Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 258/2022-18

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Milenou Heřmanovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba

; sídlem adresa, číslo anonymizováno, země,

; zastoupený: anonymizováno jméno příjmení anonymizováno D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

; bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 10. 9. 2014 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 10. 9. 2014 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b>

Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 1 000 Kč s tím, že právní předchůdce žalobce se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 21. 8. 2014 smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku

1 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2017 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku, která

je předmětem tohoto řízení, na žalobce. Vedle jistiny dluhu se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobce s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel dne 21. 8. 2014 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku 1 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 9. 9. 2014 nevrátil. Dopisem byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalobce po žalovaném požaduje úhradu dlužné částky ve výši 1 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení. To vyplývá ze smlouvy o půjčce, všeobecných obchodních podmínek, výpisu z účtu, výzvy k úhradě, podacími archy, smlouvy o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy.

Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle , , (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným (právní předchůdce žalobce coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 1 000 Kč, kterou měl vrátit do 9. 9. 2014. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobce postoupena v souladu s § 1879 o. z.

Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné

v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení

§ 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z.. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. Mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z..

Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení

s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti

na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.

Žalobce požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení o. z. ve spojení s  prováděcího , ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení . Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky

č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobci 3 úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty ( , , o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo ( ). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.