobil, VW Transporter, kdy prodávající byl veden jako vlastník vozidla od 3. 12. 2015 do 28. 2. 2021. Žalobkyně tedy doložila kupní smlouvou uzavřenou dne 23. 9. 2020, že bylo převedeno vlastnictví k předmětnému vozidlu na žalovaného. Z údajů o pojištění vozidla se podává, že vozidlo bylo pojištěno u společnosti právnická osoba, č. smlouvy číslo v období 26. 3. 2014 – 24. 9. 2020 a dále od 25. 2. 2021, č. smlouvy číslo. Pokud se tedy žalobkyně se domáhala plnění za nepojištěné období 25. 12. 2020 – 24. 2. 2021, bylo by možné uzavřít, že z hlediska časového by nárok mohl být důvodným. Zároveň ovšem bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno datovanou dne 16. 12. 2021 na adresu adresa. Z Potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný byl bytem trvale na adrese adresa, od uvedeného dne je trvalé bydliště žalovaného vedeno na adrese adresa žalovaného. Zde tak je postaven skutek najisto tak, že žalovanému nebyla řádně doručena příslušná výzva na adresu jeho trvalého bydliště.
14. Dle § 1, odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
15. Dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů anonymizováno spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady anonymizováno podle odstavce 4 zaniká, pokud anonymizováno do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se anonymizováno prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů anonymizováno, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti anonymizováno uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů anonymizováno u soudu.
16. Dle § 1, odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. žalovaného stíhá povinnost k úhradě pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s tím, že nestane-li se tak, je povinen uhradit žalobkyni příspěvek určený způsobem uvedeným v § 4, odst. 3, 5 zákona č. 168/1999 Sb., k čemuž soud odkazuje na § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění. Žalobkyně je povinna odeslat osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, která musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti uplatnit nárok u soudu. V řízení bylo prokázáno, že tato podmínka pro úspěch žalobkyně ve věci nebyla splněna. Žalobkyně sic adresovala žalovanému výzvu k plnění obsahující zákonem stanovené náležitosti a dále upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu anonymizováno, avšak nikoliv na adresu, která byla vedena jako adresa trvalého pobytu žalovaného, jak žalobkyně ve svých žalobních tvrzeních uvedla. Při shora uvedeném závěru je zásadním, zdali na straně žalobkyně je dána povinnost doručovat na adresu evidovanou v centrální evidenci obyvatel. Dle § 129, odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, v platném znění, anonymizováno a pojišťovna využívají k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje: a) ze základního registru obyvatel, b) z informačního systému evidence obyvatel, c) z informačního systému cizinců, d) z informačního systému evidence občanských průkazů a e) z informačního systému evidence cestovních dokladů. Co se týká toho, zdali žalobkyně je vázána při určení místa bydliště, na kterou bude doručována předmětná výzva sdělením pojišťovny, je třeba odkázat na to, že činnost pojišťovacích ústavů je zakotvena v zákoně č. 277/2009 sb. o pojišťovnictví, který zakotvuje i činnost žalobkyně. Ustanovení § 129 tohoto zákona se vztahuje k povinnému pojištění upraveného v § 2779 a násl. o. z., kteréžto je pojištěním neživotním pojištěním tak, jak je specifikováno v části B přílohy 1 k tomuto zákonu. Povinnost, která je předmětem souzené věci, je povinnost vyplývající z porušení povinnosti povinného pojištění. Pokud tedy žalobkyně směřuje návrh k uplatnění nároku z porušení povinnosti vyplývající z ustanovení § 2779 a násl. o. z., k němuž směřuje i ustanovení § 129, odst. 3 zákona o pojišťovnictví, využívá údaje zjištěné z informačního systému evidence obyvatel, nikoliv pouze ze sdělení pojišťovny. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně doručovala výzvy žalovanému na adresu, která nebyla evidována jako adresa žalovaného. Za této situace tak nelze uzavřít, že řádně doručila žalovanému výzvu k plnění příspěvku dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. a nárok žalobou uplatněný hodnotit jako důvodný, proto bylo ve věci rozhodnuto tak, jak jest uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzené věci byl plně úspěšným účastníkem řízení žalovaný. Tomuto však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).